Česko má poslední možnost ohradit se proti převratným klimatickým plánům Evropské komise (EK), známým také jako zelený úděl. Senátoři totiž budou v šibeničním termínu debatovat o zásadních návrzích obsažených v klimatickém balíčku Fit for 55, na které mohou uplatnit takzvanou odmítavou žlutou kartu
Český premiér Andrej Babiš v pondělí na konferenci OSN o změnách klimatu COP 26 v Glasgow kritizoval evropský klimatický balíček známý pod označením Fit for 55. Zelená dohoda (Green Deal) se podle něj bez racionálního přístupu může stát evropskou zelenou sebevraždou. Podle Babiše je nutné nejprve řešit, zda nejsou cíle příliš ambiciózní, kolik peněz bude transformace stát a zda si to mohou Evropa i jednotlivé státy dovolit. Německá kancléřka Angela Merkelová naopak vyzvala k celosvětovému konci spalování uhlí.
Summit Evropské unie věnovaný mimo jiné energetické krizi s prudce rostoucími cenami skončil bez konkrétních výsledků. Evropští politici zjevně nevědí, co si v této situaci počít, pokud nechtějí vzdát cestu k evropské bezemisní ekonomice. Takže se neřešilo a nevyřešilo nic konkrétního, místo toho se spřádaly utopické plány na společné nákupy plynu a vytváření strategických rezerv. Co konkrétního si pod tím představit, ale nikdo nevysvětlil.
Maďarská vláda je proti zdanění, které chce Brusel uvalit na majitele domů a automobilů kvůli tzv. boji proti změně klimatu. Řekl to vedoucí kanceláře předsedy vlády Gergely Gulyás s tím, že ceny energií v celé Evropě prudce rostou, což má podle něj za následek krizi veřejných služeb, uvedl vládní web About Hungary. "Na vině je špatně promyšlená energetická politika Evropské unie," dodal Gulyás.
Krátce před volbami se česká politická scéna jako jeden muž sjednotila v odporu proti Zelenému údělu Evropské unie. Green Deal je jak známo vize bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050. Konkrétní opatření, jak se této nirváně začít přibližovat, představil 14. července viceprezident Evropské komise Frans Timmermans. Jde o čtrnáct legislativních návrhů známých jako balíček Fit for 55.
Obchodník s energiemi pro drobné klienty, jehož služby u nás využívalo téměř milion zákazníků, minulý týden ohlásil konec. Ne přímo bankrot nebo insolvenci. Prostě jen ohlásil konec podnikání. Tvrdí, že to dělá právě proto, aby se do insolvence nedostal a dostál všem svým závazkům. Končí proto, že pod vlivem nové zelené energetické regulace zcela zkrachoval jeho model podnikání. V současných podmínkách politikou vyvolané nejistoty v energetice je neudržitelný. Podnikání Bohemia Energy stejně jako mnoha řady dalších obchodníků s energiemi u nás i po celé Evropě stálo na tom, že se lidem garantovaly ceny energií na několik let dopředu. Na jedné straně měly firmy smluvně zajištěné zákazníky, kterým se snažily od různých dodavatelů sehnat energie.
Další vývoj závisí na tom, do jaké míry se dogmatikům klimatické politiky podaří odpoutat pozornost od skutečných příčin. Dosluhující vláda dnes má jednat o odpuštění poplatků domácnostem za obnovitelné zdroje, její předseda Andrej Babiš nadhazuje i dočasně zrušit, nebo aspoň výrazně snížit DPH na energie. To jeho nástupce Petr Fiala nechce.
Německo by se ke své zelené bezemisní budoucnosti mohlo přiblížit ještě rychleji, než je nyní v plánu. Tamější Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA) totiž apeluje na politickou scénu, aby byla v plánech radikálnější. Podle takzvané evropské zelené dohody se mají emise uhlíku snížit oproti roku 1990 o 55 procent, agentura však prosazuje až 70 procent. Od uhlí by se německý průmysl měl odklonit už v roce 2030. Velmi striktní požadavky pak ekologové navrhují u spalovacích motorů či ve spotřebě masa a mléka.
