Slovensko vyhostilo do Maďarska a na Ukrajinu dvě osoby, které podezírá z přípravy potenciálního útoku na kritickou infrastrukturu na východě země. Na facebooku to dnes večer uvedl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Dvojice podle něj mimo jiné sledovala objekty energetické infrastruktury pomocí dronů a byla součástí toho, co nazval záškodnickou buňkou.
Stav české energetiky je žalostný. Dostaly nás do něj dlouholetá nečinnost vlád předchozích i té současné, chybějící investice a fungování energetického trhu upřednostňujícího neflexibilní zelené zdroje. Celá energetika je otázkou co největší soběstačnosti, my však míříme opět k tomu, že se jednotlivé země budou uzavírat. Protože jinak to neustojí, říká celoživotní energetik a profesor na ČVUT František Hrdlička.
Ceny energií na trhu jsou docela nízko (přestože plyn v posledních týdnech opět zdražuje). Na to má stát nulový vliv, ale hraje mu to do karet. Může tedy tvrdit, že celkově domácnosti zaplatí příští rok za elektřinu a plyn méně. Ačkoliv z rozhodnutí státu regulovaná cena vzroste. A její zdražování čekejme zcela určitě i v dalších letech. Stále více se totiž bude platit za distribuci. V případě elektřiny se musí do sítě silně investovat kvůli připojování dalších a dalších zelených zdrojů.
Energetika prochází zásadní transformací, a to nejen v důsledku tlaku na dekarbonizaci, ale i díky geopolitickým a technologickým změnám. Jedním z lídrů, který se aktivně podílí na realizaci této přeměny v České republice, je závod 2 společnosti Metrostav DIZ. Jaké jsou jejich nejvýznamnější projekty, čím vynikají na poli EPC (engineering, procurement, construction) a jak se staví k budoucnosti energetiky? Na tyto otázky odpovídá v rozhovoru Martin Kafka, odborník z Metrostav DIZ.
Koncové ceny energií pro všechny odběratele podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v příštím roce klesnou. Elektřina pro průměrnou domácnost meziročně zlevní o 10,1 procenta, plyn o 8,5 procenta, odhadl. Průměrná domácnost by tak oproti letošku měla ušetřit jednotky tisíc korun za rok. Regulovaná složka ceny, kterou určuje stát, přitom v příštím roce pro domácnosti o jednotky procent vzroste. U elektřiny o 1,4 procenta, u plynu o 8,6 procenta, což znamená nárůst o desítky korun za spotřebovanou MWh.
Premiér Petr Fiala (ODS) chce v Evropské unii usilovat o přehodnocení nebo zrušení celého rozšíření emisních povolenek, které má zdražit vytápění či pohonné hmoty a k jejichž schválení došlo právě za jeho vlády. Podle něj je nutné, aby Evropa při prosazování klimatických cílů dbala na to, aby tím neutrpěla její konkurenceschopnost ve světě. Jak ale přiznávají i zástupci vlády, šance na změnu jsou s nově zvolenou Evropskou komisí malé.
Konference OSN o změnách klimatu, známější pod zkratkou COP, probíhají podle stejného mustru. Bohaté země tlačí na snižování uhlíkových emisí, těžařské země jsou proti a chudé si chtějí za jakýkoli závazek nechat zaplatit. Takový je závěr i letošní konference, označované jako COP29, jež skončila před pár dny v ázerbájdžánském Baku. Bohaté země slíbily, že do roku 2035 budou posílat chudým 300 miliard dolarů ročně. Chudé se vztekají, že je to příliš málo. Do toho, alespoň pokud můžeme soudit z reportáže na webu Politico, se usazuje všeobecná skepse o smysluplnosti těchto akcí. Kontroverzní byl již samotný výběr pořadatelské země. Ázerbájdžán je autoritářský stát žijící z těžby ropy a zemního plynu.
