Tag: inflace

Články k tagu

ČNB rezignovala na krocení inflace. Příjmy lidí bude požírat i příští rok a 2x rychleji

Česká národní banka po svém prvním zasedání v novém složení přiznala, že příští rok se bude zdražovat dvakrát rychleji, než čekala. Původní odhad ČNB očekával růst spotřebitelských cen pro příští rok o 4,1 procenta, v nově zveřejněné prognóze ale vzrostl na 9,5 procenta. Letos inflace podle nového odhadu vystoupá na průměrných 16,5 procenta. Pro příjmy lidí by to znamenalo v tomto a příštím roce propad životní úrovně o 26 procent. Bankovní rada přitom dnes nijak nezasáhla a nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.

Proč se v Praze zdražuje méně než jinde

Po několika měsících, kdy navzdory největšímu zdražování v historii České republiky lidé nakupovali ve stylu „utrať, co můžeš, zítra už to bude dražší“, přichází v posledních týdnech obrat. Pod tíhou dramaticky rostoucích účtů za základní služby a zboží, jako je elektřina, plyn, benzin nebo potraviny, lidé omezují útraty. V květnu, za který jsou poslední dostupná data, už lidé nakoupili o 6,9 procenta méně zboží a služeb než v předchozím roce.

Ušetřeme a zvyšme daně, lidé to pochopí

Prudké zdražování a jedna z nejvyšších inflací v EU se dotýkají všech bez rozdílu. Zastavení růstu cen se jeví jako priorita, nesmí se však zapomínat na to, že problém z podstatné části způsobila rozhazovačná politika vlády Andreje Babiše. Každoroční deficit rozpočtu je obrovský a dnešní politické reprezentaci už nezbývá než navzdory krizi sáhnout k velmi nepopulárním krokům.

„Střední třídě nepomáhejme, nepotřebuje to. Musí přijít nepopulární kroky“

Prudké zdražování a vysoká inflace trápí velkou část světa. V rámci EU jsme mezi zeměmi, kde ceny rostou nejrychleji, což je dáno tím, že inflace je u nás z velké části domácího původu. Tedy způsobená bezhlavým rozdáváním a navyšováním mandatorních výdajů za vlády Andreje Babiše. Současná vládní reprezentace tak nyní stojí před tím, jak srazit obrovský deficit a stát dále nezadlužovat.

Daň z mimořádných zisků – fatální chyba ODS

Po osmi měsících vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická. Otázkou tak je, proč jde kabinet do zbytečného rizika a hodlá najet na vlnu orbánovského populismu zavedením daně z mimořádného zisku. Problém schodkových veřejných financí totiž tato daň nevyřeší, to jej mnohem spíše vyřeší právě vysoká inflace.

Lidé omezují své nákupy. Připravují se na recesi i další zdražování

Zatímco Češi se před vidinou dalšího zdražování pouštěli do dalších a dalších nákupů, tak v současné době už jejich útraty v obchodech klesají. Důvodem jsou stále rostoucí ceny potravin a dalšího zboží. Lidé tak přestávají utrácet své peníze v předtuše dalšího masivního zdražování. Dokládají to jak klesající čísla maloobchodních tržeb za květen, tak nelichotivá čísla hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí. Analytici totiž v dalších kvartálech očekávají přesun do recese.

Míříme do recese. Lidé přestávají nakupovat kvůli vysoké inflaci

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,2 procenta. Přesto se jedná o zpomalené oproti prvnímu čtvrtletí. Očekává se, že ve třetím a čtvrtém čtvrtletí dojde k mírné recesi. Záležet bude zejména na dalším vývoji kolem dodávek ropy a plynu. V meziročním srovnání k růstu HDP pomohly podle statistiků výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého kapitálu, naopak negativní vliv na něj nadále měla zahraniční poptávka

Lidé propadli nejhlubšímu pesimismu v historii České republiky

To, s jakou důvěrou a nadějí přemýšlíme o budoucnosti, tu budoucnost do značné míry ovlivňuje. Ta nálada má značný vliv na to, jak se budeme rozhodovat. Jestli budeme mít důvěru v budoucnost, sny a odvahu. Nebo naopak budeme propadat pesimismu z měsíců a let příštích. Očekávání rozhodují o tom, jak budeme žít. Proto se také různými průzkumy velice pečlivě sledují. Velký průzkum nálad domácností a firem dělá dlouhodobě Český statistický úřad. Ten aktuální je hodně temný.

