Tag: energetika

Články k tagu

Situace se otočila. EU bude zásobovat Ukrajinu elektřinou, řekla von der Leyenová

EU bude dodávat na Ukrajinu dva gigawatty elektřiny, které země potřebuje, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Mělo by to být potvrzení solidarity, kterou EU chce projevit ukrajinským obráncům. „Ukrajina v minulosti dodávala elektřinu do Evropské unie, ale teď se situace změnila a elektřinu potřebuje Ukrajina,“ prohlásila předsedkyně EK na kyjevském summitu Ukrajina-EU. Informuje o tom ukrajinská agentura Unian. Kromě toho EU oznámila další balíček protiruských sankcí, který cílí na komponenty pro vojenské drony.

Vysoký účet za strašení

Strach je mimořádně silná emoce, která manipuluje s politikou i ekonomikou. V politice to právě teď v přímém přenosu sledujeme jako z učebnice pro manipulátory. Andrej Babiš bez zábran zneužívá strachu lidí z války, o jehož síle ho pečlivě přesvědčily průzkumy. V ekonomice má strach ještě rychlejší a bezprostřednější projevy. Okamžitě manipuluje cenou. Všechny prudké vzestupy a pády měn, cen i celých ekonomik mají na svědomí strachy.

Ceny energií míří pod vládní strop. Jeho snižování či zrušení není na stole, řekl Síkela

Další velký český dodavatel energií zamířil se svými cenami pod vládou nastavený cenový strop. K E.ONu se nyní přidala společnost innogy. Odborníci sice upozorňují na nástrahy, které nynější snížení přináší, například v podobě několikaleté fixace, i tak se ale šíří kritika na to, jakým způsobem vláda strop nastavila. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na dotaz deníku Echo24 uvedl, že není v našem zájmu cenový strop snižovat či rušit.

Energie zlevňují a dodavatelé nabízí výhodné fixace. Ekonom před nimi varuje

Ceny plynu a elektřiny na trhu zlevňují, dostávají se dokonce pod vládou stanovené cenové stropy. Zemní plyn a elektřinu zlevňují například i E.ON či Innogy. Dodavatelé proto přišli s tarify, které zákazníkům garantují výhodné ceny pod vládním stropem. Ekonom Lukáš Kovanda ale upozorňuje, že by lidé neměli brát hned první nabídku s podmíněnou fixací, neboť už na jaře lze očekávat až dramatický propad cen a unáhlená smlouva by se jim mohla vymstít.

Tři nové větrníky denně. Scholz žádá rychlejší přechod na zelenou energii

Kancléř Olaf Scholz uvedl, že Německo potřebuje zvýšit tempo rozšiřování obnovitelné energie, aby dosáhlo svého cíle stát se klimaticky neutrálním do roku 2045, i když největší evropská ekonomika odolává počátečním dopadům energetického tlaku Ruska, jak uvádí Bloomberg. „Zvládáme letošní zimu bez nedostatku plynu“, nechal se slyšet Scholz v sobotu při otevření terminálu na zkapalněný zemní plyn v Lubminu na pobřeží Baltského moře podle tiskové agentury DPA . Dodal také, že v Německu „žádná ekonomická krize není“.

Česko požaduje stamiliardy z Bruselu. K čemu pomůže další zadlužení?

Až stopadesát miliard korun na energetickou obnovu po plynovém odpojení od Ruska. Tolik si chce Česko půjčit od Evropské komise s ujištěním, že půjde o extrémně výhodnou půjčku. Zadlužili bychom se na třicet let a podmínkou by bylo nalít peníze do přesně vymyšlených projektů se specifickými podmínkami stanovenými EU. Česko má možnost půjčit si z Bruselu až 350 miliard korun z tzv. fondu obnovy.

Čtyři fenomény roku 2023

Rok 2022 se vysmál do očí všem, kdo se před jeho začátkem pouštěli do odhadů, co se v něm bude dít. Byl to z mnoha pohledů nejtěžší rok v Evropě od pádu železné opony v roce 1989. Svými společenskými následky a změnou kurzu výrazně tvrdší než rok 2008 a to, co po něm následovalo. Poslanec Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) před pár lety zmiňoval, jak přednášel studentům na letní škole v britské Cambridgi. Na začátku se jich zeptal, jestli považují za více přelomový rok 1989, nebo 2008.

Zvýšení daní je nutnost, míní Jurečka. Deficit není podle rozpočtové rady realistický

Deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený pro letošní rok, není realistický. Ve včerejší debatě Institutu pro politiku a společnost to uvedl šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) připustil zvýšení daní, byť hovořil o možnosti časového omezení opatření.

Odstřiženi od Ruska na předválečné ceně

To, že bude Evropská unie téměř kompletně odstřižena od dodávek ruského plynu, jeho cena bude na předválečné úrovni a zásobníky budou začátkem ledna naplněné z téměř devadesáti procent, by si ještě před pár měsíci netroufli odhadovat ani největší optimisté. Je to ale fakt, s nímž Evropa vstoupila do nového roku 2023. Druhého ledna se plyn v referenčním bodě TTF v Nizozemsku prodával za 74,93 eura za megawatthodinu. To je hodnota, kde byl naposledy před Putinovým napadením Ukrajiny v únoru.