„Naše dekarbonizační plány jsou vražedné. Nejsou ani vzájemně provázané. Zastavme je, dokud je čas.“ Český europoslanec Alexandr Vondra vystoupil v Evropském parlamentu proti zeleným plánům Evropské unie. Podle něj by měly vzniknout nejprve dopadové studie, jinak růsty cen energií můžou zdiskreditovat „zelenou agendu“ i EU. Dekarbonizační plány můžou rozvrátit i celou EU, tvrdí. Energetickou chudobou je v EU podle závěrů samotné unie ohroženo mezi 50 a 150 miliony občanů, což je až třetina všech občanů.
Energetické firmy a politici se modlí za mírné teploty, protože na zvýšení dodávek je už pozdě. To není titulek žádného křesťanského média, ale analýzy finanční agentury Bloomberg. Popisuje jím nastupující energetickou krizi, do níž Evropa svým rozhodnutím odejít od energie vyráběné z uhlí k zeleným technologiím stahuje i zbytek světa. Podíl zelené energie neroste tak, jak si politici naplánovali. Větru ani slunci se poručit nedá.
Evropské firmy by se rády vrátily k uhlí. Současná situace na trhu s energiemi, kdy je po celém světě v reakci na probouzení ekonomik po covidu nedostatek plynu a elektřiny, je vede k obrácení se k palivu, které už Evropa zavrhla. Ale právě konkurence na celosvětovém trhu s energiemi celou situaci komplikuje. Podle agentury Bloomberg, jíž informace potvrdilo několik analytiků v oblasti pod podmínkou anonymity, se na třetího největšího exportéra uhlí obrací evropské firmy, ale odchází s nepořízenou.
Koronavirová epidemie ukázala, že jen málo evropských i světových politiků, ale i profesionálních institucí a ministerstev zvládalo obor, jenž se roky přednáší na vysokých školách a kterému se říká pravidla krizové komunikace. Při různých přírodních a sociálních katastrofách totiž lidé mají strach, který potlačuje rozumové hodnocení a naopak zesiluje emoce. Potřebují častý kontakt, jednoduchou, průběžnou informaci a upřímnost. Za těchto podmínek spíš odpustí, že se někdo může mýlit, než když mlčí, lže nebo hraje politické hry.
Česká republika jde volit ve vyhrocené době, kdy se celý svět probírá z roku a půl vypínání společnosti a ekonomiky kvůli pandemii čínského koronaviru. Ve chvíli, kdy se Evropská unie i hlasem českého premiéra Andreje Babiše rozhodla, že covidovou krizi využije k urychlení cesty k bezuhlíkové ekonomice, známé jako Green New Deal (Nový zelený úděl). Ta přináší ve jménu záchrany světa před klimatickou změnou vlnu zákazů a zdražování. Pokud nepřijdou nové technologie, které by tento trend zvrátily.
Už tuto neděli jde Spolková republika volit. Končí šestnáctileté panování Angely Merkelové a její křesťanští demokraté (CDU) se propadají za tradičně slabší sociální demokraty (SPD). Dlouho favorizovaní Zelení pozorují tento souboj z třetího místa. Ale není tak trochu jedno, jak přesně tyto dostihy dopadnou? Německo je pevně na cestě k tzv. uhlíkové neutralitě, tedy umělému zdražování všeho zboží a všech činností způsobujících emise skleníkových plynů.
Ještě nedávno vypadal náš politický provoz téměř idylicky. Po odeznění jarní vlny covidu veřejný prostor zaplňovali Rusové ve Vrběticích, radní v Radě ČT, Andrej Babiš junior a podobně. Teď, dva týdny před volbami, se znenadání ohlašuje budoucnost, která pro nás má vážnější témata. Česká národní banka si dělá starost o inflaci, která by do konce roku mohla vystoupat k pěti procentům. Brutálně, mnohem víc, než je celková inflace, podražily stavebniny. Mnohem víc roste i cena elektřiny. Zdražuje se u nás, zdražuje se v Německu a ještě dál. Z Británie přicházejí těžko uvěřitelné zprávy.
