Další velký český dodavatel energií zamířil se svými cenami pod vládou nastavený cenový strop. K E.ONu se nyní přidala společnost innogy. Odborníci sice upozorňují na nástrahy, které nynější snížení přináší, například v podobě několikaleté fixace, i tak se ale šíří kritika na to, jakým způsobem vláda strop nastavila. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na dotaz deníku Echo24 uvedl, že není v našem zájmu cenový strop snižovat či rušit. V souvislosti s cenami energií se hojně mluví také o restrukturalizaci firmy ČEZ, případné zestátnění společnosti se stalo i tématem probíhající prezidentské kampaně. Premiér Petr Fiala (ODS) je v této problematice s ohledem na obchodování akcií ČEZu na burze s komentáři opatrný.

„innogy zlevňuje nové ceníky zemního plynu pod vládní strop,“ stojí v titulku tiskové zprávy, kterou společnost zaslala médiím. Snížená cena se týká nových zákazníků a těch, kterým končí fixační období. Roční úspora oproti stropu bude pro zákazníky 3500 korun. Většina zákazníků innogy má stále ještě zafixované výhodnější ceny elektřiny a plynu z minulosti a do konce platnosti smluv budou platit za energie nižší ceny, než jsou stanovené stropy.

Společnost innogy je druhým velkým dodavatelem, který od začátku ledna oznámil, že své ceny sníží pod vládní strop. Tím prvním byla firma E.ON. Jedná se však o tříletou fixaci, kratší dobu E.ON nenabízí. I proto například ekonom Lukáš Kovanda varuje, aby lidé neskočili po první nabídce levnější energie, protože za dva roky může být situace úplně jiná a lidé mohou mít zbytečně zafixovanou stále poměrně vysokou cenu. Firma innogy naopak nabízí fixaci kratší. „Zatím jsme obezřetní a zákazníkům stále nabízíme jen smlouvy na 12 měsíců a pak jim znovu nabídneme novou smlouvu podle aktuální situace,“ říká David Konvalina, ředitel innogy pro maloobchod a marketing.

Aktuální dění na energetickém trhu jen podle Konvaliny dokazuje, jak jsou velkoobchodní trhy v současné době stále ještě velmi špatně předvídatelné a volatilní. Pro případné další zlevňování energií je nyní klíčové, zda se současný trend na evropských energetických burzách udrží delší dobu a ceny se stabilizují. Za současný pozitivní cenový vývoj totiž může především výrazně teplejší počasí a úspory zákazníků. Podle něj jsou nové ceny velmi dobrou zprávou jak pro zákazníky, tak pro státní rozpočet, neboť pro tyto smlouvy nebude stát muset vyplácet kompenzace.

Ministr Síkela na dotaz deníku Echo24 po jednání vlády uvedl, že nabídky obchodníků pod úrovní stropů vítá, zároveň ale není Česko v situaci, kdy by si mohlo strop dovolit zrušit. Cílem cenových stropů bylo podle něj dát lidem i firmám jistotu, že energie nezdraží nad určitou hranici, nevidíí ale důvod se stanovenou hranicí pohybovat.

„Není v našem zájmu teď cenové stropy snižovat, v našem zájmu je co nejrychleji se vrátit k normálnímu fungování,“ řekl. Cenové stropy tak budou platit celý letošní rok. A pokud by se ukázalo, že nadále nejsou potřeba, kabinet od nich od příštího roku upustí, uvedl ministr.

Cenové stropy podle něj pomohou nejen domácnostem a firmám, ale i finančnímu zdraví státu. Náklady na rozdíl mezi cenou energií a cenovým stropem nese stát, odhady úřadů zatím počítají s částkami od 100 miliard korun do 240 miliard za rok. Vláda chce na pokrytí těchto výdajů využít příjmy z loni přijatých mimořádných odvodů. Jde především o daň z neočekávaných zisků, která se vztahuje na energetické, petrochemické a těžební firmy a některé banky, a mimořádné odvody z nadměrných tržeb energetických firem.

Stropy vycházejí z nařízení vlády, pokud by tedy mělo dojít k jejich jakékoliv úpravě, musela by o tom vláda znovu rozhodnout. Zastropovanými cenami Fialova vláda především dala najevo, že se snaží lidi ochránit před potenciálně neúnosně vysokými cenami elektřiny a plynu. Podle odborníků ale ztrácejí svůj smysl, pokud by na nich měli prodělávat jak odběratelé, tak vláda vzhledem k vyplácení kompenzací dodavatelům.

Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš pro Echo24 uvedl, že celý systém je nastavený tak, že k případným kompenzacím dochází pouze v případě, že ten strop je skutečně limitem a náklady jsou vyšší. „Pokud cena jde pod ten vládou zavedený strop, tak samozřejmě ten systém reaguje normálně pružně a pokud dojde k přejednání nebo úpravě té ceny energií, tak ta bude nižší a nevzniká tam nárok na tu kompenzaci,“ řekl Bartoš s tím, že MPO ale musí přijít s mechanismem kompenzací firmám v průmyslu a na základě výpočtů nastínit postup, který by byl v souladu s evropským rámcem.

Stát chce větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou

Situaci sledují i další velcí dodavatelé. „Pokud se budou velkoobchodní ceny vyvíjet dlouhodobě příznivě, tak na to samozřejmě zareagujeme a pokles cen zohledníme i v koncových cenících. To ostatně děláme vždy a například během covidu jsme zlevňovali jak elektřinu, tak plyn,“ řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Podle něj chce ČEZ nabídnout tarify s fixacemi v situaci, kdy to bude výhodné. Dlouhodobě se hovoří o tom, že by stát měl zbylé akcie ČEZ vykoupit. Potenciální restrukturalizaci ale nechce premiér Fiala s ohledem na obchodování akcií firmy na burze příliš komentovat.

„Platí náš úmysl v rámci posilování energetické bezpečnosti získat větší kontrolu státu nad energetickou infrastrukturou. Ano, máme zájem provést určitou transformaci české energetiky a její součástí je získání větší kontroly státu nad energetickou infrastrukturou,“ řekl Fiala.

Soustředit se chce také na udržení nižších cen energií a jejich dlouhodobého zachování. „To si myslím, že je momentálně důležité a od toho se odvíjí to, co musíme dělat v České republice se zastropováním – možná nic, protože to bude fungovat. Možná ten strop ani nebude potřeba do budoucna, ale zatím, kdybychom ho neudělali a neudržovali, tak lidé a firmy platí násobně víc, a to jsme nechtěli,“ řekl Fiala.

Loni v červenci schválili ministři členských států EU zodpovědní za energetiku závazek snížit spotřebu plynu o 15 procent. Pro Českou republiku to znamenalo ušetřit v období od října 2022 do března 2023 přibližně 800 milionů metrů krychlových oproti předešlé topné sezóně. Tento cíl se podařilo splnit více než o dva měsíce dříve. „Potvrzuje se to, co říkám od loňského jara – úspory energií jsou velmi účinným a ve svém důsledku velmi levným nástrojem na posilování energetické bezpečnosti. Každému, kdo se na tomto zodpovědném přístupu ke spotřebě plynu podílí, tak patří velký dík. I díky tomu jsou tuzemské zásoby plynu oproti loňsku více než dvojnásobné,“ řekl ministr Síkela s tím, že právě úspory pomáhají snižovat ceny plynu.