Předměstí ukrajinského Dnipra čelilo ve čtvrtek ráno bezprecedentnímu raketovému útoku z Ruska. Nejdřív se spekulovalo o tom, že Rusové použili mezikontinentální balistickou raketu RS-26 Ruběž. Moskva k útoku dlouho mlčela. Večer pak ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí.

Událost vyvolala rozruch nejen mezi vojenskými experty, ale i na diplomatické úrovni. Na čtvrteční tiskové konferenci ruského ministerstva zahraničí došlo k neobvyklé situaci, kdy mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová přímo u řečnického pultu zvedla telefon. Přes mikrofony bylo slyšet, že jí někdo dává „na poslední chvíli“ instrukce, aby o útoku balistickou střelou nemluvila.

‼️ During the briefing, Zakharova received a call from the Kremlin and was instructed not to comment on the strike on the Ukrainian Yuzhmash (Southern Machine-Building Plant) with an intercontinental ballistic missile. pic.twitter.com/oq5ZXSENHW

— NEXTA (@nexta_tv) November 21, 2024

„Mášo, nekomentuj útok balistickou raketou na Južmaš (strojírny vyrábějící rakety), protože zápaďáci už začali mluvit,“ zaznělo z telefonu. Zacharovová odpověděla pouze stručně: „Ano, dobře, díky,“ a bez dalšího vysvětlení pokračovala v konferenci. Nabízí se otázka, zda šlo skutečně o spontánní situaci, nebo předem připravený telefonát, který měly mikrofony cíleně zachytit.

Podle dostupných spekulací mohla být raketa vypuštěna z kosmodromu Kapustin Jar v Astrachanské oblasti. Už předtím se objevily informace, že Rusko připravuje testy střel typu RS-26, které mají dolet až 5500 km a jsou zaměřeny na odstrašování evropských metropolí. Pokud však raketa skutečně nenesla žádnou nálož, mohlo by to naznačovat spíše pokus o demonstraci technických schopností než o přímý útok s vojenským dopadem.

Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova incident nepopřel, ale odmítl jej komentovat. „Nemám k tomu co říci,“ uvedl lakonicky. Absence jasného postoje jen posiluje spekulace o tom, zda šlo o taktické rozhodnutí nebo o nešťastný politický manévr, který mohl vést k nechtěnému odhalení vojenských operací.

Ve čtvrtek večer pak ruský prezident Vladimir Putin učinil prohlášení, podle nějž mělo jít o jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí.

„V reakci na použití amerických a britských zbraní dlouhého doletu podnikly ruské ozbrojené síly 21. listopadu tohoto roku kombinovaný úder na jedno ze zařízení vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny,“ řekl Putin. „V bojových podmínkách byl mimo jiné testován jeden z nejnovějších ruských raketových systémů středního doletu,“ dodal. Více jsme psali zde.

Použití mezikontinentální balistické rakety ve válce, zejména bez bojové hlavice, je bezprecedentní krok, který vyvolává otázky ohledně záměrů Ruska. Podle všeho jde o odpověď na události posledních dní, kdy USA povolily použít Ukrajincům pokročilé rakety ATACMS k útokům na ruské území.

Nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters řekl, že Rusové krátce před útokem s nasazením experimentální balistické rakety středního doletu vyrozuměli Spojené státy prostřednictvím kanálů pro omezení jaderného rizika. Podle Američanů disponuje Rusko jen malým počtem raket takového typu.

Odborníci upozorňují, že tento krok může mít dopad na mezinárodní vnímání konfliktu a posílit obavy evropských států z eskalace situace. Je to totiž poprvé v historii, kdy byla mezikontinentální raketa použita v ozbrojeném konfliktu. Více jsme psali zde.

Incident, včetně přerušené tiskové konference, působí jako další z příkladů chaotické komunikace ruské vlády v době probíhajícího konfliktu.