Kolem 65% zemního plynu, spotřebovávaného v Praze, je v současnosti původem z Norska. Informoval o tom šéf představenstva společnosti Pražská plynárenská Martin Pacovský. Pro Echo24 firma uvedla, že odhad vychází z hodnot tzv. „spalného tepla“ zemního plynu a ze sledování aktuálních zdrojů, z nichž momentálně proudí plyn do Německa. Zásobníky se Pražské plynárenské daří před zimou plnit podle plánu.
Státy EU navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Po jednání unijních ministrů energetiky to oznámil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zasedání vedl. Zástupci vlád Evropskou komisi pověřili také přípravou dalších opatření, včetně celounijnních úspor energie či zastropování cen plynu. Na zastropování cen plynu dováženého z Ruska, jak navrhovala Evropská komise (EK), ale ministři shodu nenašli. Proti tomuto návrhu se stavěly zejména středoevropské země včetně ČR.
Vláda slíbila, že kraje budou moci v příštím roce nakoupit energie za přesně danou cenu. Její výši a mechanismus nákupu vládní kabinet sdělí v příštím týdnu, řekl předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) po pátečním jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle Kuby premiér hejtmany a zástupce obcí ujistil, že vláda zajistí dostatek dostupných energií pro nemocnice, školy a další veřejné instituce.
Vládě Petra Fialy (ODS) nedůvěřuje 55 procent Čechů. Více než dvě třetiny lidí pak nejsou spokojeny s tím, jak kabinet bojuje s rostoucími cenami energií. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas (ČRo). Uskutečnil se 6. a 7. září a zúčastnilo se ho více než tisíc lidí. Třetina dotázaných uvedla, že vládě „určitě“ nedůvěřuje, 22 procent „spíše“ nedůvěřuje. Důvěru má vláda u 36 procent občanů. Jsou to zejména ti, kteří jednu ze dvou vládních koalic loni volili.
V pátek 16. září by měla jednat Sněmovna na mimořádné schůzi o národních opatřeních v souvislosti s cenami energií. Informaci České televize potvrdil ČTK předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Nechtěl předjímat, jaká konkrétní opatření kabinet Spolu a Pirátů se STAN navrhne. Podle ČT chce vláda na schůzi ve stavu legislativní nouze projednat zastropování cen energií a daň z mimořádných zisků energetických společností, bank a rafinérií.
S prudkým zdržováním a pádem životní úrovně se do veřejné debaty dostávají slova, která v klidných časech prosperity, stabilních cen a hladce fungujících trhů zajímala jen finančníky a ekonomy. Tím nejčastěji zmiňovaným v poslední době je marže. Rozdíl mezi částkou, za niž dokázala firma zboží nebo službu vyrobit či nakoupit, a částkou, za kolik ji prodala zákazníkovi. Marže je to, co dokázala k ceně přirazit, vydělat. Právě teď se ukazuje, že éra vysoké inflace, jakou právě Evropa a vyspělý svět prožívají, je ideální doba, jak si přirazit k ceně. Když se všude zdražuje, vytváří to všeobecnou atmosféru, že ceny jdou nahoru.
Britská premiérka Liz Trussová slíbila zastropovat od 1. října na dva roky ceny energií pro domácnosti, aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem cen energií. Nejméně na půl roku slíbila podporu i firmám, oznámila to v projevu v Dolní sněmovně. Vláda zruší dosavadní zákaz frakování, což je technika těžby plynu a ropy z břidlicových hornin, a schválí další těžbu ropy v Severním moři, informovala agentura Reuters a stanice BBC.
Energetická krize zasáhla celou Evropu a spotřebitelé hledají různé cesty, jak ušetřit na výdajích za energie. Do diskuse na téma úspor v domácnosti se zapojují i významní vědci. Jedním z nich je držitel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2021 Giorgio Parisi. Podle jeho vyjádření se dá kratší dobou vaření těstovin výrazně ušetřit. Uvedl to server rnd.de. Fyzik Parisi radí, aby se při vaření špaget, penne nebo kolínek voda pouze přivedla do varu, vložené těstoviny se přikryly pokličkou a po dvou minutách se vypnul přívod tepla.
Opoziční hnutí ANO připravilo krizový plán pro Česko, obsahuje 28 bodů. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání stínové vlády to řekl předseda ANO Andrej Babiš. Navrhuje například zastropovat ceny elektřiny a plynu na 1500 korun za MWh, snížit daň z přidané hodnoty u základních potravin z 15 procent na pět procent nebo zavést příspěvek 5000 korun na každé nezaopatřené dítě do 26 let, a to měsíčně až do dubna příštího roku.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) čelí mimořádné kritice po jeho středečním vystoupení v německé televizi ARD. V něm ukázal hrubou neznalost základních ekonomických pojmů jako bankrot a insolvence, které mu musela moderátorka během rozhovoru vysvětlit. Ministr Habeck na dotaz moderátorky, jestli očekává v souvislosti s energetickou krizí nárůst počtu bankrotů, odvětil: „Ne, neočekávám. Umím si představit, že určitá odvětví prostě na nějakou dobu přestanou vyrábět.“
Ústředním tématem komunálních voleb se pomalu stává současná energetická krize. „Zlevním plyn Pražanům,“ zní jedno z hesel, na které mohou obyvatelé hlavního města narazit. Politici slibují levnější plyn i elektřinu a přicházejí s různými recepty, jak to zařídit. V Praze se strany snaží zaujmout voliče škálou návrhů. Od speciálních tarifů na plyn, podporou sdílené energetiky až po pohon městské hromadné dopravy biomasou nebo využití výkalů jako zdroje tepla.
