Vládní pomoc s účty za energie pro všechny je příliš nákladná, varoval v rozhovoru s BBC prezident Světové banky (SB) David Malpass. Programy pomoci v době pandemie nemoci covid-19 nebyly dostatečně zacíleny na nejzranitelnější skupiny a stejnou politiku vlády přijímají i v případě pomoci lidem s rostoucími účty za energie. Splácení dluhu, který takto vzniká, ale potrvá desítky let.
Šéf Audi Markus Duesmann se z důvodu energetické krize vyslovil pro dny bez aut, ve kterých by mělo docházet k omezení individuální osobní dopravy. Podle generálního ředitele německého automobilového gigantu by v této fázi již nebylo dostatečné pouze snižovat spotřebu předvídavou jízdou či „lehkou nohou“ na pedálu akcelerátoru. Informoval o tom web Der Spiegel.
Ekonomická krize a prudce rostoucí ceny energií přinutily Čechy šetřit. Podle průzkumu společnosti Edenred ze začátku topné sezony dvě třetiny respondentů uvedly, že spoří na energiích, méně vytápějí a svítí. Mezi další reakce na inflaci patří výrazné omezení návštěv restaurací. Naopak lidé ve výrazně menší míře omezují spotřebu alkoholu, která je dlouhodobě na velmi vysoké úrovni.
Na dva roky života decimované čínským virem bezprostředně navázala ruská válka proti Ukrajině. Obě dějinné události přinesly do společnosti už předtím zkoušené kulturními válkami strach a nejistotu. V těžkých nebo přelomových dobách je inspirující dopřát slova učencům, vzdělaným, kteří se neopírají jen o znalost dějin, ale především o vývoj myšlení. Války, nemoci nebo živelní katastrofy mohou být katalyzátorem společenských změn, jejichž pochopení nebude nakonec tak složité, stejně jako nalezení jejich podstaty, protože vše lidé už zažili.
Slavná mimořádná daň, tzv. windfall tax, jejímž pomyslným otcem je šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a kterou se snaží prosadit ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), to podle očekávání nebude mít se schvalováním lehké.
Ve Sněmovně se objevily dva nové koaliční pozměňovací návrhy k návrhu na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Po Pirátech dnes předložili své návrhy i poslanci koaliční TOP 09. Předseda klubu Jan Jakob s poslancem Milošem Novým navrhují, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech by měla klesnout na 40 procent. Původní návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítá se stabilní sazbou daně 60 procent. Předseda Jakob se stranickým kolegou Michalem Kučerou také navrhli zúžit okruh těžařských nebo energetických firem, na které by daň měla dopadnout.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozčílil nad tím, že Američané prodávají plyn do Evropy násobně dráž než svým domácím zákazníkům. „Platit za plyn čtyřikrát víc než vaše vlastní firmy se dá těžko považovat za přátelství.“ Na mezinárodní scénu přenesl debatu, která už nějakou dobu naplno jede v Paříži. Francouzi se obávají, že Amerika díky násobně levnějším cenám energií ekonomicky převálcuje Evropu. Macronův ministr financí Bruno Le Maire v Národním shromáždění ještě ostřeji formuloval obavy, že energetická krize skončí oslabenou Evropou a posílenou Amerikou.
Svět zasáhla první skutečně globální energetická krize. Na konferenci v Singapuru to v úterý prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Napjatá je podle něj především situace na trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG), poukázal ale i na velké producenty ropy, kteří snižují těžbu. Svět se podle něj i přes cenové stropy neobejde bez ruské ropy.
V rámci velkolepého energetického přechodu se Německo před několika lety rozhodlo obejít se v blízké budoucnosti bez jádra i uhlí. Ruský plyn byl tehdy levný a možnost, že by se na tom něco mohlo změnit a do Evropy by přestal téct, nebyla na pořadu dne. Provozu jaderných elektráren měl být letos definitivní konec, strach z nedostatku elektřiny ale Němce donutil vzít alespoň částečně zpátečku. Jádro, ačkoliv bezemisní zdroj, však už zatratili. Ve velkém zato znovu pálí černé i hnědé uhlí, do hry se vrátily staré bloky, které měly být zcela odepsané.
První zima bez ruského plynu nastala, topná sezóna už oficiálně probíhá a cena zemního plynu na trhu je v těchto dnech paradoxně nejnižší za celý rok. Evropa se snažila před zimním obdobím zajistit dodávky zkapalněného plynu a naplnit zásobníky, teď dochází k dříve nemyslitelnému stavu, kdy tankery naložené LNG nemají plyn kde vyložit. Přetlak spolu se zatím mírnou zimou tak tlačí cenu dolů.
