Začněme tím, co naše volby řadí do širších mezinárodních trendů. Je toho dost na to, abychom se směle mohli považovat za součást Západu. Jen to není moc radostné. Ale i to je součástí současných trendů.
Kdyby KDU-ČSL kandidovala do Sněmovny v koalici se Starosty a nezávislými, jak obě strany původně zvažovaly, získala by tato koalice podle výpočtu ČTK 22 mandátů. Ze spolupráce však sešlo, obě strany kandidovaly samostatně a v součtu tak nyní mají jen 16 mandátů. Dvoučlenná koalice by musela získat alespoň deset procent hlasů. V součtu oba politické subjekty při samostatné kandidatuře získaly 10,98 procenta hlasů.
Suverénním vítězem letošních voleb do Poslanecké sněmovny je vládní hnutí ANO Andreje Babiše. Druhá skončila ODS s osmnáctiprocentním odstupem, což je nejvyšší rozdíl mezi dvěma nejsilnějšími stranami v historii Sněmovny. Na třetí místo dosáhli Piráti, kteří dosud neměli zastoupení v dolní komoře. Výrazně zabodovalo také hnutí Svoboda a demokracie Tomia Okamury, naopak pro dosud nejsilnější vládní stranu ČSSD jsou výsledky debaklem. Pohoršili si také komunisté a lidovci. Pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých křesel těsně překonali ještě TOP 09 a Starostové a nezávislí (STAN).
Na dnešní české politice je zoufalé tempo její holandizace. Tím nemyslím proslulý pragmatismus Holanďanů, ale politickou roztříštěnost.
Pokud bude chtít hnutí ANO po volbách sestavit vládu, v níž by figuroval Andrej Babiš, bude mít zřejmě problém najít partnery. Poté, co slovenský Ústavní soud vrátil ve čtvrtek k projednání kauzu Babišovy spolupráce s někdejší komunistickou Státní bezpečností, vylučují příští vládu s obviněným Babišem i jeho dosavadní koaliční partneři ČSSD a lidovci.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek stál za pokusem vybudovat třetí sílu české politiky spojením se STAN. V srpnu ale lidovci, znejistělí průzkumy, které této dvoukoalici nedávaly potřebných deset procent.
V zahraničí žije až půl milionů Čechů, k volbám ale chodí jen něco kolem dvou až tří procent z nich. Zúčastnit se voleb totiž není pro řadu z nich vůbec jednoduché, musí se totiž dostavit osobně na ambasádu nebo konzulát, což často znamená překonat i stovky kilometrů. Korespondenčně nepůjde volit ani tentokrát. Některé ale volby v Česku už nechávají chladnými a volit ani nechtějí.
Favoritem sněmovních voleb je podle nejnovějšího modelu agentury Median stále hnutí ANO, jeho podpora ale stagnuje okolo 27 procent hlasů. Druhá ČSSD by získala 13,5 procenta hlasujících, jen o jedno procento méně pak komunisté. Okamurova SPD má šanci získat až 10 % hlasů. Průzkum se konal v poměrně dlouhém období, od 28. srpna do 25. září.
Přibližně měsíc před volbami se koaliční strany ještě stačily dostat do potyčky. Na vině je koncepce rodinné politiky, kterou těsnou většinou ve vládě prosadilo hnutí ANO se sociálními demokraty. To se ale nelíbí lidovcům. Jejich šéf Pavel Bělobrádek ji označil za útok na rodiny, čímž dost překvapil svoji koaliční partnerku ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou (ČSSD), která je autorkou dokumentu.
Zase to vypadalo, jako že předseda lidovců Pavel Bělobrádek dělá z ničeho velké Něco, ale jeho popuzení bylo namístě.
Lidé si možná tolik nepřejí vládu pevné ruky, v každém případě chtějí posílit stát, na jehož území žijí. To platí také v Česku, kde pod heslem „silný stát“ proběhnou za měsíc volby. Silnější ochranu shora nabízejí ANO, ČSSD i KSČM, první tři strany žebříčku preferencí, současnou míru svobody chtějí nějak omezit i strany z druhé linie, jen výjimečně ji chtějí zachovat.
