Vládní pomoc s účty za energie pro všechny je příliš nákladná, varoval v rozhovoru s BBC prezident Světové banky (SB) David Malpass. Programy pomoci v době pandemie nemoci covid-19 nebyly dostatečně zacíleny na nejzranitelnější skupiny a stejnou politiku vlády přijímají i v případě pomoci lidem s rostoucími účty za energie. Splácení dluhu, který takto vzniká, ale potrvá desítky let.

Světová banka dnes rovněž předpověděla, že ceny energie se v příštím roce sníží o 11 procent po letošním nárůstu o 60 procent v důsledku ruského útoku na Ukrajinu. Upozornila, že pokles cen by mohl být ještě výraznější kvůli zpomalení růstu světové ekonomiky a koronavirovým restrikcím v Číně.

„Vlády říkají, že se postarají o všechny, ale to je příliš drahé,“ řekl Malpass. Podle něj to zvyšuje celosvětové zadlužení na rekordní úroveň, nejvíce zasaženi jsou přitom lidé na spodní hranici příjmové škály.

V době pandemie si vlády kvůli zavedeným omezením půjčily miliardy dolarů. Zaplatily z nich programy na udržení pracovních míst, zvýšení výplaty dávek a půjčky a garance pro podniky, které by jinak byly nuceny ukončit činnost. Malpass řekl, že podle uznávaného ekonomického názoru by měla existovat záchranná sociální síť, určitá ochrana lidí v době krize. Dotace by podle něj měly být dočasné a cílené na ty, které je potřebují nejvíce. Mnoho těchto dotací v době koronavirové pandemie však nebylo cílených.

„Dostali je všichni a teď se projevují následky,“ řekl Malpass. „Lidé budou ten dluh splácet roky, možná i desítky let.“

Institut pro mezinárodní finance (IIF) uvádí, že globální dluh se v prvním čtvrtletí zvýšil na rekordních více než 305 bilionů USD (7,5 biliardy Kč). Očekává se přitom, že se bude nadále zvyšovat.

Válka na Ukrajině způsobila prudký růst cen energií. Vlády po celé Evropě tak představily dotace na energie, aby pomohly domácnostem s platbami rostoucích cen. Energetická krize přichází v době, kdy se vlády už citelně zadlužily.

Šéf Světové banky se obává, že dodatečná pomoc lidem přispěje k dalšímu růstu spotřebitelských cen. V Británii už se míra inflace dostala na 40leté maximum 10,1 procenta, v EU je na rekordních 10,9 procenta, zatímco ve Spojených státech činí 8,2 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že v letošním roce inflace dosáhne vrcholu 9,5 procenta, začít klesat by měla až v roce 2024. V mnoha zemích s nízkými příjmy to způsobuje nesplácení úvěrů a vrhá zranitelné lidi do chudoby.

„Kombinace zvýšených cen komodit a přetrvávajícího oslabování měn se v řadě zemí projevuje vyšší inflací,“ uvedl Ayhan Kose stojící v čele skupiny, která sestavuje zprávy SB o vyhlídkách komoditních trhů. Upozornil, že rozvíjející se země by se měly připravit na „období ještě větší vrtkavosti na globálních finančních a komoditních trzích“.

Světová banka předpokládá, že průměrná cena ropy Brent bude v příštím roce činit 92 dolarů za barel a že v roce 2024 klesne na 80 dolarů za barel. Nadále se však bude držet nad svým pětiletým průměrem 60 dolarů za barel. Ruský vývoz ropy by podle banky v důsledku embarga ze strany Evropské unie mohl klesnout až o dva miliony barelů denně.

SB předpokládá, že ceny zemního plynu i uhlí v příštím roce klesnou z letošních rekordních maxim. Ceny plynu v Evropě by ale podle banky i tak mohly být téměř čtyřikrát vyšší než jejich pětiletý průměr, napsala agentura Reuters.