Francouzská vláda podpoří fungování jedné elektrárny na biomasu společnosti GazelEnergie, která je součástí podnikatelského impéria českého miliardáře Daniela Křetínského. Oznámila to náměstkyně ministryně pro energetiku Olga Givernetová, která elektrárnu v obci Gardanne na jihu Francie navštívila. Osmiletá dohoda v celkové výši 800 milionů eur (zhruba 20 miliard korun) umožní obnovit provoz zařízení a zachovat tamní pracovní místa.
Kazachstán plánuje zvýšit export ropy přes Turecko, díky čemuž sníží svoji závislost na Rusku. Středoasijská země se připravuje na výrazné zvýšení exportu ropy přes turecký přístav Ceyhan, čímž by snížila svou aktuální závislost na exportních trasách přes Rusko. Energetický ministr Almasadam Satkalijev oznámil, že objem přepravované ropy prostřednictvím ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan (BTC) by mohl vzrůst až na 20 milionů tun ročně.
Velká část domácností v Česku, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí. Uhelné teplárny zdraží o tři až deset procent, což zvýší výdaje na vytápění a ohřev vody v průměru o vyšší desítky korun měsíčně. Plynové teplárny naopak až o desetinu zlevní. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější. Výrazně pak zdraží teplárny využívající biomasu. V úterý o tom informovalo Teplárenské sdružení ČR.
Němečtí Zelení si měli zaplatit z peněz daňových poplatníků studii, která měla za úkol ovlivnit veřejné mínění a to i na mezinárodní úrovni. Studie však měla už předem jasné zadání – jaderná energie je špatně. Tvrdí to na základě své investigace švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ). V roce 2022 si měla německá spolková agentura pro životní prostředí vyžádat studii, která by zjistila, jak je na tom jaderná energie vzhledem k šetrnosti a přínosu pro ochranu životního prostředí.
Škody za 50 milionů korun zůstaly podle předběžných odhadů po nočním požáru v areálu chemičky Orlen Unipetrol v Litvínově na Mostecku. Na místo vyjíždělo devět jednotek, událost se obešla bez zranění. Příčiny požáru zatím hasiči neznají. Dopoledne se na místo vrátí vyšetřovatelé, aby požářiště ohledali a zahájili vyšetřování příčiny vzniku požáru, uvedli hasiči na webu. Podle hasičů hořela technologie lehkých uhlovodíků.
Česko nebude usilovat o prodloužení výjimky z evropského zákazu na dovoz ruských ropných produktů. Informaci agentury Reuters potvrdilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Platnost výjimky skončí 5. prosince. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, výjimku ze zákazu dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko.
Výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné využít pouze na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Počítá s tím novela zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Dosud musela být takto použita polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Část peněz bude možné využít například na administrativní náklady spojené s fungováním systému emisních povolenek nebo na příspěvky některým mezinárodním organizacím v souvislosti se závazky v ochraně klimatu.
Nějak to nevychází. To lze konstatovat po přečtení nové zprávy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, respektive jejího každoročního Hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040. A to ještě musíme brát na zřetel, že ČEPS není příliš konzervativní. Tedy že nevychází z těch nejpesimističtějších scénářů, což by se vzhledem k nutnosti zajištění dostupného výkonu pro pokrytí spotřeby dít mělo. Sdělení, že po roce 2025 se z nás dobrovolně stanou dovozci elektřiny, tedy přijdeme o svou stávající pozici vývozce a přestaneme být soběstační, by však nemělo být tím jediným, co si ze zprávy odnést. Když mluvíme o vývozu vyrobené elektřiny, vzpomeňme, co se dělo například 6. listopadu.
Ještě na začátku letošního roku vláda tvrdila, že už se do žádných velkých reforem pouštět nebude. Protože voliči prý nechtějí „žádné razantní změny“. O jedenáct měsíců později oznamuje premiér Petr Fiala (ODS), že potřebuje ještě čtyři roky vládnutí, a pak se budou mít všichni dobře. Je to docela protiřečení si. Nechme stranou nesmyslná tvrzení o tom, že za osm let tu budeme mít platy jako v Německu.