Vláda mění svobodný přístup k informacím. Chtějí se zbavit „obtížných tazatelů“, kritizuje Dostál

Novela „stošestky“, zákona o svobodném přístupu k informacím, dává podle právníka Ondřeje Dostála úřadům do rukou další nástroj, jak se vyhýbat nepohodlným otázkám. Jde o paragraf, který umožňuje neodpovídat na dotazy, které si například úřad sám vyhodnotí jako osobní útok na konkrétního úředníka či jako úmysl úřad pouze zahltit. Úřady tak dostanou možnost odmítat dotazy s tím, že je to "účelovka a kampaň", řekl deníku Echo24 Dostál.

„Lepších výsledků dosáhnout nejde,“ říká Fiala. Vláda zvýšila letošní schodek z 280 na 330 miliard

Vláda ve středu schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí a na tiskové konferenci také premiér Petr Fiala. V březnu sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.

„Bezbolestná cesta z drahoty neexistuje. Když to přežijeme, můžeme z toho těžit,“ zní z ČNB

Pro sražení inflace je nutné udělat cokoliv, ozývá se z části nové bankovní rady centrální banky. Nad tím, jak se „nová“ ČNB pod vedením guvernéra Aleše Michla směrem ke krocení rychlého zdražování postaví, visí otazníky. Ostré výroky ale zaznívají od viceguvernérů. Podle Marka Mory je restriktivní politika jedinou účinnou léčbou, bezbolestná cesta z drahoty totiž neexistuje. Eva Zamrazilová je sice o něco mírnější, varuje ale před vysokým navyšováním mezd, jinak by totiž agresivní chování měnové politiky bylo nevyhnutelné.

Češi brzdí v utrácení. Přestávají chodit do restaurací

Češi začali šetřit na obědech v restauracích. V červnu za jeden oběd zaplatí host v průměru 160 korun, což je o 10 procent více než minulý rok, avšak růst útrat stoupá velmi pomalu a majitelé mají nižší zisk. Za obědy v restauracích utrácí nejvíce obyvatelé Prahy. Zvyšující se ceny způsobily také úbytek strávníků. Informuje o tom společnost Edenred.

„Situace se dramatizuje“. Protesty mohou být na podzim reálné, varuje Středula vládu

Vláda Petra Fialy může zažít velmi horký podzim. Už nyní je totiž patrné, že se bude muset vypořádat s energetickou krizí, která může vyústit v přerušení dodávek plynu či ropy. Kromě vysokého zdražování se ale také musí potýkat i s výhrůžkami odborářů, kteří požadují kompenzaci ve výši inflace. Vláda už na dílčí zvyšování platů kývla, přesto stále hrozí, že odboráři vyjdou v září do ulic.

Odboráře jednání zklamalo. S lídry koalice se na růstu platů nedohodli

Odboráři se s lídry koaličních stran nedohodli na navýšení platů pro letošek kvůli vysoké inflaci. Budou hledat cesty jak přesvědčit vládu ke změně postoje. Po dnešním jednání s šéfy vládních stran to řekl místopředseda ČMKOS Vít Samek. Ministr práce a šéf vládních lidovců Marian Jurečka uvedl, že kabinet kvůli stavu rozpočtu prostor pro letošní přidání nevidí, je ale připraven navýšit platové tarify od ledna o pět procent.

Doufejme, že recese bude krátká a mírná

Účty za zboží a služby nám rostou čtvrtou největší rychlostí v celé Evropské unii. Oproti předchozímu roku jsou o 16 procent vyšší. Těm, kdo nedostali aspoň o tolik přidáno, se propadá životní úroveň. Co může s ničivou inflací udělat vláda? A co centrální banka, která má od července nového guvernéra, viceguvernérku a dva členy bankovní rady? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešel ministr financí Zbyněk Stanjura s členem Národní rozpočtové rady, bývalým viceguvernérem Mojmírem Hamplem a ekonomickým poradcem premiéra Štěpánem Křečkem.

