Pražská energetika (PRE) dá slevu domácnostem, které v zimě meziročně sníží spotřebu elektřiny. Chce tak odběratele motivovat k úsporám. Speciální prémie se klientovi připíše na jeho zákaznický účet u PRE a následně odečte z platby za elektřinu v rámci nejbližšího vyúčtování. Výše slevy závisí na distribuční sazbě a také výši dosažené úspory, pohybovat se bude od 750 do 3000 korun.
Únik plynu z plynovodu Nord Stream 1 už se patrně také zastavil, uvedly podle agentury AP dánské úřady. V sobotu Dánsko oznámilo, že plyn pravděpodobně přestal unikat také z plynovodního potrubí Nord Stream 2. „Společnost Nord Stream AG informovala Dánský energetický úřad, že se patrně podařilo dosáhnout stabilního tlaku v potrubí Nord Stream 1.
Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.
Podle některých poměrně rychlý úspěch, podle jiných další nedostatečný krok. Shoda států Evropské unie na přerozdělení zisků části výrobců elektrické energie má pomoci podnikům a domácnostem překonat zimní měsíce. Do vyhlášeného opatření se však ihned pustili zástupci průmyslu a poněkud překvapivě i Slovensko, které tvrdí, že s navrženým řešením nesouhlasilo. Do situace pak vstupuje i otázka českého národního řešení. Zatímco se bude výrobcům brát, distributorům chce vláda naopak dávat.
V pátek se konečně zrodilo dlouho očekávané celoevropské řešení, na nějž tak dlouho vyčkávala vláda Petra Fialy. Když se propojí s nedávno schválenými českými stropy na elektřinu a plyn pro domácnosti, živnostníky a firmy, vytváří se dost chaotický a nepřehledný přerozdělovací stroj na stovky miliard korun, které potečou od výrobců do státní pokladny a z ní zase k obchodníkům s elektřinou. V tom chaosu hrozí nejen masivní zvýšení byrokracie a dotační mentality.
„Musíme konat. A konat hned, ne zítra, ne za týden, ale hned.“ Takto hovořil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela před pátečním jednáním s unijními ministry pro energetiku. Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize následně dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.
Situace v zásobování Německa energiemi je stále mimořádně vážná a bez úspor v domácnostech hrozí, že země nebude mít v zimě dostatek plynu.
Zavádění opatření proti vysokým cenám elektřiny neprobíhají jen na národních úrovních, také Brusel se snaží přijít na to, jak tlumit současnou energetickou krizi. V pátek se tak opět sejdou unijní ministři pro energetiku na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím. Debatovat budou o plánech navržených Evropskou komisí, kdy velmi pravděpodobně odsouhlasí zastropování marže nízkonákladových elektráren, tedy ořezání jejich zisků.
Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému deníku Financial Times slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur.
Významné úniky plynu z plynovodu Nord Stream 1 mohl způsobit cílený útok. Informoval o tom deník Tagesspiegel. Podle jeho bezpečnostních zdrojů se nemohlo jednat o náhodný incident. K úniku plynu došlo i v nezprovozněném plynovodu Nord Stream 2. Švédská námořní správa vydala varování v souvislosti se dvěma úniky zemního plynu z podmořského potrubí Nord Stream 1, které nastaly ve švédských a dánských vodách.
Obchodníci s energiemi v minulých dnech a týdnech přestali přijímat nové zákazníky, kteří by si přechodem za lepším chtěli srazit účty za plyn a elektřinu. Smlouvu většinou podepíšou jen s tím, kdo kupříkladu žádá o přepis energií na své jméno. Lidé se tak mohou ocitnout v pasti vysokých cen a současně nemožnosti přejít k novému dodavateli. Jak však upozorňují všechny strany, zákazníci mají v takovém případě v zásadě smůlu – neexistuje totiž žádný nástroj, který by mohl obchodníky k podpisu smlouvy donutit.
Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny. Nicméně právě zastropování, jak se včera ukázalo, nakonec zřejmě dozná změn, o nichž vládní politici před volbami raději takticky pomlčeli.
