Tag: ceny

Články k tagu

„U nás je zima teplá.“ Řecko zve německé seniory, které děsí účty za energie

Řecký ministr turistiky Vasilis Kikilias pozval německé seniory, kteří se děsí mimořádně vysokých účtů za energie, aby příští zimu strávili v Řecku. Deníku Bild řekl, že jde o způsob, jak se německým daňovým poplatníkům odvděčit za pomoc Řecku během dluhové krize v roce 2008. Kikilias řekl, že „by pro nás na podzim a v zimě bylo potěšením, kdybychom mohli přivítat německé seniory, kteří chtějí zažít středomořskou zimu, řeckou pohostinnost, mírné počasí a vysokou úroveň služeb“.

Stát přispěje na energie všem domácnostem. Dostane se i na lidi s dálkovým topením

Na úsporný tarif, který má českým domácnostem pomoci s vysokými cenami energií, by vláda podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) mohla vyčlenit 30,6 miliardy korun. Z této sumy rozdělí 3,6 miliardy korun mezi domácnosti s domovními kotelnami, které původně v programu podpory nebyly zahrnuty. Řešení má ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připraveno i pro odběratele tepla z tepláren, kteří byli druhou nezahrnout skupinou. Síkela to řekl před čtvrtečním jednáním Sněmovny.

Ceny potravin letí prudce nahoru. Nejvíce zdražila hladká mouka, o 74 procent

Na pultech obchodů v polovině června meziročně nejvíce zdražila mezi základními potravinami hladká pšeničná mouka. Její cena byla o téměř 74 procent vyšší než před rokem. Zhruba o dvě pětiny se proti loňské polovině června zvýšila průměrná cena vajec a kmínového chleba a o třetinu více zákazníci zaplatili za krystalový cukr a bílé pečivo. Naopak zlevnila jablka. Vyplynulo to z dat na webu ČSÚ. Právě zdražení potravin podle statistiků nejvíce ovlivnilo červnový nárůst spotřebitelských cen v Česku.

Kdo se stará, ten má pětkrát levnější elektřinu

Potřebujeme udržet ceny elektřiny na uzdě. Aby nám je nezvedaly uměle vysoké evropské ceny, které vycházejí z nedostatku elektřiny na trhu. K tomu je třeba, aby stát dostal ze sta procent pod kontrolu elektrárenskou společnost ČEZ, v níž má dnes 70 procent. Pak může cenu fixovat. Přesně tak, jak už to dnes dělají Francouzi. A zatím vláda Petra Fialy stále čeká a váhá. Nejasně naznačuje, že zestátnění ČEZ je běh na dva roky. Ale stále s ním ani nezačala. Proč to jde ve Francii rychle a jasně, avšak tady vláda tápe v mlze? Výsledky jsou už dnes k vidění.

Češi letos zchudnou nejvíce v historii ČR. To nejhorší přitom teprve přijde

Inflace v České republice dále narůstá. Mezi zeměmi Evropské unie dosahuje čtvrté nejvyšší hodnoty hned za pobaltskými státy. Podle ekonoma Lukáše Kovandy letos Češi zchudnou nejvíce od vzniku ČR v roce 1993. „To nejhorší přitom teprve přijde,“ uvádí. Podle ekonoma Petra Bartoně ale za červen vzrostly ceny méně než za květen, duben i březen, tempo růstu inflace se tedy zmírňuje.

Ceny za rok stouply o více než 17 %. Inflace je nejvyšší od prosince 1993

Růst inflace stále nezpomaluje. Za červen v Česku spotřebitelské ceny meziročně stouply o 17,2 procenta, uvedl Český statistický úřad. Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali inflaci 17 procent. Růst zrychlil už podvanácté za sebou, v květnu dosahovalo tempo růstu 16 procent. Inflace je i nadále nejvyšší do prosince 1993. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Ceny potravin v červnu meziročně vzrostly o 18 procent.

