Regulace zahraničních potravin pod rouškou potravinové soběstačnosti schválená sněmovnou stále nadzvedává ze židle odborníky a také politiky. Návrh totiž nyní míří do Senátu, kde je už teď podroben tvrdé kritice. Podobně o snaze poslanců SPD, ANO, ČSSD, Trikolóry a KSČM hovoří i čeští potravináři nebo vinaři, kteří se obávají o svou budoucnost. Zároveň se také rozjíždějí kroky k uvalení sankcí na Českou republiku za to, že chce zamezit volnému obchodu.

Novela zavádějící regulaci zahraničních potravin na úkor českých surovin vyvolala bouřlivou reakci ihned po svém schválení v Poslanecké sněmovně. V současné úpravě by totiž v příštím roce muselo být v obchodech 55 procent českých potravin a do roku 2028 by rostl podíl o tři procentní body na celkových 73 procent. Podle odborníků to ale povede jen ke zdražení ceny českých potravin z důvodu chybějící konkurence a také výpadku surovin na trhu. Protože v České republice se nemohou všechny produkty pěstovat po celý rok.

S podobnými nápady přitom přicházely východní státy, které chtějí zamezit zahraničním potravinám. Před čtyřmi lety tak rumunský parlament schválil úpravu, že v supermarketech bude 51 procent tuzemského prodávaného masa, ovoce, zeleniny či vajec. Pod pohrůžkou sankcí od Soudního dvora EU ale od tohoto nápadu Rumunsko ustoupilo.

Východní země ale tento druh zákonů zkoušely i dále. „K prošetřování neoprávněného zvýhodnění lokálních potravin došlo v případě Bulharska. Komise Bulharsko vyzvala v květnu 2020 k odstranění diskriminačních opatření, tedy povinnosti obchodníků, aby vyhradili vybrané prodejní prostory pro domácí produkty, hlavně potraviny jako mléko, ryby, maso, vejce, med ovoce a zeleninu, a aby 90 procent mléčných produktů kupovali od domácích výrobců. Řízení s Bulharskem stále probíhá,“ řekl právník a společník advokátní kanceláře Forlex Pavel Říha.

Podobně Evropská komise vyzvala Slovensko v červenci 2020, aby odstranila diskriminační opatření v oblasti potravin, kdy obchodníkům přikázali zveřejňovat v propagačních materiálech nejméně 50 procent slovenských výrobků. I v tomto případě probíhá řízení.

I z těchto příkladů je tak patrné, že se Česká republika soudnímu řízení a případným sankcím nevyhne. „Dají se velmi rychle očekávat kroky ze strany Evropské komise, které mohou vyvrcholit pokutou České republice. Většinou jsou tyto kroky iniciovány na výzvu velkých obchodní řetězců, což se stalo také například na Slovensku,“ dodal Říha.

Větší obava ale také panuje z důvodu možné obchodní války. Pokud by Česká republika chtěla regulovat zahraniční potraviny, tak by se případné odvetné akce z ostatních států mohly zaměřovat na produkty, kde by česká ekonomika mohla být citelně poškozena. „Zločin proti volnému trhu. Zločin vůči českému zákazníkovi. Zločin proti pravidlům EU, který se nám tvrdě vrátí zpět, nejen na pokutách z Bruselu, ale třeba i v podobě protiopatření od ostatních. Například kvót či cel na naše auta. Doplatí na to celá ekonomika. Je to zločin, který ani nepomůže českým farmářům a sedlákům. Jediným, komu pomůže, je Agrofert a několik velkých firem v okolí ministra zemědělství,“ uvedl europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.

O jisté obchodní válce také mluví agrární analytik Petr Havel, podle kterého se na poli Evropské unie může hrát jen o zmírnění případné pokuty. „K odvetným opatřením by došlo skoro určitě a navíc, by to nemuselo zasáhnout potraviny. Například Německo může říct, že nebude objednávat automobily ze Škody Auto jako v minulých letech. Zjednodušeně řečeno, podpoříme 5 zemědělců a přijdeme o 1 až 2 procenta HDP určitým bojkotem,“ řekl pro Echo24 Havel.

K jeho slovům se přiklání i šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, podle kterého je jistota, že odvetná opatření přijdou. Lze je totiž odvodit od jasného vymezení velvyslanců osmi evropských zemí. Informaci přinesly Hospodářské noviny, podle kterých zástupci Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska, Belgie, Polska a Španělska odeslali dopis, ve kterém se proti návrhu distancují a považují ho za jasnou diskriminaci zahraničních výrobků. Česká republika totiž v rámci Evropské unie souhlasila s volným obchodem. „Lze tedy očekávat, že odvetná opatření přijdou velmi rychle. A nebudou se týkat potravin, ale průmyslových produktů, kde to bude českou ekonomiku bolet nejvíc,“ řekl pro Echo24 Prouza.