Tag: energetika

Články k tagu

ČEZ započítá stovkám tisíc zákazníků cenový strop na energie od listopadu

Společnost ČEZ začala započítávat zákazníkům s vyššími cenami energií do záloh vládou schválený strop pro dodávky elektřiny a plynu od listopadu. Úprava záloh se podle společnosti týká stovek tisíc zákazníků. Uvedla to mluvčí ČEZ Alice Horáková. Zastropování cen energií má podle nařízení vlády začít plošně platit od ledna příštího roku. Od listopadu začaly ceny podle cenového stropu nabízet novým zákazníkům také například Moravské naftové doly (MND).

Biden kritizoval ropné firmy za rekordní zisky: „Jsou z brutálního konfliktu a pustošení“

Americký prezident Joe Biden kritizoval ropné společnosti, které podle něj v době války na Ukrajině dosahují rekordních zisků a zároveň odmítají přispět ke snížení cen pohonných hmot pro americké zákazníky. Informovala o tom AP, podle které prezident naznačil, že se ve věci obrátí i na Kongres. Ropný průmysl „nedostál svým závazkům investovat do Spojených států a Američanů,“ řekl Biden, podle kterého společnosti „mají tak vysoký zisk, že je to až neuvěřitelné“.

Průměrná cena elektřiny v EU letos prudce stoupla, v Česku byl růst největší

Průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla. V České republice byl růst největší, činil 62 procent. Za Českem následuje Lotyšsko (nárůst o 59 procent) a Dánsko (plus 57 procent). Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Vyšší ceny energií významně ovlivňuje ruská vojenská agrese na Ukrajině. Evropské domácnosti zaplatily v roce 2022 za 100 kilowatthodin (kWh) 25,3 eur (620 Kč), zatímco ve stejném období loni to bylo 22 eur (539 Kč) za 100 kWh.

Německý paradox: teď bourají větrné turbíny, aby bylo místo na uhelný důl

Jedna z největších německých energetických firem začala s demontáží větrné farmy v západní spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, a to z poněkud kuriózních důvodů – aby bylo místo na povrchový hnědouhelný důl. Kritici poukazují na to, že jde o symbolický konec vládních snah o ochranu klimatu. Ta po naléhání vyzvala společnost WPD, aby demontáž zastavila. O problému informovala řada médií, všímala si ho i zahraniční včetně britského Guardianu.

Ekonom ve mně je z vlády poněkud nešťastný

Českoamerického ekonoma Jana Švejnara jsme zastihli v lehce bilanční náladě. Ekonomická vysoká škola CERGE na Univerzitě Karlově, kterou v Praze počátkem 90. let zakládal a pak spolu s Národohospodářským ústavem české Akademie věd v rámci společného pracoviště CERGE-EI budoval, oslavuje 30. narozeniny. Pro Švejnarovu politickou nevyhraněnost a širokospektrální přijatelnost se o něm v poslední době dokonce spekuluje jako o černé labuti prezidentských voleb. Jak vidí potíže, před nimiž stanula česká ekonomika, s ní i obyvatelstvo a s ním nakonec i vláda?

Pomáhat všem s energiemi je příliš drahé, varoval šéf Světové banky

Vládní pomoc s účty za energie pro všechny je příliš nákladná, varoval v rozhovoru s BBC prezident Světové banky (SB) David Malpass. Programy pomoci v době pandemie nemoci covid-19 nebyly dostatečně zacíleny na nejzranitelnější skupiny a stejnou politiku vlády přijímají i v případě pomoci lidem s rostoucími účty za energie. Splácení dluhu, který takto vzniká, ale potrvá desítky let.

Šéf Audi volá po omezení individuální osobní dopravy a dnech bez aut

Šéf Audi Markus Duesmann se z důvodu energetické krize vyslovil pro dny bez aut, ve kterých by mělo docházet k omezení individuální osobní dopravy. Podle generálního ředitele německého automobilového gigantu by v této fázi již nebylo dostatečné pouze snižovat spotřebu předvídavou jízdou či „lehkou nohou“ na pedálu akcelerátoru. Informoval o tom web Der Spiegel.

Lidé kvůli krizi méně topí a nechodí do restaurací. Alkohol a kouření ale omezovat nechtějí

Ekonomická krize a prudce rostoucí ceny energií přinutily Čechy šetřit. Podle průzkumu společnosti Edenred ze začátku topné sezony dvě třetiny respondentů uvedly, že spoří na energiích, méně vytápějí a svítí. Mezi další reakce na inflaci patří výrazné omezení návštěv restaurací. Naopak lidé ve výrazně menší míře omezují spotřebu alkoholu, která je dlouhodobě na velmi vysoké úrovni.

Od lockdownů k válce. Průvodce bezčasím strachu a nejistoty

Na dva roky života decimované čínským virem bezprostředně navázala ruská válka proti Ukrajině. Obě dějinné události přinesly do společnosti už předtím zkoušené kulturními válkami strach a nejistotu. V těžkých nebo přelomových dobách je inspirující dopřát slova učencům, vzdělaným, kteří se neopírají jen o znalost dějin, ale především o vývoj myšlení. Války, nemoci nebo živelní katastrofy mohou být katalyzátorem společenských změn, jejichž pochopení nebude nakonec tak složité, stejně jako nalezení jejich podstaty, protože vše lidé už zažili.