Zastropování cen plynu pro výrobu elektřiny by znamenalo zásadní průlom a zřejmě i velký pokles stále rozburácených cen na energetickém trhu. Právě plyn totiž nyní funguje jako nejdražší závěrný zdroj, od nějž se ceny elektrické energie odvíjejí. Žádné takové opatření se ale konat nebude, nebo alespoň ne nyní. Německu se totiž povedlo rozhodování o zavedení stropu na úrovni EU znovu oddálit. Němci, kteří se dostali do silné závislosti nejen na ruském plynu, se zavedení stropu bojí.
Kvůli ruským raketovým útokům na ukrajinské energetické objekty zůstalo bez elektrického proudu na 1,5 milionu odběratelů energie v sedmi oblastech země. Na svém telegramovém účtu to v sobotu uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu napsal, že ruské invazní síly od noci podnikly „masivní útok“, při němž vypálily na jeho zemi 36 raket, z nichž většinu sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana.
Ruské síly pokračovaly s ostřelováním Ukrajiny, své útoky mířily na kritickou infrastrukturu. Několik regionů hlásilo, že nálety dopadaly na elektrárny, v jiných oblastech se rakety podařilo Ukrajincům sestřelit, píše agentura Reuters. „Další raketový útok teroristů, kteří bojují proti civilní infrastruktuře a lidem,“ napsal šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak v Telegramu. Objevily se odhady, ppodle nichž Rusové vyřadili z provozu až 50 procent ukrajinských tepelných elektráren.
Osmého října se Ukrajincům povedlo poničit a na čas vyřadit jednu polovinu Krymského mostu. Pondělkem 10. října počínaje začali Rusové raketami a drony ničit kritickou infrastrukturu Ukrajiny a první naše chlácholivé reakce, že to je výraz bezmoci Ruska na bojišti a že ruské armádě tak jako tak po jednom dvou dnech ostřelování dojdou chytré rakety a drony s náložemi, ustoupily hrozivé realitě. Volodymyr Zelenskij před několika dny uvedl, že zničeno je 30 procent elektráren v zemi. Od konce týdne vedení státu připravuje občany na tzv. rolling blackouts.
Člověk sledující zblízka evropské dění zažívá nutně při pohledu na dnešní energetickou krizi pocit déjà vu. Tak už je to zase tady! Jen v jiné oblasti, na jiném trhu. Pokolikáté už. Co vlastně? Inu, upřímné zděšení obyvatel, podnikatelů a politiků ze zhroucení něčeho, co doteď nevnímali a neřešili, protože to dlouho fungovalo hezky, spořádaně a celkem levně. Jako právě dodávky energetických surovin na integrovaném evropském trhu. Když se ceny nebo dodávky něčeho rychle a bez varování zcela vymknou z kloubů, začíná boj na úrovni jednotlivých států, kdo zasáhne dřív či silněji.
Brněnský krajský soud vyhlásil ve čtvrtek úpadek společnosti NWT z Hulína na Kroměřížsku. Vyplývá to z údajů v insolvenčním rejstříku. Firma, která dodávala plyn městské teplárně v Břeclavi a také ve Vrbně pod Pradědem na Bruntálsku, na sebe 12. října podala insolvenční návrh s návrhem na povolení reorganizace, protože se dostala do platební neschopnosti. Podle insolvenčního návrhu má firma závazky 460 milionů korun, přičemž 230 milionů korun tvoří závazky zajištěné.
Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů Kč). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země, Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.
Maďarsko si na čtvrtečním summitu v Bruselu zajistilo výjimku z cenového stropu, který se na dovážený zemní plyn chystá zavést Evropská unie. Oznámil to v pátek maďarský premiér Viktor Orbán. Znamená to, že Maďarsko bude moci nadále dovážet plyn z Ruska na základě dlouhodobé smlouvy, kterou má na 15 let uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom. Uvedla to agentura Reuters. Návrhy Evropské komise (EK) v otázkách energetiky podle Orbána představovaly pro Maďarsko největší nebezpečí.
Prezidenti a premiéři zemí EU se v pátek nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.
V Bruselu začalo zasedání Evropské rady, jehož hlavním tématem je hledání shody na společném postupu s cílem snížit ceny energií. Očekává se dlouhá debata především o otázce zastropování ceny plynu spalovaného v elektrárnách, která dosud členské země rozdělovala. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie také projednají další podporu Ukrajině a na dálku se k nim připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve čtvrtek debata lídrů navazuje na úterní návrh Evropské komise.
Soukromá večeře v kancléřství u příležitosti Dne německé jednoty, večerní procházka kolem Braniborské brány, zdvižené palce na schodech Elysejského paláce při první zahraniční návštěvě kancléře. Emmanuel Macron a Olaf Scholz od vzniku svých nových vlád nikdy neopomněli dát najevo své přátelství, jako by se oba muži chtěli odvrátit od více než desetiletí váhavé spolupráce za éry kancléřky Angely Merkelové. Teď ale zrušili mezivládní schůzku plánovanou na 26. října do Fontainebleau.