Ceny bytů někde začínají padat, nemovitostí je k prodeji víc. Trh mění drahé hypotéky

Ceny bytů v Česku v letošním 2. čtvrtletí meziročně stouply o 13 až 27 procent, ale například v Brně a Hradci Králové za toto období mezikvartálně o jedno až dvě procenta klesly. Vyplývá to z analýzy společnosti FérMakléři.cz, kterou má k dispozici ČTK. Zároveň stoupá množství bytů, rodinných domů i pozemků k prodeji a podle statistik webu GarantovanyNajem.cz je jejich počet nejvyšší za osm let. Při meziročním srovnání nejvíce zdražily byty v Ústí nad Labem, a to o 27 procent.

Ovládnout ČEZ a zlevnit elektřinu může vláda velmi rychle

Premiér Petr Fiala řekl, že jeho vláda chce ovládnout výrobu elektřiny v České republice. Bylo to hlavní sdělení jeho mimořádného televizního projevu. Neřekl, kdy a jak to chce udělat. Naznačuje to hodně vágně. Ekonomové si ale jeho nejasná slova vyložili jako snahu plně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ. Dominantního výrobce elektřiny v České republice, který vlastní všechny jaderné a většinu uhelných elektráren. Stát má v této chvíli ve firmě 70 procent akcií, zbytek se obchoduje na burze.

Jak uniknout ekonomické sebevraždě, do níž se řítí Evropa

Malé vítězství v sérii porážek. Tak včera trefně komentoval rozhodnutí Evropského parlamentu ponechat jádro a plyn mezi zelenými, finančně zvýhodňovanými zdroji europoslanec Alexandr Vondra. Většinou 75 hlasů se nakonec podařilo odrazit útok zelených, radikální levice, ale i některých zástupců křesťanských demokratů z frakce EPP nebo tria českých Pirátů, kteří se na poslední chvíli snažili vyřadit atom a plyn z finančně preferovaných zdrojů, jež má v evropském kádrování název taxonomie.

Největší oběti zdražování

Kdo zchudne nejvíc? Ptala se moderátorka České televize Světlana Witovská odcházejícího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka ve středu 22. června. Poté, co se bankovní rada naposled sešla k měnovému zasedání ve staré sestavě a nejspíš naposled na delší dobu zvedla úrokové sazby. „Ten, kdo má ve svém spotřebním koši nejvíc položek, které zdražují nejrychleji,“ odpověděl Rusnok. Těmi položkami, které všude v Evropě zdražují nejrychleji, jsou energie. Elektřina, plyn, teplo. U nás rostou jejich ceny rychleji než v jiných zemích, kde vlády ceny zafixovaly.

Češi se letos covidových restrikcí nebojí. Za dovolenou plánují utratit přes 28 tisíc

Češi letos za dovolenou podle průzkumu společnosti Europ Assistance plánují utratit v průměru 28.421 korun, meziročně zhruba o šest procent více. Vyrazit na letní pobyt se chystá sedm z deseti Čechů. Ve srovnání s loňskem ale přibylo lidí, kteří si dovolenou odepřou, aby ušetřili. Zatímco loni tento důvod uvádělo 22 procent dotázaných, letos jich bylo 36 procent. Dalších 41 procent lidí z těch, kteří zůstanou přes léto doma, si dovolenou nemůže dovolit.

Analýza varuje před černým scénářem trojnásobného zdražení ropy. Benzín v Česku by pak stál 90 korun

Analytici největší americké banky JP Morgan Chase & Co vystrašili svět svým černým scénářem, ve kterém předpovídají, že by v důsledku západních sankcí proti Rusku a jeho následné odvetě, mohly globální ceny ropy vyletět až na 380 dolarů za barel. V Česku by to znamenalo, že by pohonné hmoty zdražily až na 88 korun za litr. Západní země skupiny G7 vzhledem k válce na Ukrajině pracují na složitých sankcích, které by uvalily na ruskou ropu.

