STRAVOVACÍ NÁVYKY

Češi se kvůli vysokým cenám vrací k nezdravému stravování, mění i styl nakupování

STRAVOVACÍ NÁVYKY
Češi se kvůli vysokým cenám vrací k nezdravému stravování, mění i styl nakupování

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Lidé se kvůli zvyšujícím cenám vrací k levnějším variantám stravování. Podle odborníků bude mít zdražování za následek přechod lidí zpátky k pšeničné mouce a bílému pečivu. Po období, kdy lidé v posledních pěti letech začali jíst zdravější potraviny, se nyní vrací například ke klasickému rohlíku.

Podle posledních statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2021 se celková spotřeba mouky v Česku snižuje. Ještě do jara letošního roku platilo, že se zákazníci stále více přikláněli k dražším pekařským výrobkům, s větším podílem ruční práce a dražších surovin.

Nákupní chování většiny Čechů se s inflací mění. „V současnosti zaznamenáváme přesný opak. Vzhledem k rychle rostoucím cenám pečiva, ale i ostatních nákladů, řeší lidé mnohem více cenu pečiva než jeho kvalitu, a vrací se zpět k základním a nejlevnějším výrobků, konzumnímu chlebu a klasickému rohlíku,“ řekl výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý v tiskové zprávě zaslané redakci deníku Echo24.

Z důvodu navyšování cen upřednostňuje mnoho zákazníků menší a levnější kusy pečiva. Místo 1200gramové šumavy proto raději zvolí menší bochník chleba. „Mnohem více se teď prodávají také koláče, taštičky, šátečky a další drobné pečivo než kupříkladu větší záviny. S inflací souvisí i navýšení prodeje slaného pečiva. Ukazuje se, že zákazníci zvolí namísto oběda nejrůznější snacky, které jsou levnější, ovšem zasytí,“ sdělil pekařský technolog Pavel Tušek ze společnosti Zeelandia.

Ovesné a žitné produkty jsou oproti klasickému pečivu nejlepším zdrojem lehce rozpustné vlákniny, která snižuje hladinu cholesterolu a glukózy v krvi. Zároveň vytvářejí zásobu dlouho a rovnoměrně se uvolňující energie, mají posilující účinky při vyčerpání organismu a únavě.

„Při výrobě bílé mouky se z obilí při mletí odstraňují otruby a klíčky, které jsou pro naše tělo zdrojem vlákniny a výživných látek. Obsah vitamínů a minerálů je v bílé mouce výrazně nižší než v celozrnné. Právě z důvodu nízkého obsahu vlákniny nám výrobky z bílé mouky rozhodí hladinu cukru. Po konzumaci výrobků z bílé mouky nám cukr stoupne a za krátký čas opět klesne. To nás nutí za krátký čas opět jíst. Tím, že výživová hodnota je nižší, naše tělo přijímá takzvané prázdné kalorie,“ vysvětlila výživová poradkyně z centra výživy Medibalance v Bratislavě Zuzana Líšková.

Mnoho menších a středně velkých pekáren a cukráren muselo skončit již v době koronaviru. Zdražování a nárůst vstupních nákladů na výrobu pečiva výrazně překonává nárůst prodejních cen pekáren. Aktuálně je však nárůst cen zemního plynu pro pekárny až desetinásobný. K tomu je nutné přičíst nárůst cen pšeničné mouky až o 90 %, cukru a tuků o 50 až 100 %. Dá se tedy očekávat, že tato situace znovu ohrozí právě menší pekárny, které si svůj provoz již nebudou moci dovolit.

Problémem však nejsou pouze vysoké ceny surovin a energií, ale také nedostatek kvalifikovaných pekařů. Mnoho lidí odrazuje práce na směny, nechtějí pracovat v teple a moučném prostředí, uvádí odborníci. „Za posledních několik let se musela pekařina hodně zmodernizovat. Nejsou vyučení pekaři a momentálně je i problém sehnat zaměstnance do výroby. Stroje proto musí nahradit lidskou práci. I proto se snažíme dodávat suroviny, se kterými mohou pracovat i jedinci, kteří pekařinu nikdy nedělali. Nejenže tak ušetří čas a práci, ale zároveň i energie,“ dodal Tušek.

jkr