Tag: energetika

Články k tagu

Na zastropované ceny mají dosáhnout i velké firmy, navrhuje ministerstvo

Na zastropované ceny energií v příštím roce zřejmě dosáhnou i velké firmy. Vyplývá to z návrhu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který je nyní v připomínkovém řízení. Podle něj by pro velké podniky měly platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let. Toto opatření má podniky motivovat k úsporám. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně 40 miliard korun.

Evropa musí v roce 2023 dovézt mnoho LNG. Zůstane drahý, jinak by o něj přišla

Evropa bude muset v příštím roce dovézt obrovské objemy zkapalněného zemního plynu (LNG), aby kompenzovala výpadek v dodávkách zemního plynu z Ruska. Uvedla to globální společnost Trafigura, která je jedním z největších obchodníků s komoditami. Ceny plynu v Evropě budou podle ní muset zůstat vysoké, aby přilákaly dodávky LNG, které by jinak zamířily na jiná odbytiště ve světě.

Vývoz ropy z Ruska klesl o polovinu za 48 hodin. U Bosporu se hromadí tankery

Poté, co v pondělí Evropská unie a země G7 zavedly maximální ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel, se ruský vývoz za posledních 48 hodin snížil na polovinu. S odkazem na monitor TankerTracker.com to píše server Al Jazeera. U Turecka stojí ve frontě nejméně 20 ropných tankerů, země začala vyžadovat doklad o pojištění od těch, které jsou naložené ruskou ropou. Turecko ale odmítá, že by zdržení bylo způsobené zavedenou kontrolou.

Česko se odstřihlo od ruských energií, benzin a nafta po embargu ale zdraží, říkají experti

Kroky české vlády z posledních týdnů a měsíců do budoucna zajistily úplné odstřižení od ruských energií. Během několika let nebude díky nedávnému schválení rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL) do tuzemska podle oslovených odborníků téct ruská ropa, v případě zemního plynu pak už teď proudí primárně ten norský.

ČEZ rozesílá nové zálohy. Změny se týkají třetiny zákazníků

Zákazníci největšího dodavatele elektřiny v Česku společnosti ČEZ už dostávají nové zálohy za energie, které od ledna počítají se zdražením dodávek na zastropované ceny. Zdražení se týká přes 1,3 milionu odběratelů, přičemž zálohy zatím vzrostly asi třetině z nich. Stejný podíl zákazníků naopak bude platit stejné zálohy jako dosud. Podle firmy se do záloh už promítá šetření klientů při spotřebě. Další část klientů pak dostane nové zálohy až po blížícím se vyúčtování.

Německo a ruský plyn

Devadesát procent plynu už dnes do Evropy proudí z jiných zdrojů než z Ruska. Faktické odstřižení od ruských dodávek strategické suroviny po invazi na Ukrajinu přišlo dřív, než čekali i velcí optimisté. Kolem evropského pobřeží rostou terminály na zkapalněný plyn (LNG) a krouží tolik plných tankerů, že nemají kde kotvit. Zásobníky plynu jsou plné.

Ceny ropy po statistice z USA obrátily směr a klesají

Ceny ropy zahájily obchodování růstem až o více než dva dolary, po odpolední statistice ze Spojených států však obrátily směr a klesají. Nejnovější údaje vyvolaly obavy, že centrální banka USA (Fed) může pokračovat v agresivním uvolňování měnové politiky. Cena severomořské ropy Brent kolem 18:40 SEČ vykazovala pokles o 1,9 procenta zhruba na 83,96 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela 2,1 procenta a obchodovala se za 78,33 USD za barel.

Rusové v noci zaútočili raketami na energetickou infrastrukturu Záporoží

Ruské jednotky v noci na pondělí podnikly raketový útok na energetická zařízení ukrajinského města Záporoží a ostřelovaly také Kryvyj Rih. Informoval o tom ve svém ruskojazyčném vydání server BBC News. "Okupanti tentokrát svými střelami zasáhli průmyslovou a energetickou infrastrukturu města," uvedl tajemník záporožské radnice Anatolij Kurtev. Úplné informace o škodách a obětech se podle něj upřesňují.

Německá vláda chce od nového roku zakázat zdražování plynu a elektřiny, píše Bild

Spolková vláda se chystá k bezprecedentní akci. Chce obecně zakázat dodavatelům elektřiny a plynu, aby v roce 2023 zdražovali německým domácnostem ceny za energie. Píše o tom sobotní vydání německého deníku Bild, který má návrh nového vládního zákona k dispozici. Dodavatelé elektřiny a plynu plánují na přelom roku masivní zdražování, mnohé německé domácnosti už byly, podobně jako v České republice, ze strany dodavatelů informovány.

