Kdo chce do předčasného důchodu, musí si to odpracovat. A brzy velmi pravděpodobně více než dřív. Nárok budou mít totiž pouze ti, kteří hradili pojištění celých čtyřicet let. To může být pro řadu lidí poměrně špatná zpráva, stačí například, aby v minulosti strávili příliš času na studiích či si nepohlídali výpadky v evidenci u České správy sociálního zabezpečení.
Firmy dávají poměrně jasně najevo, že nestojí o přitvrzení podmínek u volnějších forem pracovních smluv. Dohody o provedení práce či pracovní činnosti typicky slouží k přivýdělkům studentů, ale také seniorů či pečujících rodičů. Experti upozorňují, že chystané změny přinesou vyšší náklady i administrativu firmám a ty potvrzují, že budou hledat cesty, jak nová pravidla obejít.
Vládní novela, která má zpomalit růst důchodů, v sobě obsahuje i brzdu proti opakování loňského scénáře. Tehdy došlo po výzvě ministerstva práce k masivnímu zvýšení zájmu o předčasné důchody kvůli započtení mimořádných valorizací. To má však skončit. A pokud novela nyní hladce projde Senátem, pravděpodobně už od září.
Důchodový systém se nachází v období nestability a častých změn, které budou pokračovat. Novinka, která má zejména dorovnávat nepoměr mezi důchody mužů a žen, zřejmě brzy zase skončí. Současné fungování, na které si zatím lidé postupně zvykají a snaží se ho pochopit, nahradí jiný systém. Doba nestability, v které se nyní důchodový systém nachází, má v budoucnu podle vlády vést k jeho udržitelnosti.
Platby kartou jsou mnohdy lepší, ze zákona by ale být neměly – tak je možné shrnout názory českých politiků napříč spektrem o jednom z nejvíce propíraných témat posledních dní. Čím dál tím častěji se totiž hovoří o tom, že by se povinnost přijímat nějakou formu bezhotovostní platby mohla objevit v zákoně. To však politici v anketě deníku Echo24 bez ohledu na příslušnost k vládní koalici nebo opozici spíše odmítají. Podle nich by to zbytečně křivilo prostředí.
Odklad důchodového věku se má dotknout už současných padesátníků, pro část populace však budou ještě řadu let platit jiné podmínky. O osudu statisíců lidí v potenciálně náročných povoláních zatím není jasno, zato v případě desetitisíců budoucích seniorek je podle dosavadních informací zřejmé, že se jich změny dotknou až v ročnících i o téměř dekádu později.
Ministerstvo práce připravuje řešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek. Podílet by se na něm měl Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Situace by se podle odhadů měla zlepšit několika stovkám lidí, které bývalý režim postihoval. Novinářům to řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec. Jurečka přišel před časem už s návrhem na snížení důchodů prominentům komunistického režimu.
Dnešní padesátníci se svůj věk nástupu do penze dozvědí jen několik let dopředu. Platit by pro ně mělo připravované přepočítávání důchodové věkové hranice podle očekávané doby dožití v 50 letech jako pro mladší ročníky. Podle předpokladů by tak mohli odcházet do důchodu o něco později než v 65 letech. Týkalo by se to lidí, kteří se narodili po roce 1966. Chystané změny ve středu novinářům přiblížili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a jeho ředitel odboru sociálního pojištění Tomáš Machanec.
Dvanáct procent Čechů má nyní úspory nebo investice ve výši alespoň desetinásobku měsíčních příjmů domácnosti a lze tak u nich předpokládat, že odejdou s odpovídající finanční rezervou do důchodu. Žádnou dlouhodobou rezervu aktuálně k dispozici nemá 27 procent lidí a každý pátý Čech si ji ani nesnaží vytvořit. Vyplývá to z průzkumu České spořitelny, projektu Evropa v datech a agentury Ipsos mezi 2005 respondentů.
Nebylo to šťastné aranžmá. Kabinet Petra Fialy se pokusil v jedné show spojit důchodovou reformu, která má být zásadní systémovou změnou na desítky let dopředu, s pokusem o zbrzdění státních dluhů, který je ad hod reakcí na současný stav. Tady a teď. Podařilo se mu dosáhnout toho, že v množství šestapadesáti zásahů do daní, pojistného, dotací a dalších výdajů státu na rok příští a přespříští změny důchodů upozadil. Všude se mluví a píše o změnách, kterým kabinet poněkud eufemisticky říká „kompenzační balíček“, jenž se Petru Fialovi obsahově ani marketingově opravdu nepovedl.
Vláda Petra Fialy (ODS) plánuje představit konsolidační balíček a důchodovou reformu tento čtvrtek ve Strakově akademii. Dosud přitom nemá plnou shodu a do té doby chce nejasné části klíčových reforem dotáhnout. Informaci serveru Seznam Zprávy pro deník Echo24 potvrdil první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček. Zda k tomu dojde, bude záležet na závěrech jednání v úterý a ve středu, Vlček ale věří, že vláda čtvrteční termín stihne. Ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) přijme ve středu ráno v této souvislosti prezident Petr Pavel.
