Tag: okupace 1968

Články k tagu

Edice Echo: Váhání USA nechalo Moskvě pro Československo volné ruce

V rámci Edice Echo právě vychází kniha Podívám se na to ráno, která mapuje události okolo sovětské okupace Československa v srpnu 1968 optikou USA. Publikace obsahuje dokumenty amerického ministerstva zahraničí, které do češtiny poprvé přeložil a opatřil komentářem Tomáš Smetánka. Některé z nich třeba popisují váhavý postoj Spojených států k invazi, která se pak odehrála o pár týdnů později. Ukázku si můžete přečíst níže.

Edice Echo: Reakce prezidenta USA na okupaci ČSSR? Chabá, nezřetelná, vyhýbavá

Podívám se na to ráno, odpověděl americký prezident Lyndon B. Johnson na sdělení sovětského velvyslance o chystané invazi pěti států Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Výrok je zaznamenám v dokumentech amerického ministerstva zahraničí, které do češtiny poprvé přeložil a opatřil komentářem Tomáš Smetánka. Kniha Podívám se na to ráno nyní vychází v Edici Echo. „Zaujalo mě, jakou literární hodnotu mohou mít úřední dokumenty," říká Smetánka v rozhovoru pro Echo24.

Okupace v brněnských obrazech

Před pěti lety vydalo nakladatelství Host kapesního průvodce po Brnu nacistickém… Návod na pouť po dramatických místech byla v roce 2015 doplněna o zákoutí Brna stalinistického a před pár dny vyšlo Brno okupované. Autory byli pokaždé Alexander Brummer a Michal Konečný. V pěkné typografické úpravě Martina Hrdiny se kvalitně reprodukované fotografie střídají s průvodní textem, jenž je stručný a výstižný.

Lidi, co na mě pískali, byli zaplacení, řekl Babiš

Dav protestujících, který pískal před Českým rozhlasem, byl zaplacený, řekl premiér Andrej Babiš ve čtvrtečním pořadu Duel Jaromíra Soukupa. Jeho projev k 50. výročí sovětské okupace 1968 podle šéfa ANO přerušili jeho političtí odpůrci. „Lidi, co na mě pískali… to byli zaplacený lidi,” uvedl premiér na TV Barrandov, aniž byl dotázán na důkazy. „Byli to političtí odpůrci na objednávku,” dodal.

21. srpen před rozhlasem: zneuctili nám pietu?

Slavnostní akt před Českým rozhlasem 21. srpna dopoledne dopadl tak, jak se dalo předem očekávat. Vystoupili na něm tři z nejvyšších ústavních činitelů České republiky (ten čtvrtý a formálně vzato nejvyšší, prezident Zeman, se zašil, jak předem oznámil; jistě, dá se to pochopit vzhledem k jeho zdravotním problémům – ale bylo by stačilo říci pár slov před televizními kamerami). Takže to zbylo na premiéru Babišovi, předsedovi Senátu Štěchovi a předsedovi PS Vondráčkovi. Je pro dnešní dobu typické, že dva z nich jsou z ANO.

V Rusku vzpomínali na protesty proti okupaci 1968, tři lidé skončili na policejní stanici

Policie na Rudém náměstí v Moskvě krátce zadržela tři účastníky dnešní vzpomínkové akce na 50 let starý protest takzvaných osmi statečných proti invazi do Československa v srpnu 1968. Informoval o tom ruský portál OVD-Info. Podle tohoto serveru se manifestace zúčastnilo asi 50 lidí, ruský opoziční list Novaja gazeta udával asi 30 účastníků.

Tak kdo nás v roce 1968 vlastně okupoval?

Padesáté výročí sovětské invaze do Československa tu vyvolalo docela pestrou debatu na docela hodně témat; dosvědčuje to, že půlstoletému odstupu navzdory je ta událost pořád ještě nějakým způsobem živá, neuzavřená. Lidé se také vyjadřovali k otázce, která může působit až nepřípadně: Kdo nás to tenkrát vlastně okupoval? Nebo přesněji: Byla ta okupace také a především ruská? Jeden by řekl, že alespoň v tomhle bychom po padesáti letech mohli mít jasno.

„Ubohé řvoucí stádo“. Zeman odsoudil protestující u rozhlasu v den výročí okupace

Český prezident Miloš Zeman se vyjádřil k padesátému výročí okupace sovětskými vojsky. V rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že by se k výročí měli vyjadřovat jen ti, kdo byli okupací postiženi. Lidi, kteří před budovou Českého rozhlasu v den výročí okupace protestovali proti premiérovi a předsedovi ANO Andreji Babišovi, označil za „řvoucí stádo“. Prezident zároveň vysvětlil i důvod, proč se vzpomínkových akcí nezúčastnil. Zemanova slova již stihl zkritizovat bývalý předseda vlády Mirek Topolánek.

