Snahy Miloše Zeman ovlivnit složení vlády v „prvním kole“ povolebních vyjednávání jsou u konce. Jako poslední za ním do Lán dorazí Starostové a nezávislí (STAN), kteří získali ve volbách nejméně křesel. Ti ale nečekají, že schůzka přinese něco nového.
Zástupci občanských demokratů, TOP 09, Starostů a lidovců se dohodli, že při ustavování sněmovny příští týden a při volbě předsedy a místopředsedů sněmovny budou postupovat společně. Vytvořili podle svých slov demokratický blok, který zastupuje 1,4 milionů voličů. Předseda ODS Petr Fiala řekl, že nebude kandidovat na předsedu sněmovny, protože už je nyní jasné, že vyhraje nominant hnutí ANO.
Vztahy mezi významnými a letitými společenskými institucemi a jejich komunikace mají svá psaná i nepsaná pravidla.
Povolební situace včetně sestavování vlády a rozdělení funkcí ve Sněmovně byla témata schůzky, na kterou do Lán přijeli v úterý odpoledne zástupci KDU-ČSL. S prezidentem Milošem Zemanem jednali předseda lidovců Pavel Bělobrádek a předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek.
Poslanci KDU-ČSL, TOP 09 a STAN budou ve Sněmovně spolupracovat na úrovní odborníků jednotlivých klubů. Možné společné nominace kandidátů do vedení dolní komory nebo do výborů musí lidovci ještě projednat. Novinářům to po jednání zástupců těchto seskupení řekli místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek a šéf frakce Starostů Jan Farský.
Týden od vyhlášení výsledků voleb je jasné, že letošní volby řádně zametly ve vedení několika parlamentních stran. ‚Končím‘ už zaznělo od pěti předsedů politických stran. V pátek na seznam k Miroslavu Kalouskovi (TOP 09), Petru Machovi (Svobodní), Matěji Stropnickému (Zelení) a Janu Velebovi (SPO) přibyl předseda komunistů Vojtěch Filip.
Lidovci a STAN se nespojují, zprávy o ‚obnoveném manželství‘ odmítám, říká volební lídr STAN Jan Farský. Spolupracovat ale budou. Ve chvíli, kdy mají nejmenší strany jen pár poslanců, je logické ve sněmovně spolupracovat, vysvětluje Farský. Pak je šance být racionálním oponentem a ne křičícím ratlíkem, říká v rozhovoru pro Echo24.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek obhájil svou dosavadní pozici lídra strany. Pro jeho znovuzvolení hlasovala výrazná většina lidovců. Bělobrádek to uvedl v pátek večer po stranické celostátní konferenci. Řekl také, že za současného stavu věcí není důvod, proč by lidovci podpořili menšinovou vládu Andreje Babiše. Strana plánuje odejít do opozice.
N úzké spolupráci se už domluvili Starostové se zástupci KDU-ČSL, s nimiž měli původně kandidovat do sněmovny v rámci koalice. Není vyloučeno ani to, že by společně usilovali o pozici místopředsedy dolní komory, řekli novinářům představitelé obou početně nejmenších uskupení, které mají dohromady 16 poslanců.
Začíná druhé kolo povolebního vyjednávání. Hnutí ANO si jako první pozvalo SPD Tomia Okamury. S kým už Andrej Babiš jednat odmítá jsou starostové a TOP 09. Předseda ANO chce mít vládu hotovou do Vánoc, většina se ale v Poslanecké sněmovně stále nerýsuje. Pokračuje vyjednávání i mezi ostatními stranami.
V úterý je jasno o další změně a to u TOP 09. Její předseda Miroslav Kalousek nebude na listopadovém sněmu znovu obhajovat svůj post. Svou pozici s největší pravděpodobností nabídne i předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
Předseda KSČM Vojtěch Filip se v neděli ráno sešel se zástupci hnutí ANO v Průhonicích. Schůzka se točila především kolem uspořádání nové Sněmovny a priorit stran, řekl Filip. Babiš se sešel i s ekonomem Janem Švejnarem. Ten v ČT uvedl, že mluvili o ekonomické situaci, jak v Česku, tak ve světe. Odpoledne mají na stejné místo zamířit i představitelé Starostů a nezávislých.
Začněme tím, co naše volby řadí do širších mezinárodních trendů. Je toho dost na to, abychom se směle mohli považovat za součást Západu. Jen to není moc radostné. Ale i to je součástí současných trendů.
Kdyby KDU-ČSL kandidovala do Sněmovny v koalici se Starosty a nezávislými, jak obě strany původně zvažovaly, získala by tato koalice podle výpočtu ČTK 22 mandátů. Ze spolupráce však sešlo, obě strany kandidovaly samostatně a v součtu tak nyní mají jen 16 mandátů. Dvoučlenná koalice by musela získat alespoň deset procent hlasů. V součtu oba politické subjekty při samostatné kandidatuře získaly 10,98 procenta hlasů.
Suverénním vítězem letošních voleb do Poslanecké sněmovny je vládní hnutí ANO Andreje Babiše. Druhá skončila ODS s osmnáctiprocentním odstupem, což je nejvyšší rozdíl mezi dvěma nejsilnějšími stranami v historii Sněmovny. Na třetí místo dosáhli Piráti, kteří dosud neměli zastoupení v dolní komoře. Výrazně zabodovalo také hnutí Svoboda a demokracie Tomia Okamury, naopak pro dosud nejsilnější vládní stranu ČSSD jsou výsledky debaklem. Pohoršili si také komunisté a lidovci. Pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých křesel těsně překonali ještě TOP 09 a Starostové a nezávislí (STAN).