Chcete konec zdražování? Zchudněte, vzkazuje viceguvernérka ČNB

Stálé zdražování potravin, elektřiny, plynu a ostatních věcí svádí pracovníky k žádostem o zvýšení mzdy. Pokud však platy a mzdy porostou naproti inflaci, zdražování jen tak neskončí. To je vzkaz analytiků na současný tlak odborů, které požadují kompenzaci růstu platů o inflaci. Před vysokým navyšováním mezd varuje také viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Podle ní je totiž možné, že bankovní rada bude muset agresivně jednat, pokud se lidem bude na podzim inflace kompenzovat právě zvyšováním mezd.

Méně a levněji jíst. Poláci připravují národ na kritický podzim a zimu

Zdražování větší jak za poslední dvě dekády a nepříznivé vyhlídky na další měsíce. Takové scénáře před sebou mají polští politici, kteří připravují svůj národ na zhoršení životní úrovně v nadcházejících měsících. Premiér Polska Mateuzs Morawiecký navíc představuje svůj scénář, jak by měla vypadat pro řadu domácností jejich budoucnost. Měli by totiž nyní zateplit své domy a připravit se na nadcházející topnou sezonu, která bude velmi těžká pro řadu lidí. Kromě toho mají lidé méně jíst a zejména své potraviny získávat levně.

Roční inflace může atakovat 20 procent. I přes to, že lidé už začínají omezovat spotřebu

Ačkoliv řada lidí již nenakupuje ve velkém množství a obchodníkům padají tržby, tak se inflace může letos vyšplhat až nad 20 procent. A to i v případě, že poroste meziměsíčně tempo zdražování jako v letošním červnu. Čechům by se tak znatelně propadla životní úroveň, kdy by míra zdražování značně předčila nárůst mezd či případně platů. V červnu zdražování táhly potraviny, konkrétně pekařské výrobky, maso či mléčné produkty. Analytici varují, že to nejhorší přitom přijde na podzim.

Ceny potravin letí prudce nahoru. Nejvíce zdražila hladká mouka, o 74 procent

Na pultech obchodů v polovině června meziročně nejvíce zdražila mezi základními potravinami hladká pšeničná mouka. Její cena byla o téměř 74 procent vyšší než před rokem. Zhruba o dvě pětiny se proti loňské polovině června zvýšila průměrná cena vajec a kmínového chleba a o třetinu více zákazníci zaplatili za krystalový cukr a bílé pečivo. Naopak zlevnila jablka. Vyplynulo to z dat na webu ČSÚ. Právě zdražení potravin podle statistiků nejvíce ovlivnilo červnový nárůst spotřebitelských cen v Česku.

Pokud se nepodaří vyřešit inflaci, už nám zbývají jen chlast a drogy, vidí situaci rakouský kancléř

Rakouský lidovecký kancléř Karl Nehammer nahlíží na situaci Evropy dost černě. Pokud se podle něj nepodaří evropským lídrům potlačit růst cen a inflaci, záchrana už bude jen v alkoholu a psychofarmakách. Nehammer to řekl o víkendu na stranické konferenci ve svém projevu. I když svůj výrok komentoval tak, že to byla nadsázka, vzbudil nevole mezi čím dál tím více ekonomickými problémy sužovanou veřejností i politickou opozicí.

Inflace v USA letí prudce vzhůru. Vystoupila na 9,1 procenta, nejvýše od roku 1981

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zrychlilo na 9,1 procenta z květnových 8,6 procenta. Míra inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni od listopadu 1981, uvedlo ve své středeční zprávě americké ministerstvo práce. Analytici červnovou inflaci odhadovali na 8,8 procenta. Statistika podporuje očekávání, že americká centrální banka (Fed) tento měsíc zvýší svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu.

Češi letos zchudnou nejvíce v historii ČR. To nejhorší přitom teprve přijde

Inflace v České republice dále narůstá. Mezi zeměmi Evropské unie dosahuje čtvrté nejvyšší hodnoty hned za pobaltskými státy. Podle ekonoma Lukáše Kovandy letos Češi zchudnou nejvíce od vzniku ČR v roce 1993. „To nejhorší přitom teprve přijde,“ uvádí. Podle ekonoma Petra Bartoně ale za červen vzrostly ceny méně než za květen, duben i březen, tempo růstu inflace se tedy zmírňuje.

