Ve válečných časech je zapotřebí bdělost, někteří uživatelé to s ní ale už začínají přehánět. Přesněji řečeno – přehání se to s ní jaksi dlouhodobě, v posledních týdnech to jen začíná být víc vidět a děje se, řekl bych, častěji. Tím se dostávám k Panu Nestvůrovi. Je to jeden z mých facebookových tzv. přátel, dostal se mezi ně složitou náhodou, nebudu ji tady popisovat. A je to takový… Pan Nestvůra.
Trvalkou veřejné debaty v západním světě je regulace projevu na sociálních sítích, kde se velká část té veřejné debaty odehrává. Podle některých tím byla fakticky zprivatizována, společnost předala kontrolu nad veřejnou výměnou názorů několika mocným firmám. Existují důvody k nim necítit velkou důvěru.V uplynulém týdnu však koupil necelých deset procent společnosti známý miliardář Elon Musk, postava známá, v ledasčem jistě rozporná. Stal se tak nejvýznamnějším akcionářem Twitteru.
V prvních dnech a týdnech po začátku války jsem pociťoval až nepřípadně, pokud někdo na sociálních sítích „jel“ ty obvyklé věci, legrácky a kulturní války, kočičky a pejsky. Vnímal jsem to jako snahu udržet říši virtuálního nesmyslu ve chvíli, kdy hmotná realita potvrzuje svou nadřazenost, primárnost. Strašnou shodou okolností dává šanci ke troše sebereflexe, aspoň relativizaci vnímání vlastních citečků jako toho nejdůležitějšího v celém širém světě. Byla to naděje a) bláhová, b) v něčem pomýlená. Stačilo pár týdnů a zas všechen ten „bizár“ oceňuji, i když se mu vystavuji asi méně. Přináší zapomnění a taky uklidnění...
Když inženýr Ray Tomlinson roku 1971 odeslal první e-mail, stěží mohl očekávat, jaké monstrum přivádí na svět. Digitální textové zprávy všeho druhu nám vlezly do života způsobem, kterému už v 90. letech mohl zastaralý telegram jenom závidět. Lidé po nich domlouvají obchody a podvody, posílají si pozdravy i nadávky, informují se vzájemně o narozeních, svatbách i úmrtích, rozcházejí se nebo plánují zálety, a to všechno mnohokrát denně.
Většinou tady na sociální sítě nadávám, případně si z nich utahuju. Ve válečných časech ale člověk může poznat i jejich lepší stránku. Kdo hledá, najde na nich důvěryhodné zdroje důležitých informací, ať už z místa bojů, nebo od fundovaných politologů, vojenských analytiků a dalších. Mně se v tom ohledu poštěstilo a jsem tomu rád, i když v důsledku toho trávím na sítích o dost víc času, než bych měl.
Minulý týden se opět ocitl na scéně nezvedený syn amerického prezidenta Hunter Biden. Deník New York Times přinesl zpravodajství shrnující postup probíhajícího federálního vyšetřování mladého Bidena pro možné daňové úniky, podvody a neregistrovaný lobbing. Ale tím, co zaujalo mediální scénu nejvíc, nebyl sám Hunter, ale pár slov ve zprávě: to, že využívala e-mailů, „jež New York Times získaly z cache laptopu, který Biden nechal v opravně ve státě Delaware“. Autenticitu e-mailů „dosvědčili lidé se znalostí vyšetřování a oněch e-mailů“.
Podobně jako mnoho uživatelů sociálních sítí jsem tam v posledních dnech a týdnech viděl násobně víc videí než dřív. V naprosté většině jsou to záběry toho typu, který by se v této spíš nevážné rubrice nehodilo rozebírat a připomínat. Objevují se ovšem i stopy válečného humoru, fórky o ukrajinských traktoristech, schopných zneškodnit a odtáhnout jakýkoli výkřik ruské vojenské techniky včetně rakety Sojuz. Někteří uživatelé také s dávkou pochopitelné škodolibosti sdíleli rozlučková videa, s nimiž ruské slečny a mladí pánové opouštěli Instagram.
