Dražší teplo, proud a stavebniny jako ochutnávka naší budoucnosti

Léčba energetickým šokem?

Dražší teplo, proud a stavebniny jako ochutnávka naší budoucnosti
Léčba energetickým šokem?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ještě nedávno vypadal náš politický provoz téměř idylicky. Po odeznění jarní vlny covidu veřejný prostor zaplňovali Rusové ve Vrběticích, radní v Radě ČT, Andrej Babiš junior a podobně. Teď, dva týdny před volbami, se znenadání ohlašuje budoucnost, která pro nás má vážnější témata. Česká národní banka si dělá starost o inflaci, která by do konce roku mohla vystoupat k pěti procentům. Brutálně, mnohem víc, než je celková inflace, podražily stavebniny. Mnohem víc roste i cena elektřiny. Zdražuje se u nás, zdražuje se v sousedním Německu a ještě dál. Z Velké Británie přicházejí těžko uvěřitelné zprávy o království, které poprvé od hornických stávek před čtyřiceti lety čelí energetické krizi. Nemůže za ni brexit, může za ni pandemie s lockdowny a ovšem energetická politika, jíž se většina Západu upsala před deseti patnácti lety a dnes přicházejí její první větší plody.

Je šokující poslouchat z úst premiéra Borise Johnsona chlácholení Britů, že prudký růst plynu je přechodný jev – a současně jedním dechem Johnsonovo varování, že energetická krize potrvá možná až několik měsíců. Šokující je i to, že právě Johnson před těmi deseti patnácti lety řídil politický týdeník, na jehož stránkách on a mnozí další autoři před tím, co už brzy může nastat, varovali. Pak přešel do politiky a zezelenal. Teď americký výrobce hnojiv CF Industries kvůli nedostatku plynu za přijatelné ceny zavřel v Británii dvě továrny.

Na růst cen plynu působí některé důvody jednorázové (v britském případě k vyšší poptávce po plynu přispěla porucha na kabelu, který přivádí proud z jedné atomové elektrárny ve Francii) a některé trvalé. Ty jsou bohužel platné i v naší části Evropy. Poslední týdny v Evropě málo foukal vítr, což odhaluje nedostatek stabilních zdrojů energie. Politická třída se po léta z nějakého záhadného důvodu místo o rozvoj energetiky zabývá šturmováním nesmyslných předsevzetí k redukci CO2 (proč jsou nesmyslná, vysvětluje v rozhovoru v novém čísle Týdeníku Echo na straně 18 profesor Fritz Vahrenholt). Německo posledních deset let postupně odstavuje své reaktory a neotvírá některé, už hotové, moderní, avšak uhelné elektrárny, aniž je schopno nahradit je něčím stabilnějším, než jsou větrné parky a solární plantáže. A než je plyn z Ruska. Plyn musí a v budoucnu bude muset pokrývat víc nároků, i to je pochopitelně jeden z důvodů, proč po něm ve světě roste poptávka.

Nezodpovědnost je samozřejmě vlastní i české politice. Minulá, ale už i Babišova vláda ustoupila od přípravy dostavby nových jaderných bloků, a když se k tomu letos konečně rozhoupala, může nám už být jen líto sedmi ztracených let.

Titíž konvenční politici, kteří náhle bezradně stojí před inflací, zdražováním plynu a kteří se dnes mohou jen klepat při pomyšlení na blackouty, ještě zcela nedávno na evropských summitech schvalovali Zelený úděl pro Evropu, rok a půl udržovali lockdowny a dosud trvají na takových pravidlech pro cestování, za nichž lidstvo pokud možno zůstane doma a nebude nikde zbytečně trajdat a roztáčet ekonomiku.


Babiš je v takové situaci objektivně politicky zranitelný, jeho otisky prstů najdeme na klimatické politice EU i na domácích uzávěrkách. Obojí vede a povede k vyšší inflaci, k chudnutí střední třídy a k úbytku mobility. Babišův kabinet na vzniklou situaci reaguje jednak nápadem sociálně kompenzovat chudé domácnosti, jednak dalším navýšením dotací pro majitele obnovitelných zdrojů. Je to nabídka současně pro nejchudší a pro nejbohatší vrstvy společnosti. Náklady ponese střední třída. A naše oficiální opozice už na této bláznivosti do voleb nijak zázračně nevyroste, protože v jednom případě (Ivan Bartoš) tuto energetickou a klimatickou politiku podporovala odedávna, v druhém (Petr Fiala) k ní nedávno slavně přistoupila. Část koalice Spolu, totiž elementy uvnitř TOP 09, ještě v těchto dnech na své platformě aktivně propaguje Zelený úděl. Významné politické síly v české politice se zříkají terénu, na němž vyroste někdo jiný, nad kým ony posléze budou stejně bezmocně ohrnovat nos.

21. září 2021