Přijmout, nebo nepřijmout euro? Podzimní sněmovní volby by mohly mimo jiné pomoci rozřešit i tuhle otázku. Diskuzi o tom ve středu rozvířil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když řekl, že by členové Evropské unie měli, až na výjimky, společnou evropskou měnu mít. Tomu ale není dvakrát nakloněný Andrej Babiš, jehož hnutí ANO je pasováno do role pravděpodobného výherce voleb.
Sněmovna ve středu dala souhlas s ratifikací hospodářské a obchodní dohody CETA mezi EU, jejími členskými státy a Kanadou. Odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou. Má také pomoci k většímu uplatnění českých podnikatelů na kanadském trhu. Evropský parlament dohodu schválil v polovině února, Senát ji schválil v dubnu.
Přidat učitelům mohla vládnoucí koalice už dávno, ale nechala to na dobu těsně před volbami. To podle opozice svědčí o tom, že se jedná jen o předvolební tah a ne skutečnou prioritu. Zarážející je podle ní i nezodpovědný způsob, kterým to sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci udělali. Peníze totiž prakticky „vyčarovali“ odnikud.
Piknikem v centru Prahy v úterý zahájila KDU-ČSL závěrečnou část kampaně pro říjnové volby do Sněmovny. Strana chce voličům nabídnout program slibující prosperitu země, silné osobnosti bez skandálů a také schopnost hledat kompromis. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek při zahájení kampaně nevyloučil povolební spolupráci s hnutím ANO, odmítá ale, aby ve vládě zasedl člověk, který čelí obvinění.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nepůjde do případné nové vlády, pokud by Andreje Babiše stíhala policie. Poslanci v příštím týdnu rozhodnou, zda Babiše a Jaroslava Faltýnka vydají policii. K předsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi, ODS Petru Fialovi a lídrovi hnutí STAN Janu Farskému se tak přidal i šéf lidovců.
Volby by podle zveřejněných výsledků volebního modelu Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 26,5 procenta hlasů. Druzí sociální demokraté by dostali hlas od 14,5 procenta voličů a třetí komunisty by volilo 13 procent hlasujících. Do Sněmovny by se dostalo sedm stran, včetně Strany přímé demokracie Tomia Okamury.
Zvyšování minimální mzdy je odborářsko-sociální šidítko, sociální inženýrství a medvědí služba, která míří na necelá 3 procenta zaměstnanců pobírající minimální mzdu, říká předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Podle něj zaměstnanci, kteří budou pobírat „o pár stovek korun navíc“, přijdou v případě krize na řadu jako první.
Všechny strany a hnutí se dlouhodobě shodují na tom, že zákon o dani z příjmu tzv. příjmovka je složitá a problematická. Teď to navíc potvrdila i kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu. V čem už se strany tolik neshodují je to, jak problémy se zákonem vyřešit – zda udělat řádnou revizi, sepsat zcela nový zákon, nebo ho aspoň chvíli nechat tak, jak je. Mezi tím si úředníci na ministerstvu financí připravují vlastní zcela novou verzi.
Startovací byty pro rodiny s dětmi, úprava mateřské a rodičovské nebo dostupnější asistovaná reprodukce. To všechno je součástí koncepce rodinné politiky, kterou dlouhodobě připravuje na svém resortu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Materiál bude v pondělí projednávat vláda a například koaliční lidovci s ním mají dlouhodobý problém.
Nevyhrávají sice volby, ale mohou přinést cenná procenta a třeba i pomoci stranám dostat se do sněmovny. Řeč je o mladých lidech, kteří se k volbám chystají poprvé, takzvaných prvovoličích. Těch bude v letošních sněmovních volbách téměř 400 tisíc. Některé strany na ně v programu necílí a spoléhají na vhodnou komunikaci, například na sociální sítě. Jiní na to jdou přes program a nabízejí jim bezplatné školství či obecní byty.