Na co Petr Fiala čeká se zdražující elektřinou

Česká republika je jednou z mála zemí Evropské unie, která zatím nepodnikala nic pro to, aby zmírnila dopad prudce zdražující elektřiny na domácnosti a firmy. Ten prudký vzestup cen není zdaleka jen výsledkem ruské agrese proti Ukrajině. Elektřina zdražovala už dlouho předtím, než Vladimir Putin zaútočil 24. února na sousední zemi. To zdražování není žádným výsledkem působení neviditelné ruky trhu. Právě naopak je důsledkem velmi viditelného politického tažení za bezuhlíkovou ekonomiku.

Premiér Petr Fiala v pasti drahé elektřiny

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík je přesvědčený ekonomický liberál až libertarián. Bytostný odpůrce státních zásahů do ekonomiky. V roce 2010 nechal padnout tehdejší středopravou vládu premiérky Ivety Radičové, protože odmítal, aby Slovensko přispívalo do záchranného valu na pomoc krachujícímu Řecku. Tento Richard Sulík přišel v lednu letošního roku za finančníkem Danielem Křetínským, majitelem Energetického průmyslového holdingu, který ovládá Slovenské elektrárny, slovenskou obdobu elektrárenské společnosti ČEZ.

Plynový šok na Slovensku. Státní plynárny zdraží domácnostem o 76 procent

Domácnostem na Slovensku v příštích čtyřech letech vzrostou ceny zemního plynu celkově o 76 procent, pokud uzavřou dlouhodobý kontrakt se státními plynárnami SPP. Nejvyšší růst cen, asi o třetinu, bude v roce 2023. Vyplývá to z pondělního oznámení ministra hospodářství Richarda Sulíka. Stát také finančně podporuje instalaci alternativních zdrojů energie, čerpání dotací zpomaluje omezený počet dodavatelů zařízení a instalačních firem.

Češi se bojí budoucnosti. Polovině lidí se prudce zhoršila ekonomická situace

Ekonomická situace v Česku tvrdě dopadá na domácnosti a lidé to vnímají čím dál intenzivněji. Hodnocení situace jednotlivých domácností se za poslední rok prudce zhoršilo, jedná se přitom o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatné ČR v roce 1993. Češi a Češky nyní situaci vnímají podobně jako za minulé krize před desetiletím. Ukázal to květnový průzkum agentury STEM ve spolupráci se společností KPMG. Češi ve snaze ušetřit odkládají dovolené, šetřit se snaží třeba na nákupech potravin či obuvi.

Záhada prudce zdražujícího jídla

Česká republika zažívá situaci, jakou ve své historii ještě nepoznala. Dostává se mezi země s nejprudším zdražováním v celé Evropské unii. Se 16 procenty jsme aktuálně na čtvrté nejhorší příčce. Průměr celé Unie je 8,5 procenta. Patříme i k zemím, kde nejrychleji letí vzhůru ceny potravin. To se nedá svést jen na prudce zdražující energie. Ty stoupají všude v Evropě. Zdaleka ne všude se ale tak výrazně zdražuje další zboží a služby.

Lukašenko nadbíhal Kremlu, za plyn chtěl platit v rublech. Teď na to nemá a smlouvá

Minsk neplatí Moskvě za odběr zemního plynu. Ten sice dostává Bělorusko od svého souseda levněji než jiní zákazníci ruské společnosti Gazprom, avšak Minsk spadl do vlastní pasti, když trval na platbě v rublech. Umělé posilování rublu totiž zvýšilo cenu za plyn příliš vysoko. Na svém webu to dnes napsal běloruský nezávislý list Naša Niva. Bělorusko by podle smlouvy mělo platit za tisíc metrů krychlových plynu 128 dolarů (asi 3008 Kč).

