Soud v litevském městě Šiauliai poslal v úterý 10 a půl roku do vězení Rusa Sergeje Mojsejenka za špionáž. Na pět let byl odsouzen jeho litevský komplic Sergej Pusin, bývalý důstojník litevského letectva, který ruskému agentovi předával tajné informace.
Pětice českých vojáků, kteří jsou se svojí jednotkou na tříměsíčním cvičení v Litvě, měli v noci na neděli incident s policií v přístavu Klaipeda. Server IHNED.cz s odvoláním na litevskou policii a ruská a litevská média dnes uvedl, že vojáci byli opilí a dožadovali se vstupu do tamního nočního klubu. Ochranka je tam ale nechtěla pustit a poté, co začali být agresivní, zavolala policii.
Pro většinu spojenců ze Severoatlantické aliance přišel čas dělat víc pro společnou obranu, řekl v sobotu na mnichovské bezpečnostní konferenci americký viceprezident Mike Pence. Spojenci podle něj musejí nést spravedlivý díl zodpovědnosti, jinak alianci podkopávají. Pence v prvním zásadním zahraničněpolitickém projevu nové americké administrativy spojence zároveň ujistil, že Spojené státy zcela podporují NATO a stojí za svými závazky. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Severoatlantickou alianci zkritizoval s tím, že je stále institucí studené války a v posledních 30 letech byla zdrojem bezprecedentního napětí v Evropě.
Prezident Vladimir Putin ve čtvrtek ve svém projevu k pracovníkům ruské tajné služby FSB řekl, že Severoatlantická aliance neustále Rusko provokuje a snaží se je vtáhnout do konfrontace. Neustávají podle něj pokusy o vměšování s cílem destabilizovat politickou situaci v Rusku.
Americký ministr obrany James Mattis ve středu v Bruselu důrazně vyzval evropské spojence v NATO ke zvýšení obranných výdajů. Podle podkladů pro nynější schůzku ministrů obrany členských zemí aliance Mattis prohlásil, že pokud se spojenci nechtějí dočkat utlumení spojeneckých závazků USA, měly by všechny státy ukázat svou podporu společné obraně.
Americký prezident Donald Trump v úterý telefonicky hovořil se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, oznámil Bílý dům. Trump v rozhovoru potvrdil americkou podporu Turecku jako strategickému partnerovi a spojenci v NATO. Oba prezidenti hovořili o boji proti terorismu, uprchlické krizi a společném postupu ve válce v Sýrii, uvedla agentura AP.
V souvislosti se změnou ústavy se teď nejčastěji mluví o ministru vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD), který do ní chce protlačit právo na držení zbraně. O tom, že je téma revize ústavy oblíbené, svědčí ale i to, že na půdě sněmovny by mohla vzniknout nová komise k českému nejvyššímu zákonu. Její vznik prosazují poslanci z hnutí ANO.
Spojené státy pevně podporují Severoatlantickou alianci, ale žádají, aby členské státy plně hradily své příspěvky. Při návštěvě vojenské základny na Floridě to v pondělí prohlásil prezident USA Donald Trump. Základna MacDill je sídlem amerického velitelství pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM) a velitelství pro speciální operace (SECOM).
Nový americký prezident Donald Trump se setká poprvé se spojenci v NATO na zasedání aliance koncem května v Evropě. Uvedl to v neděli při telefonickém rozhovoru s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, sdělil v noci na dnešek Bílý dům.
Česko, které obvykle nebývá v hledáčku zahraničních médií, zaujalo svým bojem proti falešným zprávám a dezinformacím. Jako jedna z mála zemí totiž vytvořila samostatný útvar na vládní úrovni, který má takové informace vyvracet. Do Prahy kvůli tomu přijel štáb americké televize CNN, která si všímá především ruského vlivu v české společnosti a politice, a dezinformacím o USA a NATO.
