V zemědělství chybí pracovníci, může proto ještě více zdražit ovoce i zelenina. Stát přitom platí mzdu lidem, kteří zůstávají doma. Nouzové navýšení podpory v nezaměstnanosti tak podle ekonoma Lukáše Kovandy není žádoucí. Rostoucí ceně zeleniny přispívá také sucho, kterým trpí celé evropské zemědělství.
Je to fakticky cesta k potravinářskému monopolu Agrofertu. Z Kostelce už nebudou jen párky, ale v dohledné době i ústřice, krevety nebo mušle.
Nápad části poslanců jak podpořit tuzemské zemědělce a potravináře cupují odborníci i politici.
Opatření v boji proti koronaviru mohou neblaze dopadnout na letošní sklizeň zemědělských produktů a do budoucna tedy i na cenu potravin. Pěstitelům všude v Evropě totiž chybějí pracovníci. Důvodem jsou právě opatření kvůli onemocnění COVID-19 včetně výrazného omezení pohybu lidí. Týká se to rovněž Česka. Ze zahraničních brigádníků je nyní v České republice jen zlomek obvyklého počtu.
Češi kvůli obavám z šíření nemoci Covid-19 mnohem více nakupují potraviny přes internet. Firmy, které jim nákup rozváží, ale nejsou schopny na tak extrémní nápor rychle reagovat. Nákupy k zákazníkům dovezou v lepším případě po několika dnech. Například Tesco je dokonce tak vytížené, že nejbližší termín pro dovoz potravin zákazníkům domů uvádí až konec nadcházejícího týdne, tedy konec března.
S neustále se blížící epidemií koronaviru roste mezi Čechy strach.
Česko dosud nemá jediného občana, u kterého by byl potvrzen nový typ koronaviru. Přesto Češi na nic nečekají a skupují nejen roušky a respirátory, ale nově i trvanlivé potraviny. Internetové obchody hlásí, že lidé ve velkém vykupují například rýži či těstoviny, obří zájem je také o balenou vodu, olej, mouku a konzervy.
Cibule, okurka či brambora za několik korun? Zapomeňte.
Sbohem rajčata, papriky, lilky, jahody, melouny… Zelená ideologie dopadla nově na zemědělce a tím i na spotřebitele. Letos v zimě budou francouzské ekologické stánky poprvé, aspoň teoreticky, bez letního ovoce a zeleniny.
Jsou všude: myšleno lidské zásobní tuky. Při každém výletu na ulici si sami můžete spočítat množství břich, podbradků a širokých zadnic, které kolem vás kolébavým krokem procházejí. Mnozí z nás ostatně vidí to samé každé ráno – v zrcadle. A málokdo má z toho pohledu radost. Ztloustli jsme, a tím nejsou myšleni jenom Češi.
Dobrou chuť, pokud právě obědváte. Ale při hodnocení podávané stravy je třeba se chovat ostražitě. Příkladem buďtež aktuální peripetie v životě publicisty a historika Toma Nicholse. Má účet na Twitteru a dopustil se tam názoru, což neměl dělat. Nedokázal se ovládnout a reagoval na výzvu uživatele Johna Beckera, který chtěl, aby lidé formulovali nějaké kontroverzní stanovisko o jídle.
Nebývale ostrou reakci vyvolala novela zákona o významné tržní síle, kterou vypracovalo ministerstvo zemědělství. Podle kritiků je návrh špatně napsán, protože nejvíce dopadne finančně na podnikatele a zároveň na zákazníky v obchodech. Spolu s tím povede k byrokratickému zatížení, kdy se budou muset upravovat miliony smluv. Zastání našlo ministerstvo zemědělství u agrárníků, kteří mají jakékoliv kritické hlasy za pohádky. Podle nich musí být navíc zákon přijat co nejdříve.
Brambory se během letošního roku staly s lehkou nadsázkou exkluzivní potravinou. Cena kila šla kvůli loňskému suchu mnohdy k 30 korunám. Brambory byly nejdražší v historii. To se však týkalo i jiných potravin. Například cibule stála i přes 40 korun. S podzimem však bramborářská krize pomalu končí, což vede ke snižování cen. Brambor však stále není dostatek, aby se ceny vrátily do původních hodnot.
Velké obchodní řetězce už možná nebudou moci pořádat slevové akce na vybrané zboží.
Zastupitelé za dánskou „zelenou“ stranu Alternativa chtějí, aby z jídelníčků pečovatelských center, školek a škol v Kodani zmizelo červené maso.
Spotřebitelské ceny letí vzhůru kvůli nákladům za bydlení, potraviny nebo vodné a stočné. Srpnová inflace dosáhla 2,9 procent, tedy stejně jako minulý měsíc. Podle dřívějších odhadů však měla být znatelně mírnější, kdy Česká národní banka (ČNB) odhadovala růst 2,6 procenta a ministerstvo financí 2,7 procenta. Podle ekonomů se vysoká hodnota okolo tří procent bude pohybovat i nadále, protože se počítá s navýšením spotřebních daní.
Hamburger je symbolem Ameriky, nezdravého životního stylu a fast foodu. Moderní podoba tohoto sendviče vznikla nejspíše v polovině 19. století, kdy se nějaký génius rozhodl umístit karbanátek mezi dvě půle housky. Vzhledem k tom, že masovou placku přivezli do USA nejspíš němečtí emigranti, kteří nejčastěji vyplouvali z Hamburku, promítlo se jméno přístavního města do názvu nového pokrmu.