Čeští čerpadláři – dobráci od kosti, jaké nám celý svět závidí

V Německu na tři letní měsíce snížili daň z pohonných hmot. Jde o podobné opatření, k jakému se v Česku uchýlila vláda česká. Rozdíl je v tom, že německá vláda otevřeně připouští, že čerpadláři v zemi promítli snížení daní do konečných cen jen ze zhruba 50 procent. Někteří němečtí ekonomové dokonce spočetli, že jen ze zhruba 30 procent (viz zde). Ministr hospodářství Robert Habeck proto volá po tom, aby se zamezilo kartelovému jednání největších provozovatelů čerpacích stanic v zemi.

Nedostižné bydlení. Ceny ženou Čechy do nájmů, tím tlačí na další růst

Situace na trhu i v ekonomice začíná podle některých odborníků Česko tlačit do „západního“ modelu bydlení. Zdražování nemovitostí i hypoték se čím dál tím víc vymyká z dosahu i střední třídy, která se tak musí uchylovat do nájmů. Pro část lidí to znamená i vzdát se svých nemovitostí před jejich dokončením, pro další vzdát se vůbec myšlenky na „vlastní“. Jenže zvýšený zájem o nájemní bydlení bude tlačit i na jeho další zdražování.

,,Na levnější jídlo můžete zapomenout.“ Čechům dochází peníze na obědy a zřejmě bude hůř

Obědy „za stovku“ jsou minulostí a lidé se začínají nad svými výdaji za ně zamýšlet. Podle dat i zkušeností z restaurací už začínají lidé hledat levnější cesty a tržby drží nahoře spíše vyšší ceny než trvající zájem návštěvníků. „Musíme se rozloučit s tím, že by lidé měli na normální oběd pět dní v týdnu,“ řekl deníku Echo24 restauratér Luboš Kastner. Ukazují to i data společnosti Edenred, jejíž index sestává z plateb více než 220 tisíc zákazníků se stravenkovými kartami.

„Velmi silný vzkaz pro vládu.“ Krize přebíjí zelené plány, domácnosti i firmy nechtějí dekarbonizaci

Současné vysoké ceny energií mají negativní dopad na spoustu domácností a řadu podniků. Lidé si toho mohou všímat už na svých účtech za elektřinu a plyn, které však v budoucnou ještě porostou. Vyšší náklady za energie také mohou vidět na cenách nejrůznějších výrobků od potravin až po stavební materiály. Zdražení přichází v době, kdy se velmi nahlas řeší Green New Deal prosazovaný Evropskou komisí, který má vést k bezuhlíkové neutralitě.

Zakletý úsporný tarif. „Zálohy na plyn a elektřinu se sníží opravdu všem,“ slibuje Síkela

První plošná pomoc lidem s vysokými cenami energií dostala jasnější obrysy, ovšem ne příliš výrazné. Kolem celého tzv. úsporného tarifu, který má od podzimu všem částečně elektřinu a plyn zlevnit, panuje stále zmatek a lidé tak neví, co mohou očekávat. Jasněji by mělo být snad příští týden. Ihned se však strhla kritika, když vyšlo najevo, že „sleva“ se nebude týkat firem, které se zimního období velmi obávají. Stejně tak vláda překvapivě zapomněla na ty, kteří vytápějí své domy pomocí teplovodu.

Cena benzinu nepřestává trhat rekordy. Roste každým dnem

Téměř každý den dochází k novému prolomení rekordní průměrné ceny za benzin. Řidiči si tak nemohou oddechnout od prudkého zdražování, které přinesla ruská invaze na Ukrajinu. Nepomohlo ani snížení spotřební daně, od které si vláda Petra Fialy slibovala plošné snížení až o 2 koruny za litr. Opak je ale pravdou a motoristé tak nyní tankují v průměru za 47,69 korun za litr. Za poslední týden se navíc cena zvýšila o 1,14 koruny.

