Přidat učitelům mohla vládnoucí koalice už dávno, ale nechala to na dobu těsně před volbami. To podle opozice svědčí o tom, že se jedná jen o předvolební tah a ne skutečnou prioritu. Zarážející je podle ní i nezodpovědný způsob, kterým to sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci udělali. Peníze totiž prakticky „vyčarovali“ odnikud.

„Přidat učitelům je jistě správná priorita, ale v tom rozpočtu měla být už dávno. Vláda se chová úplně stejně jako rodina, která si zaplatí drahou zahraniční dovolenou, a pak teprve s údivem zjistí, že jí teče do domu a nemá na opravu střechy, takže na ni musí sehnat peníze. Ale ve skutečnosti je to tak, že si měla odepřít tu dovolenou a nejprve zajistit opravu střechy,“ zhodnotil pro server Echo24 poslední kroky vlády spojené s přidáváním učitelům šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

Kritikou nešetří ani ekonomický expert ODS poslanec Jan Skopeček. „Já souhlasím s tím, že je potřeba přidat našim učitelům. Ale pokud by to byla tak zásadní priority vlády, pak by to bezesporu dokázala řešit včas a nikoliv na poslední chvíli. A to ještě trošku zvláštním způsobem, kdy ministr (ministr financí Ivan Pilný z hnutí ANO – pozn. red) čaruje s čísly státního rozpočtu,“ uvedl pro deník Echo24 Skopeček. Podle něj Pilný uměle navyšuje příjmy, aby se do nich vyšší platy učitelů vešly, a zvyšování platů je jen předvolební tah.

Právě Pilný totiž předvedl v rámci několika dnů zajímavé veletoče. Nejdříve tvrdil, že na přidávání učitelů peníze v rozpočtu prostě nejsou. V neděli všechny překvapil, když řekl, že přehodnotil ekonomický růst a že celkem našel navíc asi 21 miliard, ale že to ani tak nebude dost. V pondělí se sešla zástupci vládních stran a najednou na přidávání učitelům i dalším státním zaměstnancům je.

Jak vláda promarnila ekonomický boom

Pilný se ve svých propočtech o vyšších příjmech odkazuje na odhad růstu ekonomiky, který původně ministerstvo financí odhadovalo na 2,9 procenta, nyní to ale přehodnotilo a číslo zvýšilo na 3,1 procenta. Ekonomičtí analytici ale tento návrh resortu financí kritizují. Částka podle nich nekoresponduje se změnou odhadu růstu HDP.

Česko přitom ukázalo, že využít ekonomický boom neumí, čehož je výsledek například deficit státního rozpočtu. Ten je naplánovaný na 50 miliard korun. „To je věc, na kterou se trochu zapomíná v souvislosti s debatou a navýšení platů státních zaměstnanců. Možná to tak vláda chtěla záměrně, aby se mluvilo o platech, nikoliv o naprosto nepřijatelném deficitu. Je to ukázka a ilustrace neschopnosti vlády dát v době slušné ekonomické konjunktury veřejné finance do pořádku. Ta konjunktura trvá několik let, přesto vláda přichází s takovýmto rozpočtem v době, kdy už měl být deficit nulový,“ dodal Skopeček.

Skopeček i Kalousek se přitom shodují, že současná vláda plýtvala. Oba připomínají, že během několika let došlo k nabobtnávání veřejné správy a přibylo na třicet tisíc zaměstnanců, podle Kalouska má navíc nejvíc nákladů bez výběrového řízení a také neefektivně vyplácí sociální dávky.

Učitelům od listopadu vzrostou platy o 15 procent, ostatním zaměstnancům ve veřejné správě o deset procent. Učitelům a zaměstnancům ve veřejném sektoru by se podle koaliční dohody měla zvýšit tarifní složka platů. Desetiprocentní růst by se měl týkat také vojáků a příslušníků bezpečnostních složek. Nespokojené zůstávají vysoké školy. Ty požadují zvýšení rozpočtu o 4,5 miliardy korun. Koaliční lídři nezpochybňují potřebu růstu financí v tomto sektoru, mluví ale o nižší částce v rozmezí 2,5 až 3,5 miliardy korun.