Ruský soud v pondělí v zemi zakázal sociální sítě Facebook a Instagram. Americkou společnost Meta Platforms, pod kterou tyto sítě spadají, pak soud za toleranci násilí označil za extremistickou. Informovala o tom agentura Reuters. Rusko už dříve zablokovalo přístup k Facebooku. Cenzurní úřad Roskomnadzor to zdůvodnil tím, že provozovatel sítě diskriminuje ruská média. Facebook v minulosti omezil přístup ke kanálu RT a k portálu Sputnik v celé Evropské unii.
Do výčtu sociálních sítí, které Rusko blokuje, přibyl Instagram. Ten je zde extrémně oblíbený, skrz tuto platformu si vydělávají influenceři, ale pomáhá v reklamě i maloobchodním firmám. Podle některých mediálních analytiků zákaz Instagramu finančně ovlivní přes milion ruských uživatelů. Platforma byla v zemi neobyčejně populární, využívalo ji 80 milionů lidí. V pátek oznámila ruská vláda další zásah na poli sociálních sítí: zákaz Instagramu na celém území RF a to s platností od pondělí 14. března.
Fotografie Mariany Višegirské, jak utíká z rozbořené porodnice v Mariupolu s obličejem od krve v minulých dnech obletěla svět. Ruská ambasáda ve Velké Británii, označila snímek za zfalšovaný s tím, že se jedná o známou modní blogerku, která těhotenství jen předstírá. Nyní pacientka mariupolské porodnice zveřejnila snímky, na kterých je se svou nově narozenou dcerou Veronikou a s jejím otcem. Informuje například The New York Post.
Jistě má smysl na síti vyjadřovat podporu věcem, jež za to stojí. I kdyby ale člověk mlátil do klávesnice, až by se mu z prstů kouřilo, nemusí to znamenat, že z kategorie svědka či komentátora přešel mezi lidi aktivně činné. A pokud ti aktivní věnují příliš velkou pozornost ohlasu svých činů mezi virtuálními svědky, nemusí to s nimi dopadnout dobře. Jeden z mých twitterových oblíbenců, v Polsku žijící Angličan Ben Sixsmith, v té souvislosti upozornil na pozoruhodný článek Tannera Greera o aktivismu v internetové době. Autor v něm upozorňuje na způsob, jímž internet neblaze ovlivnil protesty hongkongských studentů v roce 2019.
Na sociálních sítích se šíří videa ruské mládeže, která s logem ruské armády v podobě písmena Z na oblečení zdvihá pravici a skanduje hesla na podporu invaze na Ukrajinu. Na jednom z nich jsou studenti z univerzity v Kazani, jejichž sešlost na podporu ruské armády zorganizovalo podle dostupných informací samo vedení univerzity. Studenti z prestižního moskevského diplomatického institutu zase na jiném videu uvádí, že Rusko má na invazi na Ukrajinu nárok.
Válka zuří i na sociálních sítích, z mé „pozorovatelny“ to vypadá, že na virtuálním bojišti probíhá zničující ofenziva sympatizantů Ukrajiny, zatímco stoupenci Ruska – na českých sítích nepočetní, ale viditelní, v některých případech i z hodně velké dálky – volí, řekněme, odmlku, někdy jakési zdrženlivé „vyvažování“ nebo jinou formu ústupu do předem připravených pozic. Zároveň asi proběhlo to, čemu někteří lidé říkají „změna paradigmatu“
Větší část internetového diskurzu se v uplynulých dnech točila kolem možné invaze ruské armády na Ukrajinu, při takových příležitostech jsou legrácky spíše nemístné. Jedna se ale našla a ujala se docela široce. Screenshot neexistující zprávy z Novinek, podle níž chce známá komunistická funkcionářka zastavit Českem projíždějící americký vojenský konvoj tím, že si před něj vysvlečená stoupne. Ne úplně málo uživatelů na ten hoax skočilo, já na pár vteřin taky. Pak mi hlas rozumu začal našeptávat, že je zpráva typu „příliš dobrá na to, aby byla pravdivá“. A já ho nevolky uposlechl.
Internetový jazyk je plný akronymů – všechny ty LOL, BTW, WTF a spousta jiných, jejichž význam je mi často utajený. Mezi mé naopak oblíbené patří AITA, zkrácenina vpravdě existenciální otázky Am I the asshole?, volně přeloženo: Jsem debil? Pochází z twitterového účtu a redditového fóra, které publikují příběhy anonymních přispěvatelů. Jsou v nich popsány nějaké jejich příhody, které v nich retrospektivně vzbudily pochybnost, zda vypravěč nesehrál právě roli debila.
