Ceny plynu a elektřiny poletí strmě vzhůru. Není síla, která by je zastavila

Modlitba za teplou zimu

Ceny plynu a elektřiny poletí strmě vzhůru. Není síla, která by je zastavila
Modlitba za teplou zimu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Energetické firmy a politici se modlí za mírné teploty, protože na zvýšení dodávek je už pozdě. To není titulek žádného křesťanského média, ale analýzy finanční agentury Bloomberg. Popisuje jím nastupující energetickou krizi, do níž Evropa svým rozhodnutím odejít od energie vyráběné z uhlí k zeleným technologiím stahuje i zbytek světa.

Podíl zelené energie neroste tak, jak si politici naplánovali. Větru ani slunci se poručit nedá. A protože uhelné elektrárny se jako špinavý zdroj emisí postupně odstavují a energie z nich se zdražuje, všichni se jako na záchranné palivo vrhají na plyn. To není žádný obnovitelný zdroj. Zároveň ale pod tlakem Německa, které na něm má postavenou svoji energetiku, bylo v práci Nového zeleného údělu (Green New Deal) Evropské unie označeno za takzvaný neutrál. To znamená, že na něj sice neplatí finanční zvýhodnění jako na soláry, větrníky a další obnovitelné zdroje, zároveň na něj ale nejsou uvaleny trestné zdražující přirážky v podobě vyšších úroků a emisních povolenek jako na uhlí. Ve stejné neutrální kategorii jako plyn je zatím zařazená i jaderná energie. Vůbec ale není jisté, jestli se ji tam podaří udržet. Andrej Babiš hned před několika summity Evropské unie, kde bez vyjednávání zvedal ruku pro Green New Deal, přestože měl právo veta, tvrdil, že vyjedná výjimku pro jádro. O nic takového se ale nepokusil. Zápas o udržení jádra aspoň jako neutrálního zdroje se odsouvá do dalších let. A podle všeho bude velmi ostrý. Na jedné straně budou stát Němci, kteří se jádra vzdali a chtějí k tomu právě přes zelenou evropskou regulaci dotlačit ostatní. Na druhé Francouzi, kterým dnes právě to, že pokrývají 75 procent své spotřeby z atomové energie, zaručuje, že mají výrazně nižší ceny než Němci a další země, které jaderné zdroje nemají. Navíc dostavují další nové bloky a plánují jich v budoucnu stavět ještě víc. Stejnou strategii volí i Finsko.

Všem zbyl jen plyn

Jenže stavby nových jaderných bloků trvají dlouhé roky. Je to navíc velmi nejistý podnik ve chvíli, kdy nikdo neví, jak bude nakonec evropská regulace jádra v kádrování na čisté a špinavé zdroje vypadat. A jak moc bude proto energie z jádra udržitelná nikoli klimaticky, ale cenově.

Plynové zdroje lze naopak postavit velmi rychle. S výrazně nižšími náklady. Proto všichni, kdo větší podíl jádra nemají, sázejí na plyn. Toho ale není na trhu dost na to, aby dokázal pokrýt kombinaci rozjezdu ekonomik po covidových lockdownech a evropského odchodu od uhlí. Zásoby v Evropě jsou před zimní sezonou na rekordně nízké úrovni. Krize v Evropě předznamenává problémy pro ostatní kontinenty a cena plynu jako v této chvíli vůbec nejžádanějšího zdroje letí vzhůru. S ním i cena ropy, která je na něj tradičně navázaná.

Větru ani slunci se poručit nedá. A protože uhelné elektrárny se jako špinavý zdroj emisí postupně odstavují a energie z nich se zdražuje, všichni se jako na záchranné palivo vrhají na plyn. - Foto: Profimedia.cz

Globální souboj o zdroje

Dodávky plynu z Ruska a Norska jsou v této chvíli nedostatečné na to, aby pokryly obrovskou evropskou spotřebu. Evropský nedostatek se okamžitě přenáší do zvýšené poptávky a prudkého růstu cen po celém světě. Signál je jasný. Plyn je teď tím, na čem budou všichni závislí. Nemají alternativu. Bude vzácný. Proto jdou ceny vzhůru.

Dovozci zkapalněného zemního plynu (LNG) v Asii nyní platí rekordní ceny pro toto roční období, aby si zajistili dodávky, a někteří se obracejí na „špinavější“ paliva pro případ, že by dodávky nebyly dostatečné. Čína, největší kupec zemního plynu na světě, dostatečně nedoplnila zásobníky, přestože podle údajů celního úřadu je dovoz téměř dvojnásobný ve srovnání s loňským rokem.

Pokud se čínské továrny budou muset potýkat s rozsáhlým výpadkem elektřiny, vzrostou globální ceny ocele a hliníku. Aby toho nebylo málo, země se potýká také s nedostatkem uhlí. Energetické podniky v Japonsku a Jižní Koreji jsou z velké části chráněné díky dlouhodobým kontraktům na LNG, jehož cena je vázána na ceny ropy. I tak společnost Korea Electric Power oznámila, že poprvé za téměř osm let zvýší ceny elektřiny.

Náklady na zajištění dodávek LNG vyvolaly politickou roztržku v Pákistánu. Opoziční politici tam požadují prošetření nákupů státního dovozce. Ve světě se schyluje k mohutnému souboji mezi Asií, Evropou, Blízkým východem a Jižní Amerikou o dodávky LNG od vývozců jako Katar, Trinidad a Tobago a USA. „Máme obrovskou poptávku od všech našich zákazníků, a bohužel nemůžeme uspokojit všechny,“ varoval v září katarský ministr pro energetiku Saad Kaabí.