Vzpomínky na invazi. Jenže ze sovětské strany

Padesáté výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československé socialistické republiky bylo připomenuto proslovy, pietními akty a přehršlí článků v novinách. Jejich obsah je vesměs očekávaný. V české literatuře ale existuje i jeden nepříliš známý zdroj, líčící průběh událostí „z druhé strany“. Je jím kniha Můj život v sovětské armádě, kterou už v Británii sepsal Vladimir Rezun pod pseudonymem Viktor Suvorov. Česky vyšla v roce 1996 v nakladatelství Jota.

Kiskova zdravice ze Španěl? Slovenský prezident měl projev k okupaci předtočit už 8. srpna

Zatímco český prezident Miloš Zeman k i 50. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy „mlčel“, za což sklidil kritiku, jeho slovenský protějšek Andrej Kiska vystoupil s projevem, který 21. srpna odvysílal jak slovenský veřejnoprávní rozhlas a televize, tak zpravodajský kanál České televize ČT24. Jak ale ve středu uvedl zpravodajský server Pluska.sk, nešlo u Kisky o živé vystoupení, ale o předtočenou řeč. Důvod?

Srpen 1968 byl invaze a okupace, usnesla se Sněmovna. Zdrželo se 11 poslanců

Vtrhnutí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa bylo aktem invaze a následné okupace a bylo v rozporu s mezinárodním právem, konstatuje usnesení, které ve středu přijala Sněmovna na popud předsedy klubu poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška. Má to podle něj mimo jiné bránit překrucování historie. Podle poslance KSČM Jiřího Valenty jde však o pokrytecký návrh a předvolebně načasovanou agitku.

21. srpen nejhorší den Babišovy kariéry? Takový pískot ještě nezažil

Do české politiky už celkem stabilně patří demonstrace, petice a další protesty té části společnosti, která nesouhlasí s politickým působením premiéra Andreje Babiše (ANO). Přesto nemá český premiér zas tak velkou zkušenost s přímým střetem se svými odpůrci. V poslední době ale jeho veřejná vystoupení provází hukot a pískot. Nejvýrazněji to bylo poznat v úterý, v den výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Andrej Babiš vykládá dějiny

Na premiéra Andreje Babiše lidé během připomínky výročí sovětské okupace pískali, jeho vystoupení skoro nebylo slyšet. Pískali na něj kvůli politice, již reprezentuje a která pro mnohé premiérovy kritiky zavání nějakou modernizovanou a třeba i „light“ verzí té normalizace, již okupace před půlstoletím odstartovala.

Tisíce lidí si na Václavském náměstí připomněly koncertem srpen 1968

Zaplněné Václavské náměstí v úterý večer sledovalo začátek Koncertu ´68 – největší hity roku 1968. Koncert, který má připomenout atmosféru přelomového roku, zahájila několikaminutová projekce se vzpomínkami pamětníků na srpnové událostí z řad známých osobností. Na to, jak prožíval invazi, zavzpomínal například politik Petr Pithart nebo scénárista Zdeněk Svěrák.

„Děkuji fanouškům, že nám zvedají preference,“ ukončil Babiš svou agitací pietní projev

Premiér Andrej Babiš (ANO), stejně jako předseda sněmovny Radek Ondráček (ANO), museli po celou dobu svých projevů během pietní vzpomínky na oběti srpnové okupace roku 1968 překřikovat protestující dav lidí, kterým se nelíbí osoba trestně stíhaného premiéra a evidovaného spolupracovníka komunistické Státní bezpečnosti (StB) Andreje Babiše. Ten na závěr nad rámec svého předem připraveného prohlášení děkoval svým příznivcům. To kritizují někteří politici.

Vzpomínkový akt k výročí okupace – lidé u rozhlasu Babiše vypískali

Před budovou Českého rozhlasu v Praze se konal pietní akt k uctění památky sovětské okupace ČSSR před 50 lety. Mnozí z přítomných lidí se hlasitě vymezovali proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO). „Hanba, StBáka tu nechceme,“ skandovali. Na místě, kde 21. srpna 1968 v den okupace vojsky Varšavské smlouvy zemřelo 17 lidí. Organizátoři také odhalili upravenou pamětní desku.

