Jednotky NATO do Pobaltí nabývají jasnější rysy

Jednotky NATO do Pobaltí nabývají jasnější rysy

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Vícenárodní prapory NATO, které mají od příštího roku existovat v Pobaltí a Polsku jako součást alianční reakce na asertivní ruské chování, získávají konkrétní podobu. Své konkrétní příspěvky do nich ve středu na jednání ministrů obrany NATO oznámily některé státy.

Podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga příprava jednotek pokračuje dostatečným tempem tak, aby prapory začaly být rozmísťovány na jaře příštího roku a plných schopností dosáhly do léta 2017. "Prapory budou skutečně vícenárodní. Vysílají nezpochybnitelný signál, že NATO je jednotné," řekl po dnešním ministerském jednání Stoltenberg novinářům.

Summit NATO ve Varšavě už počátkem prázdnin rozhodl, že součástí snahy aliance odradit Rusko od možné agrese, bude rozmístění asi 4000 vojáků v trojici pobaltských zemí a v Polsku.

Už ve Varšavě bylo zřejmé, že Američané budou tvořit páteř jednotky v Polsku, Britové v Estonsku, Kanaďané v Lotyšsku a Němci v Litvě.

Stoltenberg dnes doplnil, že Albánci, Italové, Poláci a Slovinci slíbili pomáhat svým kanadským partnerům v Lotyšsku. Kanada tam předpokládá rozmístit necelých 500 vojáků. Belgičané, Chorvaté, Francouzi, Lucemburčané, Holanďané a Norové se přidají k asi 500 Němcům v Litvě. Dánsko a Francie přispěje do praporu vedeného Británií v Estonsku, kam Londýn předpokládá vyslat asi 800 vojáků. A asi devíti stovkám Američanů v Polsku nabídli pomoc Rumuni a Britové.

Český ministr obrany Martin Stropnický už odpoledne novinářům řekl, že Česko se v příštím roce do těchto jednotek nezapojí. Přibližně 150 českých vojáků se ale bude po tři měsíce podílet na výcviku svých pobaltských kolegů v rámci paralelní společné akce zemí takzvané visegrádské skupiny, tedy ještě Polska, Slovenska a Maďarska.

Ministři obrany dnes probírali také možnosti jak posílit obranu a schopnost odstrašení v oblasti Černého moře. Po podpoře volají po ruské anexi ukrajinského Krymu především Rumuni. Stoltenberg dnes oznámil, že ačkoliv plány v této části Evropy jsou méně pokročilé než v Pobaltí, slíbily už i zde přispět Kanaďané, Němci, Nizozemci, Poláci, Turci i Američané.

Stoltenberg také zopakoval, že alianční reakce je proporční a jejím cílem není konflikt vyprovokovat. Dialog s Ruskem je podle něj žádoucí a tak není v brzké budoucnosti vyloučena schůzka Rady NATO-Rusko na velvyslanecké úrovni.

27. října 2016