Rusko si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese ze strany Západu. Prohlásil to tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu v rozhovoru pro agenturu TASS, který agentura zveřejnila ve čtvrtek. Uvedl rovněž, že Moskva bedlivě sleduje vojenské přípravy evropských států.

Šojgu se ve svém prohlášení odvolal na listopadové změny v ruské jaderné doktríně, které schválil prezident Vladimir Putin. Tyto úpravy rozšiřují možnosti Ruska zvážit použití jaderných zbraní i v případě konvenčního útoku, pokud by představoval „kritickou hrozbu“ pro svrchovanost nebo územní celistvost Ruska nebo jeho spojence Běloruska. Rusko přitom pečlivě sleduje vojenské přípravy Evropy, zdůraznil Šojgu.

„V souladu s Národní bezpečnostní strategií Ruské federace v případě, že cizí státy provádějí nepřátelské akce představující hrozbu pro svrchovanost a územní celistvost Ruska, považuje naše země za legitimní přijmout odpovídající symetrická i asymetrická opatření nezbytná k zamezení těmto činům a k jejich opětovnému zabránění,“ zopakoval Šojgu. Podle něj je jaderné odstrašení zaměřeno na státy a vojenské koalice, které považují Rusko za potenciálního nepřítele a disponují zbraněmi hromadného ničení nebo konvenčními ozbrojenými silami s významným vojenským potenciálem. Šojgu rovněž dodal, že tyto kroky se týkají i států, které poskytují své území a zdroje k přípravě a vedení agrese proti Rusku.

Jeho slova zazněla v době, kdy diplomatické vztahy mezi Ruskem a Západem, především kvůli válce na Ukrajině, dosahují nového dna. Americký prezident Donald Trump a viceprezident J.D. Vance nedávno naznačili, že Spojené státy by se mohly stáhnout z probíhajících mírových jednání, pokud nedojde k výraznému pokroku směrem k příměří.

Trump od svého lednového nástupu do úřadu zásadně změnil americký postoj ke konfliktu. Zatímco tlačí na Kyjev, aby uzavřel příměří, současně zmírňuje diplomatický tlak na Moskvu. Tento obrat zneklidňuje evropské spojence Ukrajiny a vyvolává obavy, že by mohl povzbudit další ruskou agresi.