BOJ PROTI ZDRAŽOVÁNÍ

„Bezbolestná cesta z drahoty neexistuje. Když to přežijeme, můžeme z toho těžit,“ zní z ČNB

BOJ PROTI ZDRAŽOVÁNÍ
„Bezbolestná cesta z drahoty neexistuje. Když to přežijeme, můžeme z toho těžit,“ zní z ČNB

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Pro sražení inflace je nutné udělat cokoliv, ozývá se z části nové bankovní rady centrální banky. Nad tím, jak se „nová“ ČNB pod vedením guvernéra Aleše Michla směrem ke krocení rychlého zdražování postaví, visí otazníky. Ostré výroky ale zaznívají od viceguvernérů. Podle Marka Mory je restriktivní politika jedinou účinnou léčbou, bezbolestná cesta z drahoty totiž neexistuje. Eva Zamrazilová je sice o něco mírnější, varuje ale před vysokým navyšováním mezd, jinak by totiž agresivní chování měnové politiky bylo nevyhnutelné.

Centrální banka na posledním zasedání ve starém složení zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent. To je sice nejvíce za více než dvacet let, vzhledem k více než sedmnáctiprocentní inflaci však hodnota není tak vysoká.

Podle Mory je nyní nutné udělat vše pro to, aby se inflace co nejrychleji srazila. V tuzemsku je totiž inflace nejen nákladová, tažená dramaticky rostoucími cenami energií, ale z velké části je tažena nahoru vysokou poptávkou, na což mělo vliv nalití obrovského množství peněz do ekonomiky za vlády Andreje Babiše. Ta za doby covidu posílala peníze přímo na důchody, dávky a platy státních zaměstnanců. Oproti jiným zemím naopak nedocházelo k významným kompenzacím tržeb firmám.

Právě jádrovou inflaci, tedy očištěnou o ceny energií a potravin, máme už několik měsíců úplně nejvyšší v celé unii. I pokud by přestaly ceny elektřiny a plynu stoupat a skončila válka na Ukrajině, ze zdražování podle Mory venku nejsme. Cesta ven vede podle něj pouze přes restriktivní politiku.

„Právě proto jsme dosud poměrně rychle zvyšovali úrokové sazby. Abychom zdražili peníze. Tím snížili spotřebu a investice. Celkově zchladili ekonomiku. Z inflace se dostanete jen přes omezení poptávky. Jsem naprosto přesvědčen, že ti, kdo říkají, že to nefunguje, nemají pravdu. Vsouvají nám dokonce do úst, co jsme nikdy neřekli. Celou dobu říkáme, že zvyšování úroků je běh na dlouhou trať. Že se to reálně v ekonomice projeví za rok až rok a půl. Sazby jsme začali zvedat loni v červnu. Ale teprve až od listopadu minulého roku začala být měnová politika restriktivní. Tedy od chvíle, kdy byly úrokové sazby nad třemi procenty. Až začátkem příštího roku tedy uvidíme, jak vyšší úroky zabírají,“ tvrdí Mora v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Eva Zamrazilová je pak přesvědčená o tom, že po roce se už ukazuje, že vyšší sazby působí. „Lidé přesouvají úspory z běžných účtů na termínované a spořicí, což znamená, že neplánují úspory bezprostředně utratit. Výše oběživa meziročně dokonce klesá. To je pro mě dost důležitý signál. Maloobchodní tržby v květnu klesly. Už vidíme stabilizaci cen u bytového zařízení, oblečení a obuvi, což byly ty nejpodivuhodnější cenové okruhy, kde nám ceny rostly výrazněji než v ostatních zemích,“ vyjádřila se viceguvernérka v uplynulých dnech.

První zasedání bankovní rady v novém složení pod vedením Michla, kdy se bude o nastavení sazeb hlasovat, bude 4. srpna. Zamrazilová avizovala, že by preferovala mírné navýšení sazeb, nebo jejich stabilitu. Zároveň však nevylučuje, že pokud by byly argumenty pro citelnější zvýšení, nebránila by tomu. Na rozdíl od Mory se však ekonomického útlumu obává.

„Můžeme lusknutím prstu dát měnověpolitickou sazbu do takových výšin, že se rázem utlumí inflace. I do té míry, že inflaci dostaneme pod cíl. Ale za jakou cenu? Utlumili bychom veškerou ekonomickou aktivitu. My ale potřebujeme náš zásah vyvažovat. Z naší strany to není alibismus, jen se snažíme vládě a odborům říci, že když se nebudou chovat obezřetně, budeme nuceni k agresivní měnové politice, jakkoli to není optimální. Bylo by to drtivé především pro malé podniky, které nemají přístup k levnějším úvěrům v eurech. Umocnilo by to nevýhodu domácích malých a středních podniků vůči nadnárodním gigantům. A v neposlední řadě by to zasáhlo domácnosti. Třeba ty, které refixují hypotéku, nemluvě o těch, které si ji plánovaly vzít. Tomu se chceme vyhnout,“ říká Zamrazilová.

Před vysokým navyšováním mezd varovala Zamrazilová už dříve. Bankovní rada by totiž musela jednat agresivněji, pokud se lidem bude na podzim inflace kompenzovat právě zvyšováním mezd. „Pokud mzdová vyjednávání budou uměřená, tzn. že zaměstnanci nebudou žádat plnou kompenzaci inflace, potom to bude faktor toho, že se inflace skutečně zpomalí a navrátí k cíli. Pokud ovšem by žádali indexaci mezd o plnou inflaci, potom by s námi inflace zůstala opravdu ještě delší dobu a vynutilo by si to agresivní měnovou politiku,“ uvedla viceguvernérka.

Marek Mora mluví ostřeji a je přesvědčen o tom, že bezbolestná cesta z inflace, tedy bez zvyšování úroků a poklesu ekonomiky, není možná. „Záleží jen na míře bolesti. Čím dřív začneme rakovinu léčit, tím menší budou vedlejší negativní účinky léčby. Následky inflace jsou zhoubné,“ využil bankéř přirovnání.

Vysoké ceny energií a celkové zdražování podle Mory povedou k zásadním změnám v ekonomice. „Ceny působí nemilosrdně. Všichni – domácnosti, firmy i stát – začínají víc spořit, hledají alternativy. Je to obrovská transformace, kterou procházíme. Jestli nás úplně nezabije, a pokud to přežijeme, můžeme mít oproti státům, které ceny nenechávají volně působit, konkurenční výhodu,“ myslí si Mora a dodává, že zcela jistě dojde také k útlumu globalizace a k tomu, že budeme mnohem více přemýšlet nejen o tom, za kolik se věci kupují, ale také od koho. To se týká především strategicky nebezpečných závislostí, podobně jako té německé na ruském plynu.

 

23. července 2022