Zdražování základních potravin pokračuje, ceny navíc v České republice rostou výrazně rychleji než ve zbytku EU. Jenom kilo vepřového za rok poskočilo o 25 korun a podobně rostla také cena ovoce nebo mouky. Situace tak začíná být kvůli rostoucí inflaci pro některé rodiny kritická. Přestože byl květnový růst inflace nižší než v dubnu, zůstal však nadále nad předpokladem trhu.

„Situace v některých domácnostech začíná být kritická. Lidé přicházejí o práci a klesají jim příjmy. Na druhou stranu ceny nezbytných statků jako jsou potraviny a bydlení rostou,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Absence zahraničních turistů snižuje tržby obchodníků. Mnozí z nich se snaží do obchodů nalákat více Čechů. Jsme proto svědky slevových akcí,“ dodal.

Jakým způsobem se ekonomické dopady koronaviru dotkly lidí, ukazují čísla agentury STEM. „Výpadky příjmů nepostihnou všechny sociální skupiny rovnoměrně. Oproti počátečním odhadům z poloviny března je dnes (ke konci května) situace trochu jiná, rovnoměrněji rozložená. Míra problémů se také týká více lidí. I na konci dubna jsou o něco více výpadkem příjmů ohrožené nižší třídy, ale dopady se ‚rozlily‘ přes celou společnost. Míra bezprostředního ohrožení je však výraznější u nižších tříd. Týká se v podstatě každého ze strádající třídy a 70 % z ohrožené třídy, ve které je také poměrně velký podíl rodin s malými dětmi,“ uvádí STEM.

Meziroční míra inflace v květnu letošního roku vzrostla o 2,9 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v dubnu. Inflace se vrátila do svého tolerančního pásma, stále se však výrazně vzdaluje od svého cíle ve výši 2,0 procenta. Vzhledem k důsledkům pandemie koronaviru lze očekávat, že míra inflace bude v následujících měsících dál klesat.

Na zvyšování cenové hladiny měly v květnu největší vliv ceny potravin. V meziročním vyjádření vzrostly například ceny ovoce o 25,4 procenta, ceny mouky o 13,9 procenta a ceny vepřového masa o 13,7 procenta. Výrazně narůstaly i ceny v oddíle bydlení. Například ceny nájemného se zvýšily o 3,8 procenta a ceny elektřiny dokonce o 8,0 procenta.

„Celkově lze říct, že ceny v České republice rostou výrazně rychleji než v ostatních zemích Evropské unie, kde jsme mnohdy svědky deflace. Za růst cen v naší zemi může mimo jiné slabý kurz koruny vůči euru, který prodražuje dovážené zboží a služby. V průběhu května však začala naše měna posilovat, což by mohlo zmírnit inflační tlaky,“ sdělil Křeček.

Potraviny zdražují, cena pohonných hmot je však nadále nízká

Za vysoké ceny potravin může například špatná propustnost hranic. „Koronavirová krize sice na jedné straně přispívá k citelnému zdražení zeleniny nebo ovoce, na druhé straně razantně snížila například cenu pohonných hmot. V květnu oproti dubnu dále zdražovalo ovoce, zelenina už naopak zlevnila. Polevuje tedy tlak na růst cen způsobený zhoršenou propustností hranic a omezenými možnostmi dovozu ze zemí jako Itálie nebo Španělsko, těžce zasažených koronavirovou nákazou,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.

V meziročním srovnání však zdražila jak zelenina, tak ovoce. Meziročně pak citelně zdražují také další potraviny, zejména mouka, vepřové maso nebo uzeniny. Tato meziroční zdražování však s koronakrizí souvisí jen z menší míry, pokud vůbec.

„V případě dražší mouky je na vině ne zcela uspokojivá úroda obilovin v loňském roce a také růst cen energií a lidské práce v zemědělství. Za meziročním zdražováním vepřového a uzenin je třeba hledat především důsledky epidemie afrického moru prasat, která v roce 2018 propukla v Číně. Od té doby se rozšířila do asijských, ale i evropských zemí a přiměla farmáře rozsáhle vybíjet chovy prasat. Vybíjení chovů se následně projevilo nižší dostupností vepřového na čínském trhu. Čína jej ve velkém dodatečně začala dovážet ze zahraničí, takže celosvětově se zhoršila dostupnost vepřového, což se nyní zrcadlí právě i v jeho zdražování v ČR,“ vysvětlil Kovanda.

V červnu nelze podle Kovandy vyloučit návrat inflace na úroveň tří procenta, ba nad ní. Ve druhé polovině roku budou ovšem sílit dezinflační tlaky, takže míra inflace bude postupně klesat k úrovni inflačního cíle ČNB ve výši dvou procent.

„Meziměsíčně hrálo v květnu zásadní roli letošní navýšení spotřební daně z alkoholu a tabáku. Její náběh do tržní praxe je postupný, například kvůli doprodávání zásob pořízených ještě v době nižšího zdanění, takže se citelně projevila právě i v květnu. ‚Evrgreenem‘ zdražování posledních měsíců a čtvrtletí je růst cen bydlení a energií. Nicméně i v případě nájemného či elektřiny tlak na růst cen postupně zmírňuje. Koronakrize postupně způsobí stagnaci cen elektřiny a pokles cen plynu, neboť po energiích kvůli hospodářskému útlumu celosvětově klesá poptávka,“ vysvětlil Kovanda.