ENERGETICKÁ KRIZE

„Velmi silný vzkaz pro vládu.“ Krize přebíjí zelené plány, domácnosti i firmy nechtějí dekarbonizaci

ENERGETICKÁ KRIZE
„Velmi silný vzkaz pro vládu.“ Krize přebíjí zelené plány, domácnosti i firmy nechtějí dekarbonizaci

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Současné vysoké ceny energií mají negativní dopad na spoustu domácností a řadu podniků. Lidé si toho mohou všímat už na svých účtech za elektřinu a plyn, které však v budoucnou ještě porostou. Vyšší náklady za energie také mohou vidět na cenách nejrůznějších výrobků od potravin až po stavební materiály. Zdražení přichází v době, kdy se velmi nahlas řeší Green New Deal prosazovaný Evropskou komisí, který má vést k bezuhlíkové neutralitě. Z průzkumu společnosti IBRS však vyplývá, že lidé i firmy se v současné době kloní pro prodloužení životnosti uhelných elektráren a také i k prolomení územních limitů těžby uhlí.

Rostoucí ceny na světových burzách kvůli vysoké poptávce a také ruská invaze na Ukrajinu. To jsou hlavní důvody, proč nyní lidem i firmám rostou náklady na placení energií. Již v loňském roce bylo patrné, že elektřina spolu s plynem výrazně zdražují a to mělo i za následek krach některých energetických společností. Ruská agrese na Ukrajině pak celou situace ještě více zkomplikovala a řada domácností si tak neví rady, jak zaplatí zálohy na energie.

Hospodářská komora si nechala vypracovat průzkum od společnosti IBRS na vzorku 830 domácností a 300 firem. Z něj vyplývá, že pro firmy je klíčovou prioritou bezpečnost a stabilita dodávek energií. Pro domácnosti pak dostupná cena energí. V pozadí je pak odstoupen požadavek na dekarbonizaci a podporu obnovitelných zdrojů.

To je přitom nyní velkým tématem Evropské unie. Velký rozruch například vyvolalo hlasování Evropského parlamentu, ve kterým europoslanci většinově souhlasili s koncem prodeje aut se spalovacím motorem do roku 2035. Návrh byl součástí balíčku, jak snížit produkci emisí a stát se neutrálně bezuhlíkovou Evropou.

Z průzkumu také vyplynulo, že čtyři pětiny domácností a 87 procent firem podporuje prodloužení životnosti uhelných elektráren. Vysokou podporu, tedy více jak polovina firem a dvě třetiny domácností, má pak návrh na případné prolomení územních limitů těžby uhlí. Oproti tomu dekarbonizaci a podporu obnovitelných zdrojů bere jako prirotiu jen 4 procenta domácností a 3 procenta firem.

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého se v průzkumu odrazila současná energetická krize. „Výsledky průzkumu vnímám jako velmi silný vzkaz pro vládu, na co by se měla zaměřit ve svých dalších krocích a opatřeních, ale také při vyjednávání s Evropskou unií. Je evidentní, že dekarbonizaci nelze provádět na úkor energetické bezpečnosti a bez ohledu na ceny energií,“ řekl Dlouhý.

Vládu Petra Fialy (ODS) však bude čekat ještě jiná překážka. A tou je evropská taxonomie, která rozeznává, jaké zdroje energií budou označeny jako čisté či špinavé. Evropská komise v loňském roce přes kritiku zelených a levicových stran rozhodla, že jádro a plyn bude spadat mezi zelené, tedy financovatelné zdroje. Pro Českou republiku se totiž jedná o prioritu k dostavbě jaderných elektráren. Návrh byl ale shozen zelenými europoslanci na dvou klíčových výborech a zatím není jasné, jak se k plánu postaví europoslanci na plénu.