Obědy „za stovku“ jsou minulostí a lidé se začínají nad svými výdaji za ně zamýšlet. Podle dat i zkušeností z restaurací už začínají lidé hledat levnější cesty a tržby drží nahoře spíše vyšší ceny než trvající zájem návštěvníků. „Musíme se rozloučit s tím, že by lidé měli na normální oběd pět dní v týdnu,“ řekl deníku Echo24 restauratér Luboš Kastner.

Ač se tržby restaurací drží a lidé za obědy v květnu meziročně utratili o jedenáct procent více, tedy v průměru rekordních téměř 160 korun za oběd, v konečném důsledku data ukazují něco jiného. Češi útraty za obědy omezují a přestávají se v restauracích stravovat. Ukazují to alespoň data společnosti Edenred, jejíž index sestává z plateb více než 220 tisíc zákazníků se stravenkovými kartami. Meziročně totiž restaurace zdražily o 26 %, o pětinu pak i podniky s rychlým občerstvením a o téměř 13 % i jídelny.

Počet prodaných obědů se tak i přes rekordní platby v květnu propadl oproti předcovidovému období o 35 %. „V praxi se ukazuje, že lidem se nyní propadají jejich reálné příjmy. Ceny v restauracích rostou, na obědy nechodíme tak často a také si pečlivě vybíráme z jídelního lístku a řídíme se mnohem více podle toho, co je levné, než jak jsme byli dříve zvyklí,“ uvedla k datům členka vedení společnosti Edenred Aneta Martišková.

A data potvrzují i zkušenosti z praxe. „Bavíme se o tom s jinými restauratéry a co se děje je, že lidé opravdu chodí méně na obědy. Registrujeme nižší počet transakcí a to i citelně,“ řekl deníku Echo24 restauratér Luboš Kastner. Lidé tak podle něj zvažují a zmenšují utrácení za obědy na začátku či uprostřed týdne a naopak se raději „odmění“ pořádným jídlem na jeho konci.

„Když bych měl odhadnout, co se děje v hlavách zákazníků, už nemají na pět normálních obědů v týdnu, s tím si myslím, že se musíme rozloučit. Má tak na tři, čtyři. Ze čtyř obědů tak člověk jeden vyřeší v bistru, dva nějakým standardním obědem a jedním se odmění,“ dodal Kastner s tím, že naopak pondělky už jsou „tragédie“ a ani je neberou jako obědový den.

Zdražování se nevyhne ani český „tahoun“ pivo

I podle společnosti Edenred začínají lidé řešit situaci tím, že si připravují „krabičkové“ jídlo do práce doma. „Za to, co neutratí v restauracích, pak nakupují potaviny v obchodech. V porovnání s předcovidovým obdobím narostl počet nákupů potravin prostřednictvím stravenkových karet o 30 procent,“ dodala společnost k analýze.

Podle Kastnera je situaci třeba dál vyhodnocovat a zatímco léto bývá kvůli dovoleným tradičně horší částí roku, na podzim lze zase čekat silnější zásah zdražování energií. „Nicméně obědy jsou strašně důležitá součást dne, pokrývají provozovateli fixní náklady. Ale na co si spotřebitelé opravdu musí zvyknout je to, že ceny v Česku prostě nedávaly smysl. Obědy musí podstatně zdražit, zdražují nejen suroviny, bohužel se stane to, že si lidé nebudou moci dovolit obědy pětkrát týdně. Tak to prostě je,“ dodal Kastner.

Tržby podle něj nyní drží nahoře dražší ceny. „Večer je o něco méně transakcí, ale mají výrazně větší hodnotu. Lidé si objednávají méně položek, ale díky zdražení jsou tržby v gastronomii celkově vyšší,“ řekl Kastner s tím, že stále tradičně v Česku táhne pivo. Ale ani to podle něj nepůjde donekonečna, protože pivo neustále zdražuje, rozhodující podle něj tak bude podobně jako u jídla kvalita. „Když vám ho načepuje student do teplého půllitru, to je něco, co už opravdu nepůjde,“ dodal.

Opětovné zlevnění v restauracích podle něj lidé čekat nemůžou. „Na to ať úplně zapomenou. A hlavně ať si zvyknou na to, že se bude opravdu zdražovat,“ řekl Kastner. Stejně tak to bude zřejmě s cenou piva, které už v některých pivnicích v případě „dvanáctek“ sahá v Praze pomalu po hranici 70 korun za půllitr.

Podle společnosti Edenred by však situaci mohlo lehce korigovat zvyšování mezd. „Z našich průzkumů víme, že skoro šedesát procent firem zvažuje v souvislosti s bezprecedentní inflací navyšovat mzdy. Otázka je, jak vysoké zvýšení bude, zda pokryje růst nákladů a také, kolika procent zaměstnanců se dotkne,“ uvedla Martišková.