Stavební spoření je u Čechů dlouhodobě oblíbeným nástrojem toho, jak za pomoci příspěvků od státu spořit peníze sobě nebo svým dětem. Doby, kdy se díky státní podpoře mohlo dosáhnout alespoň trochu zajímavých výnosů, už jsou ale pryč, vláda totiž změnila podmínky. Kdo nyní nabízí nejvýhodnější podmínky a kolik peněz tedy můžete naspořit? Výhodou stavebních spoření je pevné úročení vkladů.
Od letošního roku začala platit řada změn, které se dotknou těch, kdo spoří „se státem“ sobě nebo svým dětem. Pro získání státního příspěvku u penzijního spoření bude nutné odkládat si víc, u stále oblíbeného stavebního spoření se zase výrazně sníží státní příspěvek a pro mnoho lidí je relevantní otázkou, zda ho nezrušit. Níže přinášíme přehled nejvýznamnějších změn.
Tři přehlasovaní ústavní soudci míní, že nebyl důvod schvalovat loňskou valorizační novelu ve stavu legislativní nouze. V odlišných stanoviscích se objevují také argumenty zranitelností důchodců. Vláda podle trojice soudců měla na očekávanou inflaci reagovat s větším předstihem. Pokud to nestihla, neměla už do valorizačního procesu zasahovat. Odlišná stanoviska neboli disenty tvoří součást středečního nálezu, kterým dvanáctičlenná většina soudu zamítla návrh poslanců ANO na zrušení zkrácení valorizace penzí.
Bývalí disidenti budou dostávat pravděpodobně ještě letos průměrný starobní důchod, byť by neplatili dostatečně dlouho odvody. Lidem s osvědčením účastníka odboje a odporu proti komunismu by sociální správa nižší penzi automaticky dorovnala. Opatření se má týkat i těch, kteří dostávají část penze z ciziny. Předpokládá to vládní novela, kterou Sněmovna schválila zrychleně už v dnešním úvodním kole i hlasy opozice. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Ústavní soudci řeší otázku, která může výrazně zasáhnout rozpočet. Vláda může kvůli zkrácení mimořádných valorizací vracet důchodcům jen za minulý rok desítky miliard ušlých peněz. Další přitom „unikají“ i v letošním roce. Konkrétní důchodci tak mohou dostat několik tisíc a k tomu i výrazný nárůst důchodu do budoucna. Státnímu rozpočtu naopak hrozí stamiliardové výdaje navíc v následujících letech.
Loňské zkrácení mimořádné valorizace penzí projednával ve středu Ústavní soud (ÚS). Verdikt zatím nepadl, z pozice svědků ale vypovídali třeba ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) či šéf Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Hnutí ANO zastupovala bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Soud ukončil dotazování, vyhlášení nálezu odročil předseda Josef Baxa na neurčito.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se ode dneška zvyšují, a to všem stejně o 360 korun. O tuto částku vzroste solidární pevná část důchodu. Valorizaci upravuje vládní nařízení, které začalo dnes platit. Kabinet při přidání vycházel ze zákonných pravidel. Podle ministerstva práce by se průměrný starobní důchod měl v lednu dostat nad 20 600 korun. Do všech penzí by mělo z rozpočtu příští rok putovat přes 700 miliard korun. Snížit se však má státní podpora stavebního spoření.
Vysoký počet Slováků využil letos nového pravidla o odchodu do předčasného důchodu za výhodnějších podmínek než v minulosti a dalších několik tisíc lidí požádalo o tuto možnost v uplynulých týdnech. Hromadný odchod pracovníků do předčasné penze v závěru letošního roku způsobil potíže řadě firem na Slovensku. Vyplývá to z vyjádření Asociace zaměstnavatelských svazu a sdružení (AZZZ) a Sociální pojišťovny. Ta na Slovensku kromě jiného vybírá povinné sociální odvody a vyplácí důchody.
Ze všech stran slyšíme, že demografická situace je neudržitelná, bez reformy se důchody neobejdou. Když od vágních politických výkřiků přejdeme k sofistikovanějším rozborům, slýcháme občas, že průběžný systém může měnit jen tři parametry: Můžeme zvyšovat věk pro odchod do důchodu, nebo snižovat výši důchodů procentuálně k průměrné mzdě, nebo zvyšovat odvody pracujících do systému. Nic jiného než úpravu těchto tří parametrů nevymyslíme. A také se dozvídáme, že bez těchto změn, „nejlépe“ všech třech najednou, penzijní systém zkolabuje. A já vám chci ukázat, že to není pravda.
Chystané změny v důchodovém připojištění skrývají riziko pro statisíce důchodců. Novelizace má oživit poněkud nepřitažlivý třetí pilíř penzijního spoření, ruku v ruce s tím má ale také odebrat státní příspěvky důchodcům. Penzijní společnosti však varují před tím, že to pro značnou část důchodců může znamenat past, v které mohou přijít o část úspor. A pro desetitisíce z nich to dokonce může znamenat ztrátu všech peněz, které zatím do spoření vložili.