Desetitisíce Rumunů vyrazily do ulic a šest západních zemí vyjádřilo obavy kvůli kroku rumunské levicové vlády, která v úterý večer schválila dekriminalizaci některých korupčních trestných činů, včetně určitých případů zneužití úřadu. Milosti se tak dostane některým odsouzeným politikům, mezi nimiž zřejmě bude i předseda vládních sociálních demokratů Liviu Dragnea. Znepokojení nad krokem Bukurešti ve čtvrtek vyjádřila Evropská komise.
Na východě Ukrajiny, zejména kolem města Avdijivka v Doněcké oblasti, se vyhrotily ozbrojené střety, které šéf NATO Jens Stoltenberg označil za zdaleka nejhorší v poslední době. Jen za poslední týden podle něj došlo k víc jak 5600 případům, kdy bylo porušeno příměří. Vyzval proto Moskvu, aby se zasadila o ukončení násilností. Informovala o tom agentura AFP.
Americký prezident Donald Trump při pátečním setkání s britskou premiérkou potvrdil, že stoprocentně stojí za Severoatlantickou aliancí a že NATO je základem společné obrany. Novinářům to řekla Theresa Mayová, která jako vůbec první státník od Trumpova nástupu do funkce jednala v Bílém domě s jeho novým šéfem.
Na litevskou vojenskou základnu Rukla dorazili první příslušníci armádního praporu NATO, který má zmírnit obavy pobaltských států z rostoucí militarizace Ruska. Jednotka o 1200 mužích je složena z vojáků z Německa, Nizozemí, Belgie a Norska.
Nový americký ministr obrany James Mattis v pondělí, kdy byl první celý den v úřadu, ujistil při telefonickém hovoru s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, že aliance a evropští spojenci mají pro něj velký význam. Uvedly to v úterý zahraniční agentury s odvoláním na mluvčího Pentagonu.
Bývalý francouzský premiér François Fillon, který kandiduje za tradiční pravici na prezidenta, se vyslovil pro vznik evropské obranné aliance. V rozhovoru v denících Le Monde a Frankfurter Allgemeine Zeitung zdůraznil, že Evropa musí budovat vlastní obranu, a to nezávisle na postoji Spojených států, jejichž prezidentem je nyní Donald Trump. Ten zpochybnil potřebu existence Severoatlantické aliance.
Nejvyšší polští představitelé v sobotu oficiálně uvítali příslušníky amerických jednotek, které mají posílit východní křídlo Severoatlantické aliance. To je podle tvrzení Bruselu ohroženo agresivní politikou Ruska. Do země přijeli vojáci z coloradské základny Fort Carson a rozmístěni budou na západě Polska.
Členské státy Evropské unie by měly zvýšit spolupráci v obraně a bezpečnosti, protože není zaručeno, že vztahy s USA zůstanou neměnné. Řekla to ve čtvrtek německá kancléřka Angela Merkelová během návštěvy Belgie a Lucemburska, kde se setkala s premiéry Charlesem Michelem a Xavierem Bettelem. Merkelová také řekla, že lepší ochrana vnějších hranic EU je podle ní předpokladem pro spravedlivější rozdělování uprchlíků v unii.
Prezidenti, zákonodárci a osoby z veřejného života ze zemí střední a východní Evropy napsali otevřený dopis nově zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Varovali ho před spojenectvím s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle nich „neudělá Ameriku znovu velikou“. Dopis podepsali i Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra.
Přestože se vztahy mezi Ruskou federací a zeměmi NATO aktuálně nachází na bodě mrazu, v dohledné budoucnosti by mohlo dojít k oteplení. Vedoucí jednoho z odborů ruského ministerstva zahraničí totiž před pár dny nečekaně prohlásil, že Rusko musí znovu vybudovat vztahy se Západem, jaké mělo dříve.
