Zadlužení českých obyvatel v roce 2023 meziročně vzrostlo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu korun. V České republice se více než 26 procent obyvatel řadí mezi dlužníky a více než 640 tisíc lidí je v exekuci.
Nová slovenská Ficova vláda rychle se zadlužující zemi zřejmě zadluží ještě více, bude se možná i znárodňovat. Zatím ale má Slovensko kde brát, neboť pravděpodobnost jeho bankrotu je 1 % a v nejhorším – skrze euro – mu pomůže i německý daňový poplatník. Novou slovenskou vládu bude pravděpodobně sestavovat někdejší premiér Robert Fico. Koaličními partnery jeho Směru by v takovém případě nejspíše byly před lety od Směru odštěpený Hlas a Slovenská národní strana. Taková koalice by měla celkem pohodlnou – byť určitě ne ústavní – většinu 79 ze 150 poslanců Národní rady.
Upadající ekonomika země, kde lidem klesá životní úroveň nejvíc v celé Evropské unii, s sebou táhne příliš mnoho na státu závislých a příliš mnoho těch, kdo mají nárok na něco, co jim má někdo jiný zaplatit. To je Česká republika na konci léta 2023. A návrh státního rozpočtu na příští rok, který musel podle pravidel ministr financí předložit vládě do konce srpna, tomu bohužel odpovídá. Když nebohatnete, ale táhnete za sebou tu čím dál větší zátěž státních výdajů, rozpočet moc dobře vypadat nemůže. V upadající ekonomice nepřibývá příjmů státu a zároveň prudce rostou výdaje. Hlavně ty povinné.
Mediální magnát a majitel TV Barrandov Jaromír Soukup čelí stamilionovým dluhům a současně rozchodu se svojí partnerkou a influencerkou Agátou Hanychovou. Proti Soukupově mediální skupině vystoupila mediální agentura Knowlimits, Ochranný svaz autorský (OSA), Asociace mediálních agentur (ASA) či vydavatelství NextPage, kteří chtějí uhradit závazky po splatnosti. Společnost Barrandov Televizní Studio dluží 70 milionů korun agentuře Knowlimits a 153 milionů společnosti České radiokomunikace a Czech Digital Group.
Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v historii ČR, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.
Živnostníci, drobní zaměstnavatelé a firmy, které mají dluhy na sociálních odvodech, by mohli letos od července do konce listopadu dostat šanci na jejich snadnější vyrovnání. Při splacení dlužného pojistného by jim sociální správa odpustila penále a exekuční náklady. Úhrada by byla možná i ve splátkách. Předpokládá to vládní návrh zákona, který ve středečním úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní jej posoudí ve zkrácené lhůtě sociální výbor.
Doba se změnila. Prudký růst státních dluhů už se netoleruje. To je tvrdá lekce, kterou v posledních dnech dali investoři Velké Británii a Maďarsku. Poté, co finančníci sledovali, jak se politici v Londýně a Budapešti rozhodli roztáčet inflaci dalšími obřími státními dluhy, poslali ke dnu libru i forint: s nimi prudce zvýšily úroky ze státních dluhopisů. V Londýně byla politická reakce velmi rychlá. Nejdřív byl odvolán ministr financí Kwasi Kwarteng, který představil rozpočet s výraznými škrty daní a zároveň prudkým růstem státních výdajů. Výsledkem tohoto pokusu o oživení ekonomiky měl být prudký růst státních dluhů.
Část dlužníků v exekuci znovu dostane šanci splatit vymáhané peněžité závazky bez úroků nebo penále. Předpokládá to zákon, který v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Opakování takzvaného milostivého léta bude trvat tři měsíce od září. Umožní lidem zbavit se vymáhaných dluhů u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Exekutorská komora se k opakování milostivého léta staví rezervovaně.
Ruská federace je v platební neschopnosti, protože věřitelé nedostali na účet platbu úroků. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Moody‘s Investors Service, která je jednou z autorit, která může takové prohlášení učinit. Moskva selhání u obsluhy zahraničního dluhu dosud odmítala s odkazem na to, že peníze odeslala, ale věřitelé je nedostali kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu. Rusko od začátku sankcí opakuje, že peníze na zaplacení má a že je ochotno své závazky vůči zahraničí i nadále plnit.