Dovoz plynu z Ruska do Česka v posledních týdnech výrazně vzrostl. Zatímco po převážnou část letošního roku většina plynu do ČR přitekla z Německa, v listopadu tvoří více než 95 procent dodávek plynu, který přitekl ze Slovenska. Tímto směrem přitom podle odborníků proudí především ruský plyn. Vyplývá to z přepravních statistik společnosti Net4Gas. Podle analytiků je hlavním důvodem současného trendu nižší cena ruského plynu na trhu, dovoz přes Německo prodražují přepravní poplatky.
Ve všech ukrajinských regionech budou v pondělí dočasná omezení ve spotřebě elektrické energie. Důvodem je poškození energetických zařízení při nedělním masivním vzdušném útoku, oznámila na telegramu ukrajinská energetická společnost Ukrenerho. Země ráno čelila rozsáhlému ruskému úderu, podle ukrajinské energetické firmy DTEK utrpěly vážné škody její tepelné elektrárny.
ANALÝZA: Daří se nám dělat správné kroky, protože ceny energií klesají, tvrdí ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Je to však zavádějící až nepravdivé tvrzení hned z několika důvodů. Vláda žádný přímý vliv na výši cen elektřiny a plynu nemá. „Většina společností zlevňovala letos hned několikrát. Ceny energií klesají a je to skvělá zpráva nejen pro domácnosti, ale taky firmy a celý průmysl. Další ukázka toho, že se nám daří dělat ty správné kroky,“ uvádí Vlček na svých sociálních sítích.
Výkon větrných elektráren v České republice by do roku 2030 mohl vzrůst z nynějších 330 megawattů až na 1,5 gigawattu, což si vyžádá instalaci zhruba 240 větrníků. Celkový výkon nově instalovaných větrných elektráren by činil 1,2 gigawattu a předčil by dva bloky Jaderné elektrárny Dukovany. Výstavbu větrných elektráren i solárních parků mají v příštích letech urychlit chystané akcelerační zóny. Na konferenci Obnovitelně.cz to dnes v Olomouci řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Odpojení uhelných elektráren by vedlo k uzavření dolů na uhlí, případně k takovému zvýšení ceny uhlí, že by si ho velké závodní energetiky a teplárny nemohly dovolit. Ukazuje to analýza společnosti Invicta Bohemica, která byla zpracována pro prezidenta Petra Pavla. Nejde o vymyšlený model, ale o systemizované výstupy z reálných dat, které ukazují, že elektrárny nemůžeme vypnout, řekl pro Echo24 energetický expert Invicta Bohemica Jan Vondráš.
Chtělo by se říci, že už je to na spadnutí. Mluvíme o transformaci energetického gigantu ČEZ neboli o jeho zestátnění. Suneme před sebou stále obrovskou jadernou investici v podobě dostavby bloků v Dukovanech. Vláda to stále označuje za svou prioritu, ale je jasné, že v současné akcionářské podobě si to ČEZ nemůže dovolit. Smlouva se má podepisovat v březnu. Je polovina listopadu. Kdyby se nyní „něco“ začalo dít, ještě se to zřejmě dá stihnout. Minoritní investoři stále spekulují na výkup svého podílu s prémií. A taková možnost je reálně na stole.
Ruského plynu k nám teče stále více. V listopadu se jeho odběr navýšil až na 94 procent. Západního plynu tedy v těchto dnech odebíráme velmi malé množství. Pro obchodníky je rozhodující cena, nakoupí to, co je pro ně výhodnější. Je proto silně zavádějící, když představitelé vlády mluví o naší nezávislosti na ruských zdrojích. Energetický regulátor také nedávno oznámil cenový návrh, o kolik vzroste poplatek za distribuci plynu, což způsobil především státní nákup zadlužených a nevýdělečných plynovodů Net4Gas.