V pondělí má dojít ke spuštění sociální sítě Truth Social, za kterou stojí bývalý prezident Spojených států Donald Trump. Ten musel ze sociálních médií na více než rok zmizet poté, co sítě Twitter, Facebook a YouTube zastavily jeho účty kvůli příspěvkům, které údajně podněcovaly k násilí. Truth Social by měla být dostupná ke stažení v pondělí 21. února z App Storeu společnosti Apple.
Hlavní postavou internetu se v mé bublině minulý týden stala jedna paní, kterou na antivaxerské demonstraci na pražském Malostranském náměstí zachytil fotograf Petr Vrabec. Je to dáma zralejšího věku, tváří se velmi vážně, snad až urputně. A třímá transparent: „Sperma neočkovaných mužů bude nový BITCOIN.“ Snímek se rozletěl po sociálních sítích, z pochopitelných důvodů. A taky existuje kryptoměna, vyvinutá v antivaxerských kruzích, která se jmenuje Sperma neočkovaných (to jistě neznamená, že je tou „surovinou“ krytá).
Na sociálních sítích vyvolala rozruch fotografie ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ve vojenské vestě a helmě u ukrajinsko-ruských hranic. Zatímco se mu kritici posmívali, koaliční TOP 09 se ministra zastala a připomněla snímek někdejší ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ve vojenském oblečení, jak vykukuje z tanku. Kromě oficiálního profilu strany TOP 09 se za ministra postavili i koaliční poslanci. Upozornili na to, že by lidé měli soustředit svoji pozornost na Lipavského aktivity, než na jeho vzhled.
Americká společnost Meta Platforms, dříve známá jako Facebook, pohrozila, že své sociální služby Facebook a Instagram stáhne z Evropy, pokud nebude moci přenášet data uživatelů na servery ve Spojených státech. Dodává, že věří, že dosáhne letos v Evropě nové dohody, ale pokud k tomu nedojde, „pravděpodobně nebudeme moci v Evropě nabízet řadu našich nejvýznamnějších produktů a služeb, včetně Facebooku a Instagramu.“)
Na ministerstvu financí objevili knihu fotografií bývalé ministryně Aleny Schillerové. Ta je v posledních dnech pod palbou kritiky kvůli dvěma milionům korun z veřejných peněz vynaloženým za její fotky pro její osobní profil na Instagramu. Jedná se o třicetistránkovou publikaci, která obsahuje pouze snímky Schillerové. Server Neovlivní.cz informoval, že se zatím neví, kdo knihu platil.
Dva miliony pro fotografa a kameramana z rozpočtu ministerstva financí mj. za správu Instagramu někdejší ministryně Aleny Schillerové byly podle ní vyplaceny zcela legitimně. V pořadu Otázky Václava Moravce zopakovala svůj argument, že oba byli zaměstnanci ministerstva a dostávali tabulkový plat, jehož výši ona neřešila. Příspěvky osobního charakteru navíc ještě fakturovali hnutí ANO. Její nástupce Zbyněk Stanjura označil Schillerovou za ministryni dluhů a Instagramu.
České sociální sítě v minulých dnech žily velmi smutným příběhem. Zpěvačka Hana Horká nečekaně zemřela po nakažení se covidem, nebyla očkovaná, těšila se, že po prodělání nemoci zase povede normální život… Její syn do jedné facebookové debaty napsal zdrcený a naštvaný komentář, ve kterém připsal odpovědnost za matčinu smrt antivaxerským celebritám jako Daniel Landa nebo Jaroslav Dušek. Rychle se to po sítích rozšířilo, zprávy o tom přinášela i zpravodajská média.
Minulý týden Evropský parlament schválil návrh zákona o digitálních službách, který připravila Evropská komise. Podstatné části normy nejsou politicky kontroverzní. Jiné části jsou naopak háklivé, především mazání tzv. nenávistného projevu. Důležitou roli v hledání vztahu EU k on-line platformám hrála česká komisařka Věra Jourová. Rozhovor s Jourovou se však neomezuje jen na zákon o digitálních službách, dojde i na Green New Deal a zacházení Komise se střední Evropou.