Ceny za rok stouply o více než 17 %. Inflace je nejvyšší od prosince 1993

Růst inflace stále nezpomaluje. Za červen v Česku spotřebitelské ceny meziročně stouply o 17,2 procenta, uvedl Český statistický úřad. Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali inflaci 17 procent. Růst zrychlil už podvanácté za sebou, v květnu dosahovalo tempo růstu 16 procent. Inflace je i nadále nejvyšší do prosince 1993. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Ceny potravin v červnu meziročně vzrostly o 18 procent.

Češi podlehli černým myšlenkám. Přestali nakupovat a očekávají dlouhou krizi

Dramaticky vysoká inflace a energetická krize vykonaly své. Podstatná část Čechů už příliš nevěří, že by se měla situace v příštích letech měnit k lepšímu, a obává se citelného zchudnutí a propadu životní úrovně. Domácnosti teprve nyní začínají silně omezovat své útraty a přestaly „pálit“ své úspory z dob covidového útlumu. To se ukazuje na velkém propadu tržeb maloobchodníků.

Vláda dorovnává drahotu. Sociální služby si přilepší o 3.2 miliardy korun

Poskytovatelé sociálních služeb si dodatečně rozdělí 3,2 miliardy korun. Na dofinancování péče pro potřebné se dohodli lídři koaličních stran. Na tiskové konferenci po jednání to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kraje žádaly doplacení 4,4 miliardy korun. "Jsem přesvědčen, že 3,2 miliardy korun je částka, při které nebude muset žádný poskytovatel omezovat rozsah služeb a propouštět," uvedl Jurečka.

Vláda se odbrzdila a prolamuje sliby. Chce sektorové daně či progresivní zdanění

Vysoká inflace a nedostatečný příjem do státního rozpočtu rozhoupaly politiky k překvapivým návrhům. Poté, co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začal hovořit o zdanění nadměrných zisků energetických společností, se vyrojily i další nápady. Ministr práce a sociálních věcí a předseda lidovců Marian Jurečka navrhne kabinetu zdanění vyšších příjmů v rámci tzv. progresivního zdanění. To by však znamenalo porušení jak volebního programu koalice Spolu, tak i programového prohlášení vlády.

Obleva v průmyslu i stavebnictví je nejspíš jen dočasná

Tento týden patřil mezi ty, kdy jsme byli zavaleni smrští statistických dat. A taky jeden z těch týdnů, kdy jim málokdo věnoval pozornost, protože sezona dovolených, umocněná přerušením pracovního týdne o státní svátky, většinu lidí spolehlivě odradí od myšlenek na makroekonomické statistiky. Přitom to ale byly informace mimořádně zajímavé.

Největší oběti zdražování

Kdo zchudne nejvíc? Ptala se moderátorka České televize Světlana Witovská odcházejícího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka ve středu 22. června. Poté, co se bankovní rada naposled sešla k měnovému zasedání ve staré sestavě a nejspíš naposled na delší dobu zvedla úrokové sazby. „Ten, kdo má ve svém spotřebním koši nejvíc položek, které zdražují nejrychleji,“ odpověděl Rusnok. Těmi položkami, které všude v Evropě zdražují nejrychleji, jsou energie. Elektřina, plyn, teplo. U nás rostou jejich ceny rychleji než v jiných zemích, kde vlády ceny zafixovaly.

Nový guvernér Národní banky představil hlavní strategické body. Chce dialog s vládou

Guvernér České národní banky Aleš Michl, který do funkce nastoupil v pátek, se přihlásil ke dvěma hlavním cílům centrální banky, tedy cenové a finanční stabilitě. Michl to v pátek sdělil v prohlášení na webu ČNB. Prioritou bude podle něj snížení inflace. Cenovou stabilitu, tedy udržování nízké a stabilní inflace, bude podle svého vyjádření nadále zajišťovat prostřednictvím režimu cílování inflace.