Plynová krize se podle odborníků může letos v zimě opakovat

Přestože energetické sítě v Evropě se nyní soustředí na zajištění dostatku plynu a elektřiny pro domácnosti v nadcházejících měsících, odborníci si už teď začínají všímat letošních Vánoc a obávají se, že všechny dosavadní problémy by se mohly příští zimu opakovat – a možná i zhoršit. Podle odborníků bude situace v Evropě příští zimu do značné míry záviset na tom, jak chladný bude leden, únor a březen.

Elektrická síť na Green Deal nestačí, Němcům tak budou omezovat tepelná čerpadla a nabíjení elektromobilů

Zatímco Green Deal pokračuje v Evropě plným proudem, lidé jsou tlačeni do nákupů drahých elektromobilů a pořizování tepelných čerpadel, německá energetika na to není přizpůsobena a nemá dostatečné kapacity. Hozí časté přetížení elektrických sítí. To se bude řešit tak, že provozovatelé sítí budou bránit majitelům elektromobilů nebo tepelných čerpadel v jejich provozu, reps. budou omezovat nabíjení elektroaut a provoz tepelných čerpadel. Tyto pravomoce by měla získat Spolková síťová agentura.

„Jádro není budoucnost, palme uhlí.“ Co Němcům zbylo z iracionálních zelených snů?

Zahájení ruské invaze na Ukrajinu odstartovalo v Německu nečekané a nepříjemné vystřízlivění z plánu vystavět na dlouho levném plynu z Ruska celou ekonomiku. Plyn měl hrát hlavní roli během bezemisní transformace, kdy se Němci rozhodli odstřihnout se od uhlí i jádra. Provoz jaderných reaktorů je téměř definitivně u konce, jelikož se podle vládní koalice nejedná o zdroj budoucnosti, u uhlí je však situace zcela opačná. Strach z nedostatku elektřiny přiměl Němce spálit nejvíce hnědého uhlí za posledních mnoho let.

Energie prudce zlevňují. Domácnosti to v zálohách nepocítí, vzrostou jim násobně

Po mrazivých dnech, kdy ceny energií opět nebezpečně rychle stoupaly, nastala nyní na trzích příznivější situace. Plyn i elektřina o Vánocích citelně zlevnily, cena plynu se dostala dokonce hluboko pod 100 eur a je tak nejníže od vypuknutí ruské invaze v únoru. Co to pro budoucí vývoj znamená a jak se to dotkne domácností, které budou mít od nového roku energie zastropované, ovšem na velmi vysokých hodnotách.

Blackouty i rabování

Blackouty, tedy déletrvající výpadky elektřiny, jsou oblíbený dystopický žánr v pravicovém až reakčním prostředí, tedy mezi lidmi, kteří s podezřením sledují snahy o Velkou transformaci, známou i pod heslem uhlíková neutralita. Pravda je, že ta záliba nabývá u některých jejích nositelů takového stupně, až to vypadá jako tužba. Dlouhotrvající výpadek proudu by možná vyprovokoval velké politické posuny ve společnosti zpátky „doprava“. Cena za to však může být úděsná (i u nás státní správa propočítává, po kolika málo dnech už by začala anarchie a nastaly by poměry jak v občanské válce).

Životní úroveň a platy nám dramaticky klesly, měsíčně jsme o tisíce chudší. Co bude příští rok?

Češi letos zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. A i příští rok čeká českou ekonomiku další citelné zdražování, i když cenové šoky už asi nepřijdou takové jako letos a míra inflace má podle optimističtějších očekávání klesat na jednotky procent. Tu zatím nadále táhnou hlavně násobné ceny energií, které nebývale zatěžují výdaje domácností, a také potravin

Jak vládli, tak i dovládli

Praha se s předsednictvím Evropské unie loučí způsobem, který i největšího sympatizanta Fialovy vlády nenechá na pochybách o tom, jak s tím předsednictvím po celou dobu nakládala. Předsednictví bylo pasivní a nevýbojné, naše vláda připomínala střelu s plochou dráhou letu: mezi startem (1. července) a cílem (31. prosince) nízko nad zemí víceméně kopíruje terén, jen při dopadu místo exploze nastala imploze. Summit ve dnech 16.–18. prosince, pravda, dotlačil Němce k přijetí mechanismu umožňujícího zastropovat podle okolností ceny plynu.

Se zavíráním reaktorů po Fukušimě je konec. Japonský regulátor ohlásil návrat k jádru

Japonský regulátor vypracoval nová bezpečnostní pravidla a oznámil rozvoj jaderné energetiky v zemi. V rámci nové strategie chce Japonsko prodloužit životnost některých reaktorů, znovu zapojit všechny původně odpojené a investovat do výzkumu nových jaderných reaktorů. Země tak definitivně zavrhuje plán odpojení od jaderné energie, který přijala po jaderné havárii v elektrárně Fukušima v roce 2011.

