Vláda ustoupila tlaku odborů a rozhodla se od září přidat desítkám tisíc státních zaměstnanců navíc 10 procent. Celkově se tak zvednou platy zhruba 360 tisícům lidí. Někteří odborníci dlouhodobě varují před tím, že tak vláda sama přitápí pod kotlem inflace, která už i bez tohoto rozhodnutí míří v letošním roce k průměru přes 16 %. Odborový předák a prezidentský kandidát Josef Středula to označil za „těžký kompromis“.

Lídři koaličních stran se v úterý večer dohodli s odborovými předáky, že vláda od září o deset procent zvýší platové tarify všem pracovníkům, kteří měli pro letošek zmrazený výdělek a v lednu přidáno nedostali. Týká se to veřejného sektoru a také státní služby. Původně si mělo přilepšit asi 305 000 lidí ve veřejné službě, po úterním jednání k nim přibylo asi 60 000 zaměstnanců státu. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že navýšení platů vyjde rozpočet do konce roku na 1,1 miliardy korun. Podle něj chce v souvislosti s tím vláda vést „velmi intenzivní debatu“ o snížení počtu státních zaměstnanců od ledna příštího roku.

To však opět vyvolalo kritiku části ekonomů vzhledem k dopadům na už tak velmi vysokou inflaci. Příliš pozitivně se na zvýšení nedívá například ani ekonomický expert vládní ODS a poslanec Jan Skopeček. „Musím nejprve férově říci, že neznám průběh jednání vlády s odborářskými předáky o jejich platových požadavcích. V tomto směru nezatížen složitostí vyjednávání mám úlohu komentovat zjednodušenou. Samotný nárůst platů ve veřejném sektoru o 10 % nicméně hodnotím jako příliš vysoký. Jde o velmi vysoký nárůst jak z hlediska napjatého státního rozpočtu, tak při srovnání s růstem produktivity práce, ale i z hlediska potřeby neroztáčet mzdově cenovou inflační spirálu,“ uvedl Jan Skopeček pro deník Echo24.

Podle ekonoma Štěpána Křečka, který je zároveň poradcem premiéra Petra Fialy (ODS), naopak výrazné roztáčení inflační spirály nehrozí. „Inflace se pravděpodobně vyšplhá k dvaceti procentům, růst platů státních zaměstnanců tedy bude kompenzovat zhruba polovinu růstu cen. Díky tomu se nebude dramaticky propadat životní úroveň zaměstnanců, přesto lze očekávat, že dojde k omezování jejich spotřeby. Přiměřené navýšení mezd tedy nebude výrazně roztáčet mzdově-inflační spirálu a pomůže k udržení sociálního smíru ve společnosti,“ uvedl pro deník Echo24 Křeček.

Dodává však, že navýšení platů povede k dalšímu rozevírání nůžek mezi státním a soukromým sektorem. „Je však třeba mít na paměti, že mzdy v soukromém sektoru jsou v průměru zhruba o 2,5 tisíce korun nižší než platy ve veřejném sektoru. Toto opatření pravděpodobně bude rozdíl v ohodnocování obou sektorů mírně zvyšovat. Z dlouhodobého pohledu považuji za ideální, když je ohodnocování v obou sektorech vyrovnané,“ dodal Štěpán Křeček.

Odbory dnes se @strakovka našly těžký kompromis. Od září se zvýší zmrazené platy o 10% a to včetně zaměstnanců státní služby. Týkat se to bude téměř 370 000 pracovníků. pic.twitter.com/a81jkyW3m1

— Josef Stredula (@JStredula) August 23, 2022

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda naopak uvedl, že rozhodnutí vytvoří nečekaně silný inflační tlak, respektive vyšší, než s jakým ve své nejnovější prognóze počítá Česká národní banka. „Prognóza centrální banky, finalizovaná ve druhé polovině července, totiž zohledňuje jen předpokládané navýšení mezd o deset procent pro pracovníky s nejnižšími příjmy v takzvané první platové skupině (nepedagogičtí pracovníci ve školství, zaměstnanci, kteří nejsou pod státní službou, oblast kultury a další), které by mělo být v platnosti od 1. září 2022 a mělo by se týkat asi 300 tisíc zaměstnanců,“ uvedl Kovanda s tím, že prognóza přitom současně počítala, že zbylým zaměstnancům ve státním sektoru by měly být mzdy do konce roku zmrazeny.

Podle poslední predikce by průměrná inflace měla letos dosáhnout 16,2 procenta a příští rok 8,8 procenta. Dříve ministerstvo financí pro letošek očekávalo průměrné zdražení o 12,3 procenta a příští rok o 4,4 procenta. Nyní se čeká také růst sumy na výdělky, a to letos o 9,8 procenta a příští rok o 7,9 procenta. Dříve se pro letošek očekával šestiprocentní růst platů a mezd a pro příští rok o 6,2 procenta.

Platy ve veřejné sféře stanovuje pět tabulek. Kabinet od září počítá s desetiprocentním zvýšením částek v první tabulce. Podle odborů se tak přidání týká nepedagogických pracovníků ve školství a nezdravotnických profesí ve zdravotnictví či lidí z příspěvkových organizací. Výdělek by tedy měl vzrůst zaměstnancům muzeí a galerií, hercům z divadel či hudebníkům z orchestrů, kuchařkám, uklízečkám, vrátným či školníkům. Do skupiny patří i úředníci samospráv. Spadají sem také třeba zaměstnanci sportovišť, pečovatelských služeb či domovů, které zřizují města. Tarif se zvedne i úředníkům či hygienikům ve státní službě.

„Jsme rádi, že náš tlak má pro rok 2022 výsledek a zaměstnanci, kteří měli od ledna nulu, obdrží od září deset procent,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podotkl, že výhled ekonomiky je „ještě krutější“ než před pár měsíci.

Podle ministra práce Jurečky se pak růst výdělků musí od ledna projevit ve snížení počtu státních zaměstnanců. „O tom povedeme velmi intenzivní debatu. Určitě napříč resorty budeme chtít vidět od 1. ledna už úsporu státních úředníků,“ uvedl vicepremiér a ministr práce. Podle něj je snížení počtu míst ale potřeba „dělat inteligentně“. Zmínil dlouhodobě neobsazené pozice či přirozené odchody pracovníků třeba do penze. Rušení by se tak nejdřív týkalo těchto postů. Tabulkové pozice škrtala i minulá vláda. Podle Jurečky je podmínkou ke snížení počtu státních zaměstnanců digitalizace.