Německá vláda plánuje výrazné zvýšení výdajů na obranu, které by mělo dosáhnout 3,5 % hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2029. Hodlá se kvůli tomu rekordně zadlužit. V roce 2029 by na obranu mělo jít přes 150 miliard eur. Kroky nového německého kancléře Friedricha Merze a novela rozpočtu přichází po zrušení dluhové brzdy, které má umožnit právě investice do obrany a dopravní infrastruktury. Informuje například Bild.
Platební morálka Čechů se zhoršila, když ke konci letošního 1. čtvrtletí se meziročně zvýšil objem nespláceného dluhu o 14 procent, tedy o 4,14 miliardy Kč. Na konci roku 2024 poprvé po deseti letech také stoupl objem nespláceného dluhu na bydlení a jeho růst letos ještě zrychlil. Celkové zadlužení obyvatel činilo 3,69 bilionu korun, vyplývá z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau.
Brusel se ocitl uprostřed chaosu. Rostoucí kriminalita, bankrot, střelby, násilí a zločiny v centru belgického města jsou na denním pořádku. Řada střeleb souvisejících s drogami se smrtelnými následky v srdci města, kde sídlí instituce EU, ukázala, jak daleko Brusel klesl, napsal bruselský deník Politico. Jen za první měsíc a půl letošního roku si 11 střeleb vyžádalo životy dvou lidí a další čtyři osoby utrpěly zranění. Násilnosti přitom neustávají. Další střelba se zraněnými se odehrála tento týden.
Mantru o nutnosti zachránit klima a dekarbonizovat vyměnila Evropa za mantru, že je nutné zbrojit. Ta první mantra ale nezmizela, takže chceme zařídit obojí, což znamená vynaložit na to obrovské prostředky. Tedy zadlužit se. Do toho musí zachraňovat vlastní vinou zničený průmysl a investovat do stabilních energetických zdrojů. Co to všechno způsobí, jaká bude česká pozice a co je to čínská a ruská hrozba?
Ministr financí Zbyněk Stanjura chce po sobě zanechat odkaz rozpočtově odpovědného hospodáře. Tedy zřejmě takto by chtěl, aby voliči četli jeho návrh vložit do ústavy principy rozpočtové odpovědnosti. Tomu stejnému Stanjurovi přitom chybí v rozpočtu až padesát miliard, které se mu nepodařilo vyjasnit, jak dříve sliboval. A stejný ministr financí rozhodl, že chce zbrojit na dluh.
Ve čtvrtek 20. března se v Bruselu sešel evropský summit, jehož hlavní téma bylo pro Evropu netradiční: velké zbrojení. Zdůvodňuje se údajným odvratem USA od Evropy a jejích problémů. Něco se mění. Ale čteme geopolitickou situaci správně, když z toho vyvozujeme nutnost masivně zbrojit? A dokonce kvůli tomu opustit starou zásadu, že EU není dluhový klub a nedělá společné dluhy? Zatím Evropská komise navrhuje 150 miliard eur na společnou půjčku, kterou získá na kapitálových trzích, a členské státy jí peníze, které si na armádu půjčily, budou posléze vracet. Do Salonu Echa přišli František Šulc, Radek Koten a Jan Bartošek.
Včera se v Bruselu konal pravidelný summit předáků členských zemí, který byl možná pravidelný, ale nikoliv rutinní. Měl několik menších a jedno velké, vskutku nadčasové téma: plán na ohromný vyzbrojovací program. V době vzniku tohoto textu ještě neznáme výsledky summitu, a dokonce ani detaily Bílé knihy, což jsou na papír zanesené představy Evropské komise o vyzbrojení starého kontinentu. Nicméně známe základní rysy Bílé knihy – investice do obrany států EU celkem až za 800 miliard eur, z toho 150 miliard má krýt společný unijní dluhopis.
Německo hází v posledních dnech jeden granát za druhým. A nechme teď stranou výroky šéfa Evropské lidové strany a člena bavorské CSU Manfreda Webera, který by chtěl vytvořit společnou evropskou armádu, zavést post evropského náčelníka generálního štábu a přejít na válečnou ekonomiku. Kolega Daniel Kaiser o pravděpodobném příštím kancléři Friedrichu Merzovi, předsedovi křesťanských demokratů, nedávno napsal, že už „ve jménu zbrojení stačil opustit většinu původních konzervativních pozic“. Ač se to tak možná původně nezdálo, stává se z toho stále přesnější tvrzení.
Poslanci německého Spolkového sněmu na mimořádné kontroverzní schůzi schválili obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Hlasování o změně tzv. dluhové brzdy podpořily strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), a také strana Zelených. Sněm hlasoval ve starém složení vzešlém z voleb v roce 2021, nově zvolení zákonodárci se sejdou až příští týden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli uvedl, že je připraven rezignovat, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost Ukrajiny a její vstup do NATO. „Pokud je naprosto nezbytné, abych opustil svůj post, jsem připraven to udělat.“ Toto prohlášení učinil během tiskové konference na Ukrajině „Fórum roku 2025“. Současně Zelenskyj vyjádřil vděk Spojeným státům za jejich pomoc, uvedl však, že poskytnuté finance nebere jako půjčku, ale jako grant (účelový dar). O zprávě informovala Nexta i Kyiv Post.
