Imunolog Karel Drbal je jedním z kritických hlasů ohledně současného přístupu ke covidu. Před pár dny jeho střetnutí s biologem Janem Trnkou vyvolalo zarputilé ohlasy. Pro Echo24 Drbal své postoje vysvětlil. Vy jste v ČT mluvil o generických lécích, které jdou nasadit v počátečních stádiích? Je to úplně běžná léčba, která se používá pro jiné diagnózy, které mají co do činění s plicními chorobami.
Část lidí, kteří mají po kontaktu s lidmi nakaženými koronavirem negativní test, mohla prožít takzvanou „neúspěšnou nákazu“. Tvrdí to skupina vědců z londýnské univerzity UCL, jež se snažila vysvětlit fenomén, který řada lidí zná: Covidem-19 se nakazila téměř celá domácnost, přesto má některý její člen negativní test na koronavirus. Při takzvané neúspěšné infekci popsané ve studii, o které píše list The Guardian, virus pronikne do těla, ale T-buňky, které si „pamatují“ dříve prodělané infekce a zabíjejí patogeny, se s ním vypořádají v nejranější fázi infekce.
Do studia dlouhověkosti a stárnutí proudí miliardy z kapes technologických miliardářů. Podělí se o to, co jimi placení vědci najdou? Pojem „heterochronická parabióza“ zní neškodně, aspoň dokud nezačneme zkoumat jeho skutečný význam. Ten totiž připomíná spíš činnost Alžběty Báthoryové, zvané též čachtická paní. Jde o operaci, při které vědci vezmou dvě živé laboratorní myši různého věku a sešijí je tak, že od té chvíle sdílejí společný oběhový systém.
Na veřejnosti se objevil dopis, který znovu rozvířil diskuzi o původu koronaviru, respektive zda se do světa rozšířil z čínské wuchanské laboratoře. Text zástupce ředitele amerického Národního zdravotního institutu (NIH) Lawrence Tabaka podle serveru New York Post potvrzuje, že v letech 2018 a 2019 probíhal ve Wuchanském institutu virologie výzkum financovaný NIH, který manipuloval s netopýří variantou koronaviru WIV1.
Tomáš Boukal (1977) je etnograf a etnolog, který se zabývá původním obyvatelstvem ruského a také kanadského severu, především vztahem lovců, rybářů a sběračů k životnímu prostředí tajgy. Je autorem několika odborných publikací a také beletristické knihy Hřbitov nevěst (2018). Zajímá se o etnickou hudbu a malířství se severskou tematikou. To čteme v biografické poznámce na přebalu jeho novely Cesta mrtvých. V podtitulu je upřesnění: Život a smrt Alexandra Nikolajeviče, lovce národa Mansů.
Zpravodajské služby Spojených států možná nikdy nedokážou identifikovat původ nemoci covid-19. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zprávy, kterou zveřejnil Úřad ředitele zpravodajských služeb (ODNI). Podle zprávy se analytici nedokážou shodnout, zda se nový koronavirus přenesl na člověka ze zvířat, nebo unikl z laboratoře. Nedomnívají se však, že virus byl vyvinut jako biologická zbraň.
Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život. Pozornost vědců, kteří se zabývají nedostatkem orgánů použitelných k transplantaci, se v poslední době zaměřuje právě na vepře. Narážejí ale na mnoho potíží, například na cukr obsažený v buňkách vepřů, který způsobuje okamžité odmítnutí orgánu.
Nobelovu cenu za chemii letos získali společně Němec Benjamin List a britský rodák působící v USA David McMillan za vývoj nového způsobu konstruování molekul, známého jako asymetrická organokatalýza. Oznámil to ve středu ve Stockholmu generální tajemník Královské švédské akademie věd Goran Hansson. Práce obou oceněných vědců měla podle akademie velký vliv na výzkum v oblasti farmacie a učinila chemii „zelenější", zdůvodnil rozhodnutí Nobelův výbor.
O nastávajících volbách do Poslanecké sněmovny, koalicích a chování českých voličů hovoříme s politologem Tomášem Lebedou. Docent Lebeda je odborníkem na volební systémy a skeptickým pozorovatelem českých agentur pro výzkum veřejného mínění.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně Američané David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. Oznámil to dnes stockholmský Karolínský institut. Objevy oceněných podle institutu umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu.
Dostalo se mi onehdá čtenářského ohlasu. V reálném světě jsem potkal čtenáře této rubriky, který mi se stopou znechuceného údivu v hlase sdělil, že v ní nachází zprávy ze světa, jemuž ani trochu nerozumí. A já ho úplně chápu. Hladina „bizáru“ ve virtuální sféře stoupá, její pochopení navíc někdy vyžaduje znalost „bizáru“ předcházejícího, obeznámenost s „bizárem“ ve všech jeho vrstvách. Prostě to chce tvrdou práci. A taky tu drobnou, každodenní. Pořád nějakou práci.
