Stále častěji se mluví o riziku třetí světové války, v niž by mohl přerůst rusko-ukrajinský (a americký) konflikt. Asi nejznámější hlas, který dnes na Západě varuje před jaderným armagedonem, patří Jeffreymu Sachsovi. Americký profesor ekonomie se 35 let pohybuje mezi akademickou sférou, diplomacií a mezinárodní politikou, velkou měrou ve východní a střední Evropě. Ostatně jeho manželka pochází z Prahy.
Mír mír mír / jako hajzlpapír – padesát let staré dvojverší Egona Bondyho možná vystihuje, proč je dnes v České republice tak obtížné mluvit o riziku světové války mezi Západem a Ruskem. Ještě se vyrovnáváme s normalizací a důležitější než rok 2024 jsou pro nás léta 1968–1989. Touha po míru je u nás dosud zdiskreditovaná komunistickou propagandou. A co se mezitím děje na Ukrajině?
Týdny po rozhodnutí, které Ukrajině umožnilo používat zbraně dodávané Spojenými státy k omezeným úderům na ruské území, se Ukrajincům do určité míry daří zastavovat nový postup Rusů podél severovýchodní fronty. Vojenští velitelé nicméně volají po zrušení omezení pro střely dlouhého doletu, píše agentura AP. Zhoršující se situace na bojišti přiměla USA k tomu, aby povolily Ukrajině používat k obraně Charkova dělostřelecké a raketové systémy dodané Západem.
Ukrajina si možná ponechá některé ze stíhaček F-16, které obdrží od západních spojenců, na základnách v zahraničí, aby je ochránila před ruskými údery. Řekl to velitel ukrajinského letectva Serhij Holubcov v rozhovoru pro radio Svobodná evropa. Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko se zavázaly poskytnout Ukrajině více než 60 stíhaček F-16, které jí pomohou odrazit ruské útoky. Většina ale nebude dodána tento rok. Letos se počítá spíše jen s malým počtem letounů.
V uplynulých měsících Rusko ve výzbroji přečíslovalo Ukrajinu v poměru až zhruba deset ku jedné. Přesto se mu nepodařil výraznější vojenský průlom. Jeho styl boje je nákladný na materiál i lidské životy. Okno příležitosti se přitom nyní zavírá ruku v ruce s tím, jak Ukrajina získává nové dodávky zbraní a munice. A to zejména díky dubnovému schválení nového balíku pomoci za více než 60 miliard dolarů. Tento Kyjevem dlouho vyhlížený krok amerického Kongresu nyní začíná měnit poměr sil na ukrajinském bojišti.
Slovenský premiér Robert Fico využil volby do Evropského parlamentu (EP) ke kritice západních zemí za to, že souhlasily, aby Ukrajina používala jejich zbraně k útokům na Rusko. V příspěvku na sociální síti Fico tvrdil, že velké demokracie si nepřejí mír, ale eskalaci napětí s Ruskem. Předseda slovenské vlády, který se zotavuje ze střelných poranění po atentátu z poloviny května, uvedl, že volil v nemocnici.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu uvedl, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané dalekonosné zbraně k útokům na ruské území. "Je to velmi významná změna v naší zahraniční politice," zdůraznil dnes na síti Telegram Dmitrij Medveděv, místopředseda Bezpečnosti rady Ruska.
Spojené státy a jejich partneři ničí světovou bezpečnostní architekturu, aby si udrželi globální dominanci, prohlásil v pátek podle státní agentury TASS v Kazachstánu ruský ministr obrany Andrej Belousov. Rusko před více než dvěma roky svým vpádem na Ukrajinu rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války a ve své vojenské agresi v sousední zemi pokračuje. Obviňuje přitom Západ z eskalace války. Ten napadenou zemi podporuje mimo jiné dodávkami zbraní.
Obavy z ruského útoku na jakéhokoliv člena Severoatlantické aliance jsou neopodstatněné, prohlásil dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Odkazy na "ruskou hrozbu" jsou podle něj taktikou Západu a Evropy při přípravě zapojení se do války Ruska proti Ukrajině. Konflikt, který pokračuje třetím rokem, ukázal limity ruských schopností, dodal šéf maďarské vlády v pravidelném rozhlasovém vystoupení. Rozhovor zaznamenala i ruská média, podle kterých Orbán hovořil o přípravách na zapojení NATO do války na Ukrajině.
Západním spojencům trvá příliš dlouho činit klíčová rozhodnutí o vojenské podpoře Ukrajiny, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou Reuters, podle níž na něm byla vidět frustrace. Zahraniční partnery se ukrajinská hlava státu podle svých slov snaží přesvědčit, aby se příměji zapojili do bojů s Ruskem tím, že pomohou zachycovat ruské rakety nad Ukrajinou a umožní Kyjevu použít západní zbraně proti nepřátelské vojenské technice hromadící se u hranic.
Obrovský zájem a vlnu nevole vyvolal čin hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana, který požádal soud o vydání zatykače na lídry Hamásu a Izraele. Khan požaduje dopadení jak vedení teroristického hnutí Hamás, tak demokraticky zvoleného izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta. Proti Khanově návrhu se ostře vymezili jak západní vůdci jako je prezident USA Joe Biden, britský premiér Rishi Sunak či tuzemský premiér Petr Fiala, tak zástupci izraelské opozice.