Teď někdy to budou dva roky, co i k nám přišlo strašidlo čínského viru. Pro mnohé to začíná být úmorné, nesnesitelné a nechtějí ve svém životě atmosféru, kterou virus přináší. Virus děsil globálně. Strach, který vyvolával, byl pochopitelný, protože virus zabíjel. Nikoli masivně, ale někdy nevypočitatelně. Po dvou letech víme o čínském viru mnohem víc, hlavně to, že tak snadno nikdy nevymizí a že ani tak vyspělá civilizace, jakou jsme ve 21. století, neumí něco vymazat a zničit jako zmáčknutím tlačítka enter.
Oblíbená na sociálních sítích jsou videa, v nichž mluví známí lidé ve chvíli, kdy jsou nahráváni nebo se vyskytují v blízkosti mikrofonu, a neuvědomují si to. Užívat takové nahrávky ve zpravodajství je eticky sporné, někdy ale mohou mít nějakou zpravodajskou hodnotu, třeba když na nich nějaký politik potvrzuje, co na tiskové konferenci vehementně popřel. Častěji ale na takových videích a audiozáznamech nebývá řečeno nic, co by mohlo kohokoli zajímat. Jejich kouzlo spočívá… těžko říct v čem.
Omluvu a úhradu škod za 250 tisíc korun uložil soud ženě, která šířila na sociálních sítích lži o úmrtích po očkování na covid-19. Nepravomocně odsouzená Jana Peterková před rokem ve videích na sociálních sítích lhala, že v domově pro seniory v Měšicích u Prahy zemřelo po očkování několik lidí. Organizace, která se o seniory stará, podala na Peterkovou žalobu, které ve čtvrtek vyhověl Městský soud v Praze. Peterková musí kromě omluvy a náhrady škod také smazat zmíněná videa.
Mnoho komentářů inspirovala zpráva o komunistickém přesvědčení adeptky předsednictví Pirátů Janky Michailidu. Kolovaly především screenshoty pirátského fóra, kde se hrdě k vágně definovanému komunismu přihlásila (viz Echo týdne). Z té konfese pirátské funkcionářky mě ovšem zaujala ještě jedna vysvětlující pasáž. „Abolishment duševního vlastnictví je neoddiskutovatelná součást pirátství a jeden z hlavních strugglů pirátského hnutí proti kapitalismu.“ Ilustruje samozřejmost, s jakou do projevu některých lidí pronikají anglické termíny.
K přelomu roku na sociálních sítích patří petardový diskurz. Střetávají se v něm uživatelé, kterým nevadí, když se o silvestrovské půlnoci odpaluje „zábavní pyrotechnika“ (nezaměňovat s pyrotechnikou užitkovou – např. dělostřelecká munice –, u níž je zábavná funkce až druhotná), a ti, kterým to vadí, případně to vadí jejich domácím zvířatům, jež v důsledku explozí trpí a jejich majitelé trpí s nimi.
Při psaní téhle rubriky občas (aspoň doufám, že jenom občas) přijímám stylizaci povzneseného a mírně znuděného pozorovatele, který všude byl, všechno ví, a proto mu taky všechno přijde na jedno brdo. Teď ale tuhle personu odkládám, narazil jsem totiž na úkaz, jehož podstata mi uniká, nedaří se mi tu věc rozlousknout. Jde o tu v českém virtuálním světě velmi známou kauzu. Minulý týden mnozí uživatelé postovali snímky různých „hvězd“ antivaxerské scény,
Jana Černochová, kandidátka na funkci ministryně obrany. začátkem prosince vyjádřila roztrpčení nad pobouřením lidí, podle nichž členové vlády neměli vyjíždět k poněkud bizarně aranžovaným přijímacím pohovorům za prezidentem Zemanem do Lán. Twitter úderce vadí, že jako kandidátka na ministryni obrany – vážně, věcně a profesionálně diskutuji s vrchním velitelem ozbrojených sil České republiky o prioritách resortu i slabých místech v obraně země a aktuálním nasazení vojáků v době covidu. Unbelievable.