Energetická společnost ČEZ od pátku zlevní fixované ceny plynu a elektřiny. Dodávky energií se závazkem společnost nabídne za cenu o desítky procent nižší oproti začátku letošního roku. Od ledna společnost zlevní i nefixované produkty. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informovala firma ČEZ. Energie postupně zlevňují i další dodavatelé. Ceny energií se závazkem na dobu určitou ČEZ zlevňuje letos počtvrté, naposledy tak činil v květnu.
Argumentace vlády a vedení ČEZ ohledně windfall tax, tedy mimořádné daně, je dlouhodobě pozoruhodná. Daň dopadá z drtivé většiny právě na zmíněnou energetickou společnost, ale jejímu managementu to nijak zásadně nevadí a je zajedno s ministerstvem financí. Aktuální výsledky ČEZ ukázaly, že zisky podléhají dost brutální efektivní daňové sazbě, která ve třetím kvartále dosáhla výše 86 procent. To je dost obtížně obhajitelné, stejně jako samotný fakt, že stát a ČEZ minoritní akcionáře silně poškozuje a o zisky se s nimi nedělí spravedlivě.
Inovace, mezinárodní spolupráce a globální činy jsou klíčem k řešení klimatické krize, prohlásil dnes český premiér Petr Fiala na konferenci OSN o změně klimatu COP29 v Baku. Zároveň nabídl sdílet českou pozitivní zkušenost s jadernou energetikou, kterou označil za bezpečný zdroj velmi čisté energie. Český premiér na konferenci v Ázerbájdžánu podtrhl závažnost klimatické změny a její dopady na jednotlivé kontinenty, včetně povodní v Evropě.
Provozovatel energetické soustavy ČEPS vydal minulý týden s velkým zpožděním své každoroční hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040. Čekalo se na něj více než půl roku. Vláda tvrdí, že kvůli chybějící zprávě nemohla dosud schválit ani novelizovanou Státní energetickou koncepci. Teď bude zajímavé sledovat,co se bude dít. Závěry, které ČEPS předkládá, nejsou ani trochu pozitivní, přestože v médiích se rámovaly jen opatrně. A skončily většinově pouze u toho, že Česko se stane už po roce 2025 čistým dovozcem
První dojmy po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem už opadly. Trhy zareagovaly velmi pozitivně a zatím se na této vlně vezou. Ekonomika Spojených států pod Trumpem zcela jistě poroste, otázka bude, co udělá inflace. Viděli jsme to na prudkém nárůstu výnosů desetiletých státních dluhopisů. To, že investoři vyhnali úrokové sazby nahoru, znamená, že jsou ve střehu a obávají se rostoucího dluhu. K tomu by jistě došlo, pokud bude Trump doma naplňovat sliby o snižování daní. To pak může zažehnout i inflaci. Staronový prezident několikrát říkal, že nízké daně vykompenzují tvrdá dovozní cla.
Energetická skupina ČEZ prodává svá polská uhelná aktiva investiční společnosti ResInvest Group. Prodej zahrnuje společnosti, které vlastní a provozují dvě černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Vypořádání obchodu podléhá schválení polského antimonopolního úřadu. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí ČEZ Alice Horáková. Prodej je součástí dekarbonizačního úsilí ČEZ.
Polostátní energetickou skupinu ČEZ dál povede její dosavadní šéf Daniel Beneš. Dozorčí rada společnosti dnes předsedovi představenstva a generálnímu řediteli firmy prodloužila mandát na další čtyřleté období do roku 2029. Současné mu končí na konci příštího roku. Uvedl to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Beneš vede ČEZ od roku 2011. Dozorčí rada ČEZ tak rozhodovala o obsazení nejvyšší pozice v podniku více než s ročním předstihem, stejně jako v minulosti.