Řadu let vedeme s politologem Petrem Sokolem dialog o české politice. Tentokrát jsme se pokusili popsat její půdorys, konfliktní linie a varianty směřování.
Po měsíce očekávaném schválení nového programu vojenské pomoci USA již Ukrajina obdržela několik menších urgentních dodávek zbraní, ale další mohou zaznamenat výrazné zpoždění, možná až o půl roku. Píše o tom New York Times a informují o tom ukrajinská média. Podle deníku v neděli Ukrajina obdržela dávku protitankových zbraní, raket a tolik potřebných 155mm dělostřeleckých granátů. Druhá várka dorazila hned v pondělí. V úterý pak dovezli Španělé do Polska nové rakety pro systémy protivzdušné obrany Patriot.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s týdeníkem The Economist opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu. Stát by se tak podle něj mohlo v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev o pomoc požádal. „Pokud by Rusové prolomili frontovou linii, pokud by existovala ukrajinská žádost – což dnes není ten případ – měli bychom si legitimně tuto otázku (o pomoci) položit,“ nechal se slyšet Macron, který se podobně vyjádřil už několikrát.
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a kterou ukořistila ruská vojska během bojů na Ukrajině. Informovala o tom agentura AP. Na výstavě pořádané ruským ministerstvem obrany je k vidění více než 30 kusů těžké techniky západní výroby, včetně amerického tanku M1 Abrams a obrněného vozidla pěchoty Bradley, německého tanku Leopard 2 a obrněného vozidla pěchoty Marder a francouzského obrněného vozidla AMX-10RC.
Nebylo pochyb o tom, že američtí bastardi schválí „pomoc“ bandě neonacistů. Tak reagoval bývalý ruský prezident a premiér a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv na americkou Sněmovnou reprezentantů, která v sobotu schválila americkou pomoc Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů. Medveděv tvrdí, že Rusko i navzdory těmto „krvavým“ dolarům ve válce zvítězí.
Před třiceti lety začala genocida ve Rwandě, jeden z nejhorších zločinů v historii Afriky, který na Západě zabetonoval představu kontinentu jako brutálního a zaostalého místa. Afrika, včetně Rwandy, se od té doby přece jenom značně změnila. Právě o tom, jaká je dnešní Afrika, debatovali Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů, Bohumil Doboš z Institutu politologických studií FSV a Martin Loužecký z neziskovky Skate World Better.
Musíme počítat s trestem Západu za to, že jsme zvolili Petra Pellegriniho, a ne Ivana Korčoka. Ve videu na sociální síti to v neděli uvedl předseda vlády Robert Fico (Směr--SD). Nedivil by se, kdyby Slovensku Evropská komise z čistě politických důvodů sáhla na fondy. Premiér také mluvil o šoku z výsledku prezidentské volby v liberálním táboře i o tom, jak média prohlásila prezidentskou volbu za referendum o Ficově vládě. Na Ficova aktuální vyjádření například upozornil deník Štandard.sk.
Řada čtenářů si jistě povšimla alarmujícího trendu, který je zdokumentovaný na Západě a podle všeho se i k nám ve velkém přelévá. Dívky na prahu dospělosti jsou skleslé, úzkostné, deprimované a narůstají u nich sebevražedné sklony, a to dokonce natolik, že se počtem sebevražd začínají přibližovat chlapcům, kteří v této smutné statistické kategorii tradičně vedli. Fenomén je patrný od roku 2020, ale zřejmě je jen kulminací dlouhodobějšího vývoje. Německý psychiatr Michael Schulte-Markwort tomuto jevu věnoval i knihu Mutlose Mädchen – Deprimované dívky. Jaký má tento jev společenské pozadí?
Objevuje se čím dál větší množství zpráv, které tvrdí, že Ruská federace sílí a ukrajinští obránci slábnou. To potvrzují také vysoce postavení ukrajinští důstojníci, kteří varují před zhroucením ukrajinské obrany, situaci na válečné frontě označují za "chmurnou" a domnívají se, že Ukrajině už nemůže nic pomoci. "Ukrajincům už nic nepomůže, jelikož zatím neexistuje žádná vyspělá technologie, která by mohla nahradit a kompenzovat ohromnou masu ruských vojáků," řekl jeden z vysoce postavených vojenských činitelů deníku Politico
K tomu nejlepšímu, co se mezi novinkami z nabídky streamovacích služeb dá najít, patří příklad, řekněme, západně-japonského crossoveru. Díla, která se odehrávají v Japonsku, jejich hlavní postava je ale Zápaďan, jsou v něm však velice výrazné japonské figury, představované charismatickými herci, dílo příběh sleduje také jejich očima, mezi autory a lidmi ze štábu je nemálo japonských tvůrců. V minulém čísle Týdeníku Echo kolega Ondřej Šmigol obsáhle informoval o minisérii Šógun podle známého historického románu Jamese Clavella.
