Prakticky všechny banány dovážené do zemí mírného pásma patří k odrůdě Cavendish. V posledním desetiletí se po plantážích šíří houbová infekce, která je zabíjí. Není jisté, zda banány z našich obchodů nezmizí – dost možná bude potřeba genetická modifikace. Při pohledu na osmimetrový banánovník kymácející se ve větru se tomu nechce věřit, ale jeho kmen není ze dřeva.
Regulace zahraničních potravin pod rouškou potravinové soběstačnosti schválená sněmovnou stále nadzvedává ze židle odborníky a také politiky. Návrh totiž nyní míří do Senátu, kde je už teď podroben tvrdé kritice. Podobně o snaze poslanců SPD, ANO, ČSSD, Trikolóry a KSČM hovoří i čeští potravináři nebo vinaři, kteří se obávají o svou budoucnost. Zároveň se také rozjíždějí kroky k uvalení sankcí na Českou republiku za to, že chce zamezit volnému obchodu.
Socialistický výmysl, který přinese pouze podpultové zboží a může Českou republiku uvrhnout do soudních sporů a obchodních válek. Tak kritici popisují protlačení regulace českých potravin v obchodech, podle kterého by příští rok bylo povinně v supermarketech 55 procent tuzemských potravin. Zákazníci by kromě nabídky produktů mohli počítat také s tím, že českým potravinám ubude konkurence a paradoxně se tím navýší cena zeleniny a dalších potravin.
Za prodej potravin dvojí kvality, tedy zaměnitelných s výrobky v jiných státech EU, ale s jiným složením, bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. V novele zákona o potravinách to ve středu schválila sněmovna. Původní vládní návrh ale zmírnila tak, že bude muset jít o podstatně odlišné složení nebo vlastnosti. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Osm zemí Evropské unie prostřednictvím dopisu předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi (ANO) vyjádřilo výhrady vůči zvažovaným kvótám na vybrané české základní potraviny, o kterých by mohla ve středu rozhodovat Sněmovna. V případě schválení zákona by podle velvyslanců Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska a Belgie a zástupců velvyslanců Polska a Španělska, kteří dopis podepsali, mohlo jít o jasnou diskriminaci zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v unii nepřípustná.
Zákonodárci mají v současné chvíli na stolech návrh na tvrdou změnu, která by se dotkla jak obchodníků, tak hlavně zákazníků. Hnutí SPD totiž navrhuje, aby od příštího roku bylo v regálech velkých obchodů 55 procent vybraných potravin z tuzemské výroby. Každým rokem by se pak regulace navyšovala, až by v roce 2028 dosáhla 73 procent. Kritici návrh považují za návrat do socialismu a varují, že pokud zákon projde, půjde po něm tvrdě Evropská unie.
Je to trápení věčné, nebo přinejmenším stoleté. Jak na Štědrý večer povečeřet, aby to bylo jídlo tradiční, a přitom ne každý rok úplně stejné? Není ostuda si tím lámat hlavu teď, tahle otázka doprovázela Vánoce vždy, pokud lidé zrovna nemuseli řešit válku nebo hospodářskou krizi. Časopis Eva, který byl rukovětí moderní ženy ve dvacátých letech minulého století, nabízel odpověď hned na několika stranách.
Zásadní regulace na potravinářském trhu stále hrozí. Návrh na zavedení kvót na české produkty v tuzemských obchodech totiž směřuje do finálního třetího čtení v Poslanecké sněmovně poté, co ho zemědělský výbor podpořil. K návrhu SPD se přidali poslanci vládní koalice spolu s komunisty. Pokud by tato změna prošla, dočkala by se pravděpodobně tvrdé reakce ze strany Evropské unie.
Růst cen potravin zpomalil, zůstávají však stále vysoké a vzhledem k setrvačnosti faktorů, které růst ovlivňují, si lidé „oddechnou“ až v příštím roce.
I v době koronavirové krize stále hrozí, že se podaří schválit návrh na povinného podílu českých potravin v obchodech. Původní snaha poslanců hnutí ANO o 85procentní podíl nakonec nevyšla, ale po pozměňovacím návrhu šéfa nejsilnějšího poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka je nadále ve hře 65procentní podíl. Proti jsou zejména zástupci obchodů, podle kterých by občany čekalo jen zdražení a konečnou výhodu by čerpal premiér Andrej Babiš a jeho firma Agrofert.
Zákaz prodeje v neděli spolu s omezením otevírací doby nechápou ekonomové ani někteří prodejci. Podle nich bude mít nařízení přesně opačný efekt a povede k větší koncentraci lidí v prodejnách.
O povinné podíly českých potravin na pultech řetězců se začala zajímat Evropská komise.
Zdražování základních potravin pokračuje, ceny navíc v České republice rostou výrazně rychleji než ve zbytku EU. Jenom kilo vepřového za rok poskočilo o 25 korun a podobně rostla také cena ovoce nebo mouky. Situace tak začíná být kvůli rostoucí inflaci pro některé rodiny kritická. Přestože byl květnový růst inflace nižší než v dubnu, zůstal však nadále nad předpokladem trhu.
