Světové ceny potravin se po dvouměsíčním poklesu vrátily v srpnu k silnému růstu. Zdražil zejména cukr, rostlinné oleje a některé obiloviny, uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Ta ve své zprávě také snížila odhad sklizně obilovin v letošním roce na téměř 2,788 miliardy tun, zatímco dosud očekávala 2,817 miliardy tun. I tak by ale sklizeň měla být vyšší než loni.
Ve Spojených státech i jinde po světě přibývá hlasů volajících po tom, aby byl zrušen výraz „curry“ (česky kari). Podle některých aktivistů je toto slovo rasistické a používá se nesprávně pro kterýkoliv pokrm z jižní Asie. „Kari“ je údajně pozůstatek britské koloniální nadvlády v regionu. Píše o tom server NBC News. Debatu rozdmýchala Chaheti Bansalová, food blogerka žijící v Kalifornii.
Zaměstnanci koncernu Volkswagen v německém Wolfsburgu si po návratu z dovolených už v závodní jídelně nedají maso. Čeká je výběr pouze z vegetariánských a veganských jídel, občas se do jídelníčku dostane ryba, píše deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle automobilky došlo k této změně ve stravování na přání zaměstnanců. Toto rozhodnutí navíc podpořil fakt, že nižší spotřeba masa pozitivně ovlivní životní prostředí. Paradoxem je, že VW kromě aut vyrábí také currywursty.
Francouzská gastronomie je svou podstatou rasistická a nejen ona. Francouzská kuchyně totiž ovlivňuje stravování řady dalších zemí, i ty tak nejsou bez viny. Totalitní kritická teorie rasy rychle bují i na západoevropských univerzitách. Na kulinářství ji nyní aplikovala a na právnické fakultě slavného Institutu politických studií v Paříži (Sciences Po) ji u příležitosti „intenzivního doktorandského týdne“ nyní přednesla Mathilda Cohenová. Informoval o tom deník Le Figaro.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na stranickém zasedání přiznal, že země čelí nedostatku potravin kvůli malým výnosům v zemědělství. Zemi loni zasáhly silné tajfuny následované záplavami. „Potravinová situace lidí se stává napjatou,“ uvedl vůdce. K nedostatku potravin podle stanice BBC vedle počasí přispívají i mezinárodní sankce a závislost Severní Koreje na Číně. Ceny potravin v zemi stoupají, kilogram banánů v hlavním městě vyjde na 45 dolarů (958 korun).
Hnutí SPD Tomia Okamury se rozhodlo vystoupit z kolejí běžného předvolebního boje. Zatímco v minulosti dostávali lidé v kampaních koblihy či tradiční oranžové růže zadarmo, hnutí SPD jim bude prodávat párky a vejce. Chce tím tak podle letáku napravit působení mimo jiné premiéra Andreje Babiše (ANO) a dostat k lidem levné potraviny od pravých českých sedláků. Lákadlem pro voliče pak nemá být pouze lokální charakter potravin, ale i jejich cena.
Pokles koronavirové nákazy a rozjíždějící se očkování mohly pro mnohé znamenat světlo na konci tunelu. Více než rok se opakující lockdowny a omezení však budou mít tvrdou dohru v peněženkách lidí. U řady komodit totiž letí cena vzhůru a to se promítne do cen potravin, elektřiny či pohonných hmot. Špatnou zprávou je i vysoká inflace, která znehodnocuje úspory nastřádané i během koronavirové doby.
Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Sněmovna ho dnes na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) senátní návrh podpořil. Do novely se kvóty na potraviny dostaly ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD. Měly se už od příštího roku vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny.
Covidová doba nám dává čas na to, abychom si rozmysleli, co budeme dělat se životem, až pandemie skončí. Určitě se nám osvědčilo zpomalení, které přineslo prostor pro přemýšlení, a nejspíš nám zůstane radost i z tak samozřejmých věcí, že se můžeme navštěvovat, posedět v hospodě anebo jít do kina či muzea. V každé době se někde za obzorem tvořily těžké mraky a tato doba je dost rychlá na to, aby projasnění oblohy netrvalo dlouho a opět se trochu zatáhlo. Jen o povaze těch mraků toho zatím mnoho nevíme.