Mezi ovocem a zeleninou se banány nejvíce vyvážejí do ostatních zemí v rámci Evropské unie. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se mezi lednem a červnem uskutečnil vývoz banánů v objemu 30 tisíc tun zboží v hodnotě 657 milionů korun. U exportu jablek se například ve stejném období jednalo pouze o necelých 5 tisíc tun v hodnotě 41 milionů korun. Zásluhu na tom má reexport, který se usnadnil vstupem země do Evropské unie v roce 2004. Za 19 let se pak vývoz banánů navýšil o 200 procent.
Německé organizaci pro ochranu zvířat se podařilo pořídit záběry brutálního zacházení s krocany na farmě v Maďarsku v souvislosti s transporty zvířat na jatka do Německa. Na záběrech je vidět, jak pracovníci farmy zvířata bijí, kopou do nich a silou je rvou a házejí do vozů. Farmu přitom vlastní švýcarský koncern Bell Food Group. Ochránci zvířat zmiňují i chovy v Česku. Informují o tom německá i švýcarská média, například veřejnoprávní televize ZDF.
Běžný nákup se Čechům neustále prodražuje. Ceny základních zemědělských produktů jako jsou brambory, cibule či zelí dosahují rekordních čísel.
Kilo brambor k třiceti korunám, cibule mnohdy i přes čtyřicet korun. Nepříznivé počasí se nadále odráží v rostoucích cenách potravin, například brambory jsou na svém historickém maximu. Dokazují to nejnovější čísla ČSÚ. Odborníci přitom předpokládali, že ceny přestanou stoupat s příchodem nové úrody. Bohužel se tak nestalo, mohou za to především výkyvy počasí a nedostatek srážek. Pokud v příštích týdnech nezaprší, může se situace ještě zhoršit.
Tak drahé české potraviny včetně piva nebyly nikdy, upozornila agentura Bloomberg. Nutno dodat, že před zdražováním Čechy nezachrání ani to, že dotují zemědělce nejvíc v Evropské unii. Je to pravý opak toho, co dlouhá léta tvrdí zemědělští lobbisté, ovšem podle údajů Evropské unie podporujeme agrární sektor nejvíc s jedinou výjimkou Finů, kteří hospodaří v krušných podmínkách za polárním kruhem.
Není divu, že se poslanci na probíhající schůzi sněmovny rozčilují nad dotací pro pekárnu Zelená louka. V některých ohledech připomíná případ Čapího hnízda. Pekárna Agrofertu, která leží pár kilometrů za Průhonicemi, má stejně romantické jméno jako luxusní vila u Olbramovic, zároveň ji gigantický holding pořídil s evropskou podporou, která je určena pro začínající firmy. Nikdo nehledá na Zelené louce stejný podvod jako v Čapím hnízdě, to však zdaleka neznamená, že u Průhonic je všechno v pořádku.
Internetový prodejce potravin Rohlík.cz přestal nabízet toastový chléb od společnosti Penam z Agrofertu. Nelíbí se mu 100milionová dotace pro firmu, kterou neproplatila Evropská unie, jak upozornil web iRozhlas.cz. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka sdělil, že dotace byla udělená v souladu se zákonem.
Je to paradox, ale na politickou kampaň do Evropského parlamentu mohou doplatit obchody. Vláda těsně před volbami schválila zákaz dvojí kvality potravin. Případná až 50 miliónová pokuta se totiž nebude týkat nadnárodních výrobců, kteří potraviny v různé kvalitě dodávají, ale obchodníků. Pro malé obchody může být taková pokuta likvidační. Podle opozice svým krokem vláda navíc pouze zastírá své neúspěchy v evropské politice, nedokázala totiž zákaz dvojí kvality potravin prosadit na Radě EU.
Zboží pod stejným obalem bude muset mít v Česku stejné složení jako v jiných evropských státech. V pondělí to schválila v novele zákona o ochraně spotřebitele vláda, nechala však možnost, aby rozdíl v kvalitě mohl u výrobků být, pokud ho obchodník nebo výrobce zdůvodní „oprávněnými a objektivními“ skutečnostmi. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Loňské sucho se stále zásadněji odráží v peněženkách Čechů. Nejvíce je to znát na cenách zeleniny. Za kilo cibule totiž lidé zaplatí i přes 40 korun. Drahá zelenina proto začíná prodražovat také pokrmy v restauracích. Ekonom Štěpán Křeček upozorňuje, že nejvíce na to doplatí především vegetariánské restaurace, které obzvláště dbají na použití kvalitní zeleniny. Evidentní růst cen obědů dokazují čísla serveru menicka.cz.
Zásadním tématem Andreje Babiše v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu je kvalita potravin. Společně s dalšími politiky vytváří představu, že za špatnou kvalitu potravin na českých talířích může především Brusel. „Jo, jsme pro ně popelnice Evropy,“ prohlašuje premiér a nepřímý majitel firmy, která patří mezi největší producenty potravin v republice. Jednu skutečnost však pravidelně zapomíná zmínit. Popelnicí Evropy se Česko stalo i kvůli potravinám, které pravidelně opouštějí brány továren Agrofertu.
Jako katastrofální označil v neděli český premiér Andrej Babiš (ANO) údaje o potravinové a zemědělské soběstačnosti České republiky. Řekl to na němu Agrární komory v Brně. Česko dováží vepřové i kuřecí maso, ale i vejce a další zemědělské produkty. Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek novinářům řekl, že soběstačnost země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 85 procent.
Český zákazník se při nákupu zeleniny v poslední době zřejmě nestačí divit. Zatímco ještě relativně nedávno se kilogram cibule prodával za cenu, která o mnoho nepřevyšovala desetikorunu a pak mírně podražil, pak cena vystřelila prudce vzhůru. V první polovině května dosahuje cena této klíčové potraviny v některých případech i přes 40 korun. Může za to především loňské sucho, shodují se prodejci. Cena zeleniny má jít dolů až s novou úrodou.