Mezi lidmi, kteří mají problémy se splácením svých závazků, se v posledních letech zvyšuje podíl mladých ve věku mezi 18 až 30 lety. Platí to zejména pro nesplácení krátkodobých půjček. Vyplývá to z ankety ČTK mezi inkasními agenturami. Počet mladých neplatičů roste, potvrdila výkonná ředitelka Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková. V celkovém vyjádření to podle ní znamená pokles věkového průměru o jeden až dva roky.
Část exekutorů přišla v létě s novou fintou na dlužníky v insolvenci. Ta se týkala zastavování takzvaných bezvýsledných exekucí. Oproti dosavadní praxi exekutoři po lidech v insolvenci požadovali náklady exekuce, a to do tří dnů od právní moci takového usnesení, což je ale v rozporu se smyslem oddlužení. Problém, na nějž opakovaně upozorňoval deník Echo24 a který se mohl týkat tisíců dlužníků, nyní uznalo i ministerstvo spravedlnosti, které upraví příslušnou metodiku, aby exekutoři již v tomto smyslu nemohli na dlužníky tlačit.
Od října tohoto roku platí zásadní systémová novela insolvenčního zákona, jež si mimo jiné klade za cíl motivovat více dlužníků ke vstupu do procesu oddlužení, neboť zkracuje standardní dobu splátkového kalendáře oddlužení z pěti let na tři roky. Lidem se čtyřmi a více exekucemi se navíc nově sráží více peněz ze mzdy. Podle experta se jedná o „legislativní odpustek“ věřitelům. Zákonodárci cílí na ty dlužníky, kteří se nachází ve vícečetných exekucích, jež jsou proti nim dlouhodobě bezúspěšně vedeny.
Výroky opozičního předáka v Německu opět rozproudily debatu o takzvané dluhové brzdě, ústavním opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Předseda nejsilnější opoziční strany CDU a kandidát na kancléře Friedrich Merz k překvapení mnohých prohlásil, že je možné brzdu reformovat. Sociální demokracie kancléře Olafa Scholze promptně nabídla Merzovi jednání o reformě. Právě kvůli sporům o dluhovou brzdu se minulý týden rozpadla Scholzova tříčlenná koaliční vláda.
Počet klientů, kteří opakovaně nesplácejí půjčky, v poslední době vzrostl o desítky procent. Vyplývá to z ankety mezi inkasními agenturami. Důvodem nesplácení půjček je podle nich hlavně skokový nárůst výdajů způsobený vysokou inflací v posledních letech.
Od dnešního 1. října vstupuje v platnost novela insolvenčního zákona, která zkracuje dobu oddlužení z pěti let na tři. Dlužníci také nebudou muset dosáhnout paušálně stanovené míry splacení dluhů. Změny insolvenčního zákona vycházejí z evropské směrnice. Podle zastánců zkrácení získají předlužení lidé šanci rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků změna naopak neúměrně zhorší pozici věřitelů.
Tuzemští zákazníci budou v příštích letech přispívat zadlužené společnosti NET4GAS, kterou loni koupil státní podnik ČEPS, přispívat 5,9 až 6,1 miliardy korun ročně. Je to o téměř dvě miliardy více, než kolik má firma povoleno vybrat v letošním roce. S odkazem na nové regulační tabulky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) to napsal server Seznam Zprávy. Podle webu se kvůli tomu domácnostem zvýší faktury za plyn o desítky korun měsíčně.
Návrh střednědobého výhledu ministerstva financí počítá na rok 2026 se schodkem 225 miliard, tedy jen o pět miliard méně než kolik navrhuje MF na příští rok. Tím pádem by se podle ekonomů, které oslovil deník Echo24, už ani nejednalo o snahu konsolidovat veřejné finance. O rok později, tedy na rok 2027, předpokládá resort ministra Zbyňka Stanjury (ODS) deficit 180 miliard. Navrhovaný střednědobý výhled z dílny MF ukazuje, že v roce 2026 by měl schodek dosáhnout 225 miliard.
Návrh státního rozpočtu pomáhá utvořit si lepší představu o směřování státu v dalším roce. V roce 2025 se tak dá například očekávat navzdory vládním slibům růst počtu státních zaměstnanců, porostou ale také třeba daně či výdaje na školství. Vláda argumentuje tím, že rozpočet je extrémně prorůstový, nicméně řada investic k českému HDP nic nepřidává.