V případě covidové krize se ukázalo, že náš apetit k žití na dluh je víceméně neomezený. Bude ale neomezená i naše schopnost si půjčovat? Čerstvě vydaná zpráva Institutu pro mezinárodní finance, organizace sdružující několik set světových bank, poukazuje na znepokojivé trendy.
České vlády mají nepříjemnou schopnost dělat ve špatnou chvíli špatné věci. Jít z extrému do extrému. Po finanční krizi v roce 2008 pravicová vláda Petra Nečase zadusila oslabenou ekonomiku zvyšováním daní a škrty státních výdajů tak, že jsme si uhnali nejtěžší dvojitou recesi v celé Evropě. Tak moc se bála zadlužení a řeckého dluhového scénáře, že upadla do opačného extrému.
Státní dluh loni stoupl o 410 miliard korun na rekordních 2,05 bilionu korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Za nárůstem státního dluhu v roce 2020 je zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku ČR. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 191.000 korun.
Francouzský prezident Emmanuel Macron o tom snil a řečnil od chvíle, kdy vešel do Elysejského paláce. Je to jeden z pilířů jeho proslulého projevu na Sorbonně, kde rýsoval své představy o budoucnosti Evropské unie. Všichni němečtí kancléři včetně Angely Merkelové to roky odmítali. Moc dobře věděli, že to Němci nepřijmou. Společné dluhy Evropské unie, symbolizované dluhopisem, kdy si členské země vzájemně ručí za dluhy. Dlouhé roky neprosaditelné.
Lidé, kteří uvázli v pasti dluhů, se stali velkým politickým tématem. Podle odhadů z terénu je jich až 760 tisíc. Přibývá těch, kdo tvrdí, že jejich obtížně řešitelné životní situace z nich dělají snadné terče antisystémových stran a zdroj společenské nestability. Sněmovnou teď prošla dva roky připravovaná novela insolvenčního zákona, jež otvírá pro mnohem víc lidí cestu k osobnímu bankrotu, jenž jim pomůže dluhů se zbavit a začít zase normálně žít. Přestože lobby dlužníků i věřitelů neustupují od kritiky, kdy jedni křičí, že zvítězila vymahačská lobby a fakticky se nic nemění, a druzí naopak varují, že je to nezdravý úkrok od principu, že dluhy se musí splatit, pro zákon hlasovaly všechny vládní i opoziční strany s výjimkou ODS, ta se zdržela. Nebyla proti principu, nelíbily se jí některé pozměňovací návrhy, jež prosadili levicoví poslanci. Zákon míří do Senátu, dá se tedy čekat pokračování ostré debaty.
Nová italská vládní koalice byla příslibem toho, že v Unii budou létat jiskry. A skutečně na ně došlo. V minulých týdnech italská vláda předložila návrh rozpočtu, plně si vědoma, že nesplňuje kritéria Paktu stability a růstu. Evropská komise rozpočet odmítla. To je bezprecedentní. Růst úrokových měr italských dluhopisů, nervozita kolem italských bank a obava z „nákazy“ po celém jihu eurozóny naopak vyvolává nepříjemné vzpomínky.
Na možnost osobního bankrotu zřejmě dosáhne širší okruh lidí v dluhové pasti. Sněmovna schválila insolvenční novelu, která podmínky oddlužení zmírní. Neexistovala by nynější vstupní podmínka, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků. Poslanci vládní předlohu výrazně upravili. Nyní poputuje k posouzení do Senátu.
Po řadě let snižování se průměrný dluh českých dlužníků loni meziročně zvýšil o 4000 korun. Češi v roce 2017 průměrně dlužili 29.700 korun, zatímco o rok dříve to bylo 25.700 Kč. Stále platí, že si častěji a více půjčují muži (54 procent dlužníků s průměrným dluhem 31.500 Kč), zatímco u žen činí průměrný dluh 27.200 Kč. Vyplývá to z analýzy společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek.
