Není už důvod nebrat covid jen jako další respirační onemocnění. Protilátky po prodělání onemocnění covidem-19 poskytují dostatečnou a dlouhodobou ochranu proti onemocnění. Tvrdí to nová česká studie, která vznikla pod hlavičkou Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS). Takové zjištění by přitom znamenalo důležitý argument do debat o prokazování bezinfekčnosti či kolektivní imunitě v zemi a s tím souvisejícím očkováním. Podle jedné z autorek, imunoložky Zuzany Krátké, je na čase stanovit podmínky pro vyhlášení a ukončení pandemie. „Celosvětové rozšíření covidu tu bude ještě několik let,“ uvedla pro deník Echo24.

Ani rozhodnutí soudu o diskriminaci občanů nepřesvědčilo ministerstvo zdravotnictví k tomu, aby uznalo přítomnost protilátek v krvi jako jeden z dokladů o bezinfekčnosti. V současnosti se tak mezi „chráněné“ před nákazou považují pouze ti, které zachytil ve správnou chvíli pozitivní test, ovšem na omezenou dobu 180 dní. Hlavním argumentem ministerstva zůstává to, že není stanovená hranice množství protilátek, u které už je třeba člověka považovat za bezinfekčního. Stejně tak argumentuje, že samotné IgG protilátky nezaručují automaticky bezinfekčnost.

Podle nové české studie je však situace jiná. Protilátky v krvi podle autorů zůstávají i po deseti měsících a jsou dostatečným důkazem o tom, že se v těle vytvořil dostatek tzv. neutralizačních protilátek. Je přitom jedno, jakou hladinu protilátek v krvi laboratoř naměří. „Průkaz protilátek je důkazem prodělané infekce, tedy toho, že imunitní systém ví, jak na koronavirus reagovat. A stanovení nějaké číselné hodnoty nám nedá žádnou užitečnou informaci navíc,“ uvedla pro deník Echo24 imunoložka Zuzana Krátká.

Jak uvádí studie, nalezení protilátek v krvi totiž koreluje v naprosté většině případů s nalezením neutralizačních protilátek. Ty autoři zjišťovali neutralizačním testem (VNT). „Zjistili jsme, že mezi 1869 pacienty s pozitivním výsledkem hladiny IgG protilátek (hladina 1,1 a více, dále označeni jako IgG pozitivní) mělo negativní VNT (tedy VNT=0) pouze 8 osob. Tedy 99,6 % IgG pozitivních osob mělo neutralizační protilátky,“ uvádí studie výsledky jednoho z měření.

Podle imunoložky Krátké tak odpadá i potřeba řešit různé způsoby měření užívané v laboratořích. „Ve studii o protektivitě protilátek jsme shrnuli jak zahraniční studie, tak data ze čtyř českých laboratoří. Pozitivní protilátky jsme prokázali po 7-10 měsících od infekce. Lide s protilátkami jsou dlouhodobě chráněni a riziko opakované infekce je u nich minimální,“ dodala.

Podle SMIS je tak na čase přijít s debatou, za jakých podmínek vyhlásit a ukončit epidemii koronaviru. „Celosvětové rozšíření covidu tu bude ještě několik let. My ale musíme nastavit pravidla podle aktuální situace v ČR. Stejně, jako to funguje v případě chřipky. Ta je definovaná jako respirační onemocnění s daným klinickým průběhem. Pokud přesáhne počet osob, které jsou nemocné, 1600 na 100 tisíc obyvatel, pak se vyhlásí epidemie. Zavřou se nemocnice pro návštěvy, jsou jiná omezení. Když počet nemocných klesne, pak se opatření odvolají. Je to na úrovní krajských hygienických stanic,“ uvedla Krátká s tím, že jde o názor sdružení.

Podle SMIS jsou zde odhadem další jeden až dva miliony lidí s protilátkami, které nezachytil pozitivní test, k tomu pak 1,7 milionu lidí, kteří ho prodělali oficiálně a téměř 5 milionů plně naočkovaných, společnost je tedy už velmi dobře chráněna. „Není důvod nebrat covid jen jako další respirační onemocnění a ty hranice pro vyhlášení a ukončení epidemie nastavit,“ dodala Krátká s tím, že je třeba změnit i definici onemocnění covid-19, aby určujícím nebyl pozitivní test, ale klinické projevy.

Ministerstvo zdravotnictví i jeho odborníci průkaznost protilátek i nadále rozporují. Podobně se proti nim staví Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) vedená epidemiologem Petrem Smejkalem, která dříve ministerstvu radila. Plošné zjišťování hladiny protilátek se podle skupiny jeví jako neefektivní a zbytečné. „Cena standardizovaných testů neutralizačníc protilátek výrazně převyšuje cenu vakcín,“ uvedl MeSES v tiskové zprávě. S ohledem na náklady a přínosy má podle MeSES zjišťování protilátek potenciálně význam u pacientů s potlačenou imunitou, u kterých by bylo možné uvažovat o podání dodatečné dávky vakcíny. Skupina také argumentuje tím, že metodika měření protilátek není ve většině laboratoří standardizována, takže absolutní hodnoty nejsou vzájemně porovnatelné.

Ministerstvo zdravotnictví se snaží do podzimu naočkovat co největší procento populace, obává se šíření nové varianty delta. Ta se zatím šíří zejména mezi mladými lidmi, mohla by však zasáhnout i stále kolem půl milionu lidí starších šedesáti let, kteří očkování odmítají či se k nim nedostalo. Podle dat, která deníku Echo24 poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), je mezi lidmi ve věku šedesáti a více let přes 135 tisíc lidí, kteří prokazatelně prodělali nemoc, ale nemají očkování. Alespoň jednu dávku má pak přes dva miliony lidí v této kategorii, prodělanou nemoc ani očkování pak nemá více než 430 tisíc lidí nad šedesát let.

Studii ještě před otištěním v odborném časopise zveřejnili autoři předčasně na  na stránkách Zdravotního ústavu Ostrava. „Je to nestandardní krok, protože většinou se čeká na to, až je publikace přijatá k tisku. Ale vývoj politické situace nás k tomu dotlačil,“ vysvětlují autoři zveřejnění. SMIS vznikla v reakci na pandemii koronaviru, na svých stránkách se definuje jako odborné sdružení specialistů v oboru laboratorní diagnostiky a práce s daty, jehož hlavním posláním je propagace a popularizace správných analytických a statistických postupů mezi zdravotnickou i laickou veřejností.