O povinné podíly českých potravin na pultech řetězců se začala zajímat Evropská komise. Potvrdil to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. EK podle něj informovala Česko, že návrh je v rozporu s jednotným evropským trhem. Změnu zákona navrhly dvě desítky poslanců, neprošla ale závěrečným sněmovním čtením. Nyní o možných alternativách jedná sněmovní zemědělský výbor. SPD přesto v agendou pokračuje, ale navrhuje, aby místo 85 % českých potravin, byla na pultech českých obchodů 73 % potravin českého původu.

„Evropská komise informovala Česko, že návrh na povinné podíly českých potravin je v rozporu s unijními zákony. Není co řešit, zákon byl od začátku úplný nesmysl. V době volného trhu přeci nebudeme omezovat, z jaké země k nám jdou potraviny. Ať si každý koupí to, co mu vyhovuje,“ uvedl na Twitteru evropský europoslanec Mikuláš Peksa.

Evropská komise informovala Česko, že návrh na povinné podíly českých potravin je v rozporu s unijními zákony.

Není co řešit, zákon byl od začátku úplný nesmysl. V době volného trhu přeci nebudeme omezovat, z jaké země k nám jdou potraviny. Ať si každý koupí to, co mu vyhovuje.

— Mikuláš Peksa (@vonpecka) July 15, 2020

Návrh, který sněmovnou neprošel, předpokládá, že řetězce by musely nabízet od příštího roku 55 procent českých potravin s ročním nárůstem po pěti procentních bodech až na 85 procent. Podle Doležala řetězce vlastněné zahraničním kapitálem aktivovaly domácí vlády, aby se o problematiku zajímaly. Dodal, že Evropská komise informovala, že návrh je v rozporu s evropskými normami ohledně jednotného trhu.

Aktuálně se na české politické scéně podle něj pracuje na tom, aby se do zákona o zadávání veřejných zakázek dostalo ustanovení, aby veřejné instituce musely část nákupů mít z lokálních surovin. Tak by stoupla spotřeba lokálních produktů. Zároveň se jedná o možných změnách v novele zákona o potravinách. „Je diskuse, kterých potravin by se to mělo týkat,“ dodal. Podle něj by mohlo jít o výsekové maso, mléčné výrobky, řepný cukr, české ovoce a zeleninu. Mělo by tak podle něj jít o produkty, ve kterých by mohla být ČR soběstačná.

„Chceme, aby něco Poslaneckou sněmovnou prošlo. Nejde ani tak o přesná čísla, ale o signál vůči obchodním řetězcům a ke státní správě,“ řekl Doležal. Cílem by mělo být, aby se na českých pultech objevovalo více českých potravin.

Zastánci sporné novely argumentují tím, že i koronavirová krize ukázala, že je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin. Odpůrci namítají, že by se podíl českých potravin těžce zjišťoval a že by to vedlo k nedostatku některého zboží v obchodech a ke zdražení jídla.

Viceprezident komory Martin Ludvík upozornil, že velkou část z ceny potravin ukousnou obchodní řetězce a také daň z přidané hodnoty. Komora se bude snažit prosadit nižší daň, je podle něj nesmyslné, aby byla nižší daň na točené pivo (deset procent) než na potraviny (15 procent). Podle něj se nyní například ceny třešní pohybují na pultech mezi 140 a 150 korunami za kilogram, ale v některých případech dosáhly 200 korun za kilogram. Zemědělci je prodávají za 70 korun za kilogram.

73 % českých potravin, říká úprava SPD

V reakci na kritiku navrhla Agrární komora snížit požadovaný podíl na 73 procent. Poslanec Zdeněk Podal (SPD) Ekonomickému deníku potvrdil, že připravuje úpravu, která vychází z aktualizovaného návrhu představeného poslancům. Na dotaz deníku Echo24 však nereagoval.

Také tento návrh je však podle kritiků v rozporu s evropskou legislativou. „Pokud jde o návrhy SPD – Evropsky soudní dvůr už v roce 1974 judikoval, ze podobné zákony jsou v rozporu s fungováním společného trhu. Jediným možným výstupem celého toho snažení může být pokuta pro ČR za narušování volného trhu, kterou budou platit daňoví poplatníci,“ uvedl Peska pro Echo24.