Při představování dlouho očekávané důchodové reformy nezazněl důležitý kontext. Změnit se totiž nemají jen důchody, ale spolu s úpravami sociálního systému dojde také k bezprecedentnímu přitvrzení pracovního práva, navýšení daní a také výraznému nárůstu byrokracie. Pod pláštěm „přilepšení k důchodům“ tak má dojít k řadě změn, jejichž přínos někteří experti i zástupci byznysu zpochybňují.
Vláda vyhověla požadavku disidenta Jiřího Gruntoráda a odvolala dnes hlasováním na dálku své usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Neznamená to ale, že by se kabinet odkazu vzdal, uvedl v tiskové zprávě úřad vlády.
Bývalý disident Jíří Guntorád už sedmý den drží hladovku před úřadem vlády. Reagoval tak na případ disidenta Karla „Charlie“ Soukupa, který byl nucen emigrovat do Austrálie a nyní v Česku nemá dostatečný důchod. Právě kvůli nízkým penzím disidentů vyhlásil Guntorád hladovku a požaduje rezignaci ministra Mariana Jurečky. Hned následující den se k němu přidal John Bok. Ten deníku Echo24 popsal důvody hladovky i zkušenosti a průběh protestní akce.
Když Jiří Gruntorád zahájil svoji protestní hladovku, říkal jsem si, když chce odstoupení ministra Jurečky, tak půjde nepochybně o nějakou vydařenou taškařici. Čekal jsem, že se z médií dozvím, o co ve věci vlastně jde, pořádně, do hloubky, někde si najdu informace, které jsou potřebné, ostatně dnes je cokoli vyvěšeno na kdejakém webu, a udělám si potřebný obrázek. Dozvěděl jsem se sice, že Jiří Gruntorád rozeslal do všech médií všechny potřebné informace, rozhodnutí a úřední listy, avšak s jejich obsahem jsem se v žádném médiu neměl možnost seznámit.
Ústavní soud 10. ledna veřejně projedná návrh 71 poslanců ANO na zrušení vládní novely, která zkrátila červnovou valorizaci penzí. Bude to první veřejné jednání pléna pod novým předsedou Josefem Baxou. Jako svědky si soud předvolal ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL), vyžádal si také stanoviska expertů. Termín jednání soud oznámil na webu.
Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval disidenta Jiřího Gruntoráda k přerušení nebo ukončení hladovky s tím, že jeho původní požadavky týkající se důstojných penzí pro disidenty a disidentky vláda plní. Zrušit usnesení kabinetu hlásící se k tradicím Charty 77 premiér nechce. Novinářům premiér řekl, že zrušení usnesení bylo v rozporu s jeho svědomím a že to po něm nemůže chtít ani muž, kterého si velmi váží.
Starobní penze už dnes stojí víc než třetinu státního rozpočtu. Se stárnoucí společností bude počet těch, kdo je budou pobírat, stále narůstat. Řady lidí, kteří budou pracovat a platit, se budou stále zužovat. Na čím dál větší balík penzí bude čím dál méně financiérů. Co s tím? Je třeba změnit parametry důchodů. Aby to ti, kdo budou pracovat, mohli zaplatit. Český systém totiž funguje a stále bude fungovat na mezigenerační solidaritě. Ti, kdo pracují, platí. Ti, kdo už mají státem uznaný věk nároku na penzi, berou. Nikdo nikde nic nespoří.
Disidentům a disidentkám s nízkým důchodem, kteří dostatečně dlouho platili odvody, sociální správa automaticky dorovná penzi na průměrnou částku. Ministerstvo práce pak připraví také novelu zákona, aby odpůrci a odpůrkyně komunistického režimu bez potřebné doby důchodového pojištění nemuseli o zmírnění podmínek a dopočítání malého důchodu žádat. V úterý to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na konci září podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) průměrná penze činila 20 254 korun.
Situace kolem nízkých penzí disidentů v Česku je ostudná a stát ji musí co nejdříve vyřešit, shodli se zástupci vládní koalice i opozice v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že koalice se bude problémem zabývat. Neřešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek kritizuje signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád
Návrh důchodové reformy potvrdil, že se se studiem mladých lidí nepočítá. Ačkoliv někdy mladí lidé žijí v domnění, že za ně stát během studií odvádí důchodové pojištění, jde pouze o relikt minulosti, který už neplatí. Chystané (či naopak vypuštěné) změny v důchodech tak pro ně mohou mít důsledky: značný rozdíl v jejich výši a v řadě případů i ztrátu možnosti uvažovat nad předčasným odchodem do penze. Započítávání studentských let do důchodu patří k „hlavolamům“ současného systému
Vládní koalice se zatím neshodla na podobě ocenění práce v důchodovém věku. Návrh reformních změn penzí tuto podporu neobsahuje. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce dál prosazovat návrh, aby se pracujícím starobních důchodcům a důchodkyním od roku 2025 místo dosavadního trvalého mírného zvyšování penze odpustily sociální odvody. Řekl to dnes ČTK. Ministerstvo práce navrhlo odpuštění sociálního pojištění při práci v důchodu zhruba před rokem. Vládní politici se na tom nedohodli. Opatření z tehdejší novely o sociálním zabezpečení pak vypadlo a mělo se upravit v reformě.