Senát odmítl povinný podíl tuzemských potravin v českých obchodech. Novelu zákona o potravinách, která měla kvóty zavést již od příštího roku, ve čtvrtek vrátil Sněmovně s návrhem na vypuštění tohoto sporného návrhu. Do vládní novely se kvóty dostaly ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD. Kvóty by se měly vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních. Očekává se, že Poslanecká sněmovna kvóty znovu nepodpoří.
Senátoři se chystají smést návrh na potravinový socialismus, který by přinesl pouze podpultové zboží a mezinárodní spory. Tak totiž odborníci nazývají záměr na zavedení prodejních kvót na české potraviny v obchodech, který by měl platit už od příštího roku. Návrh SPD, ANO, ČSSD, Trikolóry a KSČM ale chystají senátoři vrátit zpět do Poslanecké sněmovny. Na přehlasování pak poslanci potřebují většinu 101 hlasů, kterou ale nemusejí získat.
Kvóty na české potraviny jsou nelogické, narušují soutěžní prostředí a z Evropské unie nás čeká pouze finanční sankce. Tvrdí to předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna, který dopisem varuje senátory před přijetím tvrdé regulace trhu. Senát totiž návrh na povinné kvóty bude projednávat a s největší pravděpodobností je smete ze stolu. Mlsna pro Echo24 také uvedl, že nikdo z poslanců se ho nesnažil kontaktovat, zda je tato regulace proti soutěžnímu právu.
Víc než sedmiletá éra vlády Andreje Babiše velmi významně ukrajuje a omezuje svobodu. Začíná mít čím dál víc diktátorských, mocenských rysů. Prosazují se samozřejmě zcela demokratickou cestou. Řádně přes parlament. A rozhodně v tom nejede Andreje Babiš sám. Má v tom okrajování svobody celou armádu ochotných pomahačů z řady stran od partnerské sociální demokracie a komunistů přes SPD Tomia Okamury, Trikolóru Václava Klause mladšího, a dokonce některé křesťanské demokraty, kteří se počítají do středopravicové předvolební koalice spolu s ODS a TOP 09. Řadu z nich motivují vlastní ekonomické nebo politické zájmy.
Prakticky všechny banány dovážené do zemí mírného pásma patří k odrůdě Cavendish. V posledním desetiletí se po plantážích šíří houbová infekce, která je zabíjí. Není jisté, zda banány z našich obchodů nezmizí – dost možná bude potřeba genetická modifikace. Při pohledu na osmimetrový banánovník kymácející se ve větru se tomu nechce věřit, ale jeho kmen není ze dřeva.
Regulace zahraničních potravin pod rouškou potravinové soběstačnosti schválená sněmovnou stále nadzvedává ze židle odborníky a také politiky. Návrh totiž nyní míří do Senátu, kde je už teď podroben tvrdé kritice. Podobně o snaze poslanců SPD, ANO, ČSSD, Trikolóry a KSČM hovoří i čeští potravináři nebo vinaři, kteří se obávají o svou budoucnost. Zároveň se také rozjíždějí kroky k uvalení sankcí na Českou republiku za to, že chce zamezit volnému obchodu.
Socialistický výmysl, který přinese pouze podpultové zboží a může Českou republiku uvrhnout do soudních sporů a obchodních válek. Tak kritici popisují protlačení regulace českých potravin v obchodech, podle kterého by příští rok bylo povinně v supermarketech 55 procent tuzemských potravin. Zákazníci by kromě nabídky produktů mohli počítat také s tím, že českým potravinám ubude konkurence a paradoxně se tím navýší cena zeleniny a dalších potravin.
Za prodej potravin dvojí kvality, tedy zaměnitelných s výrobky v jiných státech EU, ale s jiným složením, bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. V novele zákona o potravinách to ve středu schválila sněmovna. Původní vládní návrh ale zmírnila tak, že bude muset jít o podstatně odlišné složení nebo vlastnosti. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Osm zemí Evropské unie prostřednictvím dopisu předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi (ANO) vyjádřilo výhrady vůči zvažovaným kvótám na vybrané české základní potraviny, o kterých by mohla ve středu rozhodovat Sněmovna. V případě schválení zákona by podle velvyslanců Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska a Belgie a zástupců velvyslanců Polska a Španělska, kteří dopis podepsali, mohlo jít o jasnou diskriminaci zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v unii nepřípustná.