Návrh na povinné kvóty českých potravin v obchodech, který podporují někteří poslanci koalice i opozice, naráží nejen u politiků, ale také u velkých potravinářských firem, které jsou proti.
Návrh na 85 procent domácích potravin v obchodech se sice dostal k ledu, přesto stále hrozí, že projde lehčí kompromisní varianta. Hnutí ANO chce totiž dohodnout kompromis, který by byl pro komunisty i SPD vhodnější. Kritici ale nechtějí o žádných dohodách ani slyšet. Podle nich by bylo pro všechny nejlepší, aby pokus osekat zahraniční nabídku potravin předkladatelé stáhli a již nevytahovali.
Tentokrát se na pohřbu devadesátek podílí coby jeden z předkladatelů syn Václava Klause. Pokud tohle má být projev „nového normálu“, kdy se po koronakrizi věci už nebudou vracet do původního stavu, tak potěš.
V zemědělství chybí pracovníci, může proto ještě více zdražit ovoce i zelenina. Stát přitom platí mzdu lidem, kteří zůstávají doma. Nouzové navýšení podpory v nezaměstnanosti tak podle ekonoma Lukáše Kovandy není žádoucí. Rostoucí ceně zeleniny přispívá také sucho, kterým trpí celé evropské zemědělství.
Je to fakticky cesta k potravinářskému monopolu Agrofertu. Z Kostelce už nebudou jen párky, ale v dohledné době i ústřice, krevety nebo mušle.
Nápad části poslanců jak podpořit tuzemské zemědělce a potravináře cupují odborníci i politici.
Opatření v boji proti koronaviru mohou neblaze dopadnout na letošní sklizeň zemědělských produktů a do budoucna tedy i na cenu potravin. Pěstitelům všude v Evropě totiž chybějí pracovníci. Důvodem jsou právě opatření kvůli onemocnění COVID-19 včetně výrazného omezení pohybu lidí. Týká se to rovněž Česka. Ze zahraničních brigádníků je nyní v České republice jen zlomek obvyklého počtu.
Češi kvůli obavám z šíření nemoci Covid-19 mnohem více nakupují potraviny přes internet. Firmy, které jim nákup rozváží, ale nejsou schopny na tak extrémní nápor rychle reagovat. Nákupy k zákazníkům dovezou v lepším případě po několika dnech. Například Tesco je dokonce tak vytížené, že nejbližší termín pro dovoz potravin zákazníkům domů uvádí až konec nadcházejícího týdne, tedy konec března.
S neustále se blížící epidemií koronaviru roste mezi Čechy strach.
Česko dosud nemá jediného občana, u kterého by byl potvrzen nový typ koronaviru. Přesto Češi na nic nečekají a skupují nejen roušky a respirátory, ale nově i trvanlivé potraviny. Internetové obchody hlásí, že lidé ve velkém vykupují například rýži či těstoviny, obří zájem je také o balenou vodu, olej, mouku a konzervy.
Cibule, okurka či brambora za několik korun? Zapomeňte.
Sbohem rajčata, papriky, lilky, jahody, melouny… Zelená ideologie dopadla nově na zemědělce a tím i na spotřebitele. Letos v zimě budou francouzské ekologické stánky poprvé, aspoň teoreticky, bez letního ovoce a zeleniny.
Jsou všude: myšleno lidské zásobní tuky. Při každém výletu na ulici si sami můžete spočítat množství břich, podbradků a širokých zadnic, které kolem vás kolébavým krokem procházejí. Mnozí z nás ostatně vidí to samé každé ráno – v zrcadle. A málokdo má z toho pohledu radost. Ztloustli jsme, a tím nejsou myšleni jenom Češi.
Dobrou chuť, pokud právě obědváte. Ale při hodnocení podávané stravy je třeba se chovat ostražitě. Příkladem buďtež aktuální peripetie v životě publicisty a historika Toma Nicholse. Má účet na Twitteru a dopustil se tam názoru, což neměl dělat. Nedokázal se ovládnout a reagoval na výzvu uživatele Johna Beckera, který chtěl, aby lidé formulovali nějaké kontroverzní stanovisko o jídle.
Nebývale ostrou reakci vyvolala novela zákona o významné tržní síle, kterou vypracovalo ministerstvo zemědělství. Podle kritiků je návrh špatně napsán, protože nejvíce dopadne finančně na podnikatele a zároveň na zákazníky v obchodech. Spolu s tím povede k byrokratickému zatížení, kdy se budou muset upravovat miliony smluv. Zastání našlo ministerstvo zemědělství u agrárníků, kteří mají jakékoliv kritické hlasy za pohádky. Podle nich musí být navíc zákon přijat co nejdříve.
Brambory se během letošního roku staly s lehkou nadsázkou exkluzivní potravinou. Cena kila šla kvůli loňskému suchu mnohdy k 30 korunám. Brambory byly nejdražší v historii. To se však týkalo i jiných potravin. Například cibule stála i přes 40 korun. S podzimem však bramborářská krize pomalu končí, což vede ke snižování cen. Brambor však stále není dostatek, aby se ceny vrátily do původních hodnot.
Velké obchodní řetězce už možná nebudou moci pořádat slevové akce na vybrané zboží.