Ústavní stížností hnutí ANO na novelu o valorizaci penzí se začne Ústavní soud (ÚS) v plénu zabývat ještě tento měsíc, pokračovat bude v listopadu. V diskuzím pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi to řekl předseda ÚS Josef Baxa. Finální rozhodnutí by se podle něj dalo stihnout do konce roku, připomněl, že jeho hlas je jeden z celého pléna. Zároveň se podle něj uvažuje o tom, že by se věc projednávala veřejně.
Vzhledem k tomu, že ve vládní koalici není shoda na zrušení takzvaného výchovného, kabinet podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepřistoupí k zavedení možnosti posílat procento z odvodů rodičům či prarodičům. Stanjura v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že druhý nástroj podpory rodin považuje za vhodnější než plošné vyplácení výchovného. Protože je ale výchovné už zavedeno a na jeho zrušení není shoda, vláda k zavedení možnosti posílat procento z odvodů dětí rodičům nepřistoupí. Návrh je součástí programového prohlášení kabinetu.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostala letos do poloviny září víc žádostí o předčasnou penzi než za celý loňský rok. Celkem jich bylo přes 86.400. Je to také téměř třikrát víc než předloni. V roce 2021 o dřívější důchod požádalo asi 30.000 lidí. Vyplývá to z údajů, které úřad zveřejnil. Zájem o předčasné penze se výrazně zvedl loni na podzim poté, co ministerstvo práce upozornilo na jejich výhodnost. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) i ředitel ČSSZ František Boháček v poslední době několikrát zopakovali, že se loňská výhodná situace letos už neopakuje.
Předpoklad, že by v září při měsíčním odkladu přísnějších pravidel penzí mohlo jít do penze dřív dalších 10.000 lidí, se nejspíš naplní. Naznačují to počty podaných žádostí za první dva zářijové týdny. Přesná čísla k polovině měsíce se chystá Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zveřejnit tento týden. Novinářům to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle ředitele ČSSZ Františka Boháčka bude případná delší doba vyřizování penzí záviset na celkovém měsíčním počtu podaných žádostí.
Upadající ekonomika země, kde lidem klesá životní úroveň nejvíc v celé Evropské unii, s sebou táhne příliš mnoho na státu závislých a příliš mnoho těch, kdo mají nárok na něco, co jim má někdo jiný zaplatit. To je Česká republika na konci léta 2023. A návrh státního rozpočtu na příští rok, který musel podle pravidel ministr financí předložit vládě do konce srpna, tomu bohužel odpovídá. Když nebohatnete, ale táhnete za sebou tu čím dál větší zátěž státních výdajů, rozpočet moc dobře vypadat nemůže. V upadající ekonomice nepřibývá příjmů státu a zároveň prudce rostou výdaje. Hlavně ty povinné.
Vláda při schvalování změny valorizace důchodů a odchodu do předčasných penzí postupovala podle premiéra Petra Fialy (ODS) odpovědně. Časový tlak, který vytvořila, byl podle něj ve veřejném zájmu. Novinářům ve Sněmovně řekl, že se z různých výroků může v médiích vytvářet obraz neshod mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem, on ho ale nevidí. Naopak hovořil o velké shodě s hlavou státu v klíčových věcech. Prezident vládní penzijní novelu podepsal v pátek přes výhrady a v termínu, který neumožnil její účinnost už od září.
Prezident Petr Pavel přijel do školy v Bukovanech na Sokolovsku, kde místním prvňáčkům popřál úspěšné zahájení školního roku. Před školou ho přivítala ředitelka školy Andrea Csorbová se svou zástupkyní, ve třídě na něj čekalo 15 ze 17 zapsaných žáků prvních tříd a jejich rodičů. Pavel dětem řekl, že důležité není být nejlepší, ale nejlepší, jak to jde. Kromě toho prezident vystoupil proti vládě, která ho kritizovala za váhání nad podpisem novely o penzijní reformě.
Kdo chce do předčasného důchodu, musí si to odpracovat. A brzy velmi pravděpodobně více než dřív. Nárok budou mít totiž pouze ti, kteří hradili pojištění celých čtyřicet let. To může být pro řadu lidí poměrně špatná zpráva, stačí například, aby v minulosti strávili příliš času na studiích či si nepohlídali výpadky v evidenci u České správy sociálního zabezpečení.
Firmy dávají poměrně jasně najevo, že nestojí o přitvrzení podmínek u volnějších forem pracovních smluv. Dohody o provedení práce či pracovní činnosti typicky slouží k přivýdělkům studentů, ale také seniorů či pečujících rodičů. Experti upozorňují, že chystané změny přinesou vyšší náklady i administrativu firmám a ty potvrzují, že budou hledat cesty, jak nová pravidla obejít.
