Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování. Ta oproti minulosti výrazně snížila práh, kdy si Rusko vyhrazuje možnost použití jaderných zbraní. A to i například proti státům, které podporují agresi vůči němu. Putin svůj výnos podepsal v den, kdy válka Ruska proti Ukrajině pokračuje tisícím dnem, a poté, co Spojené státy povolily Kyjevu použít dodané rakety k úderům do hloubi ruského území, napsala agentura AFP.

Cílem nové doktríny je podle Kremlu dát potenciálním nepřátelům na srozuměnou, že je nevyhnutelně postihne odplata, pokud by na Rusko či jeho spojence zaútočili, poznamenala agentura Reuters. Putin o změnách v jaderné doktríně mluvil 25. září na zasedání Rady bezpečnosti Ruské federace, které byl nezvykle přenášeno televizí. Tehdy mluvil o podstatném snížení prahu pro využití jaderných zbraní. Varoval také před povolením využívání západních zbraní vůči Rusku.

Obnovená jaderná doktrína umožňuje jadernou odvetu v případě použití západních konvenčních raket Ukrajinou proti Rusku, prohlásil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. "Rusko vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese s použitím konvenčních zbraní proti němu a (nebo) Bělorusku jako členovi svazového soustátí v případě kritického ohrožení jejich svrchovanosti a (nebo) územní celistvosti," řekl Peskov podle agentury TASS.

Kromě odpálení balistických raket proti Rusku zmiňuje Putinův dekret jako podmínku pro použití jaderných zbraní také "poskytnutí území a zdrojů k agresi proti Rusku", napsala AFP. Připomněla, že americký prezident Joe Biden svolil k použití amerických raket proti ruskému území na pozadí krvavých a ničivých ruských úderů proti Ukrajině, jak agentuře potvrdil nejmenovaný americký představitel. Přesné podmínky tohoto svolení však zůstávají neznámé a podle médií se souhlas omezuje jen na Kurskou oblast na západě Ruska, kde bojují ukrajinské jednotky a kde byli nasazeni severokorejští vojáci.

Putin koncem září ohlásil upřesnění ruské jaderné doktríny, která byla naposledy upravena v roce 2020. Prezident hodlal rozšířit seznam situací, za kterých by Rusko mohlo použít jaderné zbraně. Vysvětlil to nezbytností přihlížet ke změnám současné vojenské a politické situace. Kreml tento krok označil za "signál" vyslaný "nikoliv přátelským" zemím, připomněl list Kommersant.

Doktrína stanoví, že jaderné zbraně představují krajní prostředek obrany suverenity Ruska. Ale rozšiřuje výčet hrozeb, k jejichž neutralizaci lze jaderné zbraně použít. Kromě agrese ze strany libovolného nejaderného státu s účastí či podporou jaderné mocnosti je jaderná odplata přípustná také při kritickém ohrožení svrchovanosti Ruska konvenčními zbraněmi, anebo při útoku na Bělorusko jako účastníka svazového soustátí, napsal Kommersant.

Předchozí verze jaderné doktríny počítala s jadernou odplatou v případě odstartování balistických raket na Rusko a (nebo) jeho spojence, avšak žádný spojenec nebyl konkrétně jmenován, uvedl list.

V minulých měsících také vyšlo najevo, že za napadení ohrožující existenci Ruska považují ruské strategické dokumenty i například současný útok na tři vojenská letiště.

Ruské jaderné zbraně lze také použít v případě použití jaderných zbraní či jiných druhů zbraní hromadného ničení na území Ruska či jeho spojenců a také proti ruským vojenským jednotkám a ruským objektům v zahraničí, v případě hodnověrných informací o masovém startu prostředků vzdušného a vesmírného napadení, včetně strategických bombardérů, taktického letectva, střel s plochou dráhou letu, dronů či nadzvukových zbraní.

Nová doktrína rovněž poprvé definuje "potenciálního nepřítele" jako jednotlivé státy i vojenské koalice, pokládající Rusko za potenciálního nepřítele a disponující jadernými či jinými zbraněmi hromadného ničení či značným vojenským potenciálem, dodal Kommersant.