Jak nepřipomínat výročí okupace

Jak mají národ spojovat červené trenýrky? To je dlouhá historie. Člověk k tom musí takříkajíc držet prst na tepu doby. Tj. vědět, že červené trenýrky na balkoně odkazují na to, že červené trenýrky spálil Miloš Zeman na tiskové konferenci na Hradě 14. června. A že k tomu vedl zas nějaké své řeči. A proč prezident republiky spálil zrovna červené trenýrky?

Výročí okupace: „Zakázaná“ Kubišová na Václaváku i rudé trenýrky v ulicích

Před padesáti lety vjely sovětské tanky do ulic československých měst a rozdrtily naděje československých občanů na reformu zkostnatělého totalitního režimu. Invazi vojsk Varšavské smlouvy, která započala dvacet let tuhé normalizace československého národa, připomenou koncerty, filmy i výstavy. Připomínku zahájí dopolední pietní akt před budovou Českého rozhlasu. Vrcholem pak bude koncert na Václavském náměstí.

A víte, že náš „stínový prezident“ Kiska byl předsedou SSM?

Letos zažíváme nejmohutnější připomínání 21. srpna vůbec. Jistě k tomu přispívá kulatá padesátka, to ale nemůže být celé vysvětlení. Například třicáté výročí bylo kulaté taky dost, vzpomínka byla o dvacet let čerstvější atd., a přesto v roce 1998 vzpomínání zdaleka nedosahovalo letošních rozměrů. Mezi dalšími důvody, proč letos nabírá 21. srpen tak mohutný rozměr, bude dnešní geopolitika, tedy pocit, že Rusko se vrací k agresivnímu chování v Evropě. Význam má i změna stylu, jakým se dnes v době sociálních sítí provozuje politika. Je ještě osobnější a efemérnější, než byla před pár lety.

Švejkovi rodáci, hrůzní legionáři. Dle ruského politologa bránili Sověti jen to své

Jen ostře kritická slova na adresu Čechů a Slováků našel autor komentáře k 50. výročí invaze Varšavské smlouvy do Československa, který v pondělí zveřejnil krymský server Sevastopolskije novosti. Pokud jde o rok 1968, Sovětský svaz prý invazí bránil jen „to své“. Konzervativní ruský politolog Stanislav Smagin ve zvlášť černých barvách popisuje československou historii, počínaje „hrůzami“, které československé legie v Rusku způsobily rudým i bílým v době ruské občanské války.

Chuť k agresi za plotem trvá... U ruské ambasády si lidé připomněli invazi z roku 1968

Před ruským velvyslanectvím v Praze 6 se dnes sešlo několik set lidí, kteří připomněli výročí srpnové okupace v roce 1968 a zároveň vyjádřili nesouhlas s politikou současného Ruska a proruskými projevy české politické scény. Mezi řečníky byli například bývalý sovětský disident Mustafa Džemilev nebo hudebník Michael Kocáb, který byl na začátku 90. let předsedou parlamentní komise pro dohled nad odchodem sovětských vojsk. Až na drobnou slovní potyčku se akce obešla bez incidentů.

Pohled současných Rusů na rok 1968? Jako z Brežněvovy éry, ukazuje anketa

Skoro polovina Rusů o vpádu sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968, který skoncoval s reformami pražského jara, nic neví. Více než třetina – 36 procent – považuje invazi za oprávněnou, Sovětský svaz si podle nich počínal správně. Vyplývá to z průzkumu ruského nezávislého sociologického střediska Levada, podniknutého podle agentury Unian v předvečer 50. výročí intervence.

Zeman bude k 21. srpnu mlčet, Kiska požádal o projev v televizi

Slovenský prezident Andrej Kiska požádal o mimořádné vystoupení ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi (RTVS) 21. srpna. Projev bude souviset s 50. výročím vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Ve čtvrtek o tom podle serveru Sme.sk informoval mluvčí hlavy státu Roman Krpelan. Zpráva ze Slovenska přichází krátce poté, co vyšlo najevo, že český prezident Miloš Zeman veřejný projev mít nebude, za což se na něj snesla kritika.

Zeman při výročí okupace oželí projev i pietu. Vyšle jen zástupce kanceláře

Prezident Miloš Zeman si žádný proslov k výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa nechystá, nezúčastní se ani pietního aktu před budovou rozhlasu, kde nebudou chybět nejvyšší ústavní činitelé. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček to odůvodnil tím, že odvahu chtěl především Zemanův projev nesouhlasu s okupací na počátku normalizace. Řada politiků se shoduje na tom, že se jedná o nestandardní krok, předseda TOP 09 Jiří Pospíšil dokonce vyzval prezidenta, aby významné výročí v dějinách republiky neignoroval.