Ruské akce na Ukrajině se kvůli zapojení Západu na straně Kyjeva vyvinuly ze speciální vojenské operace do skutečné války, prohlásil ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Podle portálu Meduza to řekl během rozhovoru s ruským listem Argumenty a fakty. "Jsme ve válečném stavu. Ano, začalo to jako speciální vojenská operace, ale jakmile tam vznikla tahle partička, ve chvíli, kdy se Západ stal účastníkem na straně Ukrajiny, tak se to pro nás už stalo válkou," řekl Peskov.
Do léta se podaří vycvičit pro používání bojových letounů F-16 jen menší počet ukrajinských pilotů. Psal to v pondělí deník The New York Times s odkazem na své zdroje. Stále se nepodařilo spustit hlavní výcvikové centrum v Rumunsku. Do léta by tak mělo být připraveno 12 pilotů, což je méně než úplná letka. Prvních šest letounů F-16 by měla Ukrajina dostat z Dánska na konci jara. Výcvik ukrajinských pilotů na bojové letouny se měl soustředit na rumunské letecké základně Fetešti.
Rusko podle všeho ve srovnání se Spojenými státy a Evropou vyrábí skoro trojnásobné množství dělostřelecké munice, což pro něho ve válce proti Ukrajině znamená zásadní výhodu před další ofenzivou očekávanou během letošního roku. Na svých internetových stránkách na to upozorňuje americká televize CNN. Rusko vyrábí měsíčně 250.000 kusů dělostřelecké munice nebo asi tři miliony za rok, odhadují zpravodajské služby NATO a zdroje blízké západním iniciativám na vojenskou podporu Ukrajiny.
Komunistům se po právu vyčítalo, že na ženy hodili dvě směny. Feministickým majstrštykem je v rámci pocitu rovnoprávnosti péči o rodinu outsourcovat, praktičtěji vůbec ji nezakládat. Virtue-signaling – „mávání ctností“ – sice není kardinálním hříchem, ale to jen proto, že katolická tradice neznala sociální sítě a politické možnosti z nich vytěžitelné. MDŽ je k této těžbě jako stvořený. Různí Mirkové Dušínové tak přinesli svou špetku do mlýna údajné genderové diskriminace.
Ruský prezident Vladimir Putin jednal o možnostech výměny vězněného lídra ruské opozice Alexeje Navalného za Rusy zadržované na Západě ještě několik hodin před Navalného smrtí, tvrdí ruský investigativní portál Agentstvo. Odkazuje se přitom na zdroje obeznámené s průběhem jednání. Podle dvou z těchto zdrojů se Putin jen čtyři hodiny před oznámením Navalného smrti setkal s miliardářem Romanem Abramovičem, který už v minulosti podle médií sehrál roli prostředníka mezi Ruskem a Západem.
Pocitově jsme zatím v historii ČR nebyli ještě nikdy tak blízko válce. Francouzský prezident Emmanuel Macron nadhazuje myšlenku vyslat na Ukrajinu vojenské jednotky. Zatím to většina evropských premiérů včetně Petra Fialy odmítá. Jenže Ukrajina viditelně prohrává a v Evropě stoupá strach z ruského postupu západním směrem. Náčelník gen. štábu AČR Karel Řehka otevřel znovuzavedení odvodů. Co se vlastně děje: na Donbase, v Česku, v hlavách ruské i západní generality a bezpečnostního establishmentu? Otázky pro Řehkova předchůdce, armádního generála Jiřího Šedivého.
Vojákům ruské armády se po dvou letech války konečně podařilo zničit ukrajinský raketový systém HIMARS. Vysoce účinný raketomet, který získala Ukrajina od Spojených států v prvních měsících války, byl dlouhou dobu nedostižným cílem ruské palby, nakonec se jedno z těchto zařízení podařilo sestřelit na poli u města Nykanorivka v Doněcké oblasti. Informoval o tom například deník Forbes na základě videí zachycujících zničení raketového systému, která se šíří na sociálních sítích.
Minulý týden se toho v konfliktu Rusko–Západ stalo tolik turbulentního, že i zájemce o mezinárodní politiku stěží drží krok s vývojem. Za pozornost stojí tři důležité věci. Zaprvé list Wall Street Journal svou autoritou potvrdil, že Rusko a Ukrajina před dvěma lety, takřka vzápětí po invazi ruské armády, byly krok od smírného řešení. WSJ vlastně už jen kodifikuje, co mezitím dosvědčili aktéři z Ukrajiny, Ruska, Izraele, Turecka... Nicméně list měl k dispozici text dohody a ta obsahovala dvě koncese Kyjeva: slib neutrality, rozuměj konec snů o NATO, a početní strop pro armádu. Za to by se Rusové stáhli do výchozích pozic z 24. února 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nikdy nežádal, aby se zahraniční vojska zapojila na Ukrajině do bojů s Ruskem, uvedl v úterý mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Podle AFP se vyjadřoval k výrokům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který na konci února nevyloučil možnost, že by na Ukrajinu byli vysláni cizí vojáci. Šéf francouzské diplomacie Stéphan Séjourné vzápětí upřesnil, že by Paříž své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, nýbrž plnit jiné úkoly.