V pátek 9. září zasedají evropští ministři hospodářství, aby společně hledali evropské východisko z drahých cen elektřiny. Schůzku svolal český MPO Jozef Síkela. Není úplně jasné, proč by hledání evropské cesty mělo mít přednost před hledáním cesty národní, když některé vlády EU už nějaká svá východiska našly samy, popřípadě je právě nacházejí. U nás se takové iniciativy chopil ministr spravedlnosti Pavel Blažek. V Salonu Echa hledáme východiska s poradcem premiéra Jakubem Kajzlerem, známým advokátem Radkem Pokorným a konečně s Ivanem Noveským.
Česká vláda přichystala poměrně výrazný obrat oproti dosavadnímu přístupu k řešení energetické krize. Směřuje se k zastropování ceny pro spotřebitele, byť právě tento krok politici donedávna striktně odmítali. Premiér Petr Fiala navíc před několika dny rozhodl, že celá problematika přejde pod Úřad vlády ČR. Jde o radikální obrat, dosud měl totiž hledat cestu ven z energetické drahoty ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Rostoucí ceny energií a vstupů přiměly prvního významného německého producenta k cestě za restrukturalizací. Podle okresního soudu v Düsseldorfu se známý výrobce toaletního papíru Hakle přihlásil k insolvenčnímu řízení. Společnost založená už v roce 1928 nebyla schopna dostatečně rychle přenést zvýšení nákladů na energii na maloobchodníky, zdůvodňuje situaci Hakle. Výroba papíru je zvláště energeticky náročná a dřevo se také stalo vzácným a drahým.
Brusel pracuje na plánu, jak se vypořádat s energetickou krizí, a navrhuje stanovit cenový limit 200 eur za megawatthodinu za elektřinu, což je čtyřnásobek loňské ceny. Informoval o tom Financial Times. Česká republika chystá pro domácí trh ambicióznější plán, díky němuž by se cena elektřiny pro domácnost měla pohybovat od šesti až do deseti korun za kilowatthodinu, což není ani dvojnásobek loňské ceny. O českém plánu informoval server Novinky.cz.
Rostoucí ceny energií, které se rychle vymykají i těm nejčernějším představám, se rychle stávají hlavním politickým tématem. Přesto se zdálo, že vláda je velmi pasivní, slibovala dílčí řešení, zatímco se šířily zprávy, že v zimě budou muset zavřít školy a nemocnice nebudou mít na zaplacení elektřiny. To se změnilo 26. srpna, kdy ve sněmovně rázně vystoupil ministr spravedlnosti Pavel Blažek. „Pokud se nevyřeší krize v energetice, tak je ohrožen politický systém této země,“ prohlásil. V roizhovoru dodal, že vláda musí nalézt způsob, jak zastropovat marže v energetice.
Pokud nezačneme rychle jednat, za pár týdnů už tady nebudeme. Strach, úzkost a hněv ve společnosti z nezvládnuté energetické krize, prudkého propadu životní úrovně většiny obyvatel a ochromení ekonomiky tuto vládu smete. Premiér působí dojmem kapitána Titaniku, kterému nedochází, že náraz se blíží. Tak mluví v kuloárech stále víc politiků vládní koalice, včetně ministrů za ODS. Ceny elektřiny a plynu v Evropě se dostaly mimo jakoukoli kontrolu. Běžným stavem jsou denní výkyvy o desítky procent.
Česko a Polsko obnovilo spolupráci na přípravě plynovodu Stork II, který by propojil obě země. Novinářům to v úterý večer na ekonomickém fóru v polském lázeňském městě Karpacz řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nový plynovod umožní větší diverzifikaci dodávek zemního plynu v Evropě. Zajištění energetické bezpečnosti do budoucna je podle premiéra Fialy pro Česko zásadní. Heslem 31. ročníku fóra v Karpaczi je Evropa na pozadí nových výzev a Fiala v jeho úvodu obdržel cenu Člověk roku za letošek.
Energetická krize před nadcházející zimou dělá starosti i provozovatelům bazénů. Opatření, která hodlají podniknout, se nicméně liší. Zatímco Plavecký bazén v pražském Podolí se snaží šetřit a plánuje zvýšení cen vstupenek, brněnské bazény přistupují na jinou strategii a pokryjí náklady z úspor či podpory od města, Aqualand Moravia se dle svých slov chystá dokonce zlevňovat, aby přitáhl více lidí.
