Jak by mohla v Pobaltí vzniknout III. světová válka

Jak by mohla v Pobaltí vzniknout III. světová válka

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Napětí v Pobaltí sílí. Důvodem je posilování ruských jednotek na základně v Kaliningradu, stejně tak i změna prezidenta ve Spojených státech. Podle známého akademika Paula D. Millera, který předpověděl anexi Krymu, by současná situace ve světě mohla soužit jako živná půda pro ruskou agresi a vznik III. světové války.

Svou novou úvahu vydal Paul Miller na serveru Foreign Policy. Podle ní by mohl nový konflikt odstartovat na území pobaltských států. Domnívá se, že Putin v tuto chvíli testuje připravenost západních sil, využívá nově zvoleného prezidenta Spojených států, a pracuje s předpokladem, že Donald Trump bude prvotní tendence ze strany Ruska přehlížet.

Kredibilitu NATO pochroumaly poslední dva ruské „cíle“ – Gruzie a Ukrajina. Oba státy usilovaly o členství v Alianci, proti čemuž hlasitě protestovalo právě Rusko. Invazi do obou zemí a vytvoření sporných okupovaných oblastí Jižní Osetie, Abcházie a Krymu chápe Miller jako snahu oddálit či úplně znemožnit jejich vstup do NATO.

„Litva i další pobaltské státy jsou ovšem těžším oříškem, jelikož patří mezi členy Severoatlantické aliance. Bylo by hloupé se tedy spolehnout na přímou invazi s uniformovanými vojáky. Rusko by rozhodně nešlo cestou otevřeného konfliktu, nýbrž by nejspíše sáhlo po vhodných prostřednících – jmenovitě rusky mluvících menšinách, které v Litvě i Estonsku tvoří čtvrtinu celkové populace,“ píše Miller v úvaze.

Ty by mohly sloužit právě jako motor pro vytvoření vnitrostátních konfliktů – hlasitými protesty počínaje a založením nacionalistických hnutí za asistence tajných služeb nekonče. Volání po „zahraniční ochraně rusky mluvících etnik“ by mohlo Rusko potom použít jako záminku k přímému vojenskému zásahu, přičemž by se státům Aliance nabídlo jako „prostředník k mírovému jednání“.

Dva různé scénáře – a obě pesimistické

Vzniklá situace v Pobaltí by si následně vyžádala svolání Severoatlantické rady. Polsko by nejspíše volalo po aktivaci článku 5, který zavazuje členské státy NATO individuální či kolektivní obranou proti vnější, v tomto případě ruské agresi. Proti budou Německo a Francie, které spíše počkají na reakci USA, predikuje Miller.

Podle něj se zde nabízejí dva scénáře. Pokud se článek 5 neaktivuje, garance bezpečnosti členským státům NATO tím ztratí veškerou váhu a „Putinův sen o rozdrobené Evropě se stane skutečností“. Pár států se nejspíše přehoupne do ruské sféry vlivu, zatímco západní země v čele s Polskem a Pobaltím začnou zbrojit. Miller přirovnal nastalou situaci k modelu Evropy z roku 1938/39.

Naopak aktivace článku 5 by de facto znamenala formální vyhlášení války Západu proti Rusku, či dokonce začátek nového konfliktu celosvětového měřítka. V obou případech bude záležet na Donaldu Trumpovi, jestli mu obrana Litvy a pobaltských států stojí za vypuknutí třetí světové války.

Není to první apokalyptická úvaha, kterou známý americký akademik napsal. Před čtyřmi lety předpověděl i obsazení ukrajinského Krymu ruskými vojáky. Veterán z války v Afghánistánu kdysi sloužil pod prezidentem Georgem Bushem i Barrackem Obamou a v současnosti přednáší na washingtonské univerzitě.