Nové paragrafy v Ústavě?

Změna ústavy jako předvolební kampaň? Poslanci chtějí novou komisi

Nové paragrafy v Ústavě?
Změna ústavy jako předvolební kampaň? Poslanci chtějí novou komisi

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

V souvislosti se změnou ústavy se teď nejčastěji mluví o ministru vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD), který do ní chce protlačit právo na držení zbraně. O tom, že je téma revize ústavy oblíbené, svědčí ale i to, že na půdě sněmovny by mohla vzniknout nová komise k českému nejvyššímu zákonu. Její vznik prosazují poslanci z hnutí ANO. Nápad se ale nezamlouvá novému ministrovi pro lidská práva a legislativu Janu Chvojkovi (ČSSD), který z ústavy nechce dělat předvolební kampaň. Sám pořádá na toto téma kulaté stoly.

„Iniciativu vytvořit stálou komisi pro změnu ústavy jsem přivítal, protože si myslím, že i s ohledem na množící se návrhy je dobré, aby tu byla autorita, která by je racionálně a odborně posuzovala,“ uvedl pro server Echo24.cz Vondráček. Dodal ale, že to neznamená, že by chtěl ústavu měnit. „Ale je to 25 let a společenská situace se změnila. Máme třeba přímou volbu prezidenta,“ doplnil Vondráček. Iniciativa pro zřízení takovéto komise přitom přišla od dalšího člena hnutí ANO poslance Zdeňka Soukupa. O vzniku nové komise se bude hlasovat na schůzi sněmovny příští úterý. Už teď je jasné, že podporu nebudeme mít nejspíš u sociálních demokratů.

Nový ministr pro legislativu Chvojka to totiž považuje za zbytečné a nechce ze změny ústavy dělat předvolební kampaň. „Revize ústavy by se určitě neměla stát předmětem politických nálad nebo kampaní. Proto se mi nezdá rozumné vytvářet novou sněmovní komisi v závěru volebního období, prakticky před volbami. A také nechápu, k čemu bude sněmovně dobrá zvláštní komise, když funguje podvýbor pro ústavu, který se od roku 2014 sešel už dvanáctkrát,“ uvedl pro server Echo24 Chvojka.

O tom, že je téma revize ústavy oblíbené, svědčí i to, že by mohla na půdě sněmovny vzniknout nová komise k českému nejvyššímu zákonu - Ilustrační foto: Jan Zatorsky

Sám Chvojka přitom plánuje uspořádat několik kulatých stůl k revizi ústavy, první proběhl už na konci minulého roku a konat by se měly ještě další tři. Ústavu prý ale za každou cenu měnit nechce. „Diskusi s odborníky u kulatého stolu jsem nezahájil proto, že bych chtěl mermomocí ústavu revidovat. Zajímá mě, zda potřeba komplexnějších ústavních změn vyplývá z dosavadní ústavní praxe,“ dodal Chvojka.

Vystoupení z NATO i zrychlené vysílání vojáků do zahraničí

Ještě před volbami by ale chtěl jednu změnu do ústavy prosadit Chvojkův kolega ministr vnitra Chovanec. Do měsíce hodlá předložit vládě návrh ústavního zákona, podle něhož by se mělo povýšit právo použít legálně držené zbraně k zajištění bezpečnosti Česka. Návrh vzbudil politickou bouři a proti je i odborná veřejnost.

Ve sněmovně je ale více návrhů na úpravu ústavy. Jedním z nich je třeba změna ve vysílání vojáků do zahraničí, která vychází přímo z NATO a která má ve sněmovně velkou podporu. „Nutnost této změny byla avizována členským státům v rámci NATO už na summitu ve Walesu v roce 2014, kdy premiéři a ministři odhlasovali záměr nasazovat vojáky v rámci takzvaných ultrarychlých operacích. Tyto operace si kladou za cíl, že vojáci vyjedou do 48 hodin. Ale u nás, kde o vysílání vojáků musí rozhodovat obě komory, se ta lhůta nedá stihnout,“ vysvětlila pro server Echo24 poslankyně Jana Černochová (ODS).

Jedná se podle ní ale jen o jeden z důvodů. Změna je podle ní nutná i kvůli situacím, jako jsou živelné katastrofy nebo třeba únosy českých občanů. „V případě, že budeme potřebovat nasadit vojáky třeba v zemi, kde došlo k nějaké živelné katastrofě, nebo budeme potřebovat někoho rychle dostat domů, nemáme jinou možnost než to udělat tímto procesem. A jedná se o proces veřejný, projednávat neveřejně to není možné. A představte si, že třeba někoho unesou, a vy o tom budete jednat veřejně,“ doplnila Černochová.

Pod návrhem jsou podepsaní zástupci téměř všech stran a podle Černochové jsou proti jen komunisté. Podporu má návrh také u ústavních právníků, ministerstva obrany a negativně s k tomu nevyjádřila ani vláda. Ve sněmovně ale leží i takový návrh, jako je vystoupení z NATO, které si přejí právě komunisté.

V uplynulých letech předložili poslanci velkou spoustu návrhů na změnu ústavy. Mezi nejpopulárnější patřil ten, jenž měl zjednodušit podmínky podání žaloby na prezidenta, případně ten, který měnil délku mandátu ústavních soudců nebo způsob jmenování guvernéra a členy bankovní rady ČNB.