Tag: NATO

Články k tagu

KSČM vylezla z klozetu, kritizují poslanci návrh na vystoupení ČR z NATO

Komunističtí poslanci chtějí, aby Česká republika vystoupila z NATO. Zákonodárci KSČM by rádi, aby o setrvání Česka v Severoatlantické alianci rozhodli lidé, proto chtějí vyhlásit referendum. Jejich kontroverzní návrh má na své příští schůzi projednat Poslanecká sněmovna, ovšem poslanci z opozičních i koaličních stran takový nápad odmítají a nečekají, že jej sněmovna schválí. Návrh, ke kterému vydala zamítavé stanovisko vláda, je podle nich jen dalším důkazem protidemokratického směřování KSČM.

Najděte přesvědčeného atlantistu

Když chtějí The New York Times přiblížit svým čtenářům, o co jde ve volbách v jakési malé neznámé zemi v jihovýchodní Evropě s latinskoamericky znějícím názvem Montenegro (Černá Hora), použijí v titulku jednoduché zkratky: „Prozápadní strana zvítězila.“ Nebo: „Západ a Rusko se přou v Černé Hoře.“

Bývalý voják mluvil o „střelbě ve Strakovce“. Dostal podmínku

Okresní soud v Písku udělil osmiměsíční podmíněný trest s dvouletou zkušební lhůtou válečnému veteránovi z mise v Bosně a Hercegovině Martinu Holkupovi. Holkup loni v reportáži České televize (ČT) uvedl, že pokud vojáky vláda donutí válčit pod vlajkou NATO, bude se nejprve „střílet ve Strakově akademii (sídle vlády) a v Parlamentu“. Proti trestu se Holkup na místě odvolal. Státní zástupce si ponechal zákonnou lhůtu na rozmyšlenou.

Obavy NATO z ruských lodí u Sýrie jsou absurdní, tvrdí Moskva

Ruská a syrská letadla neútočí na severosyrské město Aleppo už devět dní. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Obavy Severoatlantické aliance, že se ruské lodě směřující do Středozemního moře připojí k útokům na Aleppo, jsou podle ruského ministerstva zahraničí absurdní. Dětský fond OSN (UNICEF) se domnívá, že středeční nálet v provincii Idlib, při kterém byla zasažena škola a zabito několik desítek civilistů, je vůbec největším útokem na školu v Sýrii od začátku války v roce 2011.

Španělsko couvlo. Admirál Kuzněcov nebude tankovat v Ceutě

Rusko stáhlo žádost, aby jeho válečné lodě v čele s letadlovou lodí Admirál Kuzněcov plující k Sýrii mohly ve španělské enklávě Ceuta v severní Africe doplnit palivo. Ve středu to oznámilo ruské velvyslanectví ve Španělsku. To zprvu s dotankováním souhlasilo, později ale kvůli kritice od spojenců uvedlo, že rozhodnutí ještě přehodnotí. Jádrem sporu je ruská letadlová loď, z níž mohou startovat letadla i k bombardování Aleppa či civilních cílů.

‚Neviditelný‘ B-1 i osvobození letadla. Dny NATO přilákaly desetitisíce lidí

Na první den Dnů NATO a Dnů Vzdušných sil Armády ČR v sobotu dorazilo na letiště v Mošnově nedaleko Ostravy 45 000 lidí. Oproti loňsku, kdy v sobotu přišlo 155 000 lidí, byla návštěvnost výrazně nižší, důvodem bylo špatné počasí. Větší návštěvnost se tak dá očekávat v neděli, kdy má být hezky. Novinářům to řekl předseda sdružení Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík.

V Mošnově začínají Dny NATO

Tisíce lidí v sobotu vyrazily na Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR, které začaly na letišti v Mošnově nedaleko Ostravy. V okolí letiště se tvoří kolony, situace je ale klidnější než v předchozích letech. ČTK to řekl operátor speciální policejní linky Michal Tichý.

V ČR začíná mezinárodní letecké cvičení Ample Strike 2016

Přípravou operačních prostorů v úterý v České republice začíná mezinárodní letecké cvičení Ample Strike 2016. Zúčastní se ho na 1500 vojáků ze 17 členských a partnerských států NATO. Poprvé v historii se tohoto cvičení, jehož cílem je sladění výcviku předsunutých návodčích s leteckými osádkami a veliteli pozemních jednotek, účastní i příslušníci aktivní zálohy.

