INDIE A VÝVOZ POTRAVIN

Před hladem chce svět zachránit Indie. Nabízí, že dodá obilí namísto Ruska a Ukrajiny

INDIE A VÝVOZ POTRAVIN
Před hladem chce svět zachránit Indie. Nabízí, že dodá obilí namísto Ruska a Ukrajiny

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Minulý týden indický premiér Narendra Modi sdělil americkému prezidentovi Joe Bidenovi, že Indie je připravena vyvážet potraviny do zbytku světa po otřesech dodávek a rostoucích cenách kvůli válce na Ukrajině. Modi podotkl, že země má dostatek jídla pro 1,4 miliardy lidí a je „připravena od zítřka dodávat zásoby potravin světu“, pokud to Světová obchodní organizace dovolí. Informuje BBC.

Index cen potravin zaznamenal největší skok od svého založení v roce 1990, což odráží historicky vysoké ceny rostlinných olejů, obilovin a masa, uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství. „Narušení dodávek a hrozba embarga, kterému Rusko čelí, znamenají, že tento export musí být vyřazen z rovnice. Indie by mohla zasáhnout a vyvážet více, zvláště když bude mít dostatek zásob pšenice,“ říká Upali Galketi Aratchilage, ekonom ze společnosti Organizace OSN pro výživu a zemědělství.

Indie je jedním z nejlevnějších světových dodavatelů pšenice a rýže. Na začátku dubna měla na skladě 74 milionů tun těchto dvou základních surovin. Z toho 21 milionů tun bylo ponecháno pro její strategickou rezervu a veřejný distribuční systém, který umožňuje více než 700 milionům chudých lidí přístup k levným potravinám.

Podle Ashoka Gulatiho, profesora zemědělství v Indické radě pro výzkum mezinárodních ekonomických vztahů, má Indie v tomto fiskálním roce kapacitu vyvézt 22 milionů tun rýže a 16 milionů tun pšenice. „Pokud WTO povolí vývoz vládních zásob, může to být ještě větší množství. Pomůže to zchladit globální ceny a snížit zátěž dovážejících zemí po celém světě,“ říká.

Rusko a Ukrajina jsou dva z největších světových exportérů pšenice a představují asi třetinu celosvětového ročního prodeje pšenice. Obě země rovněž představují 55 % celosvětového ročního vývozu slunečnicového oleje a 17 % vývozu kukuřice a ječmene. Dohromady měly letos vyvézt 14 milionů tun pšenice a přes 16 milionů tun kukuřice, uvádí UNFAO.

Kvůli potravinové krizi sjednala americká ministryně financí Janet Yellenová úterní setkání s vůdci Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Skupiny 7 a Skupiny 20 globálních organizací, aby „vyzvala mezinárodní finanční instituce, aby urychlily a prohloubily svou reakci“ na země postižené potravinovými problémy, které se zhoršily v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Informuje o tom AP.
Zpráva organizace z konce března uvedla, že celosvětový počet podvyživených lidí by se mohl do roku 2023 zvýšit o 8 milionů až 13 milionů lidí.

Rusko je členem skupiny G-20, která se skládá ze zástupců průmyslových zemí a zemí s rozvíjejícími se trhy, ale ministerstvo financí uvedlo, že Rusové se zasedání o potravinové bezpečnosti nezúčastní.

, jjk

19. dubna 2022