„Dejte diplomatům ochutnat jejich vlastní medicínu.“ Petice vyzývá k odstřižení ruské ambasády od energií

Na internetu se objevila petice vyzývající k odstřižení budov ruské ambasády v Praze od energií. Spolek Dárek pro Putina, který organizuje finanční pomoc ukrajinské armádě, tím tak reagoval na masivní ostřelování ukrajinské infrastruktury ruskými raketami. Petici ocenil i ukrajinský ministr obrany Oleg Reznikov. Ruský prezident Vladimír Putin v pátek uvedl, že ruské raketové útoky jsou vynucené a reagují na ukrajinské provokace.

Francie se připravuje na blackouty. Vláda bude občany varovat před výpadky pomocí aplikace

Francouzská vláda vydala pokyny, jak bude postupovat v případě hrozících blackoutů. Energetická situace ve Francii je napjatá a vláda se obává, že v případě tuhé zimy může docházet ke krátkým lokálním výpadkům. Nově publikovanými informacemi chce vláda uklidnit veřejnost. Informuje například francouzský The Local. Francouzská vláda publikovanými opatřením reaguje na hrozící nedostatek elektřiny.

LNG, kde jsi?

Oslněni skutečností, že máme naplněno 99 procent objemu zásobníků plynu na českém území (údaje ze závěru relativně teplé části roku, kdy teplota nepadá pod nulu), možná tolik nevnímáme pesimističtější zprávy ze světa. Japonské ministerstvo obchodu si dalo vypracovat studii o světových obchodech se zkapalněným plynem LNG. Závěrem studie, kterou minulý týden zachytila agentura Bloomberg, je, že dlouhodobé kontrakty na LNG nabíhající před rokem 2026, už nepůjde uzavřít. Jsou vyprodané. Země jako Českou republiku, jejíž firmy, natož stát žádnými dlouhodobými kontrakty na jakýkoli plyn nedisponují a jimž zemní plyn z Ruska z politických důvodů přestává proudit, tato situace odsuzuje žít pod diktátem spotových trhů.

„Rusko přišlo navždy o Evropu jako největšího odběratele energie“

Rusko navždy přišlo o Evropu jako svého největšího energetického klienta. Uvedl to na energetické konferenci šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Dodal, že IEA očekává, že do konce prvního čtvrtletí příštího roku bude ruská produkce ropy nižší přibližně o dva miliony barelů denně. Letos v březnu těžba Ruska činila více než deset milionů barelů denně. Birol také pochválil Norsko za to, že zvýšilo vývoz plynu do Evropy, když to kontinent nejvíce potřeboval a zmizely ruské dodávky.

Z drátů prší jiskry. Ukrajinská elektrická síť kolabuje i bez dalších ruských útoků

Takřka celou Ukrajinou se v úterý po poledni místního času rozezněly sirény varující před vzdušnými útoky. O něco později úřady vzdušný poplach ve většině regionů odvolaly. Nebezpečí ovšem představuje i samotná elektrická síť, dochází v ní k přepětí a kolabuje, což je patrné přímo na ulicích. Zatím nejsou hlášeny nové ruské vzdušné údery. Ukrajinští činitelé před tím varovali, že Rusko chystá novou vlnu raketových útoků především proti energetické infrastruktuře země.

Tykač stále čeká na peníze od státu. Křetínský se jich po tvrdém zdanění vzdal

Státní půjčka pro tři největší tuzemské energetiky byla horkým tématem letních měsíců. Kvůli extrémním výkyvům na energetickém trhu a vysokým cenám elektřiny o ně polostátní ČEZ, skupina EPH Daniela Křetínského a společnost Sev.en Energy Pavla Tykače žádaly, aby mohly skládat požadované burzovní záruky, tzv. margin calls. Možnost čerpat od státu částku přesahující tři miliardy eur nakonec získal jen ČEZ.

Startuje vládní ruleta s elektřinou za stovky miliard

Prezident Miloš Zeman podepsal zákon o dani z mimořádných zisků a povinných odvodech firem z vysokých cen elektřiny. Je to komplexní domino za stovky miliard korun, jehož ambicí je masivní přerozdělování v energetické krizi. Základním smyslem je dostat stovky miliard korun z kapes velkých energetických firem k lidem a firmám, kterým ty peníze vytáhly vysoké ceny elektřiny. Jen se to všechno na celé cestě prožene přes účet státu.

Nové odvody platí. Zeman podepsal zákon o dani z mimořádných zisků a zastropování cen elektřiny

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, podepsal prezident Miloš Zeman v pondělí. O jeho podpisu informoval Hrad.

EU zavádí povinné úspory elektřiny ve špičce a maximální příjmy pro dodavatele

Evropská unie příští týden uvádí do praxe dvojici opatření, na kterých se členské země dohodly ve snaze zmírnit dopady vysokých cen energií na firmy a domácnosti. Od čtvrtka začne platit povinnost omezit spotřebu elektřiny v těch částech dne, kdy panuje nejvyšší poptávka. Zároveň v evropském bloku startuje aplikování mechanismu, který státům umožňuje odebírat příjmy elektráren nad určitou hranicí a používat je na ochranu spotřebitelů.

