Evropské firmy by se rády vrátily k uhlí. Současná situace na trhu s energiemi, kdy je po celém světě v reakci na probouzení ekonomik po covidu nedostatek plynu a elektřiny, je vede k obrácení se k palivu, které už Evropa zavrhla. Ale právě konkurence na celosvětovém trhu s energiemi celou situaci komplikuje. Podle informací agentury Bloomberg, kterému informace potvrdilo několik analytiků v oblasti pod podmínkou anonymity, se na třetího největšího exportéra uhlí obrací evropské firmy, ale odchází s nepořízenou.

Evropa, stejně jako celý svět, se potýká s rozsáhlou energetickou krizí. V reakci na stoupající ceny plynu se zvýšil ve světe zájem o uhlí. Více ho žádá jak Evropa, tak Čína. „Pokud Evropa přepne na uhlí, zvedne se neuvěřitelně poptávka, kterou Rusko nebude schopné v tak krátké době pokrýt,“ uvádí Nataša Tyrinová analytička monitorující energetický trh ve firmě Wood McKenzie. Žádosti o více uhlí Bloombergu potvrdili, pod podmínkou anonymity, někteří analytici. Evropa nejen pod Zeleným údělem totiž dlouhodobě uhelné zdroje omezovala.

Naopak představitelé ruského ministerstva energetiky jakékoliv dotazy na zvýšení dodávek ze strany evropských firem odmítly, uvedla agentura TASS.

Evropa uhlí jako energetický zdroj už dlouhodobě omezuje, dělo se tak ještě před zavedením Green Dealu, a případné obnovení některých zásobovacích tras si vyžádá více času. Evropa přitom čelí konkurenci například ze strany Číny, na kterou se Rusko jako exportér přeorientovalo a má s ní větší kontrakty, než s Evropu. V samotné Číně je přitom i přesto uhlí nedostatek a některé továrny omezují výrobu. Psali jsme o tom například zde. „Rusko omezovalo dodávky uhlí společně s tím, jak Evropa omezovala uhelné elektrárny. Znovuobnovení dopravních tras chvíli potrvá,“ uvedl Kirill Chuyko z BCS Global Markets. Dodávky uhlí navíc omezují vyšší enviromentální nároky Evropy, které vedou k delší a náročnější přípravě suroviny před cestou do Evropy. Navíc se očekává, že po kovidovém zotavení a opravě železnic v Asii, se její poptávka ještě zvýší.

Růst cen paliv a energií je po celém světě způsobený probuzením ekonomiky po covidu a současně širšími postcovidovými problémy ekonomik.. Přispívají k němu též výkyvy počasí. Ať už zimní bouře v Texasu, která omezila tamní produkci ropy. Tak pozdější zásah hurikánů v celé oblasti Mexického zálivu. Severní Evropa naopak trpěla nedostatkem větru, který vedl například v Británii k znovu zprovoznění uhelné elektrárny. Počasí a delší zimi na severní polokouli také vedly ke snížení zásob plynu v USA o 5 % a v Evropě o 15% v porovnání s před covidovou dobou, uvádí Reuters. Ceny plynu, tak stouply o stovky procent. To vedlo k rostoucí poptávce po uhlí a růstu cen a k jeho nedostatku.