Koaliční TOP09 podala návrh na změnu daně z neočekávaných zisků

Ve Sněmovně se objevily dva nové koaliční pozměňovací návrhy k návrhu na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Po Pirátech dnes předložili své návrhy i poslanci koaliční TOP 09. Předseda klubu Jan Jakob s poslancem Milošem Novým navrhují, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech by měla klesnout na 40 procent. Původní návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítá se stabilní sazbou daně 60 procent. Předseda Jakob se stranickým kolegou Michalem Kučerou také navrhli zúžit okruh těžařských nebo energetických firem, na které by daň měla dopadnout.

Evropa se bojí americké energetické převahy

Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozčílil nad tím, že Američané prodávají plyn do Evropy násobně dráž než svým domácím zákazníkům. „Platit za plyn čtyřikrát víc než vaše vlastní firmy se dá těžko považovat za přátelství.“ Na mezinárodní scénu přenesl debatu, která už nějakou dobu naplno jede v Paříži. Francouzi se obávají, že Amerika díky násobně levnějším cenám energií ekonomicky převálcuje Evropu. Macronův ministr financí Bruno Le Maire v Národním shromáždění ještě ostřeji formuloval obavy, že energetická krize skončí oslabenou Evropou a posílenou Amerikou.

„Svět zasáhla první skutečně globální energetické krize,“ tvrdí agentura pro energii

Svět zasáhla první skutečně globální energetická krize. Na konferenci v Singapuru to v úterý prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Napjatá je podle něj především situace na trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG), poukázal ale i na velké producenty ropy, kteří snižují těžbu. Svět se podle něj i přes cenové stropy neobejde bez ruské ropy.

Německá iracionální Energiewende: od jádra k ruskému plynu a zpět k uhlí

V rámci velkolepého energetického přechodu se Německo před několika lety rozhodlo obejít se v blízké budoucnosti bez jádra i uhlí. Ruský plyn byl tehdy levný a možnost, že by se na tom něco mohlo změnit a do Evropy by přestal téct, nebyla na pořadu dne. Provozu jaderných elektráren měl být letos definitivní konec, strach z nedostatku elektřiny ale Němce donutil vzít alespoň částečně zpátečku. Jádro, ačkoliv bezemisní zdroj, však už zatratili. Ve velkém zato znovu pálí černé i hnědé uhlí, do hry se vrátily staré bloky, které měly být zcela odepsané.

„Obávaná zima“ udeřila a plyn je nejlevnější za dlouhou dobu. Bude brzy hůř?

První zima bez ruského plynu nastala, topná sezóna už oficiálně probíhá a cena zemního plynu na trhu je v těchto dnech paradoxně nejnižší za celý rok. Evropa se snažila před zimním obdobím zajistit dodávky zkapalněného plynu a naplnit zásobníky, teď dochází k dříve nemyslitelnému stavu, kdy tankery naložené LNG nemají plyn kde vyložit. Přetlak spolu se zatím mírnou zimou tak tlačí cenu dolů.

Němci se zdráhají platit za své chyby. Odmítáním zlevnění plynu jdou proti všem

Zastropování cen plynu pro výrobu elektřiny by znamenalo zásadní průlom a zřejmě i velký pokles stále rozburácených cen na energetickém trhu. Právě plyn totiž nyní funguje jako nejdražší závěrný zdroj, od nějž se ceny elektrické energie odvíjejí. Žádné takové opatření se ale konat nebude, nebo alespoň ne nyní. Německu se totiž povedlo rozhodování o zavedení stropu na úrovni EU znovu oddálit. Němci, kteří se dostali do silné závislosti nejen na ruském plynu, se zavedení stropu bojí.

Z 36 ruských raket trefila cíl polovina. Bez proudu je na Ukrajině 1,5 milionu lidí

Kvůli ruským raketovým útokům na ukrajinské energetické objekty zůstalo bez elektrického proudu na 1,5 milionu odběratelů energie v sedmi oblastech země. Na svém telegramovém účtu to v sobotu uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu napsal, že ruské invazní síly od noci podnikly „masivní útok“, při němž vypálily na jeho zemi 36 raket, z nichž většinu sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana.

Další zásahy kritické infrastruktury Ukrajiny. Rusové vyřadili až polovinu elektráren

Ruské síly pokračovaly s ostřelováním Ukrajiny, své útoky mířily na kritickou infrastrukturu. Několik regionů hlásilo, že nálety dopadaly na elektrárny, v jiných oblastech se rakety podařilo Ukrajincům sestřelit, píše agentura Reuters. „Další raketový útok teroristů, kteří bojují proti civilní infrastruktuře a lidem,“ napsal šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak v Telegramu. Objevily se odhady, ppodle nichž Rusové vyřadili z provozu až 50 procent ukrajinských tepelných elektráren.

