Vláda i centrální banka s novým guvernérem na prudké zdražování jen pasivně koukají

Země, kde se nejrychleji chudne

Vláda i centrální banka s novým guvernérem na prudké zdražování jen pasivně koukají
Země, kde se nejrychleji chudne

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Mezinárodní měnový fond přinesl žebříček, v kterých zemích o kolik drahé energie zvedly životní náklady. Vévodí mu s velkým náskokem Estonsko. Hned za ním následuje Česká republika. Naší úrovni se přibližuje ještě Nizozemsko a Velká Británie. Pak s velkým odstupem další země. Ten žebříček není překvapivý. Kopíruje to, že jsme zemí se čtvrtou nejvyšší inflací v celé Evropské unii.

V dohledné době se můžeme dostat na pozici země s úplně největším zdražováním. Před námi na prvních třech místech už jsou jen Estonsko, Litva a Lotyšsko. Mají průměrnou inflaci mezi 19 a 21 procenty. Už jsme jim na dohled. A vláda ani centrální banka s tím aktuálně nehodlají nic dělat. Panuje mezi nimi něco jako smířlivá tichá dohoda, že za rok a půl lidé prostě zchudnou skoro o třetinu.

Čtvrtého srpna se na prvním měnovém zasedání sešla bankovní rada pod novým guvernérem Alešem Michlem. Při hlasování o úrokových sazbách se ukázalo, že se třemi novými členy má pohodlnou většinu, která nechce sazby zvyšovat. S guvernérem hlasují viceguvernérka Eva Zamrazilová, Oldřich Dědek, Jan Frait a Karina Kubelková. Pro zvýšení o jedno procento, ze současných 7 na 8 procent, byli jen viceguvernér Marek Mora a člen bankovní rady Tomáš Holub. Ocitli se názorově v izolaci a menšině, v jaké byl poslední rok do nástupu nových členů právě Aleš Michl. Při tak silné většině se dá říct, že banka mění kurz.

Nebude se snažit krotit inflaci vyššími sazbami. Bude provozovat politiku, které Aleš Michl říká „stabilita“. Ta znamená smíření se s inflací. Ambice ji zkrotit se odkládá. Na onom prvním měnovém zasedání nové sestavy byla zveřejněna i nová prognóza. Ještě do konce letošního roku překoná inflace 20 procent. Průměr za celý příští rok má být 9,5 procenta. Banka tak fakticky přiznává, že na rychlé snížení inflace rezignovala. Ještě v roce 2024 se podle odhadů bankéřů bude zdražovat o 4,1 procenta. Stručně řečeno: čeká nás éra velmi dlouhého zdražování. A komu se za tyto tři roky nezvedne plat aspoň o 35 procent, dost zchudne.

Nový guvernér Aleš Michl dal od nástupu do funkce první velký rozhovor serveru Novinky.cz. V něm stále opakuje, že inflace je nákladová, nikoli poptávková, proto ji prý nemá smysl krotit vyššími úroky. Za prudký růst cen jsou podle něho zodpovědné elektřina, plyn a ropa. Kdyby tato úvaha platila, proč je u nás to zdražování násobně vyšší než v ostatních zemích Evropské unie? Ve Francii se zdražuje o 6,1 procenta. V sousedním Německu o 7,5 procenta. U nás v červnu o 17,2 procenta. To se jen drahými surovinami vysvětlit nedá.

U nás výrazně víc než jinde zdražily potraviny, především ty základní. Výrazně stouply ceny spotřebního zboží. I u benzinu a nafty je na maržích na první pohled vidět, že si prodejci přirážejí výrazně víc, než je růst světové ceny ropy. Podobně drahá ropa jako dnes byla i v roce 2014. Litr benzinu byl ale o deset korun levnější. Firmy si přirazily víc, než jim vzrostly náklady na energie, i do jiného zboží. Mohly si to dovolit, protože lidé až do května masivně nakupovali. Teprve pak začaly tržby padat. Jenže stále padají méně, než rostou ceny. Takže obchodníci nemusí jít s cenou dolů. Stále totiž vydělávají víc. Prodají sice méně, ale za vyšší ceny. Jistě se tomu v obraně vlastní pasivity dá říct nákladové zdražování. Ano, náklady na potraviny nebo pohonné hmoty v Česku rostou výrazně až násobně rychleji než dluhy.

Recept Aleše Michla na snížení inflace? „Tři klíčové podmínky pro snížení inflace, v pořadí podle důležitosti, jsou z mého pohledu následující. Zaprvé je nutné snížit tempo zadlužování země. Zadruhé je potřeba zabránit mzdově-inflační spirále. Růst mezd tedy musí odrážet růst produktivity práce, ne růst cen v ekonomice. A zatřetí držet úrokové sazby na vyšší úrovni, než byly třeba minulých deset let.“ Takže nový guvernér hází odpovědnost na vládu a lidem vzkazuje, že dokud nezchudnou, růst cen se nezastaví. To, že je vlastní odpovědnost až na třetím místě, je od guvernéra čirý alibismus. A vzkaz, že jeho bankovní rada růst cen aktivně brzdit nebude.

9. srpna 2022