Zákonodárci mají v současné chvíli na stolech návrh na tvrdou změnu, která by se dotkla jak obchodníků, tak hlavně zákazníků. Hnutí SPD totiž navrhuje, aby od příštího roku bylo v regálech velkých obchodů 55 procent vybraných potravin z tuzemské výroby. Každým rokem by se pak regulace navyšovala, až by v roce 2028 dosáhla 73 procent. Kritici návrh považují za návrat do socialismu a varují, že pokud zákon projde, půjde po něm tvrdě Evropská unie.
Je to trápení věčné, nebo přinejmenším stoleté. Jak na Štědrý večer povečeřet, aby to bylo jídlo tradiční, a přitom ne každý rok úplně stejné? Není ostuda si tím lámat hlavu teď, tahle otázka doprovázela Vánoce vždy, pokud lidé zrovna nemuseli řešit válku nebo hospodářskou krizi. Časopis Eva, který byl rukovětí moderní ženy ve dvacátých letech minulého století, nabízel odpověď hned na několika stranách.
Zásadní regulace na potravinářském trhu stále hrozí. Návrh na zavedení kvót na české produkty v tuzemských obchodech totiž směřuje do finálního třetího čtení v Poslanecké sněmovně poté, co ho zemědělský výbor podpořil. K návrhu SPD se přidali poslanci vládní koalice spolu s komunisty. Pokud by tato změna prošla, dočkala by se pravděpodobně tvrdé reakce ze strany Evropské unie.
Růst cen potravin zpomalil, zůstávají však stále vysoké a vzhledem k setrvačnosti faktorů, které růst ovlivňují, si lidé „oddechnou“ až v příštím roce.
I v době koronavirové krize stále hrozí, že se podaří schválit návrh na povinného podílu českých potravin v obchodech. Původní snaha poslanců hnutí ANO o 85procentní podíl nakonec nevyšla, ale po pozměňovacím návrhu šéfa nejsilnějšího poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka je nadále ve hře 65procentní podíl. Proti jsou zejména zástupci obchodů, podle kterých by občany čekalo jen zdražení a konečnou výhodu by čerpal premiér Andrej Babiš a jeho firma Agrofert.
Zákaz prodeje v neděli spolu s omezením otevírací doby nechápou ekonomové ani někteří prodejci. Podle nich bude mít nařízení přesně opačný efekt a povede k větší koncentraci lidí v prodejnách.
O povinné podíly českých potravin na pultech řetězců se začala zajímat Evropská komise.
Zdražování základních potravin pokračuje, ceny navíc v České republice rostou výrazně rychleji než ve zbytku EU. Jenom kilo vepřového za rok poskočilo o 25 korun a podobně rostla také cena ovoce nebo mouky. Situace tak začíná být kvůli rostoucí inflaci pro některé rodiny kritická. Přestože byl květnový růst inflace nižší než v dubnu, zůstal však nadále nad předpokladem trhu.
Návrh na povinné kvóty českých potravin v obchodech, který podporují někteří poslanci koalice i opozice, naráží nejen u politiků, ale také u velkých potravinářských firem, které jsou proti.
Návrh na 85 procent domácích potravin v obchodech se sice dostal k ledu, přesto stále hrozí, že projde lehčí kompromisní varianta. Hnutí ANO chce totiž dohodnout kompromis, který by byl pro komunisty i SPD vhodnější. Kritici ale nechtějí o žádných dohodách ani slyšet. Podle nich by bylo pro všechny nejlepší, aby pokus osekat zahraniční nabídku potravin předkladatelé stáhli a již nevytahovali.
Tentokrát se na pohřbu devadesátek podílí coby jeden z předkladatelů syn Václava Klause. Pokud tohle má být projev „nového normálu“, kdy se po koronakrizi věci už nebudou vracet do původního stavu, tak potěš.
V zemědělství chybí pracovníci, může proto ještě více zdražit ovoce i zelenina. Stát přitom platí mzdu lidem, kteří zůstávají doma. Nouzové navýšení podpory v nezaměstnanosti tak podle ekonoma Lukáše Kovandy není žádoucí. Rostoucí ceně zeleniny přispívá také sucho, kterým trpí celé evropské zemědělství.