Poslední tisková konference Strany práv občanů (SPO), kteří mají stále velmi blízko k prezidentu Miloši Zemanovi, ukázala, že i v hlavním městě nebude o zajímavé předvolební souboje nouze. Bývalí Zemanovci se totiž rozhodli do voleb vyrazit s hudebníkem Františkem Ringo Čechem. Proti němu přitom bude kandidovat například Karel Schwarzenberg (TOP 09) nebo herec a ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Pravděpodobně nejzajímavější volební souboj proběhne v podzimních parlamentních volbách ve Středočeském kraji. Mimo jiné se zde utkají velcí rivalové - šéf hnutí ANO Andrej Babiš a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, kteří o sobě navzájem většinou nehovoří pěkně. Právě Středočeský kraj je přitom po hlavním městě obvodem s nejvyšším počtem obyvatel a tedy s nejvyšším počtem potenciálních voličů.
Lidovci lákají voliče kromě svých tradičních klíčových témat také na výhodnější hypotéky. Jako jediná strana jim za každé vyživované dítě slibuje příspěvek na úhradu části úroků. To je přitom v současné realitní a hypoteční bublině, ve které se Česko nachází, odvážný krok.
Pragmatická předvolební taktika, nebo chybný krok, který odradí potenciální voliče? Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) včera představilo svou nejnovější posilu – miliardáře Dalibora Dědka, který má pro toto hnutí shánět další populární tváře a dost možná, že i přímo kandidovat. Voliči však mohou být z nejnovější posily STAN lehce zmateni. Dědek totiž dříve veřejně podporoval Andreje Babiše.
Týden po rozpadu volební koalice s hnutím Starostové a nezávislí schválil celostátní výbor KDU-ČSL samostatné kandidátky strany pro říjnové sněmovní volby. O znovuzvolení usilují všichni současní lidovečtí poslanci, mezi lídry jsou i lidé z komunální politiky. Do voleb půjdou pod heslem Zodpovědně, které vždy doplní další rozšiřující sdělení.
Pro nového volebního lídra hnutí Starostové a Nezávislí (STAN) Jana Farského je nepředstavitelná spolupráce s hnutím ANO. Vadí mu, že v předvolebních průzkumech nejúspěšnější strana chce vše centralizovat a rušit zastupitelstva. Takhle stát nefunguje, takhle funguje autokracie, říká v rozhovoru pro server Echo24 Farský. Ten má za úkol stranu dostat v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny. Ambice přitom nejsou malé, Farský věří, že hnutí může přesáhnout desetiprocentní hranici.
Poté, co lidovci minulý týden definitivně oznámili konec koaliční spolupráce s hnutím STAN, spekuluje se o tom, jak moc je strana jednotná a zda neposílilo radikálnější křídlo Jiřího Čunka. Právě on byl totiž nejhlasitějším odpůrcem koalice, ačkoliv ji z počátku podporoval. Existenci křídla popírá i sám hejtman. Čunek je podle stranických kolegů individualista, ale za Bělobrádkem stojí. Strana podle nich musí spíše bojovat se stereotypy věřících Moraváků z dědiny, kteří politice nerozumí.
Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) povede do voleb poslanec Jan Farský, ten bude zároveň pražskou jedničkou. Strana to oznámila ve čtvrtek na tiskové konferenci, kde představila i nové logo. O totálním rozchodu s KDU-ČSL se přitom oficiálně rozhodlo teprve ve středu odpoledne. Rozpad koalice s lidovci jim prý neuškodil, naopak straně podle Gazdíka přinesl více než stovku nových podporovatelů.
Pražskou sněmovní kandidátku KDU-ČSL povede ministr kultury Daniel Herman, dvojkou bude starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Původně měli jít lidovci do říjnových voleb v koalici s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) a lídrem měl být předseda hnutí a místopředseda Sněmovny Petr Gazdík. Koaliční projekt ale zkrachoval.