Německá vláda hodlá nastavit daň pro některé výrobce elektřiny, která zamezí téměř veškerým jejich ziskům z prodeje na spotovém trhu. Stát by tak mohl strhnout elektrárenským společnostem až 90 procent ze zisků. Výnosy z daně, která by byla zpětně zavedena od 1. března do 30. listopadu, mají být použity k dotování běžných spotřebitelů. Zároveň Německo plánuje zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a průmysl kvůli prudce rostoucím cenám energií.
Příchod zimy a následky ruského ostřelování mohou na Ukrajině zvednout další uprchlickou vlnu mířící do Evropské unie, upozorňují na to lidskoprávní organizace i Kyjev. Uprchlická krize bude jedním z témat společného jednání české a ukrajinské vlády, které se má uskutečnit na konci října, jak potvrdil po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ve středu byl na pražské burze divoký den jako už dlouho ne. Akcie elektrárenské společnosti ČEZ a velkých bank prudce padaly. Ke dnu je poslala místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová, která si v úterý večer po jednání předsedů stran vládní koalice zatweetovala, že s napětím očekávaná daň z mimořádných zisků pro velké energetické, petrochemické firmy a banky se bude platit už ze zisků za letošní rok. Nikoli až za rok 2023, jak oficiálně předtím ohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura.
Občas se stane, že některé zprávy jsou zaznamenány, ale nezdá se, že by je mediální a politický svět vstřebal. Přinejmenším v Česku, ale ani ve světě nejsou chápány natolik, aby je novináři snadno přeložili do titulků, dokázali k nim srozumitelně formulovat otázky na tiskovkách a tak podobně. Minulý týden se takto začaly vnucovat dvě velké události. V úterý na Salonu Echa v Knihovně Václava Havla a ve středu na česko-polské konferenci o energetice v institutu CEVRO bylo jedno téma, které dokázalo dokonale sjednotit všechny účastníky: německý plán na ochranu domácího průmyslu před vysokými cenami energií.
Kabinet Petra Fialy se nakonec propracuje téměř ke stejnému schodku státního rozpočtu, který na tento rok ještě přichystala vláda Andreje Babiše. Babišův výchozí deficit 380 miliard korun Fiala a jeho ministr financí Zbyněk Stanjura nejprve v běhu zmenšili na 280 miliard. Tehdy jim ekonomové, dokonce z vládních vod jako Štěpán Křeček, vyčítali nízkou ambici proškrtat výdaje. Přišla válka na Ukrajině a včera poslanci, především s odvoláním na potřebu kompenzovat lidem účty za proud a plyn, schodek zvedli na 375 miliard.
Europoslanec Alexandr Vondra byl první, kdo otevřel téma, že je potřeba se s Německem na rovinu bavit o jeho podílu na současné energetické krizi a prudkém růstu cen elektřiny. Zlatou medaili za největší příspěvek k prudkému zdražování má Vladimir Putin a Rusko. Stříbrná ale patří Němcům, kteří svými rozhodnutími o odchodu od jádra a uhlí a sázce na levný ruský plyn k situaci velmi přispěli. Na otázky, jak Němci přispěli k energetické krizi a co se s tím dá dělat, s ním diskutují místopředseda BusinessEurope Radek Špicar a diplomat Jan Sechter.
Německo umožní kvůli energetické krizi provoz svých posledních tří jaderných elektráren až do 15. dubna příštího roku. Spolkový kancléř Olaf Scholz podle vládního mluvčího členům kabinetu dopisem oznámil, že země upraví zákony tak, aby reaktory mohly fungovat déle. Německo původně zamýšlelo všechny tři jaderné elektrárny odpojit na konci letošního roku, kvůli energetické krizi ale ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) rozhodl, že dvě ze tří elektráren zůstanou v provozu až do jara.
Česká republika je blízko dohodě s Německem o sdílení plynu v případě nouze. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) to řekl po pražském jednání s německým ministrem hospodářství a klimatu Robertem Habeckem. Česko má podle Síkely eminentní zájem o podíl ve vznikajících německých LNG terminálech. Síkela uvedl, že s Habeckem probírali shodu o solidaritě, která nastavuje podmínky, za kterých bude Německo s Českem sdílet plyn v případě nouze.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pondělí klesá. Pomáhá jí mírné počasí, plné zásobníky plynu a hojné příjezdy tankerů se zkapalněným zemním plynem (LNG). Kolem 12:30 SELČ ztrácel klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v listopadu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku 4,2 procenta na necelých 136 eur (3345 Kč) za megawatthodinu (MWh). Během dne byl i na 133 eurech, a tedy nejníže od konce června.