Sobotka vyzval ke společné evropské armádě

Aktuální bezpečnostní vývoj podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ukazuje, jak zásadní je pro Česko zakotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Evropa se podle něj dlouhodobě neobejde bez společné evropské armády. Předseda vlády to řekl v pražském Černínském paláci v úvodu každoroční porady českých velvyslanců.

Před rozvodem s Ankarou: Chystá se přesun jaderných raket do Rumunska

Spojené státy americké se údajně chystají přesunout své jaderné zbraně z Turecka do Rumunska. Důvodem má být zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi, které následovalo po nedávném pokusu o puč v Turecku. Informaci potvrdily serveru EurActiv.com dva na sobě nezávislé zdroje. Ani jedna ze zemí ovšem přesun prozatím nepotvrdila, Rumunsko dokonce informaci vyloučilo.

Přestaňme panikařit z ruské hybridní války

V poslední době vzbuzuje velké znepokojení zpráva institutu RAND, podle níž je Rusko údajně schopno dobýt tři baltské země – Estonsko, Lotyško a Litvu, bývalé sovětské republiky, jež jsou nyní součástí Severoatlantické aliance –, a vrazit tak do NATO klín, aniž by ho Západ byl schopen jakkoli zastavit. Než však začneme propadat panice, je důležité se zamyslet nejen nad tím, zda by Moskva opravdu chtěla něco takového udělat, ale taky nad tím, že Západ má řadu dalších prostředků k odvetě, ne jen vojenskou sílu. Války se vyhrávají i jinak než tanky a stíhačkami.

Varování Turecku: Zacházejte s pučisty slušně, jinak v NATO končíte

Pokud Turecko nebude s poraženými pučisty jednat demokraticky a na základě práva, mohlo by přijít o své členství v NATO. Na pondělní tiskové konferenci to prohlásil americký ministr zahraničí John Kerry, uvádí britský list The Independent. Před tvrdou reakcí ale Turky varovala i šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. To generální tajemník NATO Jens Stoltenberg plně podpořil tureckou vládu a současně uvedl, že ve členském státě NATO není pro vojenské převraty místo.

Po brexitu ani panika, ani bouchání šampaňského v Moskvě

Z brexitu budou v Rusku nejspíše šťastní, odhadoval před referendem 23. června britský premiér David Cameron. Jeho ministr zahraničí Philip Hammond šel ještě dále a mínil, že Rusko chce, aby Spojené království opustilo EU. A po hlasování vyjádřil Michael McFaul, bývalý americký velvyslanec v Moskvě, dokonce názor, že brexit znamená pro ruského prezidenta Vladimíra Putina triumf. Realita je ale složitější než tyto vyostřené výroky. Žádná opravdová radost nad Brexitem ale v Rusku nevypukla, země je zaměstnána především sama sebou.

Nekráčí nikam. Vycouváváme ze Západu

Ptáte se, kam že Česko kráčí. Anketám a interview se v poslední době vyhýbám, na řadu otázek neznám odpověď. Sotva vím, jak to či ono doopravdy je, většinou nevím, co s tím. Hlavně proto, že skutečnost a její obrazy v médiích včetně sociálních sítí se stále častěji rozcházejí. Jistě, lze se s tím smířit: ty obrazy jsou dnes už přece součástí reality, ty bláho! Tak to prostě v tomto světě je, přestaň brečet.

Když plukovník zatýká generála

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) začátkem března znovu dodal atraktivní sousto zpravodajským redakcím: zásah v prostorách ministerstva obrany a na generálním štábu, osm prohlídek, pět zadržených včetně generála Vladimíra Halenky, čtyři obvinění.

Jak dlouho už jsme ve válce...

„Svým způsobem jsme už ve válce, ale neuvědomujeme si to nebo si to nejsme schopni připustit,“ prohlásil v únoru na bezpečnostní konferenci v parlamentu Karel Řehka, šéf Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany. „Jsme tak trochu podobní lidem na palubě Titaniku. Pod čarou ponoru máme řadu děr, a na palubě se stále tancuje,“ podotkl náčelník Generálního štábu Petr Pavel.

Česko a Evropa mezi Ruskem a Amerikou

Platí, že tak jako příroda, i strategie trpí hrůzou z prázdna? Jaká je souvislost mezi tím, že obavy vyjádřené otevřeným dopisem několika středoevropských politiků Obamovi v létě 2009 z toho, že region přestane být předmětem amerického strategického zájmu, se do písmene naplnily, a tím, že máme na Hradě prezidenta, u něhož nevole jeho odpůrců krystalizovala do výtky, že je „Putinova loutka“?