Premiér Andrej Babiš (ANO) před volbami vytáhl téma zákazu výroby aut se spalovacími motory, což s platností od roku 2035 prosazuje EK. Na sociálních sítích zničehonic uvedl, že je „absolutně“ proti tomu, aby k zákazu došlo. Jak však deník Echo24 již mnohokrát připomněl, byl to právě Babiš, kdo Česko k radikálním klimatickým plánům komise na snížení emisí, tedy takzvanému Green Dealu, připojil.
Zelené trendy a neustále se zpřísňující emisní limity dlouhodobě tvrdě dopadají na automobilový průmysl. Výrobci se požadavkům Evropské komise musejí přizpůsobovat a hledají nejméně bolestné cesty k přechodu na elektromobilitu. To se týká i automobilky Škoda, která sice ještě spalovací motory definitivně neopouští, v blízké budoucnosti však chystá výrobu dalších tří elektromobilů a počítá s tím, že až 70 procent prodaných aut bude elektrických.
Strmě nahoru letící ceny energií se začínají propisovat do nálad Evropanů a ti proti dalšímu zdražování životních nákladů začínají protestovat. Vlády jednotlivých členských států v obavě z nepokojů reagují například zastropováním cen nebo daňovými úlevami. Britové kvůli nedostatku elektřiny čelí energetickému kolapsu a obnovili i provoz „špinavé“ uhelné elektrárny a nabourali tím tak plán přechodu na bezemisní ekonomiku.
Rostoucí ceny plynu a elektřiny v Evropě se začínají podepisovat na provozuschopnosti britských továren. Společnost CF Industries ukončuje provoz dvou britských továren kvůli příliš vysokým cenám zemního plynu. A další továrny a podniky můžou následovat, píše agentura Bloomberg. CF Industries je americká společnost na výrobu hnojiv, která ze své podstaty vyžaduje značná množství zemního plynu. Zavřít musela své dva komplexy ve městech Billingham a Ince.
Mrzí mě, že jsme jako klasičtí liberálové dopustili, že nás dnes levice válcuje, tvrdí poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček, možný kandidát na ministra financí za koalici Spolu. Ten také varuje před pokračováním vlády Andreje Babiše, která podle něj rozvrátila veřejné finance, zvýšila daně a stát extrémně zadlužila. Jako vážnou hrozbu vnímá i zelené bezemisní plány Evropské komise, souhlas s Green Dealem dopadne podle něj na životní úroveň celého Západu. Sám však přiznává, že opozice se v kampani tomuto tématu vyhýbá částečně i ze zbabělosti, že nebude oblíbené.
Evropa zažívá éru zesilující restrikce, regulace a velkých státních zásahů. Do velmi nepříjemného restriktivního tlaku se spojily dva proudy. Jeden připravovaný, plánovaný, centrálně řízený. Cesta k bezuhlíkové ekonomice plná zákazů, nových regulací a umělého zdražování se časově střetla s pandemií čínského koronaviru, na niž vyspělý svět reagoval vlnou restriktivních opatření. Loni v létě se pak covid vzal jako vzácná příležitost k urychlení a zesílení zelených regulací. Výsledkem bude dražší a méně svobodný život.
Od pondělí 30. srpna bude rychlost v Paříži omezena jen na 30 km/h. Radnice francouzské metropole, která je ovládána socialisty a zelenými, rozhodnutím prý klade důraz na bezpečnost nejzranitelnějších uživatelů dopravy. Progresivistická ideologie, kde auto není příliš vítáno, tak ovládla další evropskou metropoli. Omezení rychlosti ve městech, včetně tedy hlavního města Madridu, zavedla komunisticko-socialistická vláda ve Španělsku letos na jaře.
