VYŠŠÍ DANĚ

Vláda se odbrzdila a prolamuje sliby. Chce sektorové daně či progresivní zdanění

VYŠŠÍ DANĚ
Vláda se odbrzdila a prolamuje sliby. Chce sektorové daně či progresivní zdanění

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Vysoká inflace a nedostatečný příjem do státního rozpočtu rozhoupaly politiky k překvapivým návrhům. Poté, co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začal hovořit o zdanění nadměrných zisků energetických společností, se vyrojily i další nápady. Ministr práce a sociálních věcí a předseda lidovců Marian Jurečka navrhne kabinetu zdanění vyšších příjmů v rámci tzv. progresivního zdanění. To by však znamenalo porušení jak volebního programu koalice Spolu, tak i programového prohlášení vlády. Návrhy padají také na sektorové zdanění.

Po náznacích ze strany politiků vládní koalice se objevují první návrhy na vyšší zdanění. A to i přes předvolební sliby mnohých ze stran ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů. Náznaky se objevují již delší dobu a to zejména z expertních a poradních skupin, jako je Národní rozpočtová rada a také Národní ekonomická rada vlády. Rozpočtová rada téma vyšších daní akcentuje již delší dobu a zejména poté, co hlasy ODS, hnutí ANO a SPD prošlo zrušení superhrubé mzdy a tím snížení daně z příjmu v minulém volebním období.

Naposledy rozpočtová rada téma vyšších daní vytáhla v červnovém čtvrtletním stanovisku. „Je zřejmé, že pokud vláda nechce omezovat výdaje na důchody, zdravotnictví a vzdělávání (které představují hlavní výdajové bloky veřejných rozpočtů) a navíc hodlá ještě zvyšovat výdaje na obranu, bez posílení příjmů veřejných rozpočtů to nebude možné,“ uvedla rada, která je nyní pod vedením ekonoma Mojmíra Hampla.

Během července pak ministr financí Zbyněk Stanjura přišel s tím, že navrhne novou daň v podobě zdanění nadměrných zisků energetických společností. Zdanění by však mohlo padnout i na banky či další sektory.

S dalším návrhem pak přichází ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který pro deník Právo uvedl, že by si dokázal představit debatu o progresivním zdanění. „Dovedu si ale představit i debatu okolo zavedení progresivního zdanění. Stojím si za principem, že lidé, kteří patří mezi příjmově vyšší skupinu obyvatel, by měli být připraveni na vyšší míru solidarity,“ řekl Jurečka v rozhovoru.

Jeho návrh však bude shozen už v rámci koalice. Jurečkova představa o debatě by totiž byla proti programu koalice Spolu, která šla do voleb ve složení lidovců, ODS a TOP 09. V předvolebním programu u daní pouze stálo, že se koalice Spolu chystá zavést pravidlo daňové brzdy nebo zavedené odečitatelných výdajů na sociální služby a snížení DPH na ekologické výrobky. V předvolebních rozhovorech pak lídři stran zvyšování daní razantně odmítali.

Podobně hovoří i programové prohlášení vlády, které se zmiňuje pouze o spotřebních daních, které mají růst pouze v závislosti na škodlivosti. Kriticky se tak proti Jurečkovi vyjádřili i někteří zástupci koaličních stran z uskupení Spolu. „Nemáme levicovou, sociálnědemokratickou vládu. Proto věřím, že nápad na trestání aktivních, úspěšných lidí progresivním zdaněním nemá šanci. Už nyní odvádí bohatí více. Náš problém nejsou nízké daně, ale extrémně vysoké výdaje. Tam musí ministři zabrat,“ uvedl místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Podobně se vyjádřila také šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Netrestejme za píli a ambice. Vyšší míru solidarity navíc lidé s nadprůměrnými příjmy projevují, protože na daních odvádí do systému více peněz – mají vyšší sazbu daně. O příjmech státního rozpočtu se bavme, ale tohle je slepá ulička,“ řekla k Jurečkově návrhu předsedkyně sněmovny.

12. července 2022