Pražská plynárenská od ledna zdraží plyn. Zákazníci budou platit zastropované ceny

Energetická společnost Pražská plynárenská zvýší od začátku příštího roku ceny u svého základního tarifu Standard, a to v průměru o 11,2 procenta. Zákazníci tak budou platit zastropované ceny. U ostatních tarifů se ceny měnit nebudou. Informovala o tom Pražská plynárenská, která patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425.000 odběrných míst.

Státy EU se neshodly na cenovém stropu pro plyn. Síkela má najít dohodu

Země Evropské unie se dnes shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.

Evropský strop na plyn je nepoužitelný, soudí premiéři. Mohl by vést i ke zdražení

Politici některých zemí Evropské unie kritizují návrh na omezení cen plynu v případě jejich výrazného nárůstu, s nimž v úterý přišla Evropská komise. Zastánci zavedení cenového stropu hovoří o tom, že vzhledem k nastavené ceně 275 eur (6700 Kč) za megawatthodinu je mechanismus komise v praxi téměř nepoužitelný či může mít negativní dopad.

Evropská komise navrhla cenový strop na plyn, mohl by stát 275 eur za MWh

Evropská komise (EK) v úterý navrhla stanovit nejvyšší prodejní cenu plynu v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) na 275 eur (6700 Kč) za megawatthodinu (MWh). V reakci na dlouhodobé požadavky většiny členských států Evropské unie na omezení cen přišla komise s parametry mechanismu, který má od ledna zabránit cenovým výkyvům na nejdůležitějším evropském trhu. Vyšší ceny plynu prodražují výrobu elektřiny.

Proč tak draho

Už i posledním domácnostem a firmám, kterým skončila fixace cen nebo ji vůbec neměly, přicházejí zálohy na elektřinu a plyn na příští rok. Jsou několikanásobně vyšší než dosud. Projevuje se v nich strop, který vláda Petra Fialy schválila pro celý příští rok. Ten dosahuje 240 eur za megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty u elektřiny a 120 eur u plynu. Stalo se to, co se dalo čekat, energetici využívají vládní strop na maximum. A přestože tvrdili, že elektřinu prodávají na roky dopředu, teď najednou do účtů propisují aktuální vysoké ceny.

Čtvrtina reaktorů ve Francii zůstává vypnuta. Mohou opět zdražit energie v Evropě

Návrat některých francouzských odstavených jaderných reaktorů se odkládá. Francouzská energetická společnost EDF zhoršila výhled kapacit výroby na zimní měsíce, podle provozovatele rozvodné sítě Réseau de Transport d‘Électricité (RTE) tak hrozí nedostatek elektřiny a růst její ceny. To může mít v současné krizové situaci potenciálně dopad i na další země v Evropě, v horším případě totiž budou výpadek suplovat zahraniční plynové elektrárny, které tak mohou znovu táhnout cenu plynu vzhůru.

Na jihu Ukrajiny hrozí humanitární krize kvůli zimě. Připravuje se evakuace Chersonu a Mykolajivu

Ukrajinská vláda plánuje evakuaci Chersonu a Mykolajivu kvůli přicházející zimě. Boje v obou jihoukrajinských městech vážně poničily klíčovou energetickou infrastrukturu a ukrajinské úřady vyjádřily obavu z humanitární krize, kterou by klesající teploty mohly způsobit. Pomoc s evakuací nabídne v následujících dnech vláda těm, kteří mají zájem odejít dobrovolně, informoval dnes list The New York Times.

Až do (temného) konce

Spor o prodloužení provozu jaderných elektráren v Německu nám může připadat jako něco, čím nemá cenu se podrobněji zabývat. Koneckonců ty tři zbývající reaktory pokryjí letos Němcům jen šest procent roční spotřeby elektřiny. Nicméně s vypnutím jaderných reaktorů v Německu svázali svou pověst Zelení, druhá nejsilnější vládní strana. Oni sami z vlastního rozhodnutí proměnili ty tři reaktory v jakýsi svůj Verdun, kótu, kde by snad byli schopni i vykrvácet. Pokud touto energetickou krizí projdou bez ztráty moci, bude to naopak důkaz, že hypnóza Zelenými je tak silná, že s ní nezatřese ani demonstrace naprosté ideologické zaslepenosti.

Začíná závod, kdo nejvíc přispěje na elektřinu

To, co bylo ještě před pár týdny považováno za neprosaditelné, nemožné, nerealistické, se brzy stane skutečností. Ministr průmyslu Jozef Síkela poprvé připustil, že strop na elektřinu by mohl platit i pro velké firmy. V pátek to ohlásil ve sněmovně. Zatím neřekl, jak vysoko strop bude. Vzhledem k tomu, že pro domácnosti, malé firmy a veřejné instituce platí od ledna strop 240 eur za megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty, bylo by v našich podmínkách těžko vysvětlitelné a obhajitelné, kdyby byl strop pro velké podniky níž.

Výrobci elektřiny mají platit odvod z nadměrných příjmů. Schválila to sněmovna

Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, dnes schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Pro schválení zákona hlasovalo 80 přítomných koaličních poslanců.