Ukrajina jako nedobrovolná laboratoř blackoutů

Osmého října se Ukrajincům povedlo poničit a na čas vyřadit jednu polovinu Krymského mostu. Pondělkem 10. října počínaje začali Rusové raketami a drony ničit kritickou infrastrukturu Ukrajiny a první naše chlácholivé reakce, že to je výraz bezmoci Ruska na bojišti a že ruské armádě tak jako tak po jednom dvou dnech ostřelování dojdou chytré rakety a drony s náložemi, ustoupily hrozivé realitě. Volodymyr Zelenskij před několika dny uvedl, že zničeno je 30 procent elektráren v zemi. Od konce týdne vedení státu připravuje občany na tzv. rolling blackouts.

Proč se to zase pokazilo?

Člověk sledující zblízka evropské dění zažívá nutně při pohledu na dnešní energetickou krizi pocit déjà vu. Tak už je to zase tady! Jen v jiné oblasti, na jiném trhu. Pokolikáté už. Co vlastně? Inu, upřímné zděšení obyvatel, podnikatelů a politiků ze zhroucení něčeho, co doteď nevnímali a neřešili, protože to dlouho fungovalo hezky, spořádaně a celkem levně. Jako právě dodávky energetických surovin na integrovaném evropském trhu. Když se ceny nebo dodávky něčeho rychle a bez varování zcela vymknou z kloubů, začíná boj na úrovni jednotlivých států, kdo zasáhne dřív či silněji.

Soud vyhlásil úpadek společnosti NWT, která dodávala plyn některým teplárnám

Brněnský krajský soud vyhlásil ve čtvrtek úpadek společnosti NWT z Hulína na Kroměřížsku. Vyplývá to z údajů v insolvenčním rejstříku. Firma, která dodávala plyn městské teplárně v Břeclavi a také ve Vrbně pod Pradědem na Bruntálsku, na sebe 12. října podala insolvenční návrh s návrhem na povolení reorganizace, protože se dostala do platební neschopnosti. Podle insolvenčního návrhu má firma závazky 460 milionů korun, přičemž 230 milionů korun tvoří závazky zajištěné.

Pět bilionů korun. Německo schválilo štědrou podporu lidem i firmám

Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů Kč). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země, Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.

Orbánova „spravedlivá“ výjimka prošla. Ruský plyn může dál proudit do Maďarska

Maďarsko si na čtvrtečním summitu v Bruselu zajistilo výjimku z cenového stropu, který se na dovážený zemní plyn chystá zavést Evropská unie. Oznámil to v pátek maďarský premiér Viktor Orbán. Znamená to, že Maďarsko bude moci nadále dovážet plyn z Ruska na základě dlouhodobé smlouvy, kterou má na 15 let uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom. Uvedla to agentura Reuters. Návrhy Evropské komise (EK) v otázkách energetiky podle Orbána představovaly pro Maďarsko největší nebezpečí.

Lídři zemí EU se shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií

Prezidenti a premiéři zemí EU se v pátek nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.

V Bruselu začal summit EU k energetické krizi. „Očekávám velmi, velmi dlouhý večer“

V Bruselu začalo zasedání Evropské rady, jehož hlavním tématem je hledání shody na společném postupu s cílem snížit ceny energií. Očekává se dlouhá debata především o otázce zastropování ceny plynu spalovaného v elektrárnách, která dosud členské země rozdělovala. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie také projednají další podporu Ukrajině a na dálku se k nim připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve čtvrtek debata lídrů navazuje na úterní návrh Evropské komise.

Francie a Německo odhalují své neshody, zrušily společné jednání vlád

Soukromá večeře v kancléřství u příležitosti Dne německé jednoty, večerní procházka kolem Braniborské brány, zdvižené palce na schodech Elysejského paláce při první zahraniční návštěvě kancléře. Emmanuel Macron a Olaf Scholz od vzniku svých nových vlád nikdy neopomněli dát najevo své přátelství, jako by se oba muži chtěli odvrátit od více než desetiletí váhavé spolupráce za éry kancléřky Angely Merkelové. Teď ale zrušili mezivládní schůzku plánovanou na 26. října do Fontainebleau.

Německo plánuje uvalit až 90% daň výrobcům elektřiny už za letošní rok

Německá vláda hodlá nastavit daň pro některé výrobce elektřiny, která zamezí téměř veškerým jejich ziskům z prodeje na spotovém trhu. Stát by tak mohl strhnout elektrárenským společnostem až 90 procent ze zisků. Výnosy z daně, která by byla zpětně zavedena od 1. března do 30. listopadu, mají být použity k dotování běžných spotřebitelů. Zároveň Německo plánuje zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a průmysl kvůli prudce rostoucím cenám energií.

Ukrajinci bez elektřiny a tepla. V zimě hrozí Evropě další uprchlická vlna

Příchod zimy a následky ruského ostřelování mohou na Ukrajině zvednout další uprchlickou vlnu mířící do Evropské unie, upozorňují na to lidskoprávní organizace i Kyjev. Uprchlická krize bude jedním z témat společného jednání české a ukrajinské vlády, které se má uskutečnit na konci října, jak potvrdil po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).