Strany bývalé slovenské vládní koalice podpoří rozpočet. Matovič nabídl, že pak odstoupí

Strany bývalé slovenské vládní koalice se dohodly, že podpoří schválení rozpočtu na příští rok. Na společné tiskové konferenci to podle slovenských médií oznámili premiér Eduard Heger a předseda strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richard Sulík. Parlament má rozpočet schvalovat ve čtvrtek, pokud tak poslanci učiní, Slovensko se vyhne rozpočtovému provizoriu. To by mohlo bránit v pomoci lidem zasaženým prudce rostoucími cenami energií.

A bude i Jurečkova drahota

Praha se s předsednictvím EU loučí pro ni charakteristickým způsobem. Déle než pět měsíců bylo naše předsednictví pasivní a místo pokusu hájit zájmy vysoce průmyslové země jako kdyby jen naplňovalo vůli vznikající úplně jinde. Teď ze soboty na neděli se pod českým předsednictvím podařilo dosáhnout cenových stropů na plyn (a tedy dalšího zadlužování; fakt ovšem je, že ani tohle skeptici pro odpor Německa nečekali), vedle toho ovšem i dalšího rozšíření „trhu“ s povolenkami, kterými se uměle zdražuje všechno fosilní.

Kabinet se chystá na příští zimu, zajišťuje zdroje plynu. Pochvaluje si deklaraci s Alžírskem

Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží zvyšovat možnosti dovozu ze zdrojů plynu mimo Rusko a hledá nové potenciální dodavatele. Před příští zimou si hodně slibuje od jednání s Alžírskem. MPO to uvedlo pro deník Echo24 s tím, že Česko musí klást větší důraz na obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnosti. Klíčový bude pro zajištění tepla na příští topnou sezónu také zkapalněný zemní plyn (LNG). Podle odborníků bude naplnění zásobníků na příští zimu bez ruského plynu velkou výzvou.

Německý parlament schválil regulaci cen plynu, tepla a elektřiny

Německý parlament schválil regulaci cen zemního plynu, dálkového tepla a elektřiny pro domácnosti, firmy i velké průmyslové podniky. Opatření, k jehož financování zřídilo Německo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), potrvá od ledna 2023 až do konce dubna 2024. Stát bude domácnostem dotovat spotřebu do výše 80 procent podle jejich průměru z loňského roku, velkým firmám pak 70 procent. Úlev se dočkají také ti, kteří topí peletkami, topným olejem či zkapalněným plynem, na konkrétní podobě se ale ještě musejí dohodnout spolková vláda s regiony.

Podmínky jsou nejasné, kritizují velké firmy zastropování cen energií

Rozhodnutí vlády stanovit maximální ceny energií i pro velké firmy není skutečným zastropováním, domnívá se jednatel plzeňské společnosti Lasselsberger Roman Blažíček. Vadí mu, že kabinet přesně nedefinoval podmínky, za kterých bude možné podporu získat. Ředitel porcelánky Thun 1794 z Nové Roli na Karlovarsku krok vlády uvítal, protože dává alespoň nějakou jistotu do příštího roku. I on ale kritizuje nejasné podmínky. Pozitivně hodnotí krok vlády budějovický výrobce umělých střívek Viscofan CZ.

Mráz snížil zásoby plynu. Česku pomáhají jeho úspory z minulých měsíců, řekl Síkela

Kvůli ochlazení počasí v posledních dnech se nyní čerpá ze zásobníků zhruba stejně zemního plynu jako v minulých letech, zásoby tak klesly. Daří se ale držet dříve nastřádanou úsporu ve spotřebě, v zásobnících tak jsou víc než tři miliardy metrů krychlových plynu. Na tiskové konferenci ve Sněmovně to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zásobníky v ČR jsou ke středě podle statistik naplněné zhruba na 89 procent.

Kde vzít plyn? Tuto zimu Evropa přečká, ale za rok hrozí problémy

Evropa nebude čelit energetické krizi jen letos, ale několik dalších let. S tímto stanoviskem souhlasí zřejmě většina evropských i českých expertů. Ti se nicméně shodují, že to, že se evropským zemím úspěšně podařilo naplnit plynové zásobníky pro letošní zimu, ještě neznamená, že se stejná věc podaří i příští rok. Naopak varují před tím, že by evropské plynové zásobníky mohly být před příští topnou sezónou naplněny jen asi ze 65 procent. Pražská plynárenská pro Echo24 uvedla, že bude záležet na řadě faktorů, problém by ale mohl být pro střední Evropu.

Na zastropované ceny mají dosáhnout i velké firmy, navrhuje ministerstvo

Na zastropované ceny energií v příštím roce zřejmě dosáhnou i velké firmy. Vyplývá to z návrhu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který je nyní v připomínkovém řízení. Podle něj by pro velké podniky měly platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let. Toto opatření má podniky motivovat k úsporám. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně 40 miliard korun.