Američtí vývozci jsou připraveni dodávat víc LNG než kdykoliv předtím, protože koncem roku budou uvedeny do provozu nové projekty. Ale protože větší množství plynu putuje do zahraničí, doma ho bude k dispozici méně. Ceny plynu v USA jsou sice výrazně nižší než v Evropě a Asii, i tak se obchoduje blízko nejvyšší úrovně od roku 2014. Zásoby plynu jsou pod pětiletým sezonním průměrem. Přesto se američtí těžaři z břidlic zdráhají zvýšit těžbu kvůli obavám, že by to snížilo jejich ziskovost a odradilo investory. Sdružení amerických průmyslových spotřebitelů energie požádalo americké ministerstvo pro energetiku, aby omezilo vývoz z USA, dokud se zásoby nevrátí na normální úroveň. To by mohlo zvětšit nedostatek v zahraničí.

Obrovský dopad na účty rodin už si zjevně konečně uvědomil i premiér Andrej Babiš, který rozšiřování emisních povolenek na další branže byznysu za Českou republiku v Bruselu schvaloval. - Foto: Profimedia.cz

Ostře se v přímém přenosu ukazuje, jak moc globální ekonomika v tažení za bezemisními zítřky závisí a bude záviset na zemním plynu. Mezi ekonomy se čím dál častěji objevují obavy, jestli by právě plynová a bezemisní krize mohla stáhnout svět do pádu a stagnace, jaký zažil při ropných šocích v letech 1973 a 1979. Tehdy se kvůli snížení nabídky ropy prudce zvýšily její ceny. Teď sledujeme a budeme sledovat prudký vzestup u plynu. Horší než tehdy je to, že není vidět řešení. Státy v čele se zeměmi Evropské unie si dávají velmi ambiciózní cíle na cestě k bezuhlíkové ekonomice. Chybí ale jasný konkrétní plán, jak se k těm cílům dostat. Přesněji řečeno, z čeho se bude ta čistá, vysněná bezemisní energie vyrábět. S výjimkou zemí, které jsou schopny díky přírodním podmínkám ve velkém využít vodu jako některé skandinávské země, ten recept zatím nikdo nemá. To, co ukazuje i letošní rok, je poznání, že větrníky a soláry to rozhodně nezvládnou.

Nabízelo by se, že by za bezemisní zdroj energie bylo uznané jádro. Na to výrazně tlačí atomová Francie. Pro nás aktuálně v Evropě nejperspektivnější spojenec v energetice. V této chvíli to ale vypadá politicky neprosaditelné přes Německo, které naopak do roku 2022 vypne všechny své jaderné bloky.

Do té doby, než přijde řešení, na jaký pohon ta bezuhlíková ekonomika pojede, je potřeba připravit se na prudký vzestup cen plyn. Následně elektřiny a pak všeho dalšího zboží a služeb, do nichž se přirozeně náklady na energie propisují. Všeho od pečiva přes ocel po dopravu. Představy některých ekonomů, že inflace odejde tak, jak přišla, nestojí na reálných základech. Chybí odpověď, z čeho tu cenově dostupnou energii bude svět brát.

Křivky cen plynu mluví za všechno. Za poslední rok tato dnes existenčně zásadní surovina zdražila o 129,3 procenta. Za poslední měsíc o 25,3 procenta. Za poslední týden o 13,3 procenta. Na dohled není nic, co by tuto křivku zastavilo. Do chvíle, než se ukáže, že zima byla skutečně mírná a potřeba plynu menší, než se čekalo, ceny dolů nepůjdou. Plyn táhne nahoru další ceny. Benzin meziročně zdražil o 56 procent. Nafta o 58,6. Topné oleje o 56,6 procenta. A protože se přes evropskou klimatickou regulaci neustupuje od uhlí, letí prudce nahoru i ceny původně odepisovaného zdroje. Světové ceny se za rok zvedly o 170 procent. Němci, kteří mají ambici být pionýry evropské zelené revoluce, letos vyrobili největší část energie právě z uhlí.

Snahy domácností ušetřit za energie se budou výrazně stupňovat. Na snímku prodavačka a zákaznice studují staré a nové energetické štítky EU v prodejně elektrospotřebičů. - Foto: EC-Audiovisual Service, Jennifer Jacquemarat

Napospas přírodě

K tomu se přidává prudký vzestup cen emisních povolenek, které za rok zdražily z 30 na 60 eur. Obrovský dopad na účty rodin už si zjevně konečně uvědomil i premiér Andrej Babiš, který rozšiřování emisních povolenek na další branže byznysu za Českou republiku v Bruselu schvaloval. Po narozeninové návštěvě u prezidenta Miloše Zemana vyhlásil, že bude bojovat za strop pro cenu povolenek. Vzhledem k jeho vyjednávacím výsledkům v Bruselu se to nedá považovat za nic jiného než za předvolební řeči do prázdna.

Politici nejsou dnes schopni prudce rostoucí ceny energií řešit, a tak se, přesně jak píše Bloomberg, modlí, aby zima byla mírná. Technologicky vyspělá západní společnost se vlastní vinou dostala do bodu, který jeden z obchodníků s energiemi popisuje slovy: „Takže jsme civilizace, která do čela řízení energetiky posadila Boha. Bude foukat? Nebude foukat? Jen Bůh to ví. V této absurdní situaci může být chvíli uhelná elektrárna nejlepší investicí na světě, protože nefouká, jako právě teď. Aby se vzápětí zase stala zcela neperspektivní. Protože chvíli fouká. V této situaci plánovat třeba investice do údržby elektrárny je zcela absurdní, protože rozhodne příroda. Je zajímavé, jak rychle naše civilizace ztratila racionalitu. Jak se naše v podstatě ateistická civilizace rozhodla své přežití ponechat Prozřetelnosti a Přírodě. Neboť ta rozhodne o síle větru. Gott mit uns!“