Levnější elektřina pro domácnosti? Stanjurův resort o Tykačově nabídce mlčí

Ceny elektřiny jako jedna z významných složek inflace ženou nahoru prudké zdražování. Nad tím jak, a zda vůbec, chce vláda stále rostoucí ceny elektřiny pro domácnosti krotit, visí dosud otazníky. Ve hře je úsporný tarif, který by měl od podzimu zlevnit část energií plošně všem. Vláda ale představení jeho přesné podoby stále odsouvá, stejně tak se mění částka, která na pomoc z rozpočtu padne. Ticho je také kolem kolem nabídky Pavla Tykače, který chtěl státu prodat levnější elektřinu ze svých elektráren.

Každý den nový rekord. Benzin se nebezpečně blíží k hranici 50 korun za litr

I když se stát snažil srazit cenu pohonných hmot snížením spotřební daně, nyní dochází k boření nových rekordů cen benzinu. První milník padl v neděli, kdy průměrná cena benzinu dle dat společnosti CCS byla 47,31 korun za litr. K dalšímu prolomení došlo v úterý, kdy se cena zvýšila na průměrných 47,43 korun za litr. Světové ceny ropy však nadále rostou a řidiči mohou mít oprávněné obavy, zda se benzin nevyšplhá nad 50 korun za litr.

Česko ovládla zdražovací mánie

Ekonomie je ve své nejhlubší podstatě psychologií. Co máme v hlavě, to se nám dřív nebo později projeví v peněžence a na životní úrovni. Ve vyhrocené době krize a největší inflace, jakou Evropa zažívá od osmdesátých let minulého století, to platí ve vyostřené formě. Obchodníci ceny zvedají nejen proto, že jim vzrostly náklady. Zdražují, protože si to mohou dovolit. Lidé jim ty vyšší ceny tolerují a utrácejí. Tento stav trvá až do chvíle, než už na to zákazníci nebudou mít. A obchodník bude nucen jít s cenou dolů. Lidé nevěří, že zdražování rychle skončí. Firmy propadly zdražovací mánii.

Vltavská filharmonie za rok podražila. Praha odhaduje cenu na 9.4 miliardy

Stavební náklady na filharmonii u metra Vltavská Praha aktuálně odhaduje na 9,4 miliardy korun bez DPH oproti původnímu loňskému odhadu 4,9 miliardy. Vyplývá to z dokumentu, který schválili městští radní a kterým potvrdili výsledky architektonické soutěže na podobu budovy. V té uspělo dánské architektonické studio Bjarke Ingels Group. Příprava projektové dokumentace podle dřívějších informací vyjde na dalších 780 milionů korun a další miliardy budou stát úpravy okolí.

Proč se u nás zdražuje nejvíc v Evropě

Turecko 69,97 procenta, Moldávie 27,1 procenta, Estonsko 18,8 procenta, Rusko 17,8 procenta, Lotyšsko 16,8 procenta, Bělorusko 16,8 procenta, Ukrajina 16,4 procenta, Bulharsko 14,4 procenta, Česká republika 14,2 procenta, Polsko 13,9 procenta. Desítka zemí s největší inflací v Evropě. Všechny na východ od nás. Ukrajina už čtvrtý měsíc sužovaná ruskou agresí má zdražování jen o 2,2 procenta vyšší než my.

Víc zeleného zdražování

V Evropě teď každý den padají rekordy ve zdražování. V Německu naposled tak prudce letěly ceny vzhůru po druhé světové válce. Ve většině zemí ale leží poslední rekordy v sedmdesátých letech. V době dvou ropných šoků let 1973 a 1979 a následné éry velké inflace a stagflace. Nebezpečné diagnózy, kdy se potkává prudký růst cen s ekonomickou stagnací. Vše, co napáchal globální prudký růst cen ropy, ještě zhoršovaly vystrašené a chaotické reakce politiků na něj.