Penzijní věk by neměl být v budoucnu stejný pro všechny. Roli pro nástup do důchodu má hrát vývoj délky života, věk nástupu do práce i její náročnost a doba placení odvodů. V průměru by se měla starobní penze pobírat 21,5 roku. Po úterním jednání s prezidentem Petrem Pavlem to novinářům řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Hlavu státu seznámil s obrysy chystané reformy, kterou chce vláda představit v polovině května. Ocenil prezidentův zájem o připravované změny penzí.
Francouzská Ústavní rada v zásadních bodech potvrdila platnost návrhu nepopulární důchodové reformy, která především posouvá věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let. Informovala o tom v pátek agentura AFP. Zároveň v pátek rada, obdoba ústavního soudu, zamítla návrh opozice na uspořádání referenda o zákazu posunu hranice pro odchod do důchodu. Podle televize BFM TV prezident Emmanuel Macron podepíše zákon o reformě do 48 hodin.
Vláda Petra Fialy slíbila, že po roce a půl ve Strakově akademii konečně zasáhne do neudržitelných státních financí. Stát chronicky utrácí o stovky miliard korun víc, než dokáže vybrat. Říká se tomu reformy, konsolidační balíčky, snižování deficitu. Fakticky jde ale o jediné: komu stát sebere peníze? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla diskutují předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Josef Bernard (STAN) a ekonomičtí poradci premiéra a prezidenta: Štěpán Křeček a David Marek.
Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) i zástupci hnutí ANO chtějí dál jednat o podobě předčasných důchodů. Shodně považují za špatné, že může být výhodnější jít do penze předčasně než v řádném termínu. Zatím ale nedospěli k pokroku na podobě řešení, řekli po dnešním večerním jednání. Na úpravách řádných i mimořádných valorizací se neshodli, o celkové penzijní reformě dnes nejednali. "Chceme férovější podmínky pro předčasné odchody do důchodu," řekl Jurečka.
Předčasných důchodců, kteří ještě nedosáhli důchodového věku, je v současnosti v Česku asi 43 tisíc. Tito lidé představují dopad do výdajů ve výši 800 milionů korun. Celkem má trvale krácenou penzi kvůli předčasnému důchodu zhruba 684 tisíc starobních důchodců. Právě trvalé snížení důchodů nicméně pokrývá náklady, které nynější předčasní penzisté pro stát představují, uvedl pro Echo24 mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Pravidelné valorizace důchodů by dál měly plně zohledňovat inflaci. Novinářům to v pátek po jednání s odboráři o změnách penzijního systému řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh novely s úpravou růstu penzí předloží do dvou týdnů. Pozmění se tak hlavně mimořádné přidávání kvůli inflaci.
Blíží se chvíle, kdy vláda Petra Fialy konečně představí svůj plán, jak řešit hluboký problém s neudržitelností státního hospodaření. Stejně tak musí přijít s kroky, kterými zamezí tvrdému demografickému nárazu po roce 2030, kdy do důchodu začnou odcházet populačně nejsilnější ročníky. Vede se tedy stěžejní debata o to, kdo vybrání ostré zatáčky zaplatí. Jak radikálně by měl první pobabišovský kabinet konat, v Salonu Echa rozebírali exministr financí Miroslav Kalousek, člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod a finančník Ondřej Jonáš.
Sněmovna zhruba po 18 hodinách jednání o míře růstu penzí zkrátila na návrh koalice řečnickou lhůtu na maximálně deset minut. Prosadil to ve středu předseda poslanců STAN Josef Cogan. Opoziční hnutí ANO neúspěšně požadovalo omezení řečnické doby nejvýše na hodinu na jednoho vystupujícího, těch je do debaty stále přihlášeno šest desítek. Místopředseda poslanců ANO Aleš Juchelka poté obvinil koalici z omezování demokracie a „válcování“ opozice.
V Poslanecké sněmovně hoří válka o důchody. Vládní zákonodárci chtějí sáhnout seniorům na penze a prostřednictvím sporného návrhu omezit mimořádnou červnovou valorizaci. Opozice záměr kritizuje a ohlásila bezprecedentní obstrukce. Představitelé hnutí ANO a SPD od rána do pětikoalice šijí kvůli vyhlášenému stavu legislativní nouze, v němž chce vláda návrh zrychleně schvalovat. „Pro mladou generaci se prý vyprazdňuje pojem ‚Ty vo*e‘, že už to ani nevnímají jako sprosté slovo.“ kritizoval kupříkladu místopředseda ANO Radek Vondráček.