V Silicon Valley vzniká nová společnost zaměřená na hledání nesmrtelnosti. Laboratoře Altos Labs přitahují jak finanční podporu nejbohatších lidí světa, včetně podnikatele Jeffa Bezose, tak zájem předních biologů, včetně kontroverzního Juana Carlose Izpisua Belmonteho. O laboratořích informuje server MIT Technology Review. Kromě Bezosova jména server zmiňuje Jurije Borisoviče Milněra, miliardáře rusko-izraelského původu. Právě ten má přímo za vznikem laboratoří stát.
Jedničkou tam je totiž Soňa Peková, česká vědkyně, která se v posledním roce a půl stala nejdříve hvězdou a pak zažila strmý pád mezi „dezinformátory“ a dnes je persona non grata ve slušné společnosti. Přitom na jejím příkladu se dá ukázat, jak bezhlavý boj proti fake news může mít neblahý účinek jak na společnost, tak na jednotlivce.
Pohyb ledových ker obnažil u Grónska malý ostrov, který je podle vědců v současnosti nejsevernější výspou zemské pevniny. Dánsko si jej ale zřejmě nárokovat nebude, uvedla agentura Reuters. Objev přichází v době, kdy Spojené státy, Rusko, Kanada, Dánsko a Norsko vedou zápas o nadvládu nad Arktidou, kde tající led vytváří nové rybolovné oblasti i námořní trasy. „Nebylo naším cílem objevit nový ostrov,“ řekl polárník Morten Rasch, který na arktické stanici v Grónsku řídí vědecké pracoviště.
Do Česka míří stovky expertů zpracování a rozpoznání řeči, kteří stojí za vývojem hlasových aplikací jako je Siri, Alexa a mnoha dalších, které používají miliardy lidí. Je to poprvé, co se na našem území odehraje mezinárodní konference Interspeech, na kterou dorazí přední odborníci z celého světa a budou jednat mimo jiné o tom, jak lze využít strojového učení s minimem vstupních dat nebo zda lze poznat nákazu koronavirem z kašle.
Vědecká komunita se čím dál tím více připouští, že virus covid-19 se rozšířil do světa z laboratoře ve Wuchanu. Za pravděpodobnou tuto hypotézu nyní označil jeden z nejpovolanějších, činitel WHO Peter Ben Embarek. Tento dánský vědec vedl tým WHO, který prováděl šetření přímo ve Wuchanu. Podle jeho názoru je pravděpodobné, že se virus na člověka přenesl při laboratorním zkoumání netopýrů v laboratoři.
Ruská tajná služba FSB zadržela generálního ředitele a hlavního konstruktéra Podniku pro výzkum a vývoj hypersonických systémů (NIPGS) Alexandra Kuranova. Oznámila to dnes agentura TASS. Mezitím soud vyhověl žádosti vyšetřovatelů FSB a na Kuranova, podezřelého z vlastizrady, uvalil dvouměsíční vazbu, uvedla agentura Interfax.
Občas nám i čtenáři kritičtí k vývoji naší civilizace vyčítají, že se v Echu až umanutě nimráme v klimatické politice. Ale toto téma jsme si nevybrali my, vybralo si ono nás, včetně tebe, milý čtenáři. Příští čtvrtrok se na tebe z oficiálních míst a velkých médií bude klima valit ještě víc, než je obvyklé. 31. října totiž v Glasgowě začíná Konference OSN o klimatické změně.
Každá doba má svoje slogany a hesla, dnešek tím spíš. Jedno z často používaných hesel je dnes „věř ve vědu“ (Believe in Science). Pomáhá nějak definovat společenské rozdělení na „věřící“ a „nevěřící“, nejprve ve sporech o klimatickou změnu (na tričku ho mívala napsané Greta Thunbergová), dnes také ve střetu se stoupenci očkování a jeho odmítači.
Není už důvod nebrat covid jen jako další respirační onemocnění. Protilátky po prodělání onemocnění covidem-19 poskytují dostatečnou a dlouhodobou ochranu proti onemocnění. Tvrdí to nová česká studie, která vznikla pod hlavičkou Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS). Takové zjištění by přitom znamenalo důležitý argument do debat o prokazování bezinfekčnosti či kolektivní imunitě v zemi a s tím souvisejícím očkováním.
Vláda i přes rozhodnutí soudu opět zavede povinnost nosit respirátory, ministerstvo zdravotnictví věří, že je tentokrát v opatření dokáže řádně zdůvodnit. Zatímco část vědců by v konci respirátorů viděla problém, podle jiných jdou v současné situaci obhájit už těžko a je naopak na čase rozvolnit, minimálně v plošnosti nařízení. Nejvyšší správní soud zrušil nařízení o povinném nošení respirátorů ve vnitřních prostorách, ministerstvu dal tři dny na nápravu.
Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě přišli na několik již existujících léčiv, které by podle nich mohly potencionálně pomoci v léčbě covidu-19 či dokonce nemocného člověka vyléčit. Izraelský výzkumný tým tvrdí, že takových léčivých látek, které by mohly být proti koronaviru účinné, našel osmnáct, píše web The Jerusalem Post. K výzkumu vědci získali soubor s více než 2800 schválenými sloučeninami.
Vědcům se poprvé podařilo vyrobit kovovou vodu. Na úspěšnou metodu přišel mezinárodní tým vedený Pavlem Jungwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Využil k tomu slitinu sodíku a draslíku a vodní páru, uvedli zástupci ústavu. Článek o postupu publikoval prestižní časopis Nature. Dosud se předpokládalo, že připravit vodu s vodivostním pásem typickým pro kov v pozemských podmínkách nebude v dohledné době možné.
Studie prováděná v laboratoři Nemocnice Havlíčkův Brod ukázala, že mladí lidé jsou do velké míry odolní vůči covidu-19. Zúčastnili se jí studenti Gymnázia Havlíčkův Brod, asi čtvrtina byla proti nákaze rezistentní. Organizovalo ji Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS). Cílem séroprevalenční studie bylo zjistit, kolik studentů již má protilátky proti koronaviru. Závěrem je, že mladí lidé nepředstavují z hlediska šíření nákazy závažné riziko.
Značné znepokojení vyvolává zpráva z Číny o přenosu opičího herpesviru na člověka, které skončilo vědcovou smrtí. Došlo k tomu v Pekingu, kde se čínský vědec tímto smrtícím virem, který se jinak vyskytuje jen u makaků, infikoval a následně zemřel. Dosud se předpokládalo, že opičí herpesvirus se na člověka přenese pouze kousnutím či poškrábáním nakaženým zvířetem nebo přímým kontaktem s jeho nosem a ústy. Muž onemocnění podlehl již v květnu, Čína však zprávu rozšířila teprve v sobotu prostřednictvím webu China CDC Weekly
Odborníci na vývoj podnebí připouštějí, že se jim nedaří předpovídat intenzitu extrémního počasí, jako jsou nynější záplavy v západní Evropě nebo červnová vedra na severozápadě amerického kontinentu. Obě události si vyžádaly stovky životů. V posledních desetiletích vědci přesto varovali, že rychle se oteplující klima přinese prudší srážky a ničivější vlny veder, napsal server BBC.
Dělat si legraci z postižených je neslušné. A tak by si člověk neměl dělat legraci z libertariánů, protože typický přívrženec této nauky se zjevně nachází někde na autistickém spektru. Ale tu zásadu je v praxi těžké neporušovat – protože jsou libertariáni většinou dost inteligentní; protože jejich nápady někdy hrozí reálnými dopady; a protože je to neodolatelné. Jedna z myšlenek, kterou se libertariáni zabývají, je „seasteading“ – vybudování komunity někde mimo dosah stávajících zákonů, kterou by mohli její příslušníci zorganizovat podle svých představ.
Velká Británie, Singapur a Izrael se rozhodly, že upustí od všech restrikcí a naučí se svobodně žít s čínským koronavirem. Rizikoví lidé nad 65 let jsou v těchto zemích masivně naočkováni nebo je chrání imunita z prodělané nemoci. Tím zásadně klesá riziko, že covidoví pacienti zahltí nemocnice. Pro zbývající část společnosti je očkování dostupné a je svobodnou volbou, jestli vakcínu využijí nebo ne. To, že se nakazí a budou čínský koronavirus dál šířit, je pro tamní vlády přijatelným rizikem.
Ani uprostřed léta se svět nezbavil obav z dalších vln čínského koronaviru. Kvůli indické variantě delta omezují vlády cestování, ta česká vrací do hry povinnost prokázat při vstupu do restaurací a obchodů bezinfekčnost, roste nepřímý tlak na očkování zaměstnanců, mládeže, dokonce dětí. Profesor Jiří Beran je s předstihem nejcitovanější český epidemiolog v zahraničí, se svými názory se od loňska často dostával do křížku s dominantním proudem. Jak hodnotí dnešní situaci?
Znáte výraz „bullshit jobs“? Přišel s ním antropolog David Graeber v eseji z roku 2013, kteý je dostupný pod názvem Práce na hovno na webu A2larm. Popisuje v něm proliferaci zaměstnání, o kterých si i sami jejich vykonavatelé myslí, že jsou nesmyslná a neužitečná. Myslím, že je přeceňovaný. Pracovní svět, o který jde, najdete lépe popsaný v kresleném Dilbertovi; Graeberův názor, že to nějak záměrně zařizuje „vládnoucí třída“, každého nepřesvědčí.
