Ceny potravin letí nahoru. Dramatické zdražování se promítá i do pečiva, oproti loňskému roku pšeničná mouka zdražila o 60 procent. Obyčejný chléb teď stojí zhruba o třetinu víc, za běžný bochník nyní zákazníci zaplatí kolem 40 korun. Ceny však budou v dalších měsících ještě razantně růst, Svaz pekařů a cukrářů varuje, že běžný chléb se bude brzy prodávat až za 60 korun, některé předpovědi hrozí dokonce 100 korunami, podle analytika Petra Havla to však nehrozí.

Kilogram konzumního kmínového chleba podle dat ČSÚ v polovině dubna stál téměř 35 korun, ještě před rokem přišel zhruba na 26 korun. Například za bochník chleba Šumava, který se běžně prodává po 1,2 kilogramu, lidé ve velkých supermarketech nyní zaplatí kolem 40 korun. Kilogram pšeničného bílého pečiva před rokem stál 46,45 koruny, v první polovině dubna se prodával za průměrných 60,84 koruny. Cena jednoho obyčejného rohlíku se tak nyní pohybuje kolem 2,5 koruny.

Od začátku roku, respektive za čtyři měsíce, chléb zdražil již o 4 koruny. Loni se přitom cena kilogramu chleba pohybovala kolem 26 korun, na konci roku stál v průměru 27 korun, vychází ze statistiky ČSÚ. Na začátku minulého roku kilogram pšeničné mouky stál ještě 12,51 koruny, na konci roku cena vystoupala na 14,31, tedy o necelé dvě koruny. Avšak v lednu už kilogram mouky stál v průměru 15,46 korun a v dubnu už byl o více než pět korun dražší, minulý týden cena vyšplhala na 20,86 korun.

Svaz pekařů a cukrářů už dříve upozornil, že prudké zdražení pšenice prohlubuje problémy pekařů, kteří se potýkají s rostoucími cenami energií a pohonných hmot. S tím souhlasí agrární analytik Havel, který zmíněné faktory považuje za klíčové aspekty růstu cen pečiva.

Ceny hnojiv táhne nahoru zejména drahý plyn, který je zásadní při jejich výrobě a tím pádem rostou i ceny vstupních surovin, respektive obilovin, a to se promítá do cen mouky. Havel připomíná, že pekařský průmysl je také náročný na energie, neboť výrobky se musí péct, chladit, či mrazit. Dalším významným faktorem jsou i pohonné hmoty, pečivo se totiž na rozdíl od jiných potravin dováží do maloobchodů i několikrát denně. „Navíc lidé v potravinářských průmyslech chtějí vyšší mzdy,“ podotýká analytik.

Ceny podle Havla budou ještě růst, a to nejen v pekárenské produkci. „Předpokládám, že se ceny nezastaví, a pokud se zastaví, tak rozhodně klesat nebudou, i kdyby letos byla velmi dobrá sklizeň,“ řekl Havel pro Echo24 a připomněl, že zemědělské produkty zdražují s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu.

Analytici včetně Havla upozorňují na to, že celosvětové ceny pšenice žene vzhůru válka na Ukrajině, zdražují proto i navázané produkty jako mouka či pečivo. Rusko s Ukrajinou totiž patří mezi největší světové producenty, Rusko vyváží své obiloviny spíše do Afriky a Asie, Ukrajina primárně do Evropy.

O kolik se bude zdražovat nadále není podle Havla zcela jasné. „Kdybychom to porovnávali s cenami z počátku letošního roku, tak předpokládám zdražení zhruba o třicet procent,“ myslí si analytik. Podle ředitele Svazu pekařů a cukrářů Bohumila Hlavatého by bochník chleba mohl stát dokonce 60 korun. „Pokud se tímto tempem bude cena obilovin i nadále zvyšovat a stát nám nepomůže, je pravděpodobné, že běžný chléb se bude brzy prodávat až za 60 Kč,“ uvedl Hlavatý. Podle Havla však předpovědi, že by obyčejný chléb stál kolem stokoruny, jsou nyní nereálné.

Za růstem cen pečiva vidí drahý plyn i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který rostoucí ceny plynu vysvětluje zejména evropskou závislostí na Rusku. „Už od loňského roku dramaticky zdražuje plyn, kdy Evropská unie nedokázala naplnit zásobníky. Plyn sem navíc přichází z velké části z Ruska, které se již pravděpodobně minulý rok připravovalo na válku a záměrně zásobníky zcela nenaplnilo,“ uvedl Kovanda pro Echo24. Dodal, že na burze poté vznikla panika, navíc alternativních energií kvůli špatnému počasí bylo nedostatek.

„Nyní se do krize s plynem promítá i válka na Ukrajině. Hrozí to, že Rusko přeruší dodávky plynu, nebo že se stoupající ruskou agresí Evropská unie od něj plyn přestane odebírat,“ upozornil Kovanda, což by podle něj vedlo ještě k dramatičtějšímu růstu cen. „Dlouhodobě se také projevuje neprozíravá politika Evropské unie, která příliš vsadila na ruský plyn v zájmu ozeleňování a překotně se vypínaly jaderné i uhelné elektrárny,“ dodal s tím, že Rusko toho zneužilo a alternativní náhrady buď nejsou, nebo jsou příliš drahé.

Pokud rusko-ukrajinský konflikt bude pokračovat v opotřebovacím režimu, podle ekonoma v příštích dvanácti měsících může nejen pečivo zdražit o dalších 50 procent. Kromě drahého plynu podle Kovandy ceny pečiva zvyšují i marže. „Maloobchody zneužívají situace, že je inflace, že je válka na Ukrajině, a navyšují si marže, i když by tolik nemuseli,“ prohlásil.

Marže u vybraných potravin včetně pečiva se rozhodlo Ministerstvo zemědělství se spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěž (ÚOHS) v minulém týdnu kontrolovat. Ceny budou sledovat nejméně tři měsíce, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Ke kontrolám chce ministerstvo vedle antimonopolního úřadu přizvat také ministerstvo financí. Zaměřuje se především na čtyři skupiny potravin, a to máslo, drůbeží a vepřové maso a pečivo. Skupiny byly vybrány na základě podnětů od veřejnosti, ale i zemědělců nebo potravinářů. Ministerstvo chce kontrolami dosáhnout toho, aby obchodníci a další členové dodavatelského řetězce nezneužívali současné situace a nezvyšovali uměle své marže.