Pečivo v Česku od podzimu zdraží při nejhorším až o 30 procent. Pekárny kupují dražší mouku, rostou ceny energií, pohonných hmot a potřebují zaměstnancům zvýšit mzdy. Uvedli to zástupci pekařského svazu. Zvýšení cen je podle nich už nutné. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je na vině jak vládní zadlužování, tak „energetické zezelenání“.

„Se stoupající cenou pšenice mlynáři navyšují cenu, což se bude projevovat na ceně pečiva. Do toho vstupují další požadavky na bioprodukty, obiloviny pěstované pro bio jsou podstatně dražší. I bio výrobky budou cenově narůstat,“ řekl Petr Šedivý, vrchní komisař pekařské soutěže.

Šedivý odhaduje, že pečivo bude dražší o pět až deset procent. Jeho kolega z pekařského svazu a majitel pekárny na jihu Moravy Petr Křivka předpokládá růst cen mezi 15 až 30 procenty.

„Když budu mluvit za menší pekaře, jako jsem třeba já, tak nám nic jiného nezbývá než náklady odrazit do ceny výrobků. Zdražení musí přijít, zaměstnance chceme dobře zaplatit, musíme do toho promítnout ceny mouky, energií, pečivo se zdražovat bude muset,“ řekl Křivka.

Podle Kovandy by bylo až 30procentní zdražení značně nebývalé. „Pečivo totiž zpravidla zdražuje v rozsahu do deseti procent. Možné až třicetiprocentní zdražení tedy napovídá, že celý pekárenský průmysl se ocitá pod nebývalým tlakem růstu cen výrobních faktorů. Pekaři čelí krajně nepříjemné souhře vzestupu cen mouky a energií, ale také mezd, které vyplácí svým zaměstnancům,“ myslí si.

Během pandemie, kdy platila přísná protiepidemická opatření, podle statistik lidé víc kupovali pečivo v malých pekárnách a výrazně stoupl prodej baleného chleba, rohlíků a sladkého pečiva, uvedl Křivka. „Návyky lidí jsou ještě pořád jiné, nám přibyli zákazníci, pomohla turistika, že lidé tolik necestovali,“ řekl Křivka.

Podle Šedivého se hodně lidí naučilo péct chléb i jiné pečivo doma. Doba pro pekárny byla složitá. Lidé sice už teď tolik nepracují z domova, ale podle Šedivého se naučili víc šetřit a méně nakupují.

„Mezi pekárnami byly obrovské výkyvy, malé pekárny zaznamenaly nárůst odbytu, některé v určitém regionu, kde lidé hodně pekli, odbyt dost výrazně ztrácely a snižovaly počet zaměstnanců. Tahle doba s naším oborem neuvěřitelně zamávala,“ řekl Šedivý.

Kovanda uvádí, že letošní úroda je zřejmě mírně nadprůměrná, proto je nutné hledat faktory, které vedou ke zdražování, jinde. V první řadě viní státní zásahy do ekonomiky. „Mzdy pracovníků v pekárenství nebo zemědělství rostou tak citelně proto, že stát jejich růstu nedal během pandemické krize ‚vydechnout‘. Za cenu enormního nárůstu veřejného zadlužení v řádu stovek miliard korun uměle zachraňoval zaměstnanost. Mzdy tak neklesly a rostou dále. Na dluh nás všech jsme si tedy koupili třeba právě i vyhlížené enormní zdražování pečiva,“ uvádí.

Další růst způsobí zelená politika, říká Kovanda. „K růst ceny pečiva citelně přispívá, a ještě přispěje další ze státních zásahů, tentokrát ten na úrovni celé Evropské unie. EU podniká razantní krok k energetickému zezelenání. Snaží se přísnými regulacemi a dotacemi přimět lidi a firmy ke spotřebě dražší, a navíc ještě k tomu méně spolehlivé energie z obnovitelných zdrojů. To prodražuje výrobu třeba právě i pekařům v Česku.“

V České republice je kolem 700 pekáren, které ročně vyrobí zhruba 260.000 tun chleba, tedy skoro milion bochníků denně. Jeho průměrná spotřeba je 40 kilogramů ročně na osobu. Před rokem 1989 byla 50 kilogramů. Dodavatelská cena pekáren za kilogram chleba je momentálně v průměru 17,26 koruny, od roku 2011 stagnuje. Spotřebitelská je 29,06 koruny, obchodníci mají marži 30 procent.

Nejvíc chleba, 63 procent, se prodá v supermarketech. Speciální pekařské a menší prodejny mají podíl prodeje 27 procent. Nejoblíbenějším chlebem je stále konzumní Šumava s podílem 56 procent, následuje žitný chléb (16 procent). Většina zákazníků preferuje chleby, které stojí v rozmezí 25 až 35 korun.