Ačkoliv energetická krize a nevídaně vysoké ceny elektřiny a plynu mohou velmi brzy zcela paralyzovat chod společnosti, česká vláda mnohé udivuje svým dosud laxním přístupem a vyčkáváním. Mnohé jiné evropské státy obrovsky rostoucí náklady na energie, který se dotýkají jak domácností, tak firem na své domácí půdě řeší a nespoléhají na to, s čím přijde Evropská unie. Kabinet Petra Fialy (ODS) se však zatím příliš neinspiroval a reaguje jen velmi pomalu.
Stát požádal o licenci na obchodování s elektřinou a plynem pro společnost Prisko, jejímž je vlastníkem. Úkolem firmy bude nakoupit za zvýhodněnou cenu proud pro veřejnou sféru, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) webu Hospodářských novin. Prisko ale nebude finálním státním obchodníkem, pouze vykryje čas potřebný na vytvoření nové firmy, uvedl ministr. Dříve se hovořilo o tom, že by se státním obchodníkem mohl stát polostátní ČEZ.
Evropská komise v rámci chystaných krizových opatření navrhne, aby nečekané zisky energetických společností pomohly zranitelným spotřebitelům. Uvedla to v úterý předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Komise podle ní připravuje rovněž plán chytrých úspor elektřiny, kdy by se významná část spotřeby přesunula do levnějších pásem. Komise by návrh měla dokončit ve středu a dva dny poté předložit ministrům energetiky na mimořádném zasedání svolaném českým předsednictvím Evropské unie.
Nastupující britská premiérka Liz Trussová se chystá podpořit firmy částkou 40 miliard liber (1,1 bilionu Kč), aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem cen energií. Plán, který je podle agentury Bloomberg těsně před dokončením, počítá buď se zastropováním cen, anebo s jejich snížením o stanovený procentní podíl. Pokud se Trussová přikloní k druhému návrhu, bude to znamenat, že dodavatelé energií budou muset všem firmám nabídnout cenu, kterou vláda schválí.
Česká republika bude mít podle premiéra Petra Fialy (ODS) přichystané národní řešení vysokých cen energií, které doplní nebo nahradí evropské řešení. Záležet podle něj bude na tom, k jaké dohodě se dospěje na evropské úrovni. Fiala to řekl v Hořicích na Jičínsku, kde vedl kampaň před obecními volbami. V pátek se koná mimořádná evropská rada pro energetiku, kterou do Bruselu svolala Česká republika jako předsednická země EU.
Některá opatření, která přijaly evropské vlády s cílem udržet náklady na elektřinu na nízké úrovni, lze popsat jako Ponziho schéma, nazývané také letadlo či pyramida. Řekl to zpravodajskému serveru CNBC Dan Brouillette, který za vlády Donalda Trumpa zastával funkci ministra energetiky. Jedním z nejjednodušších politických nástrojů je schválit zákon, přivlastnit si peníze a dát je občanům na zaplacení jejich účtů za elektřinu, řekl Brouillette.
Premiér Petr Fiala (ODS) chce mít řešení vysokých cen energií hotové nejpozději na konci září. Svolal kvůli tomu speciální skupinu odborníků, kteří by na úrovni České republiky měli připravit návrh k zastropování cen elektřiny nebo plynu. Deníku Echo24 to sdělil mluvčí předsedy vlády Václav Smolka. Fiala tak chce mít řešení neúnosných cen přibližně v době, kdy se mají konat dvě protivládní demonstrace.
Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci letošního roku odstaví. Německý ministr hospodářství Robert Habeck v pondělí večer řekl, že zátěžové testy prokázaly, že atomové elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku mohou během zimy vzhledem k nejistým dodávkám plynu z Ruska přispět k energetické bezpečnosti Německa.
Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů. Goldman Sachs částku vypočítává pro běžnou domácnost v EU, tedy i tu v Česku. Na prognózu upozornil ekonom Lukáš Kovanda.
Mezi země, které zastropovaly ceny energií, se přidalo i Rakousko. Země omezí ceny až na 80 % loňské průměrné spotřeby v rámci opatření, jehož cílem je zkrotit rostoucí náklady na energie. Dohodu na opatřeních se podařilo uzavřít v neděli, kdy se ministerstvo financí vedené lidovci uzavřelo dohodu s ministerstvem pro ochranu, které vedou Zelení. Informuje o tom agentura Bloomberg. Tento krok přinese roční úspory pro každou domácnost v průměrné výši 500 eur (v pondělním kurzu asi 12 297 Kč).
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) dál požaduje zvýšení minimální mzdy o 2000 korun na 18 200 korun, a to ještě letos. O růstu mezd ve firmách pro příští rok budou odboráři vyjednávat individuálně podle situace jednotlivých podniků. Na shromáždění odborů proti chudobě to řekl předák ČMKOS Josef Středula. Odboráři také svolávají na 8. října do Prahy na Václavské náměstí demonstraci kvůli nynější situaci.
