Současné vysoké ceny energií mají negativní dopad na spoustu domácností a řadu podniků. Lidé si toho mohou všímat už na svých účtech za elektřinu a plyn, které však v budoucnou ještě porostou. Vyšší náklady za energie také mohou vidět na cenách nejrůznějších výrobků od potravin až po stavební materiály. Zdražení přichází v době, kdy se velmi nahlas řeší Green New Deal prosazovaný Evropskou komisí, který má vést k bezuhlíkové neutralitě. Z průzkumu společnosti IBRS však vyplývá, že lidé i firmy se v současné době kloní pro prodloužení životnosti uhelných elektráren a také i k prolomení územních limitů těžby uhlí.

Rostoucí ceny na světových burzách kvůli vysoké poptávce a také ruská invaze na Ukrajinu. To jsou hlavní důvody, proč nyní lidem i firmám rostou náklady na placení energií. Již v loňském roce bylo patrné, že elektřina spolu s plynem výrazně zdražují a to mělo i za následek krach některých energetických společností. Ruská agrese na Ukrajině pak celou situace ještě více zkomplikovala a řada domácností si tak neví rady, jak zaplatí zálohy na energie.

Hospodářská komora si nechala vypracovat průzkum od společnosti IBRS na vzorku 830 domácností a 300 firem. Z něj vyplývá, že pro firmy je klíčovou prioritou bezpečnost a stabilita dodávek energií. Pro domácnosti pak dostupná cena energí. V pozadí je pak odstoupen požadavek na dekarbonizaci a podporu obnovitelných zdrojů.

To je přitom nyní velkým tématem Evropské unie. Velký rozruch například vyvolalo hlasování Evropského parlamentu, ve kterým europoslanci většinově souhlasili s koncem prodeje aut se spalovacím motorem do roku 2035. Návrh byl součástí balíčku, jak snížit produkci emisí a stát se neutrálně bezuhlíkovou Evropou.

Z průzkumu také vyplynulo, že čtyři pětiny domácností a 87 procent firem podporuje prodloužení životnosti uhelných elektráren. Vysokou podporu, tedy více jak polovina firem a dvě třetiny domácností, má pak návrh na případné prolomení územních limitů těžby uhlí. Oproti tomu dekarbonizaci a podporu obnovitelných zdrojů bere jako prirotiu jen 4 procenta domácností a 3 procenta firem.

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého se v průzkumu odrazila současná energetická krize. „Výsledky průzkumu vnímám jako velmi silný vzkaz pro vládu, na co by se měla zaměřit ve svých dalších krocích a opatřeních, ale také při vyjednávání s Evropskou unií. Je evidentní, že dekarbonizaci nelze provádět na úkor energetické bezpečnosti a bez ohledu na ceny energií,“ řekl Dlouhý.

Vládu Petra Fialy (ODS) však bude čekat ještě jiná překážka. A tou je evropská taxonomie, která rozeznává, jaké zdroje energií budou označeny jako čisté či špinavé. Evropská komise v loňském roce přes kritiku zelených a levicových stran rozhodla, že jádro a plyn bude spadat mezi zelené, tedy financovatelné zdroje. Pro Českou republiku se totiž jedná o prioritu k dostavbě jaderných elektráren. Návrh byl ale shozen zelenými europoslanci na dvou klíčových výborech a zatím není jasné, jak se k plánu postaví europoslanci na plénu.