Rozhádaný BRICS je hlavně Putinovo PR cvičení
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Lidé neustále očekávající pád Západu, ať už z pomýlené představy, že svět bez západní hegemonie bude nějak lepší, nebo z pesimistického masochismu, upřeli své zraky na summit BRICS, který včera skončil v ruské Kazani. Na jednu stranu nelze popírat, že se jednalo i diplomatický triumf Vladimira Putina. Na setkání přijeli zástupci 32 zemí i generální tajemník OSN António Guterres. Přes všechny hrůzy, které Putinův režim páchá na Ukrajině, pravda je, že svět mimo Západ to příliš nezajímá. Považují to za regionální válku a netuší, proč by si měli volit favorita. Na druhou stranu přesvědčení, že BRICS představuje nějakou alternativu k Západu, zahájí dedolarizaci, oslabí USA a povede k zářným zítřkům multipolárního světa, jsou značně předčasná. Hlavně proto, že členské země se samy neshodnou na tom, co vlastně chtějí.
V roce 1944 na konferenci v americkém Bretton Woods došlo k založení moderního mezinárodní finančnictví. Vznikly dvě zásadní instituce, Mezinárodní měnový fond a de facto Světová banka. Signatáři se také shodli na tom, že hlavním prostředkem směny bude americký dolar. Konference potvrdila výsadní postavení USA ve světovém finančnictví.
Někteří komentátoři od summitu v Kazani očekávali dějinné kroky. Měl se stát zakládajícím aktem jakéhosi protizápadního Bretton Woods. To tlačí hlavně Rusko. Chce zavést instituce, které by byly nezávislé na brettonwoodském systému, a opustit dolar. Ale jak upozorňuje agentura Bloomberg, v kuloárech to naráží na zásadní problémy.
Například plán na opuštění dolaru jako rezervní měny se ukazuje jako nereálný. Jediným dalším kandidátem je čínský jüan, s tím má ale velké problémy Indie. Čína založení nového platebního systému, který by nestál na dolaru, považuje za příliš ambiciózní. Prostě ostatní členové BRICS, s výjimkou Íránu, nejsou pod západními sankcemi, nemají tedy důvod vymýšlet složité operace a budovat pochybné nové instituce, aby je obešli. Závěr summitu tak je, že členské země budou o těchto možnostech diskutovat.
Analýza banky ING zkazky o vytlačování dolaru z obchodu s ropou také považuje za předčasné. Jsou založené hlavně na anekdotách. A i kdyby země BRICS chtěly opustit dolar v obchodu s ropou, naráží na problém, že dohromady ovládají jen 30 % světové produkce. Amerika, Kanada a Mexiko rovněž ovládají 30 %.
Pak jsou tu politické spory. I když asi nejhlasitějším propagátorem BRICS je Putin, nejmocnějším státem je jednoznačně Čína. Indie, která má s říší středu řadu sporů, nehodlá akceptovat Pekingem dominovanou instituci. Podobně ostatní státy jsou vůči Číně podezřívavé. Indii se rovněž nelíbí představa, že by se z BRICS měla stát jakási protizápadní organizace, chce si udržet svoje kontakty do Washingtonu a spol. Tento názor sdílí Brazílie a Jižní Afrika. Emiráty jakýkoliv pokus o vytvoření protizápadní aliance jednoznačně odmítají a naopak upozorňují na svoje velmi dobré vztahy se Západem a USA.
Rozšíření BRICS o další státy je také nejspíše jen zbožné přání. Znovu je to Indie, kdo blokuje další rozšiřování organizace. Chce tím právě otupit protizápadní osten. Jižní Afrika zase odmítá přijetí Maroka a Nigérie, protože se bojí oslabení vlastního vlivu. Prostě platí, že ani země BRICS netáhnou za jeden provaz, ale hrají hlavně za sebe. Dohromady netvoří žádnou alternativu k Západu.
BRICS je tak hlavně zdařilé Putinovo PR divadlo, ale bez nějaké hlubší myšlenky, integrace nebo spolupráce. Nelze tak než souhlasit s bývalým guvernérem ČNB Miroslavem Singerem. Ten na twitterovou otázku známého doktora Lukáše Pollerta „Neměli bychom se stát členem skupiny BRICS? Ptám se z čistě pragmatických důvodů.“ odpověděl: „Tuto otázku si kladeš, protože jsi pitomec.“