Jedna věc se musí Babišově podnikatelské straně ANO nechat. O žádné reformy se víceméně nesnaží, pokud se do nich nepočítají iniciativy na zajištění výhod pro velké firmy. Přesto připravila lék na jednu z největších bolestí české společnosti, konkrétně na dluhy, které nedokáže splácet půl milionu domácností. Bohužel tato pochvala už neplatí. Návrh na oddlužení Čechů přinesl bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán, teď ho berou zpátky poslanci ANO Taťána Malá a Patrik Nacher.
Dluhy českých domácností vůči bankám v březnu stouply proti únoru o 9,3 miliardy korun na zhruba 1,556 bilionu korun. Meziročně dlužily domácnosti o 110 miliard více. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnila Česká národní banka. Zadluženost firem byla meziměsíčně nižší a meziročně vyšší.
Zahraniční dluh Česka ke konci loňska činil 4,372 bilionu korun. Meziročně vzrostl téměř o 875 miliard, za čtvrté čtvrtletí se ale snížil o 65,6 miliardy korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 86,7 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnila Česká národní banka.
Odpustit dluhy všem, kteří sedm let poctivě pracují a snaží se splácet, navrhuje ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Sněmovna pochybuje, jestli to není k dlužníkům příliš vstřícné. Přitom nejde o nic jiného než o zoufalý pokus zastavit brutální mechanismus, který rozšiřuje chudobu na stále širší okruh populace.
Celkový dluh Čechů ke konci roku 2017 činil 2,14 bilionu korun, meziročně tak vzrostl o 177,5 miliardy korun. Zároveň loni klesl takzvaný ohrožený dluh, u kterého nebyly zaplaceny minimálně tři po sobě jdoucí měsíční splátky. Jeho objem se snížil meziročně o pět miliard na 39 miliard korun. Údaje v pondělí na tiskové konferenci zveřejnily Bankovní a Nebankovního registr klientských informací.
Dluhy českých domácností vůči bankám loni v prosinci stouply proti listopadu o 8,4 miliardy na 1,535 bilionu korun. Meziročně dlužily domácnosti o 106,6 miliardy více. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnila Česká národní banka. Zadluženost firem v porovnání s listopadem klesla, meziročně byla vyšší.
Zahraniční dluh České republiky ve třetím čtvrtletí vzrostl o 38,6 miliardy korun na 4,517 bilionu Kč. Meziročně byl vyšší o 1,131 bilionu korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 91,2 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Celkový dluh obyvatel činil na konci třetího čtvrtletí letošního roku 2,09 bilionu korun, a meziročně tak vzrostl o 172,9 miliardy Kč. Za nárůstem stojí především meziroční růst objemu dluhu o 9,9 procenta u úvěrů na bydlení.
Přestože se Češi mají čím dál lépe, stále více si půjčují. Před dvaceti lety dlužil každý Čech průměrně 10.000 Kč, nyní je to 135.000 korun. Z částky, kterou v roce 1997 za rok vydělal, činil dluh osm procent. Dnes z platu na dluh padne 40 procent. S odkazem na statistiky České národní banky o tom informovala inkasní agentura EOS KSI.
Dluhy českých domácností v září dále rostly, proti srpnu se zvýšily o více než 6,5 miliardy na 1,506 bilionu korun. V meziročním srovnání dlužily domácnosti o 107,8 miliardy Kč více. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnila Česká národní banka. Dluhy domácností rostou od února 2016.
Fio banka má podle rozhodnutí soudu zaplatit Praze nejméně 230 milionů korun kvůli neoprávněnému prodeji hotelu Sandra na Opatově. Objekt vydražil v roce 2008 konkurzní správce při rozprodeji zkrachovalého Místního bytového podniku v Praze, banka dostala z výtěžku 151 milionů korun.
Dluhy domácností v Česku v srpnu dále rostly, proti červenci stouply o 11,3 miliardy korun na 1,499 bilionu. Meziročně se zvýšily o 111,2 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnila Česká národní banka. V srpnu vzrostly také dluhy podniků, a to na 1,060 bilionu.
Zahraniční dluh Česka stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku o 47,4 miliardy korun na 4,481 bilionu. Meziročně byl vyšší o 1,161 bilionu korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 91,9 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve středu zveřejnila Česká národní banka.