Na dnešní české politice je zoufalé tempo její holandizace. Tím nemyslím proslulý pragmatismus Holanďanů, ale politickou roztříštěnost.
Pokud bude chtít hnutí ANO po volbách sestavit vládu, v níž by figuroval Andrej Babiš, bude mít zřejmě problém najít partnery. Poté, co slovenský Ústavní soud vrátil ve čtvrtek k projednání kauzu Babišovy spolupráce s někdejší komunistickou Státní bezpečností, vylučují příští vládu s obviněným Babišem i jeho dosavadní koaliční partneři ČSSD a lidovci.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek stál za pokusem vybudovat třetí sílu české politiky spojením se STAN. V srpnu ale lidovci, znejistělí průzkumy, které této dvoukoalici nedávaly potřebných deset procent.
V zahraničí žije až půl milionů Čechů, k volbám ale chodí jen něco kolem dvou až tří procent z nich. Zúčastnit se voleb totiž není pro řadu z nich vůbec jednoduché, musí se totiž dostavit osobně na ambasádu nebo konzulát, což často znamená překonat i stovky kilometrů. Korespondenčně nepůjde volit ani tentokrát. Některé ale volby v Česku už nechávají chladnými a volit ani nechtějí.
Favoritem sněmovních voleb je podle nejnovějšího modelu agentury Median stále hnutí ANO, jeho podpora ale stagnuje okolo 27 procent hlasů. Druhá ČSSD by získala 13,5 procenta hlasujících, jen o jedno procento méně pak komunisté. Okamurova SPD má šanci získat až 10 % hlasů. Průzkum se konal v poměrně dlouhém období, od 28. srpna do 25. září.
Přibližně měsíc před volbami se koaliční strany ještě stačily dostat do potyčky. Na vině je koncepce rodinné politiky, kterou těsnou většinou ve vládě prosadilo hnutí ANO se sociálními demokraty. To se ale nelíbí lidovcům. Jejich šéf Pavel Bělobrádek ji označil za útok na rodiny, čímž dost překvapil svoji koaliční partnerku ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou (ČSSD), která je autorkou dokumentu.
Zase to vypadalo, jako že předseda lidovců Pavel Bělobrádek dělá z ničeho velké Něco, ale jeho popuzení bylo namístě.
Lidé si možná tolik nepřejí vládu pevné ruky, v každém případě chtějí posílit stát, na jehož území žijí. To platí také v Česku, kde pod heslem „silný stát“ proběhnou za měsíc volby. Silnější ochranu shora nabízejí ANO, ČSSD i KSČM, první tři strany žebříčku preferencí, současnou míru svobody chtějí nějak omezit i strany z druhé linie, jen výjimečně ji chtějí zachovat.
Přijmout, nebo nepřijmout euro? Podzimní sněmovní volby by mohly mimo jiné pomoci rozřešit i tuhle otázku. Diskuzi o tom ve středu rozvířil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když řekl, že by členové Evropské unie měli, až na výjimky, společnou evropskou měnu mít. Tomu ale není dvakrát nakloněný Andrej Babiš, jehož hnutí ANO je pasováno do role pravděpodobného výherce voleb.
Sněmovna ve středu dala souhlas s ratifikací hospodářské a obchodní dohody CETA mezi EU, jejími členskými státy a Kanadou. Odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou. Má také pomoci k většímu uplatnění českých podnikatelů na kanadském trhu. Evropský parlament dohodu schválil v polovině února, Senát ji schválil v dubnu.
Přidat učitelům mohla vládnoucí koalice už dávno, ale nechala to na dobu těsně před volbami. To podle opozice svědčí o tom, že se jedná jen o předvolební tah a ne skutečnou prioritu. Zarážející je podle ní i nezodpovědný způsob, kterým to sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci udělali. Peníze totiž prakticky „vyčarovali“ odnikud.
Piknikem v centru Prahy v úterý zahájila KDU-ČSL závěrečnou část kampaně pro říjnové volby do Sněmovny. Strana chce voličům nabídnout program slibující prosperitu země, silné osobnosti bez skandálů a také schopnost hledat kompromis. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek při zahájení kampaně nevyloučil povolební spolupráci s hnutím ANO, odmítá ale, aby ve vládě zasedl člověk, který čelí obvinění.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nepůjde do případné nové vlády, pokud by Andreje Babiše stíhala policie. Poslanci v příštím týdnu rozhodnou, zda Babiše a Jaroslava Faltýnka vydají policii. K předsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi, ODS Petru Fialovi a lídrovi hnutí STAN Janu Farskému se tak přidal i šéf lidovců.
Volby by podle zveřejněných výsledků volebního modelu Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 26,5 procenta hlasů. Druzí sociální demokraté by dostali hlas od 14,5 procenta voličů a třetí komunisty by volilo 13 procent hlasujících. Do Sněmovny by se dostalo sedm stran, včetně Strany přímé demokracie Tomia Okamury.
Zvyšování minimální mzdy je odborářsko-sociální šidítko, sociální inženýrství a medvědí služba, která míří na necelá 3 procenta zaměstnanců pobírající minimální mzdu, říká předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Podle něj zaměstnanci, kteří budou pobírat „o pár stovek korun navíc“, přijdou v případě krize na řadu jako první.