Ruská vláda projedná na příštím zasedání návrh zákona, který plánuje rozšířit důvody pro odepsání dluhů pro účastníky "speciální vojenské operace". Ruské státní agentuře TASS to řekl zdroj z kabinetu ministrů. Návrh zákona má ukončit exekuční řízení proti některým vojákům a osvobodit je od placení exekučních poplatků či odepsat jejich dluhy za bydlení a komunální služby. Podle textu návrhu zákona, který má TASS k dispozici, by se tyto výhody týkaly vojáků, kteří získali státní vyznamenání za splnění úkolů během invaze na Ukrajinu.
Nový insolvenční zákon zkrátil dobu oddlužení z pěti na tři roky. Reakce na tuto změnu jsou, předvídatelně, extrémně různorodé: od striktního odmítnutí (morální hazard, poškození věřitelů) až po nadšení z toho, že lidé zatížení dluhovým břemenem nebudou mít tak silnou motivaci pro to, schovávat se v šedé zóně ekonomiky. Vyvážený pohled je, jako obvykle, někde uprostřed. Je pravda, že existují zcela bezohlední dlužníci, kteří si z půjčování a nevracení udělali sport, ne-li živnost.
Doba oddlužení se od srpna nově zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Změna je součástí novely insolvenčního zákona, kterou prezident Petr Pavel podepsal. Podle zastánců zkrácení získají předlužení lidé šanci rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Naopak mezi kritiky patří věřitelé, včetně například měst a obcí. Jejich pozice se podle nich výrazně zhorší. Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku.
Výborná zpráva. Češi jsou nejméně ohroženi chudobou z celé Evropské unie. Jsou na tom dokonce lépe než Němci či třeba Dánové. Takovou informaci bez dalšího komentáře sdílela nedávno na sociálních sítích vládní ODS. Zřejmě s očekáváním, že voliči pochválí kabinet, jak to dělá dobře. Tvrzení ale, mírně řečeno, pokulhává.
Sněmovna má za sebou velmi bouřlivé druhé čtení chystané novely insolvenčního zákona, jejímž cílem je převzít směrnici Evropské unie zakotvující zkrácení doby oddlužení podnikatelů ze současných pěti let na tři roky. Na podobě se nemohou shodnout představitelé vládní koalice především s opozičním hnutím ANO. Oslovený expert pro Echo24 uvedl, že některé změny by mohly paradoxně vést ke snížení zájmu o oddlužení. O definitivním znění by se mělo hlasovat v květnu.
Zadlužení českých obyvatel v roce 2023 meziročně vzrostlo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu korun. V České republice se více než 26 procent obyvatel řadí mezi dlužníky a více než 640 tisíc lidí je v exekuci.
Nová slovenská Ficova vláda rychle se zadlužující zemi zřejmě zadluží ještě více, bude se možná i znárodňovat. Zatím ale má Slovensko kde brát, neboť pravděpodobnost jeho bankrotu je 1 % a v nejhorším – skrze euro – mu pomůže i německý daňový poplatník. Novou slovenskou vládu bude pravděpodobně sestavovat někdejší premiér Robert Fico. Koaličními partnery jeho Směru by v takovém případě nejspíše byly před lety od Směru odštěpený Hlas a Slovenská národní strana. Taková koalice by měla celkem pohodlnou – byť určitě ne ústavní – většinu 79 ze 150 poslanců Národní rady.
Upadající ekonomika země, kde lidem klesá životní úroveň nejvíc v celé Evropské unii, s sebou táhne příliš mnoho na státu závislých a příliš mnoho těch, kdo mají nárok na něco, co jim má někdo jiný zaplatit. To je Česká republika na konci léta 2023. A návrh státního rozpočtu na příští rok, který musel podle pravidel ministr financí předložit vládě do konce srpna, tomu bohužel odpovídá. Když nebohatnete, ale táhnete za sebou tu čím dál větší zátěž státních výdajů, rozpočet moc dobře vypadat nemůže. V upadající ekonomice nepřibývá příjmů státu a zároveň prudce rostou výdaje. Hlavně ty povinné.
Mediální magnát a majitel TV Barrandov Jaromír Soukup čelí stamilionovým dluhům a současně rozchodu se svojí partnerkou a influencerkou Agátou Hanychovou. Proti Soukupově mediální skupině vystoupila mediální agentura Knowlimits, Ochranný svaz autorský (OSA), Asociace mediálních agentur (ASA) či vydavatelství NextPage, kteří chtějí uhradit závazky po splatnosti. Společnost Barrandov Televizní Studio dluží 70 milionů korun agentuře Knowlimits a 153 milionů společnosti České radiokomunikace a Czech Digital Group.
Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v historii ČR, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.
Živnostníci, drobní zaměstnavatelé a firmy, které mají dluhy na sociálních odvodech, by mohli letos od července do konce listopadu dostat šanci na jejich snadnější vyrovnání. Při splacení dlužného pojistného by jim sociální správa odpustila penále a exekuční náklady. Úhrada by byla možná i ve splátkách. Předpokládá to vládní návrh zákona, který ve středečním úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní jej posoudí ve zkrácené lhůtě sociální výbor.