Největší armádní náklad od dob pádu Sovětského svazu připlul v pátek z USA do severoněmeckého přístavu Bremerhaven, píše BBC. V Německu byly vyloženy první z celkem 87 tanků a 144 amerických vojenských strojů, které doprovodí na 3 500 vojáků. V polské Vratislavi také v sobotu přistálo prvních 250 amerických vojáků, dorazili jen s lehkými osobními zbraněmi.
Bývalý premiér David Cameron se chystá vrátit do práce. Podle britských médií se o Cameronovi uvažuje na pozici generálního tajemníka NATO. Podle listu Daily Telegraph je vnímán jako nejpravděpodobnější britský uchazeč.
Jak bude příští americký prezident Donald Trump dělat každodenní politiku, není zatím jasné. To platí i pro roli, jakou budou USA hrát uvnitř NATO a ve vztahu k Evropě, což souvisí i s válkou v Sýrii a konfliktem kolem Ukrajiny. Při pohledu z Ruska vypadá celá situace poněkud jasnější, domnívá se Andrej Kolesnikov, politický analytik Carnegieho centra v Moskvě (Carnegie Moscow Center). Přinejmenším trochu. Rusko se dle něj aktuálně ocitá mezi podobně smýšlejícími, píše v ruském opozičním týdeníku The New Times.
Americká armáda je na cestě s těžkou technikou, včetně tanků a obrněných vozidel, do Evropy. Poté, co jejich lodě přistanou v Nizozemsku, zamíří na východní hranice Evropy s Ruskem. Do Evropy v lednu dorazí 4000 amerických vojáků. Akce má ukázat sílícímu Rusku, že Spojené státy jsou se spojenci NATO připraveni Evropu bránit, píše NBC.
Ruské ministerstvo obrany plánuje v nadcházejícím roce výrazně navýšit armádní transporty na území svého běloruského souseda. Podle informací ministerstva se Moskva chystá k transportu svého armádního vybavení do Běloruska využít 4126 vagonů, což je 83krát větší číslo než v roce 2016, informuje Deutsche Welle.
Česko opět odmítne při očekávané debatě evropských lídrů o společném azylovém systému EU automatický mechanismus pro přerozdělování migrantů mezi jednotlivé státy. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ve středu senátorům řekl, že Česká republika bude podporovat princip efektivní solidarity.
Ruský prezident Vladimír Putin přivedl Severoatlantickou alianci jednoduchým návrhem o zvýšení letové bezpečnosti nad Baltem do rozpaků. Jako ideálního partnera k tomu, aby pozlobil NATO, si vybral Finsko. Tato země nepatří do NATO a trvá na své vojenské neutralitě, třebaže se kvůli napětí mezi Západem a Moskvou cítí mnoho Finů ohroženo.
Moskva plánuje postavit nový radar poblíž hranic s Norskem a Finskem. Ten by měl odhalit vzdušné hrozby až do vzdálenosti 6 000 kilometrů. Podle ředitele Radiolokačních a informačních systémů Sergeje Bojeva bude údajně levnější a účinnější než již fungující radar v Kaliningradu, píše server Russian Beyond the Headlines.
Komunističtí poslanci chtějí, aby Česká republika vystoupila z NATO. Zákonodárci KSČM by rádi, aby o setrvání Česka v Severoatlantické alianci rozhodli lidé, proto chtějí vyhlásit referendum. Jejich kontroverzní návrh má na své příští schůzi projednat Poslanecká sněmovna, ovšem poslanci z opozičních i koaličních stran takový nápad odmítají a nečekají, že jej sněmovna schválí. Návrh, ke kterému vydala zamítavé stanovisko vláda, je podle nich jen dalším důkazem protidemokratického směřování KSČM.
Napětí v Pobaltí sílí. Důvodem je posilování ruských jednotek na základně v Kaliningradu, stejně tak i změna prezidenta ve Spojených státech. Podle známého akademika Paula D. Millera, který předpověděl anexi Krymu, by současná situace ve světě mohla soužit jako živná půda pro ruskou agresi a vznik III. světové války.