Po 90 let rodina Engelberta Schlechtrimena pekla v Kolíně nad Rýnem pšeničné housky, žitný chléb a čokoládové buchty. Příští týden ale nadobro vypnou pece, protože už si nemohou dovolit platit výrazně vyšší ceny energií. Jejich prudký růst je částečně výsledkem dopadů války na Ukrajině, uvedla agentura AP. Schlechtrimenovi prarodiče založili pekárnu v Kolíně nad Rýnem před druhou světovou válkou.
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje v reakci na energetickou krizi snížení minimálních povolených teplot v pracovním prostředí. Návrh změny nařízení o ochraně zdraví při práci v pondělí projedná vláda. Například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní by měla teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách by měla klesnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.
Slovenská vláda bude moci v případě kolapsu trhu s energiemi nebo jejich akutního nedostatku znárodnit firmám vyrobenou elektřinu a plyn. Může se tak stát v momentě, kdy vyjde k vyhlášení stavu nouze. Upozornila na to ekonomická agentura Patria. Náklady, které v důsledku toho vzniknou, by měl dodavatelům uhradit stát. Slovenský parlament začal ve zrychlené režimu jednat o návrhu, aby pro případ prudkého zdražení elektřiny a zemního plynu například mohla vláda stanovit ceny za dodávky zmíněných energií pro určenou skupinu odběratelů
Německý automobilový koncern Volkswagen by v případě přetrvávajícího nedostatku zemního plynu mohl přesunovat výrobu z Německa a východní Evropy do jiných zemí. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na vyjádření zástupců podniku. Upozornila, že koncern Volkswagen má továrny v Německu, České republice a na Slovensku, tedy v zemích, které patří v Evropě k nejzávislejším na ruském plynu.
Na otázku, kde jsou aktuálně nejstabilnější ceny z celé Evropské unie, by málokdo intuitivně odpověděl správně. Němcům, kteří se vždy inflace báli jako málokdo a považovali ji za projev nezvládnutého hospodaření, musí připadat těžko uvěřitelné, že ve Francii je už řadu měsíců inflace výrazně nižší než u nich. Ceny zboží a služeb aktuálně ve Francii stoupají meziročně o 5,9 procenta. V Německu rostou o 7,9 procenta. Průměrná inflace v zemích eurozóny dosahuje 9,1 procenta. Ve srovnání s námi, kteří máme se 17,2 procenta stále čtvrtou nejvyšší inflaci z celé Unie, je francouzský vzestup cen skoro třikrát nižší.
Přestože předseda SPD Tomio Okamura sám varoval před závislostí na Rusku, v současné energetické krizi by ale v Moskvě, která rozpoutala válku na Ukrajině, nasmlouval levný plyn. To v superdebatě v České televizi odsoudil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a označil takovou úvahu za skandální. Spor o energie zabral značnou část předvolební superdebaty na ČT.
Cena elektrického proudu se poslední dobou stala politickým problémem par excellence. Minulý týden se Fialův kabinet rozhodl stanovit strop u ceny, za niž obchodník prodává konečnému zákazníkovi. Strop nebyl uvalen na výrobce elektřiny, ti mohou obchodníkům dále prodávat za „tržní“ cenu, přičemž rozdíl obchodníkovi dorovná stát. Zasluhují si výrobci takové ohledy? A v čem má cenu bránit tento trh? I o tom je rozhovor s hlavním ekonomem ČEZ Pavlem Řežábkem.
Krize dělají slabé a nepřipravené ještě slabšími. U silných a lépe připravených se naopak projeví odolnost a přizpůsobivost. Teď to v éře rekordní inflace, energetické krize a války v Evropě a první mobilizace Ruska od druhé světové války vidíme v ostrém světle. Realitu velmi dobře odráží vzestupy a pády měn. Česká koruna je samostatný příběh. Česká národní banka s novým guvernérem Alešem Michlem a jeho novou většinou v bankovní radě odmítá zasahovat proti rekordní inflaci zvyšováním úrokových sazeb
V nervózní době plné obav, nejistoty a strachu z pádu životní úrovně bylo lidem třeba dát jistotu, kde leží hrana, přes kterou jejich účty za elektřinu v žádném případě nepůjdou. To byla priorita. Vysvětluje premiér Petr Fiala a další členové jeho kabinetu, proč je nad vládním plánem zastropování elektřiny i po týdnu stále víc otázek než konkrétních odpovědí. Jistota je jediná. Strop na silovou elektřinu (což je zatím státem neregulovaná část účtu, kterou dostává každá domácnost) bude už od listopadových zálohových faktur na 240 eurech za MWh včetně DPH.
Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři Kč za kilowatthodinu pro maloodběratele. Vláda návrhem reaguje na růst cen energií z poslední doby. K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu.
stil ve vyjádření pro Českou televizi. Doposud měl schodek činit 270 miliard korun. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele. Kabinet tím reaguje na růst cen energií z poslední doby.
Šlo by to jednoduše, ale kdo jen trochu může, dělá to složitě, aby se v tom nikdo nevyznal. Jde o cenu energií, která se za poslední rok zvýšila mnohonásobně. A to dokonce tak, že už ani není shoda na tom, jak hodně násobně. Zvýšení pociťují všichni, na tom je nepochybně shoda, různě se interpretují dopady, které ceny elektřiny a plynu způsobí. Ideologové si slibují dopady v podobě šetření s energiemi, tiše se radují z krachů, které přinesou, a změnu energetických zdrojů. Dochází k reálnému naplnění myšlenky toho, jehož jméno není dobré vyslovovat, že vstupujeme do doby, kdy nám politická reprezentace předkládá, že se budeme mít hůř.
Minimální teplota vytápění v prostorech škol mimo učebny by se mohla snížit. Například v tělocvičnách či na chodbách by mohla být nově 17 stupňů Celsia místo dosavadních 18 a ve sprchách 21 místo 24. V učebnách by měla zůstat na 20 stupních Celsia. Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory škol, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Úpravu zdůvodnilo současnou energetickou krizí v důsledku ruské agrese na Ukrajině.
Systém zastropování cen energií, který po zdlouhavém tlaku zavedla nakonec i česká vláda, má spoustu děr a státu jimi uteče mnoho peněz. Lepší řešení ale nikdo nevymyslel, strop musel přijít, aby trh dostal signál, že legrace skončila, říká v rozhovoru pro Echo24 analytik Dušan Vaškovic, který na trzích s energiemi strávil mnoho let. Podle něj je špatným řešením uvalit daň na zisky výrobců, nutné je zdanit přímo veškerou doma vyrobenou silovou elektřinu. Vaškovic také mluví o hrozbě ještě větší ztráty konkurenceschopnosti českého průmyslu.
Alexandr Vondra byl prvním z politické elity, kdo jasně a otevřeně říká, že energetická politika největší evropské ekonomiky, našeho souseda a největšího obchodního partnera má na současných extrémech a rozpadu trhu s elektřinou zásadní podíl. Že to není jen Vladimir Putin, který si právě přes závislost na plynu pohrává s Evropou jako kočka s myší. Ale že to jsou i další dva velmi silné důvody. Vondra v televizní debatě symbolicky rozdával medaile největším hříšníkům energetické krize.
Stanovit maximální možnou výši cen energií pro všechny odběratele, tedy i pro průmysl a velké firmy, bylo nemožné, řekl v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj vláda tuto možnost hledala, ale její dopad na státní rozpočet by byl až příliš velký. Zafixované ceny energií má pro příští rok v současnosti asi jen pětina tuzemských firem.
Místopředseda strany ODS a europoslanec Alexandr Vondra považuje za hlavní viníky energetické krize Vladimira Putina a německou energetickou politiku, která odstavila jaderné elektrárny a špatně načasovala dekarbonizaci. Podle Vondry je nutné to Německu zřetelně opakovat. Europoslanec to uvedl v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima New. Druhý host Partie, Radek Vondráček (ANO), viní z energetické krize současnou vládu premiéra Petra Fialy.
K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval v nedělním mimořádném projevu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému vlastní peníze, ale také sníží výdaje státního rozpočtu, řekl. Pomůže to podle něj také průmyslu i celé české ekonomice. Fiala bude důsledně trvat na tom, aby stát se svými institucemi šel v šetření příkladem.