Automobilka Škoda Auto přestane vyrábět model Fabia ve variantě kombi. Důvodem jsou přísné emisní limity, kvůli kterým musí vyrábět více elektromobilů. Firma to dnes oznámila v dopise zaměstnancům. Kdy se přestane modely Fabia Combi vyrábět, není zřejmé. Škoda loni celosvětově dodala zákazníkům 39 589 Fabií v provedení kombi, což představuje meziroční pokles o 31 procent. Prodloužená verze se na celkovém prodeji modelu podílela 37,5 procenta. Model Fabia loni zaznamenal celkově pokles odbytu o 39 procent.
Posledních několik let se mi často stává, že novinář se i za krásného podzimu zeptá: „A čeho se máme bát?“ Když se tato situace opakuje znovu a znovu, tak si člověk nemůže nevšimnout, že žijeme ve společnosti, která se bojí. Autoři dávnověku by v tom měli jasno hned na samém počátku, protože podobnými slovy popisovali chování občanů císařského Říma, Kartaginců či obyvatel válkami zmítané Antiochie.
Kolik jste zaznamenali v médiích připomenutí, že minulou sobotu to bylo dvacet šest let, kdy skončila největší vojenská operace v Evropě od konce druhé světové války? Žádné, že? Byla to blesková akce, operace Bouře, v níž Chorvatsko znovunabylo kontrolu nad svým územím. Poraženým nebyla jen takzvaná Republika Srbská Krajina, která se etablovala na téměř třetině chorvatského území. Poraženým nebyl jen Slobodan Milošević, bez něhož by tato entita neexistovala, ale který ji zároveň tehdy nechal napospas osudu.
Když se začátkem března 2020 svět zavřel do covidových lockdownů a restrikcí, z nichž se navzdory vakcínám dosud nevyhrabal, ve vzduchu visely tři vážné obavy. Zaprvé že se restrikce, zavírání a omezování svobod stanou na Západě novým, autoritářštějším systémem vládnutí, kdy si politici, maskovaní svými epidemiologickými poradci, zvyknou na příliš velkou moc nad životy lidí.
Překvapivého výpadu francouzského vládního europoslance Pascala Canfina proti nejnovějšímu klimatickému plánu Evropské komise si nešlo nevšimnout. Z mnoha důvodů. Ale některé, zdá se, unikají pozornosti. Zejména ten, že klimatický plán je stavěný pro západoevropskou politickou náladu, a ozve-li se proti němu hlas ze západní Evropy, nastane neklid. Stejný apel z východní Evropy by prošel bez povšimnutí.
V krátkém sledu se do České republiky přijeli ukázat dva čelní představitelé Evropské unie. Komisař Frans Timmermans přijel se Zeleným údělem. O několik dní později předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se 180 miliardami korun, aby Česká republika mohla lépe snášet ekonomické škody způsobené pandemií čínského viru. Nikdo nedává nic zadarmo, zvlášť když jde o miliardy, ani když se tomu eufemisticky říká dotace.
V den francouzského státního svátku, výročí pádu Bastily, představila Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou a Fransem Timmermansem novou, velmi radikální kapitolu evropského Green Dealu (Zeleného údělu). Pionýrského pokusu vybudovat první bezuhlíkovou ekonomiku na světě. „Bastilský“ návrh počítá mimo jiné s úplným zákazem prodeje aut se spalovacími motory do r. 2035 nebo s výrazným rozšířením emisních povolenek na stavebnictví nebo lokální topení.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans představil minulou středu tzv. energeticko-klimatický balíček. Pod názvem Fit for 55 se v něm skrývá sedmnáct konkrétních návrhů, jak EU do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality. Patří k nim faktický zákaz aut se spalovacím motorem (do roku 2035), rozšíření emisních povolenek na stavebnictví, zemědělství, lodní a leteckou dopravu, také zdražení povolenek v oborech, v nichž jsou již zavedeny.