Píše se rok 2003, ve Strakově akademii sedí sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla odmítající jakékoli zásahy do stále bobtnajícího sociálního státu pod heslem Zdroje tu jsou. V britském finančním deníku Financial Times vychází zpráva s titulkem Důchodový armagedon. Richard Hackoson z amerického Centra pro strategická studia v něm popisuje, jakou tikající bombou se starobní důchody stávají pro vyspělé země se stárnoucí populací. Země, kde se lidé díky čím dál lepšímu zdravotnictví a kvalitnějšímu životnímu stylu dožívají stále vyššího věku a zároveň mají čím dál méně dětí.
Česká vláda, jíž jsme dlouho vyčítali neakčnost až nemohoucnost tváří v tvář zdražování energie a inflaci, se konečně probudila. Ministerstvo financí několik týdnů propočítává možné úspory a nyní vláda schválila návrh zákona, jímž bude valorizace důchodů v červnu ponížena více než o polovinu. Státní pokladna na tomto kroku ušetří 19 miliard korun. V mimořádném režimu by tuto valorizaci vládě měla sněmovna posvětit už za týden. Následující poznámka si neklade za cíl hodnotit samotnou konstrukci mimořádné valorizace.
Po prezidentské volbě se otevřelo unikátní okno příležitosti do chvíle, než začne kampaň na parlamentní volby na podzim roku 2025. Vládní koalice má většinu ve sněmovně, v Senátu. Na Hradě už brzy usedne prezident Petr Pavel. Kabinet Petra Fialy už začal testovacími balonky ministra financí Zbyňka Stanjury a ministra práce Mariana Jurečky sondovat nálady společnosti na zamýšlené kroky. Veřejnou debatou už proudí nápady na zvýšení daní z přidané hodnoty nebo na daně z nemovitostí. Vypustilo se ale i téma nejcitlivější. Změny ve starobních důchodech.
Důchodová reforma se dlouhé roky objevuje jako proklamované heslo, reálně se k ní však dosud žádná politická reprezentace neodvážila. Zraky se proto nyní upínají k resortu práce a sociálních věcí pod vedením lidovce Mariana Jurečky, který slibuje přijít do jara s novým návrhem. Stěžejní roli by zde hrálo posunutí odchodu do důchodu na 68 let pro některé profese či na základě reálné délky zapojení do pracovního trhu.
Ze začátku století bylo Turecko rychle se rozvíjejícím státem, který aspiroval na členství v nejvyšších politických a hospodářských kruzích světa. Po dvou desetiletích vlády Recepa Tayyipa Erdoğana je vše ohroženo. Dokáže se země ještě vzpamatovat z jeho vládnutí, i kdyby se jej v příštích volbách úspěšně zbavila? Italskou liru si ještě pamětníci vybavují coby jednu z inflačních měn. V devadesátých letech byla její hodnota natolik nízko, že se vydávaly (a běžně používaly) i stotisícové bankovky.
Je mnoho vážných důvodů, proč považovat politický výskyt Andreje Babiše za pohromu pro zdejší společnost. Je to důvod ten a ten a ten, doplníte lehce sami. Za ten úplně hlavní ale Babiš ani moc nemůže a je v něm spíš nevinně. Tím je skutečnost, že se ho zdejší společnost nedokáže zbavit normálním způsobem, tedy tak, že ho odmítne ve volbách. Místo toho ho opakovaně volí, i teď to tak vypadá, že Babiš nedopadne špatně, čímž dává ta společnost najevo, jaká je. A není na to hezký pohled. Tedy aspoň pro nás.
Poslanci se přeli kvůli lidoveckému návrhu na snížení důchodů exponentů někdejšího komunistického režimu. Zatímco podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky jde o narovnání nespravedlnosti, komunisté dali úpravu do souvislosti s blížícími se sněmovními volbami. Pozměňovací návrh by se mohl dostat do vládní novely o dodatečném zvýšení penzí o 300 korun od ledna, který dnes Sněmovna projednává ve druhém čtení. „Hrajete tady předvolební kampaň,“ prohlásila na adresu Jurečkovy úpravy Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Snížení důchodů by se podle ní týkalo například i soudců, státních zástupců nebo učitelů.
Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zvažuje, že dá důchodcům jednorázový příspěvek 5000 nebo 6000 korun.
Ministerstvo práce požádá Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o analýzu českého penzijního systému a doporučení jeho změn, aby byl v budoucnu udržitelný. Na studii by měla navázat příprava návrhu důchodové reformy, který by mohl být hotový v polovině roku 2021. Vyplývá to z podkladů k zadání zakázky na analýzu bez soutěže přímo OECD. Záměr by měla v pondělí projednat vláda.
Česko má za sebou druhou nejsilnější éru prosperity. Do rychlejších obrátek se dostalo jen v letech 2004 až 2007. Výkon ekonomiky se zvýšil o víc než bilion korun z 4,3 bilionu v roce 2013 na víc než 5,3 bilionu korun. Průměrný plat stoupl z 25 128 korun měsíčně na 33 840 korun. Výdaje státu se za těch šest let, kdy zemi začal fakticky řídit Andrej Babiš, zvedly o téměř tři sta miliard korun z 1,211 bilionu na 1,505 bilionu plánovaných na letošní rok.
